Jak investovat aneb Anatomie burzovních lží

Již dávno jsou i v České republice pryč doby, kdy jedinou možností pro uložení volných finančních prostředků byla vkladní knížka. Když půjdeme do důsledků, málokdo před rokem 1989 by vůbec pochopil, co to vlastně jsou „volné finanční prostředky“. I naprosto běžnému občanovi se zejména v druhé polovině devadesátých let minulého století otevřela možnost investovat v podstatě do čehokoli. Na přelomu minulého a současného století však opadlo nadšení nad investováním zejména do internetových firem a bylo zle. Mnozí, kteří dosud nemálo vydělávali, prodělali v průběhu krátké doby obrovské peníze. Jak tedy dál?

Kniha vysokoškolského pedagoga a zároveň vydavatele finančního časopisu ZertifikateJournal je v mnohém hodně inovativní a ne každý se ztotožní s předkládanými informacemi. Hned v první kapitole totiž autor podle svých vlastních slov „zúčtovává“ s tradičními investičními zvyklostmi a strnulými míněními o investování a nastavuje 11 nových pravidel. V následujících kapitolách se pak seznámíte s novou generací finančních produktů (certifikáty), popsány jsou cenotvorné mechanismy na akciových trzích, megatrendy, systém investování i sestavování vyváženého investičního portfolia.

Vše je doplněno příklady ve formě grafů a tabulek, a to nejen v knize, ale také na přiloženém CD-ROM, kde mj. dále naleznete informace publikované v časopisech ZertifikateJournal, Osobní finance a dalších, bohužel bez jakéhokoli ovládacího programu, takže musíte procházet rovnou jednotlivé složky a otevírat ne zrovna pochopitelně pojmenované soubory.

I když autorův výklad je srozumitelný a složitější problematika vždy vysvětlena, nelze tuto knihu doporučit, pokud o investování nemáte poměrně hodně velký přehled a silné teoretické základy, získané nejlépe na vysoké škole ekonomického zaměření. Vzhledem k tomu, že autor nepopisuje tradiční techniky investování, ale tyto upravuje a vylepšuje, lze také doporučit se dopředu detailně seznámit s tím, jaké investiční metody a analýzy jsou dosud považovány za standardní, a až poté se pustit do studia publikace.

Michal Přádka