Navigace

Hlavnφ menu

 

Sprßva barev - Color Management System (CMS)

Trßvφte mnoho hodin nad grafikou webov²ch strßnek? Vystavujete svou fotografickou tvorbu na internetu? A¥ u₧ posφlßte grafick² nßvrh ke schvßlenφ nebo provßdφte jinΘ zdßnliv∞ jednoduchΘ operace s obrßzky, m∞li byste poΦφtat s vlivy, kterΘ se vyskytujφ p°i reprodukovßnφ barevnosti. Jak p°ipravit obrazovß data ve vhodnΘm formßtu? Jak p°i°adit ICC profil pro sprßvnou interpretaci dat? Nejen o tom je tento Φlßnek...

CMS je zkrßcen²m anglick²m nßzvem pro "Color Management System" a jeho Φesk²m ekvivalentem je "sprßva barev", kter² se u₧φvß v Φesk²ch lokalizovan²ch verzφch v∞tÜiny program∙. P°esto₧e v∞tÜina Φlßnku je v∞novanß principu zobrazenφ obrazov²ch dat v prost°edφ internetu, nebylo mo₧nΘ se vyhnout srovnßnφ s ostatnφmi mo₧nostmi v²stupu.

Shoda v barevnosti na dvou monitorech je ideßlnφ stav, kterΘho lze dosßhnout jen za urΦit²ch podmφnek. Na v²sledn² obraz m∙₧e mφt vliv hned n∞kolik skuteΦnostφ:

  1. nastavenφ p°φmo na monitoru v jeho ovlßdßcφm panelu (viz Φßst Φlßnku kalibrace)
  2. nastavenφ v operaΦnφm systΘmu - parametry v ovlßdacφm panelu pro zobrazenφ barev spoleΦn∞ s nastavenφm grafickΘ karty (omezenφ poΦtu zpracovßvan²ch barev, zßpis v tabulce LUT - Look up Table - a n∞kterß dalÜφ nastavenφ ovliv≥ujφcφ vykreslenφ bodu)
  3. nastavenφ pravidel pro reprodukovßnφ obrazov²ch dat v CMS (sprßv∞ barev v systΘmu, respektive v aplikaci) p°i existenci ICC profil∙, viz pßt² bod
  4. pou₧itφ CMM (Color Matching Module) - p°evodnφk zajiÜ¥ujφcφ chod CMS
  5. pou₧itφ ICC profil∙: ICC profil p°i°azuje konkrΘtnφ barevnost obrazov²m dat∙m. Dφky profilu lze popsat v²slednou barevnost u r∙zn²ch zßznamov²ch a reprodukΦnφch za°φzenφ (digitßlnφ fotoaparßt, skener, monitor, tiskßrna a podobn∞). V naÜem p°φpad∞ se bude pozornost sm∞°ovat zejmΘna na:
    • ICC profil monitoru
    • a ICC profil obrazov²ch dat
  6. dalÜφ vlastnosti, jako je intenzita jasu v okolφ, teplota zabarvenφ zdroje osv∞tlenφ, ·hel pozorovßnφ, citlivost oΦnφch receptor∙ na vnφmßnφ barev...

Nastavenφ prvnφho (kalibrace) a druhΘho (systΘm a grafickß karta) bodu je naprosto zßsadnφ pro kvalitu zobrazenφ, respektive vymezuje rozsah a citlivost na odstφny jednotliv²ch barev. Provedenφ obou bod∙ je tφm nejzßsadn∞jÜφ krokem. Proto₧e kalibracφ lze zφskat parametry blφzkΘ norm∞ sRGB, interpretace barevnosti z internetu m∙₧e odpovφdat sprßvnΘmu zobrazenφ i bez existence dalÜφch t°ech bod∙. Zastoupenφm t°etφho, ΦtvrtΘho a pßtΘho bodu (CMS, CMM a ICC profily) je zajiÜt∞na pln∞ funkΦnφ sprßva barev, ale p°i absenci jednoho z t∞chto bod∙ nem∙₧e CMS plnit svou funkci. U ÜestΘho bodu jsou p°edstaveny dalÜφ vlivy na barevnost, pro kterΘ byly stanoveny p°esn∞ vymezujφcφ podmφnky pozorovßnφ definovanΘ mezinßrodnφ komisφ Commission Internationale d'Eclairage (CIE).

Aby bylo zajiÜt∞no zachovßnφ barevnosti p°i jejφm reprodukovßnφ, musφ dochßzet ke zm∞nßm Φφseln²ch hodnot barev. V²sledkem jsou "novß" obrazovß data popsanß jin²mi hodnotami a s jin²m ICC profilem. Barevnost z∙stavß zachovßna v mezφch dle nastavenφ t°etφho bodu. Tato operace p°evßd∞jφcφ hodnoty je nevratnß. Pokud provedete zp∞tn² p°evod (tedy p°evod mezi stejn²mi ICC profily), m∙₧ete oΦekßvat hodnoty barev odliÜnΘ od p∙vodnφch.

Bohu₧el, snaha zachovat stejnou barevnost u obrazovΘho materißlu v prost°edφ internetu je obΦas spojena s nep°φjemn²mi p°ekvapenφmi a p∙sobφ spφÜe jako vysn∞nß utopie, u koncov²ch u₧ivatel∙ toti₧ nem∙₧eme ovliv≥ovat ₧ßdn² z faktor∙, kterΘ mohou zasßhnout do barevnosti. Zßrove≥ vÜak dodßvßm, ₧e nelze p°ehlφ₧et existenci standard∙. Standardizovan² prostor barev by m∞l vychßzet z b∞₧n∞ dosa₧iteln²ch parametr∙ v²stupu, zpravidla je souhrnem p°irozen²ch a (p°ed)nastaven²ch vlastnostφ v²stupu. Pou₧itφ standardu jako v²stupnφho prostoru je vhodnΘ p°i pot°eb∞ zasßhnout v∞tÜφ mno₧stvφ v²stup∙, u kter²ch ani nemusφ fungovat CMS. Pokud budeme standardy respektovat a p°istoupφme na jednotnΘ nastavenφ monitoru, bude mnohem snadn∞jÜφ prezentovat svΘ v²sledky na monitoru u toho druhΘho. Znovu tak upozor≥uji, jak je d∙le₧itß pouhß kalibrace monitoru a ₧e jen dφky nφ lze zamezit situacφm, kdy na jednom monitoru m∙₧e mφt v²sledn² obraz zabarvenφ do modra a na druhΘm t°eba do ₧luta.

Nßsledujφcφ Φßst Φlßnku je Φlen∞na na Φßsti, kterΘ jsou sv²m obsahem ·zce provßzanΘ. N∞kterΘ specifickΘ pojmy tak naleznete vysv∞tleny v jinΘ Φßsti nebo tΘ₧ v odkazech pod Φlßnkem.

SpoleΦnosti FOGRA a Apple odstartovali v letech 1992-93 v Mnichov∞ projekt pod nßzvem ColorSync. Projekt byl zam∞°en na nßvrhy standard∙ pro p°φstup k barevn²m informacφm v procesu zpracovßnφ a reprodukovßnφ obrazu. Kdy₧ pak byla pod nßzvem ColorSync zavedena sprßva barev do systΘm∙ MacOS, pokraΦovaly aktivity obou spoleΦnostφ ve sdru₧enφ pod nßzvem InterColorConsortium, kter² se pozd∞ji zm∞nil na International Color Consortium (ICC). V tΘ dob∞ ji₧ existovala odliÜnß °eÜenφ jin²ch spoleΦnostφ, kterß byla zalo₧ena na vlastnφm uzav°enΘm systΘmu s vlastnφm formßtem profilu. Konzorcium postavilo sprßvu barev na otev°enosti systΘmu pro v²robce softwΘru. Od zalo₧enφ konzorcia se na v²voji CMS podφleli takΘ dalÜφ spoleΦnosti - Adobe, Agfa-Gevaert, Eastman Kodak, Microsoft, Silicon Graphic, Sun Microsystems a Taligent. Dφky aktivnφ podpo°e mnoha dalÜφch spoleΦnostφ se pou₧itφ profil∙ stßvß stßle b∞₧n∞jÜφ zßle₧itostφ.

Z v²Üe uvedenΘho by mohlo vypl²vat, ₧e sprßva barev zalo₧enß na jednotn²ch principech by m∞la vΘst k jednomu °eÜenφ, ale jejφ aplikace v systΘmech je rozdφlnß a u nejb∞₧n∞jÜφch platforem vypadß r∙zn∞. Ve Windows je systΘmovß sprßva barev zalo₧ena na ICM. Na MacOS funguje systΘmovß sprßva barev prost°ednictvφm ColorSync. Podle mn∞ dostupn²ch informacφ je v systΘmech Silicon Graphics a Solaris sprßva barev postavena na CMM (Color Matching Module) od Kodaku.

Na platform∞ Windows byla sprßva barev poprvΘ zabudovßna do operaΦnφho systΘmu Windows 95 pod nßzvem ICM 1.0. V systΘmech Windows 98, ME, 2000 a XP je sprßva barev ICM 2.x. Poslednφ verzφ je ICM 2.4 - aktualizace z 26. kv∞tna 2003. ICM 2.x podporuje barevnost definovanou a₧ v osmi kanßlech barev pro mo₧nosti zpracovßnφ slo₧it∞jÜφch tiskov²ch ·loh, nap°φklad HiFi technologie. Od verze 2.0 je v²chozφm prostorem barev sRGB (v sytΘmu pod nßzvem "sRGB Color Space Profile.icm"). P°evody barev v ICM 2.x fungujφ nßsledovn∞:

Funkce sprßvy barev s ICM 2.0 pod Windows specifikuje Φty°i mo₧nosti:

Vstup vs. v²stupV²stupnφ profil specifikovßnV²stupnφ profil nespecifikovßn
Vstupnφ prostor barev specifikovßnK transformaci pou₧ije obou profil∙ p°i°azen²ch k souboru a v²stupnφmu za°φzenφ.Transformace z definovanΘho vstupnφho profilu do sRGB.
Vstupnφ prostor barev nespecifikovßnTransformace z sRGB do profilu v²stupnφho za°φzenφ.Transformace z sRGB do sRGB, p°i shod∞ profil∙ nedochßzφ ke zm∞n∞ dat.

Zpracovßnφ dat bude probφhat v prostoru barev sRGB (Standard RGB) v₧dy, kdy₧ u obrazov²ch dat aplikace podporujφcφ ICM nenalezne ICC profil. M∙₧e se stßt, ₧e data budou ulo₧ena ve formßtu, u kterΘho aplikace nepoznß vlo₧en² profil. Tato data budou interpretovßna tΘ₧ v sRGB.

Zp∙sob transformace mezi gamuty (rendering-intent) v ICM 2.0 pod Windows podporuje Φty°i mo₧nosti definovanΘ konsorciem ICC:

Zßm∞r reprodukceTermφn definovan² konzorciem ICC
PicturePerceptual
GraphicSaturation
ProofRelative Colorimetric
MatchAbsolute Colorimetric

V²chozφm nastavenφm v ICM 2.x je hodnota Picture (Perceptual). Tato hodnota je obecn∞ nejpreferovan∞jÜφ a proto je Φasto v²chozφ volbou p°i transformaci mezi prostory barev. Dnes, v dob∞ bohatΘ na u₧ivatelskou neznalost CMS, m∙₧e b²t jednφm z d∙vod∙ skuteΦnost, ₧e pracuje s obrazov²mi daty nejmΘn∞ nßsiln∞. Metoda Picture se sna₧φ zachovat celkovou prokreslenost v p∙vodnφch pom∞rech barev na ·kor p°esnΘ barevnosti. Pokud vÜak chcete zachovat barevnost v co nejv∞tÜφ Üφ°i odstφn∙, je nutno zm∞nit zßm∞r reprodukovßnφ na Proof (relative) nebo na Match (absolute). V zßvorkßch uvßdφm tuto mo₧nost v hodnotßch vlastnosti rendering-intent doufaje, ₧e snad n∞kdy v budoucnu bude mφt podporu i v Cascading Style Sheets (CSS). PodrobnΘmu popisu transformace gamutu se v∞noval Φlßnek Barevnost loga - pohled typografa.

Nßsledujφcφ ukßzky dokumentujφ zp∙sob umφst∞nφ sprßvy barev do samostatnΘ zßlo₧ky v okn∞ "Vlastnosti", kde je pot°eba v zßlo₧ce "Sprßva barev" p°i°adit odpovφdajφcφ profil volbou "P°idat". Ukßzky jsou ze systΘmu Windows 2000.

Nastavenφ profilu tiskßrny

Nastavenφ profilu tiskßrny. OvladaΦe tiskßren standardn∞ nabφzφ vlastnφ nastavenφ upravujφcφ zpracovßnφ barev pro konkrΘtnφ v²stup a krom∞ toho mohou obsahovat i volbu pro pou₧itφ - ICM. Pak m∙₧ete °φdit tisk p°es vlastnφ profily pro v²stup. P°i pou₧itφ jednoho profilu jste tedy odkßzßni na jeden druh papφru od jednoho v²robce, jedny nßpln∞ barev a stejnΘ nastavenφ tisku. M∙₧ete mφt vytvo°eno vφce profil∙, kterΘ lze p°i°adit k za°φzenφ klepnutφm na volbu "Nastavit jako v²chozφ". Jejich pou₧itφ musφ b²t zalo₧eno na podpo°e ICM 2.x. V ovladaΦi tiskßrny m∙₧e b²t sprßva barev ICM nabφdnuta jako jedna z mo₧nostφ, jak °φdit barevnost tisku.

Nastavenφ profilu monitoru

Nastavenφ profilu monitoru. Op∞t se vztahuje k parametr∙m monitoru, pro kterΘ byl profil vytvo°en. Proto₧e jeho pou₧itφm zφskßvßte urΦitou kontrolu barevnosti, je toto nastavenφ klφΦovΘ. U v∞tÜiny u₧ivatel∙ je profil monitoru jedin²m pomocnφkem p°i kontrole v²slednΘ barevnosti, a proto si ka₧d² musφ uv∞domit, ₧e monitor podßvß pouze v²sledky podle nastavenφ, kterΘ si u₧ivatel musφ zvolit podle vlastnφho uvß₧enφ. Ka₧dΘ nastavenφ ovliv≥uje prostor zobraziteln²ch barev, co₧ je jeden z d∙vod∙, proΦ m∙₧e mφt jeden obrßzek na ka₧dΘm monitoru jin² barevn² nßdech. Velmi zjednoduÜenou p°edstavu o nastavenφ monitoru naleznete v Φßsti o kalibraci monitoru - Tvorba a vyu₧itφ profilu.

N∞kterΘ aplikace mohou vy₧adovat uvedenφ profilu monitoru nezßvisle na nastavenφ v ICM. Jsou to Φasto propracovanΘ aplikace postavenΘ na vlastnφ, uzav°enΘ sprßv∞ barev, nap°φklad software dodßvan² ke skener∙m. P°φkladem aplikace, vyu₧φvajφcφ nastavenφ monitoru v ICM, je Adobe Photoshop.

Poslednφ skupinou jsou aplikace, kterΘ jsou bez sprßvy barev. Obraz je reprodukovßn bez korekce hodnot barev, respektive pouze p°ejφmß prostor dan² nastavenφm monitoru a korekcemi ovlivniteln²mi v nastavenφ ve vlastnostech zobrazenφ spoleΦn∞ s nastavenφm grafickΘ karty v systΘmu. V²sledek je pak v r∙zn²ch aplikacφch zobrazen v odliÜnΘ barevnosti.

Nastavenφ profilu skeneru

Nastavenφ profilu skeneru a digitßlnφho fotoaparßtu. Profil skeneru p°i°azen² v dialogu bude stßle nevyu₧iteln², pokud s ICM nebude spolupracovat skenovacφ software. Naproti tomu n∞kterΘ skenovacφ programy, kterΘ majφ vlastnφ sprßvu barev, nabφzφ takΘ dostateΦnou provßzanost se vÜemi systΘmov²mi ICC profily a nenφ pot°eba se trßpit s nastavenφm ICM. V²znam profilu sni₧uje skuteΦnost, ₧e nem∙₧e podchytit rozdφly v∙Φi skuteΦnΘ scΘn∞, kterΘ vzniknou nap°φklad vyvolßnφm film∙. Pou₧itφ profilu digitßlnφho fotoaparßtu m∙₧e mφt v²znam v p°φpad∞, kdy lze zajistit opakovatelnost barevnΘho podßnφ, viz Φßst Sprßva barev aplikacφch. Zp∙sob p°i°azenφ je stejn² jako v p°edchozφch p°φkladech.

O umφst∞nφ ICC profil∙ se dozvφte v Φßsti P°idßnφ profil∙ za°φzenφ do systΘmu sprßvy barev tohoto Φlßnku.

V MacOS se nastavenφ profilu provßdφ v systΘmovΘ aplikaci ColorSync, kterß vyu₧φvß Color Matching Modul (CMM) od spoleΦnosti LinoColor. Prvnφ vyu₧itelnou verzφ byl ColorSync 2, proto₧e p°ed nφm tΘm∞° neexistovaly aplikace schopny se systΘmovou sprßvou barev spolupracovat. Poslednφ verzφ je ColorSync 4.1, kter² je souΦßstφ instalace MacOS X 10.3 Panther.

ColorSync funguje jako systΘmovß aplikace. Pod MacOS 9 je v nabφdce ovlßdacφch panel∙. Standardn∞ obsahuje zßlo₧ku Profiles a zßlo₧ku CMMs. U zßlo₧ky Profiles ve verzi 3.0.x m∙₧eme z pop-up menu zvolit "Profiles for Standard Devices" a v n∞m i profil monitoru, skeneru a tiskßrny, nebo zvolit "Default Profiles for Documents", kde lze nastavit pracovnφ prostory. StarÜφ verze aplikace ColorSync neobsahovaly takto rozd∞lenou volbu profil∙ a tudφ₧ nebyla mo₧nost zßrove≥ stanovit obecn∞ definovan² prostor (normu viz nφ₧e) jako pracovnφ prostor a profil vstupnφho nebo v²stupnφho za°φzenφ.

Tabulka nφ₧e ukazuje n∞kterΘ mo₧nosti nastavenφ pracovnφch prostor∙ v zßlo₧ce "Profiles" v Φßsti "Default Profiles for Documents" od verze 3.

Nastavenφ pracovnφch prostor∙ v systΘmu MacOS (n∞kterΘ volby lze p°ebφt v aplikaci)
RGB DefaultPracovnφ prostor pro RGB obrßzky

P°i prßci Φasto nevφme, kde bude obraz bude reprodukovßn, a to m∙₧e b²t jeden z d∙vod∙ v²b∞ru pracovnφho prostoru podle obecn∞ definovan²ch standard∙. Je velmi snadnΘ zvyknout si pou₧φvat jen ty standardy, kterΘ jsou v²robci na vstupnφch i v²stupnφch za°φzenφch podporovanΘ, a pou₧φvat je jako pracovnφ prostor v aplikacφch pro zpracovßnφ obrßzk∙. V²b∞r jsem proto omezil na standardizovanΘ prostory:

  • sRGB - vhodn² pro pou₧itφ v kancelß°sk²ch aplikacφch vΦetn∞ internetov²ch prohlφ₧eΦ∙. Vychßzφ z normy HDTV (CCIR 709). Zabφrß zhruba 35 % v prostoru CIE Lab.
  • Adobe RGB (1998) - vhodn² pro v²stupy, kterΘ majφ v∞tÜφ rozsah barev v oblastech zelenΘ, pota₧mo azurovΘ ve CMYKu (standard pro komerΦnφ tisk).

Oba v²Üe uvedenΘ prostory pou₧φvajφ stejnou hodnotu tzv. teploty bφlΘho bodu - D65 (6504 K). Hodnota gamy u Adobe RGB (1998) je 2,2 a gama u sRGB p°ibli₧n∞ odpovφdß hodnot∞ 2,22. Teplota bφlΘ mß hodnotu 6504 K. Ta odpovφdß vizußln∞ studen∞jÜφmu odstφnu bφlΘ v prost°edφ t∞ch u₧ivatel∙, kte°φ majφ teplotu bφlΘ monitoru i sv∞telnΘ podmφnky blφzko standardizovanΘ hodnot∞ D50 (5004 K) a naopak ke znateln∞ teplejÜφmu odstφnu bφlΘ na nekorigovanΘm monitoru, tj. p°ibli₧n∞ 9304 K. Jednφm z faktor∙, ovliv≥ujφcφm v²sledn² dojem ve vnφmßnφ bφlΘ, jsou sv∞telnΘ podmφnky prost°edφ. U velkΘ skupiny u₧ivatel∙ je barva bφlΘ zßvislß na momentßlnφ kvalit∞ dennφho sv∞tla. Pr∙m∞rnß hodnota dennφho sv∞tla blφ₧φ standardu D50 (5004 K). Informace o gam∞, teplot∞ bφlΘho bodu a dalÜφch vlastnostech prostor∙ barev naleznete v Φßsti Tvorba a pou₧itφ profilu.

  • Apple RGB - mß gamu 1,8, kterß prezentuje hodnoty blφ₧e tiskovΘmu v²stupu. Prostor vychßzφ z hodnoty D65. Je urΦen pro trinitronovΘ obrazovky Apple. Sv²m rozsahem je jen nepatrn∞ v∞tÜφ ne₧ sRGB.
  • Color Match RGB - mß gamu 1,8, kterß prezentuje hodnoty blφ₧e tiskovΘmu v²stupu. Prostor vychßzφ z hodnoty D50. Je urΦen pro obrazovky s fosfory P22-EBU. Sv²m rozsahem pat°φ k t∞m menÜφm jako sRGB.
  • Wide Gamut RGB - mß gamu 2,2, kterß svou vyÜÜφ hodnotou je blφ₧e gam∞ CRT za°φzenφ (TV, monitor). Prostor vychßzφ z hodnoty D50. Je urΦen hodnotami 700/525/450 nm. Sv²m rozsahem pat°φ mezi velmi velkΘ prostory zabφrajφcφ kolem 80 % v prostoru CIE Lab.
  • PAL/SECAM - mß gamu 2,2, kterß svou vyÜÜφ hodnotou je blφ₧e gam∞ CRT za°φzenφ (TV, monitor). Prostor vychßzφ z hodnoty D65. Je evropsk²m standardem pro TV vysφlanφ.
  • SMTPE-C - mß gamu 2,2, kterß svou vyÜÜφ hodnotou je blφ₧e gam∞ CRT za°φzenφ (TV, monitor). Prostor vychßzφ z hodnoty D65. Je americk²m standardem pro TV vysφlßnφ.
  • NTSC RGB - mß gamu 2,2, kterß svou vyÜÜφ hodnotou je blφ₧e gam∞ CRT za°φzenφ (TV, monitor). Prostor vychßzφ z hodnoty C, kterß dßvß studen∞jÜφ bφlou o hodnot∞ 6774 K. Je ji₧ pon∞kud zastaral²m standardem pro zpracovßnφ videa.
  • Best RGB - mß gamu 2,2, kterß svou vyÜÜφ hodnotou je blφ₧e gam∞ CRT za°φzenφ (TV, monitor). Prostor vychßzφ z hodnoty D50. Sv²m rozsahem je v²razn∞ v∞tÜφ ne₧ Adobe RGB (1998), ale menÜφ ne₧ Wide Gamut RGB.
  • Pro Photo RGB - mß gamu 1,8, kterß prezentuje hodnoty blφ₧e tiskovΘmu v²stupu. Prostor vychßzφ z hodnoty D50. Sv²m rozsahem je v²razn∞ v∞tÜφ ne₧ Wide Gamut RGB, zabφrß asi 91 % v prostoru CIE Lab.
  • Beta RGB - mß gamu 2,2, kterß svou vyÜÜφ hodnotou je blφ₧e gam∞ CRT za°φzenφ (TV, monitor). Prostor vychßzφ z hodnoty D50. Je stejn∞ velk² jako Best RGB.

Seznam prostor∙ je mnohem ÜirÜφ. Ka₧d² prostor mß svß specifika, proto je jeho volba Φasto t∞₧kß a velmi individußlnφ. Zde uvedenΘ profily jsou Φasto i souΦßstφ instalace Photoshopu nebo jin²ch aplikacφch zalo₧en²ch na CMS. Podrobn∞jÜφ informace o n∞kter²ch z nich naleznete v odkazech na konci Φlßnku.

CMYK DefaultProstor pro CMYK za°φzenφ (nap°φklad ofsetov² tisk)V²stupnφ prostor pro tiskov² proces ve CMYK barvßch (azurovß, purpurovß, ₧lutß, Φernß). B∞₧n∞ pracovnφ prostor pro ofsetov² tisk. U b∞₧n²ch kancelß°sk²ch tiskßren (inkjet, laser) poΦφtejte s tφm, ₧e se s nφm pracuje jako s RGB za°φzenφm. Nerozhoduje, z jak²ch barev se tiskne, ale jak²m principem jsou data zpracovßvßna p°es tiskov² ovladaΦ tiskßrny. Pokud netuÜφte, v jakΘ form∞ posφlß poΦφtaΦ data pro ovladaΦ, je velmi pravd∞podobnΘ, ₧e jsou zpracovßvßna v RGB, tudφ₧ se CMYKem nemusφte trßpit.
Gray DefaultPracovnφ prostor re₧imu "Stupn∞ Üedi" (Grayscale)Je charakterizovan² gradaΦnφ k°ivkou podle druhu v²stupu. U ofsetovΘho tisku tomu odpovφdß nßr∙st tiskovΘho bodu a u zpracovßnφ RGB za°φzenφm zvolenΘmu pracovnφmu prostoru. Nap°φklad pro pou₧itφ v oblasti internetu odpovφdß profilu o hodnot∞ gamy 2,2 (Gray Gamma 2.2), kterß zachovß dobrΘ prokreslenφ ve stφnech.
Lab ProfileSpecifikovßnφ nezßvislΘho prostoru LabJedin²m parametrem, podle kterΘho lze vybφrat, je teplota bφlΘho bodu. Hodnota 5004 K (D50) je standard pro m∞°enφ barev, proto je pro p°evody pou₧φvßn Lab prostor s hodnotou D50. P°itom vÜak samotn² barevn² prostor m∙₧e mφt definovan² bφl² bod k jinΘ teplot∞. NejΦast∞jÜφ v²stupy odpovφdajφ norm∞ s hodnotou D50 nebo D65 (viz hodnoty u prostor∙ barev uvedenΘ v tΘto tabulce). Vztah teploty bφlΘho bodu k nezßvislΘmu prostoru CIE Lab je vφce popsßn v Φßsti Tvorba a vyu₧itφ profilu.

Popis s doporuΦenφm k jednotliv²m prostor∙m barev lze pova₧ovat za univerzßlnφ nastavenφ pro prßci s barvami. Tento popis pracovnφch profil∙ je obecn∞ pou₧iteln² pro jakoukoliv sprßvu barev. ColorSync nabφzφ vφce ne₧ jen zpracovßvßnφ mno₧stvφ barevn²ch informacφ. Obsahuje d∙le₧it² systΘmov² dopln∞k pro kalibraci monitoru Default Calibrator. Pro prßci s ICC profily jsou k dispozici hotovΘ skripty (Extract Profile, Remove Profile a dalÜφ).

P°esnost v pou₧itφ ICC profil∙ m∙₧e b²t zßvislß na tom, jak²m konkrΘtnφm "enginem" byly zpracovßny, a tedy i jak² Color Matching Module (CMM) m∙₧e b²t vhodn² pro eliminaci rozdφl∙ ve zpracovßnφ v²slednΘ barevnosti. K dispozici mßme Üirok² v²b∞r modul∙ pro sprßvu barev (Apple CMM, Agfa CMM, Heidelberg CMM, Kodak CMM, p°φpadn∞ dalÜφ, v²b∞r je zßvisl² na pou₧itΘ instalaci). V²chozφ nastavenφ je na Apple CMM. DalÜφ informace o CMM naleznete v Φßsti Postupy prßce ve Photoshopu.

O umφst∞nφ ICC profil∙ se dozvφte v Φßsti P°idßnφ profil∙ za°φzenφ do systΘmu sprßvy barev tohoto Φlßnku.

P°φstup k nastavenφm profil∙ ukazuje, ₧e ColorSync mß svΘ mφsto spφÜe na grafick²ch pracoviÜtφch. Tomu odpovφdß i spektrum u₧ivatel∙ operaΦnφho systΘmu Mac (Apple Macintosh). Podobn∞ jako u ICM musφ i ColorSync mφt k dispozici aktußlnφ profil vstupnφho nebo v²stupnφho za°φzenφ pracujφcφ s barvou, respektive poskytovat mo₧nost p°i°azenφ aktußlnφho profilu. SamotnΘ zpracovßnφ barev probφhß automaticky, zßsadnφm rozdφlem od ICM je zmφn∞n² p°φstup p°φmo do nastavenφ v systΘmu.

Pro zφskßnφ t∞ch nejlepÜφch v²sledk∙ je nutnΘ v∞d∞t kdy a proΦ je pot°eba zm∞nit v²chozφ nastavenφ systΘmovΘ sprßvy barev. Ani jednomu systΘmu nelze up°φt snahu o u₧ivatelskΘ pohodlφ, rozdφl je ve vnφmanφ onoho pohodlφ. Pro ka₧d² zßm∞r nemusφ b²t v²chozφ nastavenφ v₧dy nejvhodn∞jÜφ, proto je nezbytnΘ nenechat vÜe na zpracovßnφ v systΘmu, respektive nenechat vÜe jen na jednom nastavenφ. Nap°φklad MS Word, kter² je urΦen pro nenßroΦnΘ kancelß°skΘ zpracovßnφ a zßrove≥ nemß p°φstup ke zm∞nßm ve sprßv∞ barev (asi zßm∞rn∞), by m∞l komunikovat se systΘmov²m nastavenφm pracovnφch prostor∙ p°es profil "sRGB". Naproti tomu aplikace pro profesionßlnφ prßci s barvami majφ zabudovßnu sprßvu barev vΦetn∞ nastavenφ pro zm∞ny v∞tÜiny parametr∙.

Prßv∞ Üφ°e nabφdky ovlivniteln²ch mo₧nostφ v systΘmovΘm nastavenφ °φzenφ barevnosti pramenφ, dle mΘho soudu, z rozdφlnΘ filozofie obou v²robc∙ systΘm∙. Je logickΘ, ₧e Microsoft Windows je dφky tradiΦnφ silnΘ podpo°e kancelß°sk²ch aplikacφ bli₧Üφ pr∙m∞rnΘmu u₧ivateli, kter² nepot°ebuje znßt operaΦnφ systΘm a nastavovßnφ profil∙, a tak ICM 2.x pou₧φvß normu (sRGB) vyhovujφcφ b∞₧n²m kancelß°sk²m za°φzenφm. V obou p°φpadech je pomocφ systΘmovΘ sprßvy barev dßna v²robc∙m aplikacφ mo₧nost implementovat rozhranφ pro °φzenφ sprßvy barev, kde u₧ivatel m∙₧e vyu₧φt plnou Üφ°i mo₧nostφ, kterΘ lze ve CMS nastavit.

Nezßvisle na CMS v systΘmu mßte takΘ mo₧nost vyu₧φvat nastavenφ sprßvy barev v rßmci aplikacφ. Tato mo₧nost je s r∙znou m∞rou u₧ivatelsky definovan²ch voleb zabudovßna do mnoha modernφch aplikacφ pro DTP (Desk Top Publishing).

I kdy₧ n∞kterΘ aplikace nemajφ p°φstupnΘ dialogovΘ okno t²kajφcφ se sprßvy barev, m∙₧e b²t p°esto barevnost na v²stupu p°epoΦφtßvßna p°es p°esn∞ definovanΘ prostory barev. Nemß-li aplikace k obrazov²m dat∙m definovßn ICC profil, jsou tato data dßle zpracovßvßna podle dosazen²ch profil∙ ze systΘmovΘho nastavenφ.

Aplikace musφ pro zpracovßnφ barev pou₧φt Color Matching Module (CMM), kter² funguje v rßmci systΘmu nebo v rßmci samotnΘ aplikace. Pak p°istupuje ke zpracovßnφ hodnot barev p°es zßkladnφ informace sdφlenΘ ve formßtu, kde jsou data "p°ed₧v²kßna" aplikacφ. Aplikace volß CMM, kterΘmu musφ mimo jinΘ p°edat informace o hloubce barev (poΦet bit∙), zp∙sobu komprimace (JPEG, PNG a podobn∞), zprost°edkovßnφ informace o barvßch prost°ednictvφm profil∙ ("embedovan²", linkovan²...) a, pokud to aplikace podporuje, takΘ metodu p°epoΦtu do v²stupnφho prostoru barev (perceptußlnφ, saturaΦnφ a dv∞ kolorimetrickΘ metody transformace). P°i pou₧φvßnφ r∙zn²ch CMM m∙₧ete narazit na problΘm rozdφlnosti v podßnφ barev. P°i vztahu mezi vstupem a v²stupem, kdy se p°i p°evodu nelze vyhnout r∙zn²ch odchylkßm v barevnosti, je v²sledek pln∞ zßvisl² na CMM.

Pou₧itφ barev definovan²ch CMYK hodnotami vy₧aduje podporu v aplikaci, kterß zßrove≥ v CMS musφ b²t zpracovßvßna jako konkrΘtnφ prostor CMYK barev. V kancelß°sk²ch aplikacφch je b∞₧nΘ omezenφ na RGB barevnost, tak₧e z nich nelze zφskat CMYK v²stup p°φmo.

Proto₧e se ve v∞tÜin∞ p°φpad∙ stßvß, ₧e se informace, p°ipravovanΘ pro internet, poslΘze budou prezentovat jako tiÜt∞n² materißl, pou₧φvejte nßsledujφcφ postup. Obrßzky p°ipravujte zvlßÜ¥ v grafickΘm editoru typu Photoshop, aby byly k dispozici bez textu v n∞jakΘm obrazovΘm formßtu. Ve fßzi, kdy je p°ipravovßn vzhled dokumentu, se musφte rozhodnout pro aplikaci, kterß podporuje re₧im barev pou₧φvan² na v²stupnφm za°φzenφ. Proto₧e komerΦnφ tisk se provßdφ na za°φzenφch se CMYK barvami, cokoli je formßtovßno ve Wordu nelze pou₧φt! Word je vysp∞lß aplikace pro sazbu text∙, ale nenφ vhodnß pro p°φpravu finßlnφch strßnek. Snad mi odpustφte jednu poznßmku navφc - nikdy nepou₧φvejte kancelß°skΘ programy pro p°φpravu a formßtovßnφ dokument∙ pro komerΦnφ tisk!

Standardnφ formßty pro obrazovß data (TIFF, PNG, JPEG) jsou schopny p°enßÜet informace o pou₧itΘm profilu spoleΦn∞ s obrazov²m souborem. Bohu₧el, ne vÜechny aplikace jsou schopny informaci o profilu danΘho formßtu ulo₧it a ne vÜechny je umφ s profily p°eΦφst. Pokud aplikace nenalezne informaci o profilu, m∙₧e pou₧φt nastavenφ v systΘmovΘ sprßv∞ barev nebo vlastnφ nastavenφ. Informace o souΦasnΘ situaci v aplikacφch, kterΘ se t²kajφ podpory sprßvy barev, naleznete v odkazech.

Pokud je ve dvou r∙zn²ch aplikacφch zobrazenφ stejnΘho obrazovΘho souboru s ICC profilem odliÜnΘ, lze p°φΦinu hledat v pou₧itφ jinΘho profilu monitoru pro tuto aplikaci, v rozdφln²ch mechanismech p°i mapovßnφ barev (CMM, rendering-intent), v simulaci barev v jinΘm prostoru nebo v totßlnφ ignoraci sprßvy barev. Aplikace, pokud pracuje se systΘmovou sprßvou barev, by m∞la p°evzφt profil monitoru ze systΘmovΘho nastavenφ. Sprßva barev fungujφcφ nezßvisle na systΘmu m∙₧e vy₧adovat volbu profilu monitoru p°φmo v aplikaci. Pak je pot°eba mφt pro shodnΘ zobrazenφ stejnΘ profily, jak v systΘmu, tak i v aplikaci.

Vrßtφme se k volb∞ pracovnφch prostor∙, s nimi₧ jsme se podrobn∞ seznßmili v Φßsti Sprßva barev na MacOS. Stejn² princip nastavenφ platφ takΘ pro n∞kterΘ aplikace (Photoshop, Illustrator, Acrobat, Corel a dalÜφ). Pracovnφ prostor lze nastavit pomocφ profil∙ zvolen²ch pro prßci v r∙zn²ch re₧imech. Vhodnost prostoru zva₧ujeme podle jeho parametr∙ (gamma, teplota bφlΘho bodu, poloha R, G a B) tak, aby byl podobn² prostoru barev reprodukovateln²ch na v²stupnφm za°φzenφ. Pokud je koneΦn² v²stup p°izp∙soben n∞jakΘmu standardizovanΘmu prostoru, pak je volba pracovnφho prostoru jednoduÜÜφ. Do jakΘ mφry lze tohoto "bezztrßtovΘho reprodukovßnφ" docφlit, zßvisφ jen na p°izp∙sobenφ reprodukΦnφho za°φzenφ po₧adovanΘ norm∞. Velmi zjednoduÜenou p°edstavu o p°izp∙sobenφ parametr∙ v²stupu m∙₧ete zφskat z popisu kalibrace monitoru v Φßsti Tvorba a vyu₧itφ profilu.

Mezi aplikace pou₧φvajφcφ systΘmov² CMS ve Windows pat°φ "nov∞jÜφ" verze Microsoft Office, kterΘ jsou omezeny na RGB data (kancelß°skΘ v²stupy), a proto jsou zpracovßvßny ICC profily z dat zalo₧en²ch na prostoru RGB. Mßm zkuÜenosti z aplikace Word 2000, u nφ₧ jsou podporovßny ICC profily, pokud jsou spoleΦn∞ s obrazov²mi daty ulo₧eny ve formßtu PNG a JPEG. Podpora ICC profil∙ v browserech byla tΘmatem jednoho z p°edchozφch Φlßnk∙, kterΘ jsem v∞noval formßtu PNG, viz odkazy pod Φlßnkem.

Pokud se rozhodnete upravovat data v n∞jakΘm standardizovanΘm prostoru, je nutnΘ omezit jejich v²b∞r podle p°edpoklßdanΘho prostoru barev v²stupnφho za°φzenφ, kam se obrazovß data budou posφlat. Vstupnφ za°φzenφ (skener, digitßlnφ fotoaparßt a dalÜφ) m∙₧e podporovat p°evod hodnot barev do zvolenΘho pracovnφho prostoru, respektive pokud je v mo₧nostech pou₧itΘho firmware mφt funkΦnφ CMS, m∙₧ete zφskat p°esn∞jÜφ v²sledek, ne₧ kdyby byl p°evod uskuteΦn∞n pozd∞ji v grafickΘ aplikaci. D∙vodem je hardwarovΘ rozliÜenφ barev (bitovß hloubka), kterΘ u kvalitnφch vstupnφch za°φzenφ m∙₧e b²t podstatn∞ vyÜÜφ ne₧ 8 bit∙. U digitßlnφch fotoaparßt∙ je obvykle mo₧nost vybrat si mezi standardizovan²mi prostory sRGB a Adobe RGB (1998). Koncov²m a velmi d∙le₧it²m krokem je ulo₧enφ obrazovΘ informace do vhodnΘho formßtu (RAW, TIF). P°i uklßdßnφ obrazov²ch dat ve ztrßtovΘ kompresi (JPEG) dochßzφ k posunu barevnosti.

Profily skeneru Φi digitßlnφho fotoaparßtu nemohou popisovat barevnost zaznamenanΘho p°edm∞tu, ale p°i°azenφm ICC profilu dosßhnete zachovßnφ relativnφ barevnosti odpovφdajφcφ danΘmu osv∞tlenφ, jak je mohl vid∞t autor p°i digitalizaci obrazu. ICC profil se vztahuje k dat∙m v²sledku digitalizace a nem∙₧e zaznamenat vztah ke skuteΦnΘ scΘn∞, pokud je p°enos obrazu zßvisl² nap°φklad na zpracovßnφ film∙. Pou₧itφ profilu digitßlnφho fotoaparßtu pro korekci na vstupu do aplikace typu Photoshop m∙₧eme uva₧ovat p°i pou₧itφ v ateliΘrovΘm prost°edφ, kde je minimalizovßno riziko barevn²ch nßdech∙ vlivem okolnφch odraz∙ a odlesk∙ nebo riziko osv∞tlenφ r∙zn²mi druhy sv∞teln²ch zdroj∙ (o rozdφlnΘ teplot∞ bφlΘ).

Pon∞vad₧ nic nenφ dokonalΘ, je nutnΘ p°i zpracovßnφ barevnosti pou₧φt manußlnφ korekce. P°edstavφme-li si relativn∞ velk² rozsah zachycen²ch barev na fotografick²ch materißlech (negativ, diapozitiv, fotopapφr), pak je d∙le₧itΘ zφskat na v²stupu obrßzek, kter² bude mφt dob°e vyu₧itou bitovou kapacitu (hloubku barev).

P°evodem p°es p°ednastavenΘ "korekΦnφ" profily ve skenovacφch programech a dßle zpracovßnφm v grafick²ch aplikacφch dochßzφ k opakovanΘ zm∞n∞ dat p°i p°evodech mezi r∙zn²mi prostory barev. Proto se vÜechny v²raznΘ zßsahy provßdφ ji₧ p°i digitalizaci zdrojovΘho obrazu. Digitßlnφm fotoaparßtem nebo skenerem lze zpravidla provΘst alespo≥ zßkladnφ korekce - nastavenφ bφlΘho a ΦernΘho bodu (pomocφ histogramu nebo pipety a vyvß₧enφ bφlΘ) a nastavenφ citlivosti na sv∞tlo (pomocφ ISO, respektive gradaΦnφ - gama - k°ivky) pro dosa₧enφ po₧adovanΘho jasu a kontrastu. P°i digitalizaci je lepÜφ vyhnout se korekcφm provßd∞n²m univerzßln∞ pomocφ ikon s p°ednastaven²mi "korekΦnφmi profily" a vyu₧φt p°esn∞jÜφch manußlnφch korekcφ.

P°i p°evodnφch korekcφch mezi dv∞mi ICC profily provßd∞n²ch a₧ v aplikaci vznikß riziko znatelnΘho ·bytku barevn²ch odstφn∙. Na v²stupu pak obrßzek ztratφ p∙vodnφ brilanci, kde jemnost v p°echodech najednou chybφ. Zde op∞t platφ, ₧e p°evodnφ korekce dat mohou b²t spojenΘ se zm∞nou gama k°ivky a proto je nutnΘ provΘst p°evodnφ korekce v nastavenφ p°i digitalizaci.

Mnoho okolnostφ, jako je vliv p∙sobenφ sv∞tla na skuteΦnou barevnost, lze jen t∞₧ko odhadnout. SkuteΦnou barevnost snφmanΘho p°edm∞tu by m∞l dokumentovat kalibraΦnφ terΦ s referenΦnφmi daty, umφst∞n² do prostoru snφmanΘho p°edm∞tu.

Photoshop na vÜe, co je p°epoΦφtßvßno do odliÜnΘho re₧imu barev, pou₧φvß "nezßvisl²" prostor Lab s hodnotou D50 (teplota bφlΘ o hodnot∞ 5004 Kelvin∙). Takov² prostor se naz²vß PCS (Profile Connection Space). P°i t∞chto p°evodech se CIE Lab D50 ·Φastnφ srovnßvßnφ rozsah∙ prostor∙ barev, kde se vyu₧ije jako prostor pro urΦenφ relativnφch pozic pro vyjßd°enφ skuteΦn²ch barev. Podle ICC standardu musφ b²t data v profilech vztahujφcφch se k Lab prostoru p°izp∙sobena prost°edφ odpovφdajφcφ iluminantu o hodnot∞ D50, aby zisk z nam∞°en²ch hodnot mohl b²t jednoduÜe p°evoditeln². Normou D50 je PCS prostor Lab omezen² v rozsahu definovateln²ch barev, a tedy v n∞m definovanΘ barvy mohou mφt svou unikßtnφ polohu v₧dy jen k tomuto iluminantu. Porovnßvßnφ dat je tak kompromisem mezi p°esnostφ a p°evoditelnostφ v rßmci CMS, viz Φßst Tvorba a vyu₧itφ profilu. Lab prostor je pou₧it jako p°epoΦtov² model s dynamicky p°izp∙sobiteln²m rozsahem jasu "L".

V omezenΘm gamutu CIE Lab lze sice ve Photoshopu srovnßvat vÜechny barvy, ale zde jsou ji₧ vÜechny hodnoty vzta₧enΘ k hodnot∞ D50. P°i zjiÜ¥ovßnφ v palet∞ "Informace" se bφlß R=G=B=255 mapuje na L=100, a=0, b=0. Jejφ absolutnφ pozice ve v²stupnφm prostoru je urΦena a₧ podle metody p°epoΦtu, respektive zßm∞ru reprodukovßnφ (rendering intent). P°i p°evodech dochßzφ v₧dy ke ztrßtßm v p°esnosti barevnΘho podßnφ. Podle velikosti rozdφlu teplot bφlΘho bodu vstupnφho a v²stupnφho prostoru se ·m∞rn∞ m∞nφ podßnφ barev. P°i snaze zachovat barevnost pomocφ absolutn∞ kolorimetrickΘho zßm∞ru reprodukovßnφ se kompenzuje rozdφlnost prostor∙ tak, ₧e teplota bφlΘho bodu je simulovßna barevn²m nßdechem a tφm dochßzφ i ke snφ₧enφ jasu v obrßzku. Nap°φklad teplota bφlΘ D65 u vstupnφho RGB prostoru nem∙₧e b²t mapovßna jako nejsv∞tlejÜφ bod v PCS prostoru Lab, ale transformacφ z PCS XYZ je nalezen v Lab jejφ nejbli₧Üφ ekvivalent, nap°φklad L=99, a=−6, b=−2.

RGB nebo CMYK prostory popisujφ data s gamou, co₧ znamenß, ₧e jsou nelineßrnφ. NezßvislΘ prostory (XYZ, Lab) jsou pova₧ovßny za lineßrnφ (Lab lze ve skuteΦnosti charakterizovat jako nelineßrnφ prostor). Linearita nezßvislΘho prostoru, p°es kter² se hodnoty barev transformujφ, je pot°ebnß pro nalezenφ nejbli₧Üφch ekvivalent∙ barev v cφlovΘm prostoru. Nap°φklad RGB data monitoru vyu₧φvajφ k p°evodu jednoduchou p°evodnφ matrici s aplikovanou R, G, B gamou. Ze vstupnφho RGB profilu, kter² obsahuje nelineßrn∞ definovanΘ barevnΘ t≤ny, se zφskß lineßrn∞ rozlo₧en² obraz hodnot barev v nezßvislΘm prostoru XYZ, kterΘ je pot°eba p°evΘst. U RGB v²stupnφho profilu se stejn²m zp∙sobem zφskß obraz hodnot v²stupnφho prostoru a provede se p°evod. Vztah dvou matricov²ch RGB prostor∙ je prakticky nejmΘn∞ komplikovan²m p°evodem p°es nezßvislΘ prostory. Interpretace dat je p°i pou₧itφ relativn∞ kolorimetrickΘ, perceptußlnφ nebo saturaΦnφ metody toto₧nß. Pro p°evod absolutn∞ kolorimetrickou metodou, kde je p°evßd∞n bφl² bod vstupnφho profilu, probφhß konverze dat slo₧it∞ji.

V zobrazenφ barev v prostoru monitoru mß svΘ prsty systΘmovß sprßva barev. Ve Photoshopu se barevnost v pracovnφch prostorech neprojevφ k jejich definovanΘ teplot∞ bφlΘ, ale k teplot∞ bφlΘho bodu z profilu monitoru. Abyste mohli provßd∞t ·pravy s kontrolou barevnosti a za vyu₧itφ plnΘ bitovΘ kapacity (nejsv∞tlejÜφ bod je R=G=B=255) zvolenΘho prostoru barev, je jedinou mo₧nostφ zapnout si simulaci barev pomocφ volby Kontrolnφ nßhled barev, viz nφ₧e.

Adobe Photoshop je p∞knou ukßzkou nastavenφ sprßvy barev. Nastavenφ barev vychßzφ z povahy koneΦnΘho pou₧itφ a dßle se p°izp∙sobuje podle velmi specifick²ch pot°eb. Za b∞₧nΘ nastavenφ pro webdesign lze pova₧ovat volby, kterΘ ukazuje nßsledujφcφ obrßzek:

nastavenφ sprßvy barev ve Photoshop 6

Toto nastavenφ z Adobe Photoshopu 6.x je dostupnΘ z menu ┌pravy (Edit) > Nastavenφ barev (Color Seting). Ve starÜφch verzφch Photoshopu hledejte nastavenφ v menu Soubor (File) > Nastavenφ barev (Color Seting). Polo₧ky oznaΦenΘ Φerven²mi v²k°iΦnφky jsou doporuΦeny pro prßci s webovou grafikou.

P°edvolenΘ sestavy profil∙ jsou na v²b∞r v nejhorn∞jÜφ Φßsti dialogovΘho okna a vychßzejφ z b∞₧n∞ pou₧φvan²ch norem. Podle specifick²ch pot°eb lze uklßdat vlastnφ nastavenφ a ta pak pou₧φvat. Pokud byste v aplikaci vypnuli sprßvu barev (Color Management Off), pou₧ije se ve skuteΦnosti minimßlnφ nastavenφ sprßvy barev, aby se napodobilo chovßnφ aplikacφ, kterΘ sprßvu barev nepodporujφ. V re₧imu RGB bude jako pracovnφ prostor pou₧it ICC profil monitoru, co₧ znamenß, ₧e vÜechna RGB data budou poslßna bez korekcφ na RGB v²stupnφ za°φzenφ (monitor). P°i zm∞n∞ re₧imu barev (nap°φklad na CMYK nebo stupn∞ Üedi) se ICC profily uvedenΘ v "Nastavenφ barev" pou₧ijφ pro p°evod.

Popis dialogu Nastavenφ barev: Pokud pracujete na vφce projektech vyu₧φvajφcφch r∙znΘ technologie reprodukovßnφ, nezapome≥te si p°ed ka₧dou pracφ zkontrolovat nastavenφ pracovnφch prostor∙ jako na ukßzce v okn∞ "Nastavenφ barev". Pokud se zam∞°ujete pouze na webovou grafiku, m∙₧ete si vystaΦit i s jednφm nastavenφm. Kdy₧ namφchßte jakoukoliv barvu, bude tato barva odpovφdat zvolenΘmu profilu v nastavenφ pracovnφch prostor∙, viz dialog "Nastavenφ barev". Ve Photoshopu vÜak toto v²chozφ nastavenφ aplikace m∙₧ete obejφt a pou₧φvat p°φkaz P°i°adit profil nebo p°evΘst do profilu, viz menu Obraz (Image) > Re₧im (Mode) > zvolen² p°φkaz. P°i°adit profil (Assign Profile) lze provΘst takΘ p°i nesouladu profil∙ p°i otevφrßnφ obrazovΘho souboru, obrazovß data se nem∞nφ, jen se zm∞nφ vzhled barev podle vßmi p°i°azenΘho prostoru. Pou₧itφ p°φkazu "P°evΘst na profil" (Convert to Profile) se pou₧φvß pro jinΘ, individußlnφ "Volby p°evodu", ne₧ kterΘ by se automaticky pou₧ily podle dialogu "Nastavenφ barev". Pokud provedeme zm∞nu re₧imu p°es volby v menu Obraz (Image) > Re₧im (Mode) > re₧im RGB, CMYK, Lab apod., Photoshop si automaticky p°ebφrß pot°ebnΘ informace prßv∞ z dialogu "Nastavenφ barev".

V ukßzce jsou v Φßsti "Pracovnφ prostory" nastaveny ICC profily, kterΘ jsou vhodnΘ pro dokumenty urΦenΘ pro internet. Barevnost dokument∙ v RGB re₧imu pak bude odpovφdat profilu "sRGB IEC61966-2.1". Obrßzky v re₧imu stup≥∙ Üedi budou zpracovßvßny v profilu "Gray Gamma 2.2". P°i ulo₧enφ ve formßtu PNG se kvalita nezm∞nφ, ale dosßhnete v²razn∞ menÜφ velikosti souboru ne₧ v RGB re₧imu.

V ukßzce v Φßsti "Zßsady sprßvy barev" je ponechßno nastavenφ na "Zachovat vlo₧enΘ profily". Pokud je vlo₧en² profil barev v obrazovΘm souboru odliÜn² od pracovnφho prostoru, pak se p°i otevφrßnφ obrazovΘho souboru objevφ dialogovΘ okno, v n∞m₧ budete mφt p°ednastavenou hodnotu na "Pou₧φt vlo₧en² profil". Pokud pou₧ijete tuto volbu, hodnoty barev se nem∞nφ a barevnost bude odpovφdat vlo₧enΘmu profilu.

Pokud je v Φßsti "Zßsady sprßvy barev" ponechßno nastavenφ na "Vypnuto", bude p°i otevφrßnφ souboru a nesouladu profil∙ pou₧ita volba "Vypustit vlo₧en² profil" jako v²chozφ. Zachovajφ se hodnoty barev. P°i uklßdßnφ obrazov²ch dat nebude vlo₧en ICC profil.

Pokud je v Φßsti "Zßsady sprßvy barev" ponechßno nastavenφ na "P°evΘst do pracovnφho prostoru", bude p°i otevφrßnφ souboru a nesouladu profil∙ pou₧ita volba "P°evΘst barvy dokumentu do pracovnφho prostoru" jako v²chozφ. Hodnoty barev se zm∞nφ tak, aby se zachovala barevnost podle zßm∞ru reprodukovßnφ.

Ji₧ n∞kolikrßt jsme se v Φlßnku zmφnili o Color Matching Module (CMM). Na funkΦnosti CMM je zalo₧ena existence sprßvy barev, za v²sledek provedenφ je odpov∞dn² prßv∞ tento p°evodnφ modul. Jist∞ si °φkßte, proΦ v∙bec volit n∞jak² modul, v₧dy¥ p°epoΦty mezi profily by m∞ly fungovat v₧dy stejn∞. Bohu₧el, pou₧itφ odliÜn²ch CMM p°inßÜφ rozdφlnΘ v²sledky. Ka₧d² ICC profil m∙₧e mφt specifikovßn modul, pro kterΘ jsou platnß jeho data. NicmΘn∞ v °ad∞ p°φpad∙ nezb²vß ne₧ vybrat ten dostupn² CMM a doufat, ₧e v²sledek se od po₧adovanΘ barevnosti p°φliÜ liÜit nebude. V p°φpad∞ nastavenφ Photoshopu se doporuΦuje pou₧φvat CMM Adobe (ACE = Adobe Color Engine). Z vlastnφ zkuÜenosti bych vypustil pou₧itφ ICM, pro jeho nestandartnφ chovßnφ p°i p°evodech do stupn∙ Üedi.

Sprßva barev v obou zmi≥ovan²ch systΘmech (ICM 2.0 nebo ColorSync) vyu₧φvß CMM od spoleΦnosti LinoColor. Do aplikacφ spoleΦnosti Adobe je zabudovßn modul Adobe (ACE), kter² takΘ vychßzφ z °eÜenφ od LinoColoru. Kdy₧ pou₧ijete n∞kter² ze jmenovan²ch CMM v aplikaci Photoshop 6.0, m∙₧e b²t p°ekvapenφm, ₧e nezφskßte v₧dy stejnΘ v²sledky. DalÜφ z rozÜφ°en²ch modul∙ je od Kodaku (s kter²m pracuje nap°φklad CorelDraw) nebo od spoleΦnostφ Agfa, Canon a Imation. Z pohledu na v²b∞r mo₧nostφ lze op∞t vyΦφst skuteΦnost, ₧e ani v u₧ivatelsky definovanΘm zp∙sobu zpracovßnφ barvy neexistuje v₧dy p°esn² p°evodnφ vztah.

V nßsledujφcφ Φßsti jsem se pokusil sv²mi slovy shrnout postup p°i prßci s obrazov²m materißlem. Neexistuje vÜak jeden univerzßlnφ postup. V²voj a zm∞ny ve sprßv∞ barev ni₧Üφch verzφ jsou znßt, proto doporuΦuji pro prßci s barvami pou₧φvat Photoshop od verze 6.0. Zßkladnφm problΘmem jsou sprßvn∞ zvolenΘ pracovnφ prostory. Pokud tvo°φte pro internet nebo pro kancelß°skΘ pou₧itφ, nenφ pochyb o vhodnosti pracovnφho prostoru sRGB. Obecn∞ mß tento prostor velkou Üanci vÜude, kde jsou u reprodukΦnφho za°φzenφ oΦekßvßna vstupnφ data v re₧imu RGB barev. Ve srovnßnφ s ostatnφmi RGB prostory mß mnohem v²razn∞jÜφ podporu u kancelß°sk²ch za°φzenφ.

P°i komerΦnφm zpracovßnφ nemusφ b²t volba pracovnφho prostoru tak snadnß, vychßzφ se z norem pou₧φvan²ch pro danou technologii reprodukovßnφ. Pou₧itφm norem pro pracovnφ prostory vÜak nemusφme zφskat plnou kontrolu nad v²sledkem, proto₧e takov² prostor nem∙₧e v∞rn∞ popsat v²stup. V²stupnφ prostor by m∞l b²t popsßn p°esn∞, tedy s ohledem na papφr, povrchovou ·pravu, se vÜemi nerovnom∞rnostmi v reprodukovßnφ. Proto se provßdφ p°evod do v²stupnφho prostoru a₧ v koneΦnΘ fßzi zpracovßnφ.

Pro svou nezßvislost na konkrΘtnφm v²stupu se jako pracovnφ prostor volφ n∞kter² ze standardizovan²ch prostor∙. StandardizovanΘ prostory popisujφ vlastnosti prostoru, kter² vychßzφ z dan²ch technologick²ch norem. O jednotliv²ch prostorech, °azen²ch podle re₧im∙ barev (RGB, CMYK, Stupn∞ Üedi), se m∙₧ete vφce dozv∞d∞t v tabulce v Φßsti Sprßva barev na MacOS .

P°i zpracovßvßnφ obrazov²ch dat se m∙₧ete dr₧et nasledujφcφch postup∙:

  • 1a) Obrßzek se otev°e bez dotazu na profil. Znamenß to, ₧e vlo₧en² profil obrßzku je shodn² s pracovnφm prostorem, kter² jste zvolili v dialogu "Nastavenφ barev". Stejn∞ tak k nov∞ vytvß°en²m obrßzk∙m pomocφ volby Soubor (File) > Nov² (New) se automaticky p°i°adφ pracovnφ prostor podle aktußlnφho nastavenφ profil∙ ve zmi≥ovanΘm dialogu.
  • 1b) Obrßzek neobsahuje profil. Pokud znßte p∙vod obrßzku, lze si domyslet i pravd∞podobn² prostor barev. Zpravidla je to sRGB. P°i otevφrßnφ obrßzku p°i°adφte profil v²b∞rem z pop-up menu nebo po otev°enφ p°i°adφte profil zdroje zp∙sobem p°es nabφdku Obraz (Image) > Re₧im (Mode) > P°i°adit profil (Assign Profile). Proto₧e se ne v₧dy lze spolΘhat na odhad a musφ se vychßzet i z pou₧itelnosti interpretovanΘ barevnosti, doporuΦoval bych vyzkouÜet p°i°adit i jinΘ profily vΦetn∞ profilu p°edpoklßdanΘho v²stupu. Platφ zde, ₧e Φφm mΘn∞ p°evod∙ mezi prostory barev, tφm lΘpe. V p°φpad∞, ₧e jste p°i°adili jin² profil ne₧ v²stupnφ a koneΦn² v²stup bude v systΘmu Φi aplikaci bez podpory CMS, budete muset obrßzek p°evΘst jeÜt∞ jednou do profilu v²stupu: Obraz (Image) > Re₧im (Mode) > P°evΘst do profilu (Convert to Profile).
  • 1c) Obrßzek obsahuje jin² profil ne₧ pracovnφ prostor a zßrove≥ barevnost obrßzku je dßna jako zßvaznß. Obvykle rad∞ji volφm variantu Pou₧φt vlo₧en² profil (mφsto pracovnφho prostoru), abych m∞l kontrolu nad v²sledkem a mohl pou₧φt individußlnφ nastavenφ p°evodu p°φkazem P°evΘst do profilu, viz bod 1b. Tento postup je mimo jinΘ nutn² v p°φpad∞, kdy je p°i otevφrßnφ obrazovΘho souboru problΘm s rozpoznßnφm n∞kter²ch standardizovan²ch prostor∙ pochßzejφcφch od jin²ch v²robc∙ software, u kter²ch doÜlo k pou₧itφ jinΘ verze profilu. Tento nesoulad v profilech ukazuje na rozdφly v definovßnφ matice pro p°evod barev, kterΘ by v popsan²ch p°φpadech nem∞ly zp∙sobovat v²raznΘ rozdφly v barevnosti, viz varianty sRGB v Corelu nebo SMPTE240-M z Photoshopu 5, kter² je toto₧n² s Adobe RGB (1998) znßm²m z vyÜÜφch verzφ Photoshopu. P°i otevφrßnφ souboru zvolte P°i°adit profil a vyberte z pop-up menu stejn² profil, kter² mßte aktußln∞ nastaven² v "Nastavenφ barev".
  • 2) DalÜφ postup prßce nelze popsat jako po sob∞ nßsledujφcφ kroky. VÜechny uvedenΘ mo₧nosti kontroly a zpracovßnφ barevnosti lze kombinovat podle pot°eby v pr∙b∞hu celΘho zpracovßnφ obrazu.
  • 2a) Pro proces zpracovßnφ je vyu₧φvßn pracovnφ prostor v uvedenΘm dialogu "Nastavenφ barev" na standardizovan² profil, respektive normu. Barevnost v profilu mo₧nΘho v²stupu lze simulovat p°φkazem Kontrolnφ nßhled barev. Tento p°φkaz mß dva stavy - zapnuto, kdy je barevnost zobrazovßna v profilu v²stupu, a vypnuto, kdy je "zobrazovßn" v pracovnφm prostoru.
    Nejprve musφte provΘst nastavenφ profilu v²stupu pomocφ p°φkazu v menu Zobrazenφ > Nastavenφ kontrolnφho nßhledu a je nutnΘ zvolit takovou metodu reprodukovßnφ (Reprodukce), aby se projevila teplota bφlΘho bodu v²stupnφho prostoru. Pou₧ijete-li absolutn∞ kolorimetrickou metodu pro simulaci, pak zobrazenφ bude odpovφdat v²sledku p°evodu hodnot barev do zvolenΘho profilu relativn∞ kolorimetricku metodou. Pouze v tomto dialogu pomocφ absolutn∞ kolorimetrickΘho zßm∞ru reprodukovßnφ lze vid∞t vliv teploty bφlΘho bodu v²stupnφho profilu a tedy simulaci skuteΦnΘho v²stupu. Paradoxn∞ po p°evodu hodnot barev do v²stupnφho profilu skuteΦn² nßhled na obrazovce neuvidφte, museli byste provΘst op∞t simulaci s nastavenφm absolutn∞ kolorimetrickΘho zßm∞ru reprodukovßnφ k profilu monitoru.
    Nep°φjemnosti m∙₧e p°inΘst automatickΘ pou₧φvßnφ klßvesovΘ zkratky CTRL+Z pro p°φkaz Zp∞t (Undo), kdy₧ pou₧φvßte nastavenφ na Φeskou klßvesnici (QWERTZ) a s nφ kombinujete p°i prßci i jinou, nap°φklad anglickou klßvesnicφ. S tφmto nastavenφm se mi stßvß, ₧e pou₧itφm "stejnΘ" horkΘ klßvesy mohu ve Photoshopu (de)aktivovat simulovßnφ nßhledu barev p°φkazem "Kontrolnφ nßhled barev" (CTRL+Y).
  • 2b) Simulacφ v²stupu prost°ednictvφm p°φkazu "Kontrolnφ nßhled barev" dosßhnete jen nßhledu p°edpokladanΘho v²stupu, ale neuvidφte rozdφlnost rozsahu barev (gamutu), kterΘ jsou p°φΦinou t∞chto zm∞n. Ve Photoshopu lze provΘst srovnßnφ reprodukovateln²ch barev na v²stupu (p°i kolorimetrick²ch metodßch reprodukovßnφ) pou₧itφm volby Kontrola gamutu. Barvy, kterΘ budou mimo gamut prostoru p°i°azenΘho v "Nastavenφ kontrolnφho nßhledu", se zobrazφ p°edvolenou signßlnφ barvou, kterou m∙₧ete zm∞nit v menu ┌pravy (Edit) > P°edvolby (Preferences). Standardn∞ je tato barva nastavena na odstφn ÜedΘ, doporuΦuji ji pro b∞₧nΘ pou₧itφ simulace do CMYKu nastavit na zelenou, kterß je mimo gamut CMYKu. Nap°φklad zm∞nou na hodnoty R=0, G=255, B=0. Volbou "Kontrola gamutu" jste schopni zhodnotit v jakΘ mφ°e bude obrßzek zm∞n∞n a zda by n∞kterΘ korekce barev m∞ly b²t provedeny a₧ po p°evedenφ do prostoru v²stupu. Postup zßvisφ na typu obrßzku a samoz°ejm∞ na tom, zda je standardizovan² pracovnφ prostor blφzko v²stupnφmu profilu. P°i standardnφm zpracovßnφ, kdy vyu₧φvßte co nejv∞tÜφ rozsah pracovnφho prostoru, jsou v₧dy n∞jakΘ barvy mimo gamut v²stupu. P°esto nelze prohlßsit, ₧e by pou₧itφ standardizovanΘho pracovnφho prostoru nem∞lo v²znam.
  • 2c) P°i prßci s obrazov²mi daty si paletu "Informace" nastavte pomocφ voleb palety na platn² re₧im, kter² je urΦen pracovnφm prostorem, a re₧im v²stupnφho prostoru, pokud je zalo₧en na odliÜnΘm re₧imu. P°i pou₧φvßnφ r∙zn²ch nßstroj∙ mßte mo₧nost odezφrat hodnoty barev prßv∞ v palet∞ "Informace". Nezastupitelnost "Kapßtka" se m∙₧e projevit p°i pot°eb∞ p°esnΘho dolad∞nφ v dialogu "K°ivky", kter² naleznete v menu Obraz (Image) > P°izp∙sobenφ (Adjust) > K°ivky (Curves). Nemßm tφm na mysli pou₧itφ "nepou₧iteln²ch" ikon kapßtek v nastavenφ dialogu, ale mo₧nost pouhΘho odezφrßnφ polohy (hodnoty jasu) na k°ivce vybranΘho kanßlu. Dialog "┌rovn∞" (Levels) je p°φstupn² z menu jako "K°ivky" a ukazuje rozlo₧enφ barev v jednotliv²ch kanßlech s omezen∞jÜφmi mo₧nostmi editace ne₧ jakΘ nabφzφ dialog "K°ivky". Dialog "┌rovn∞" lze vyu₧φt k pohodlnΘmu nastavenφ nejsv∞tlejÜφho a nejtmavÜφho bodu v ka₧dΘm kanßlu. Komplexnφ p°ehled o zastoupenφ barev, ale bez mo₧nosti editace, naleznete v histogramu v menu Obraz (Image) > Histogram.... V∞tÜina globßlnφch ·prav obrazu by vÜak m∞la b²t provedena ji₧ p°i jeho digitalizaci.
    P°ipomφnßm, ₧e upravenφm hodnot barev pomocφ zmφn∞n²ch voleb jen ovliv≥ujete skuteΦnost, jak moc efektivn∞ bude vyu₧ita bitovß kapacita. Teprve pou₧itφm ICC profil∙ mßte mo₧nost urΦit, ₧e se nejsv∞tlejÜφ bod bude jevit nap°φklad jako ₧lutß, proto₧e profil musφ zohlednit nejsv∞tlejÜφ bod osv∞tlenφ nebo barvu podlo₧ky.
  • 3) Po vÜech ·pravßch, kterΘ zpravidla sm∞°ujφ k lepÜφmu "prokreslenφ" obrazu ve sv∞tlech i stφnech a vyvß₧enφ barev v ploÜe a pokraΦujφ nejr∙zn∞jÜφmi retuÜemi ruÜiv²ch detail∙, po tom vÜem mßte hotov² obraz, kter² ulo₧φte v pracovnφm prostoru. Upraven² obraz ulo₧φte v osmi bitech na kanßl a ve formßtu, kter² dovoluje nastavit neztrßtovou kompresi. Pro univerzßlnost pou₧itφ se doporuΦuje pou₧φt formßt TIFF bez komprese (p°φpadn∞ s kompresφ LZW nebo ZIP). Pro dalÜφ pot°eby je d∙le₧itΘ tento soubor archivovat na CD. Platφ, ₧e obraz ve standardizovanΘm prostoru (kter² je zpravidla pracovnφm prostorem) je lepÜφ pro p°epoΦty dat a nepodlΘhß takov²m ztrßtßm, jako kdybyste mφsto n∞ho pou₧ili soubor s ICC profilem "n∞jak" popisujφcφ konkrΘtnφ za°φzenφ.
  • 4) Dostßvßme se koneΦn∞ k mo₧nosti, kdy vytvo°φme data pro konkrΘtnφ v²stup. Nezapome≥te, ₧e ka₧d² p°evod dat mezi profily je nevratn² a ztrßtov² proces, proto pro p°evod pou₧φvejte soubor, kter² jste si archivovali. Prove∩te tento krok p°φkazem "P°evΘst do profilu" (umφst∞nφ v menu viz bod 1b), v n∞kter²ch p°φpadech mß sv∙j v²znam jen p°i°adit profil v²stupu, pokud dodr₧φte urΦitΘ principy. Obecn∞ se p°evodem do profilu v²stupu vyhnete problΘm∙m p°i zpracovßnφ dat mimo vßÜ poΦφtaΦ. D∙vod je jasn² - nelze p°edvφdat reprodukovßnφ barevnosti p°i nezpracovßnφ profilu vinou aplikace nebo i systΘmu, kter² nepracuje se sprßvou barev.
  • 5) Barevnost v²stupnφch dat m∙₧e do jistΘ mφry ovlivnit jakßkoli ztrßtovß komprese vΦetn∞ nejznßm∞jÜφ JPEG. Mnohem vhodn∞jÜφm formßtem m∙₧e b²t zmφn∞n² TIFF pro tisk nebo PNG pro elektronickΘ publikovßnφ. Oba formßty nabφzejφ mo₧nost ulo₧enφ ICC profilu p°φkazem "Ulo₧it jako" (Save as) a volbou Ulo₧it ICC profil...
    (Nevφm, zda jde o chybu v mΘ instalaci, ale ve verzi 6 na Win2000 se mi u formßtu PNG nepoda°ilo, aby se skuteΦn∞ ulo₧il profil nastaven² ve Photoshopu. Pokud jsem ale p°euklßdal data ve formßtech podporujφcφ profily z jakΘkoli jinΘ aplikace, Photoshop pak p°i uklßdßnφ akceptoval vlo₧en² profil. Ve Photoshopu 7 je vÜe v po°ßdku.)

Sprßva barev zpracovßvß ka₧dou informaci o barv∞. Pro zpracovßnφ pot°ebuje informaci o prostoru barev, kter² je vyjßd°en daty v ICC profilu. ╪ada v²robc∙ se sna₧φ poskytovat pro svß za°φzenφ ICC profily. P°esnost ICC profilu m∙₧e b²t zßvislß na vÜech m∞niteln²ch komponentech reprodukΦnφho za°φzenφ, na mφ°e v²robnφ odchylky ka₧dΘho kusu, na sprßvnosti nastavenφ hardwΘru a na mnoha dalÜφch vlivech v mo₧nostech nastavenφ ovladaΦ∙ v operaΦnφm systΘmu. V p°φpad∞ monitoru tak musφte poΦφtat s pevn∞ dan²m nastavenφm grafickΘ karty. P°i existenci vφce prom∞nn²ch pak nelze vinit tovßrnφ profil z jeho nep°esnosti. Profily dodßvanΘ v²robcem danΘho za°φzenφ jsou zpravidla tvo°eny podle vybran²ch kus∙ z v²robnφ linky a proto se poskytnut² ICC profil m∙₧e odliÜovat kus od kusu. Pokud se nespokojφte s poskytnut²m ICC profilem, nezb²vß ne₧ uva₧ovat o tvorb∞ ICC profilu pro konkrΘtnφ nastavenφ vychßzejφcφ z vaÜφ pot°eby. KonkrΘtnφ pot°ebou je tvorba ICC profilu monitoru p°i nastavenφ parametr∙ pro prost°edφ internetu. ZjednoduÜen∞ pojednßvß o mo₧nostech nastavenφ nßsledujφcφ Φßst Φlßnku - Kalibrace monitoru.

ICC profily definujφ prostory barev. Vyjad°ujφ barevnost prost°ednictvφm popisu hodnot obrazov²ch dat v nezßvislΘm prostoru barev. Spojenφ t∞chto hodnot bude odpovφdat reßln²m barvßm za p°edpokladu, ₧e budete poΦφtat i s vlivem iluminantu (zabarvenφ sv∞tla), respektive s v²sledkem jeho p∙sobenφ na v²stupnφ mΘdium (papφr a jinΘ). V²sledek tohoto p∙sobenφ ovliv≥uje vnφmßnφ teploty bφlΘho bodu, s kter²m je na v²stupu poΦφtßno. VÜe, od vymezenφ hranic prostoru p°es vzßjemnΘ vztahy barev v prostoru, m∙₧e b²t "relativn∞" p°esnΘ p°i op∞tovnΘm reprodukovßnφ pod stejn²m zabarvenφm sv∞telnΘho zdroje, respektive pod stejn²m spektrßlnφm slo₧enφ dopadajφcφho zß°enφ, pod kter²m jsou barvy vnφmßny.

VeÜkerΘ v²sledky jsou i p°es "p°esnost" definovan²ch vstupnφch Φi v²stupnφch prostor∙ zßvislΘ na tom, ₧e p°i existenci metametrick²ch barev v prostoru vstupu bude v prostoru v²stupu zkreslenß barevnost. Znamenß to, ₧e dv∞ r∙znΘ barvy, kterΘ budou vlivem osv∞tlenφ zaznamenanΘ jako toto₧nΘ, budou v jin²ch prostorech reprodukovßny jako toto₧nΘ. Je tedy vhodnΘ rozliÜovat mφru p°esnosti u t∞ch v²stup∙, u kter²ch bude stejn² iluminant na v²stupu, a u t∞ch, kde bude barevnost pozorovßna pod sv∞tlem s odliÜn²m iluminantem.

Zabarvenφ p°irozenΘho osv∞tlenφ je ovlivn∞no "lomivostφ sv∞tla" pronikajφcφho p°es vrstvu atmosfΘry, logicky pak ka₧dß zm∞na ve vnφmßnφ je zp∙sobena zm∞nou sm∞ru dopadajφcφch sluneΦnφch paprsk∙ k Zemi v pr∙b∞hu dne. Asi byste mohli hledat dalÜφ p°φΦiny le₧φcφ n∞kde "v oblacφch", v hustot∞ atmosfΘry, nebo na zemi, ve vlivu odrazu sv∞tla od p°evlßdajφcφch stejnobarevn²ch ploch. T∞ch dalÜφch Φinitel∙, kterΘ budou mφt vliv na vnφmßnφ barev, bude nepom∞rn∞ vφce. Chceme-li popsat barvu, musφme tedy v∞d∞t, jak²m sv∞teln²m zabarvenφm bude ovlivn∞na.

V r∙zn²ch Φßstech tohoto Φlßnku je zmφn∞no pou₧itφ iluminantu D50 (5004 K). Vφce informacφ naleznete ve specifikaci ICC.1:1998-09 na www.color.org. Pou₧itφ iluminantu D50 mß oporu v norm∞ ANSI CGATS.5-1993 "Graphic technology - Spectral measurement and colorimetric computation for graphic art images". Proto₧e je Φasto barevnost srovnßvßna vzhledem k dennφmu sv∞tlu a nebyla jeÜt∞ zmφn∞na ₧ßdnß konkrΘtnφ hodnota, tak prßv∞ normu D50 m∙₧eme pova₧ovat za nejbli₧Üφ dennφmu pr∙m∞ru. Pr∙m∞rnß chromatickß teplota dennφho sv∞tla je v naÜem podnebφ p°ibli₧n∞ okolo 5200 K.

U vstupnφch za°φzenφ zachycuje zm∞°enΘ vstupnφ hodnoty barev k v²sledku jejich digitßlnφho zaznamenßnφ. V p°φpad∞ v²stupnφho za°φzenφ jsou popisem vstupnφch hodnot barev k zm∞°en²m hodnotßm na zvolenΘm mΘdiu. K hodnotßm RGB (CMYK) barev jsou p°irazeny podle sady zme°en²ch hodnot definovan²ch v nezßvislΘm prostoru barev (XYZ). P°i nßslednΘm pou₧itφ ICC profil∙ je pak p°esnost reprodukovßnφ barevnosti zßvislß na vzßjemnΘm pr∙niku rozsah∙ prostor∙ barev na vstupu a v²stupu.

Budeme-li urΦovat barevn² rozsah zachycovan²ch obrazov²ch scΘn v nezßvislΘm prostoru CIE Lab, pak zjistφme, ₧e tento rozsah lze popsat jako podmno₧inu rozsahu barev prostoru CIE Lab. Dφky tomu mßme mo₧nost srovnßvat a p°evßd∞t ka₧dou z barev mezi prostory vstupu a v²stupu.

Pravd∞podobn∞ vaÜφ pozornosti neuniklo, ₧e na prom∞nnΘ hodnot∞ iluminantu je popis v prostoru CIE Lab zßvisl² a tudφ₧ nelze zobrazit v "Labu" vÜechny prostory beze ztrßty. Pro v²poΦty p°i konverzφch mezi dv∞mi r∙zn²mi iluminanty prostor∙ vstupu a v²stupu si CMM pomßhß r∙zn²mi metodami. Je asi zbyteΦnΘ se ptßt, zda je mo₧nΘ vystaΦit s jednou hodnotou iluminantu. V reßlnΘm sv∞t∞ dφky prom∞nlivosti prost°edφ nelze barevnost vztahovat k jednΘ hodnot∞ iluminantu a tudφ₧ nelze definovat jeden spoleΦn² nezßvisl² prostor, kter² by byl vhodn² pro p°epoΦty mezi prostory. P°esto, nebo prßv∞ proto, je nutnΘ pou₧φvat jednotn² standard, kde omezenφ vlivu iluminantu je pro zp∙sob tvorby profil∙ a mo₧nosti porovnßvßnφ gamut∙ nezbytn².

S hodnotou iluminantu D50 se m∙₧ete setkat u sv∞teln²ch zdroj∙ na kontrolu tiskovΘho v²stupu. Pou₧itφ iluminantu v ICC profilu m∙₧e b²t ovlivn∞no mnoha okolnostmi. U v²stupnφch profil∙ je pro zabarvenφ pou₧φvßna hodnota bφlΘho bodu, kterß simuluje zabarvenφ podlo₧ky mΘdia pro p°enos reprodukce. Dßle je nutnΘ p°ihlφ₧et ke specifick²m sv∞teln²m podmφnkßm danΘho prost°edφ. P°i nemo₧nosti jednoznaΦn∞ definovat prost°edφ se pro v²stup pou₧ije obecn∞ podporovan² standard, kter² mß urΦenou hodnotu bφlΘho bodu. V prost°edφ internetu se urΦuje barevnost ve standardu sRGB s teplotou bφlΘho bodu o hodnot∞ D65. Promφtnutφ tΘto hodnoty p°i zobrazenφ ale zßvisφ na nastavenφ monitoru, respektive na CMS s dan²m profilem.

Jak ji₧ bylo zmφn∞no, v²znamn² podφl na vnφmßnφ barevnosti mß barva osv∞tlenφ. Stejn∞ jako lidsk² zrak reaguje na zm∞nu intenzity sv∞tla, tak je schopen vnφmat i zm∞nu barvy sv∞tla. Tyto parametry majφ vliv na rozsah prostor∙ barev a tedy i kontrast barev. Jakßkoli zm∞na v zabarvenφ bφlΘho bodu skuteΦnΘ scΘny (nap°φklad vyvß₧enφm na neutrßlnφ bφlou p°i digitalizaci) je zßsahem do popisu barevnosti. Zm∞nou dosßhneme efektivn∞jÜφho rozlo₧enφ barev v omezenΘ bitovΘ hloubce. Tyto zm∞ny se samoz°ejm∞ mohou promφtnou zv²Üenφm kontrastu, proto₧e bφlß, respektive nejsv∞tlejÜφ bod v obraze, bude mφt vyrovnanΘ hodnoty do maxima (R=G=B=255).

Pokud chcete zachovat atmosfΘru, nejsv∞tlejÜφ bod by nem∞l b²t vyva₧ovßn na zmφn∞nΘ maximum, respektive hodnotu bφlΘho bodu v²stupu. D∙vodem je skuteΦnost, ₧e aΦ se citlivost zraku pru₧n∞ p°izp∙sobφ intenzit∞ sv∞tla, tedy nejsv∞tlejÜφm bod∙m ve scΘn∞, zabarvenφ neutrßlnφch t≤n∙ z∙stßvß. ZajφmavΘ je, ₧e na zabarvenφ je zrak citliv∞jÜφ spφÜe u st°ednφch t≤n∙ (tedy u ÜedΘ) ne₧ u nesv∞tlejÜφho bodu. P°i zßpadu slunce zabarvenφ naΦervenal²m sv∞tlem vnφmßme zcela p°irozen∞ v celΘm spektru. Nejsv∞tlejÜφ bod scΘny je zabarven² do teplΘho odstφnu. Na rozdφl od skuteΦnosti bude srovnßnφ v CMS relativnφ p°i ignorovßnφ bφlΘho bodu p°i zobrazenφ v prostoru barev monitoru. P°φΦiny problΘmu ignorovßnφ bφlΘho bodu vstupnφch dat naleznete v popisu nastavenφ profilu monitoru v Φßsti Sprßva barev ve Windows. Lze t∞₧ko odhadnout mφru zabarvenφ u koncovΘho u₧ivatele, pokud je jφm nßvÜt∞vnφk internetu. Na nekalibrovan²ch monitorech lze oΦekßvat z°eteln² posun ke studen²m t≤n∙m.

Pracovnφ postupy lze rozd∞lit na t°i typy:

  1. Za ideßlnφ zpracovßnφ m∙₧eme pova₧ovat situaci, kdy vstupnφ profil je shodn² s v²stupnφm: vstupnφ prostor = pracovnφ prostor = v²stupnφ prostor, kde hodnoty na vstupu odpovφdajφ surov²m dat∙m ze skeneru Φi z digitßlnφho fotoaparßtu a jsou pou₧ity pro v²stup. Tento stav je prakticky nereßln², proto₧e by podle vstupnφho prostoru bylo nutnΘ provΘst ·pravy parametr∙ v nastavenφ hardwΘru na v²stupu.
  2. Za b∞₧nΘ zpracovßnφ m∙₧eme pova₧ovat: vstupnφ prostor > pracovnφ prostor >/= v²stupnφ prostor, kde hodnoty vstupnφho prostoru jsou vm∞stnßny do standardizovanΘho pracovnφho prostoru, podle parametr∙ v²stupu. Tato metoda m∙₧e b²t p°esnß a p°i vzniku ne₧ßdoucφch barevn²ch zm∞n se data v pracovnφm prostoru manußln∞ upravφ. Proto₧e je pracovnφ prostor p°izp∙soben v²stupu, zkreslφ se barevnΘ podßnφ p°i p°evodu do jinΘho v²stupnφho prostoru.
  3. Za neb∞₧nΘ a nadΦasovΘ zpracovßnφ m∙₧eme pova₧ovat: vstupnφ prostor >/= pracovnφ prostor > v²stupnφ prostor, kdy je nutnΘ archivovat scΘnu v co nejp°esn∞jÜφch barvßch. K tomu pat°φ i zachovßnφ co nejvyÜÜφ bitovΘ hloubky. Hodnoty vzniklΘ digitalizacφ (vstupnφ prostor barev) budou dßle zpracovßvßny jako data v prostoru se stejn²m barevn²m rozsahem a s parametry zaznamenan²mi nejblφ₧e barevnosti skuteΦnΘ scΘny. Informace o zabarvenφ neutrßlnφch t≤n∙ snφmanΘ skuteΦnosti m∙₧e b²t zohledn∞na ve zvolenΘm pracovnφm prostoru. Snφmanß barevnost scΘny tak m∙₧e b²t zcela mimo mo₧nosti standardizovan²ch prostor∙, a proto stadardy nemusφ b²t vhodnΘ. Na druhou stanu p°i tomto postupu zpracovßnφ nemßte pot°ebnou kontrolu barev p°i zobrazenφ mimo gamut monitoru a navφc jste vφce omezeni softwΘrem p°i korekcφch obrazov²ch dat v 16 bitech na kanßl.

Za pracovnφ prostor volφme odpovφdajφcφ prostor zohled≥ujφcφ rozsah barev v obrßzku tak, aby nebyl zbyteΦn∞ velk² v∙Φi v²stupnφmu prostoru. Pou₧itφm profilu popisujφcφho urΦitΘ konkrΘtnφ za°φzenφ, respektive v²stup, jste p°edevÜφm vßzßni na jeden stroj a na vÜechny materißly pou₧itΘ v procesu. Nelze zajistit stßlost jeho parametr∙, na kter²ch je profil zßvisl². ╚ast²m pou₧φvßnφm stroje dochßzφ k jeho rozlad∞nφ a je pot°eba provΘst novΘ m∞°enφ v²stupnφch hodnot, p°φpadn∞ provΘst kalibraci. Zpravidla se po kalibraci nepoda°φ opakovan∞ zφskat stejnΘ parametry a tak je nßsledn∞ vytvo°en² profil odliÜn².

Nynφ si porovnßme nejΦast∞ji pou₧φvanΘ pracovnφ profily sRGB a AdobeRGB(1998). AΦkoli mß sRGB relativn∞ mal² rozsah barev ve viditelnΘm spektru, je dob°e podporovßn ve vstupnφch i v²stupnφch za°φzenφch. Prostor barev sRGB je ve srovnßnφ s Adobe RGB (1998) velmi omezen² zejmΘna rozsahem odstφn∙ kolem azurovΘ a₧ po odstφny kolem zelenΘ. Znamenß to, ₧e v chromatickΘm diagramu (zobrazenφ pro srovnßvßnφ gamut∙) je krajnφ hodnota Green posunuta dovnit° prostoru a tφm zmφn∞nΘ spektrum barev nenφ v sRGB reprodukovatelnΘ. Ne v₧dy jste schopni efektivn∞ vyu₧φt dan² prostor barev a pak dochßzφ ke zbyteΦnΘmu pl²tvßnφ kapacitou danou bitovou hloubkou. Zßle₧φ na tom, jak moc na mφru si postavφte svΘ vlastnφ nastavenφ sprßvy barev. Definovßnφm barev prostoru s menÜφm gamutem (nap°φklad sRGB) je spektrum barev vφce omezeno a dφky tomu je p°i pou₧itφ CMS vyÜÜφ pravd∞podobnost zachovßnφ odstφnu na v²stupu. Jistou analogii lze vid∞t v pou₧φvßnφ "webovskΘ" palety bezpeΦn²ch barev v p°φpadech, kdy v²stup je omezen poΦtem zobrazen²ch barev. U ICC profil∙ se nep°izp∙sobujeme poΦtu barev, ale rozsahu prostoru reprodukovateln²ch barev. Prostor sRGB popisuje barevnost ve 24 bitech. Pro zaznamenßnφ vφce bit∙ mß brat°φΦka - prostor e-sRGB ("First edition" nese datum "2001-05-18"). Mφstem pro jeho uplatn∞nφ by m∞la b²t digitßlnφ technika.

Proto₧e ka₧d² p°evod mezi prostory barev je ztrßtovß zßle₧itost, je nutnΘ se ujistit, zda vstupnφ prostor nenφ podobn² tomu v²stupnφmu. Pokud ano, m∙₧e b²t v °ad∞ p°φpad∙ (nap°φklad u fotografiφ) lepÜφ p°i°adit v²stupnφ profil a ponechat tak vyÜÜφ rozsah unikßtnφch barev za cenu ztrßty p°esnosti. I p°i pou₧φvßnφ standardizovan²ch a tudφ₧ obecn∞ definovan²ch prostor∙ se m∙₧e stßt, ₧e aplikace typu Photoshop indikuje urΦitΘ rozdφly v prostoru, kter² se nßzvem tvß°φ jako stejnß norma. Z°ejm∞ jsou d∙vodem nepatrnΘ rozdφly mezi definovan²mi maticemi profil∙ a proto je p°evod zbyteΦn² a takov² prostor pova₧ujeme za stejnou normu. Rozdφly pramenφ z pou₧φvßnφ profil∙ od r∙zn²ch v²robc∙ firmwΘru nebo pou₧itΘho softwΘru.

Proto₧e data upravujeme ve zvolenΘm pracovnφm prostoru aplikace, je kontrola proveden²ch korekcφ zßvislß na sprßvnΘ simulaci barev v prostoru barev reprodukovan²ch prost°ednictvφm monitoru. P°i kalibraci monitoru je ₧ßdoucφ nastavit parametry v²stupu tak, aby korekce nemusela b²t nijak drastickß. Budu se Φasto zmi≥ovat o CRT monitoru, kde CRT je zkratka anglickΘho "Cathode Ray Tube". CRT je oznaΦenφm principu zobrazenφ u klasickΘho monitoru, kter²m se odliÜuje od jinΘho principu zobrazenφ u LCD monitoru.

Prostor barev dosa₧iteln² na CRT monitoru by m∞l reprodukovat nejÜirÜφ spektrum barev a nenφ zßm∞rem p°i kalibraci omezit jeho rozsah na pracovnφ prostor Φi prostor v²stupnφho za°φzenφ, se kter²m budeme pracovat. Jenom pro po°ßdek uvedu, ₧e Φßst prostoru, kterß je mimo rozsah barev (gamut) pracovnφho prostoru, m∙₧ete podle svΘho zßm∞ru reprodukovßnφ (rendering-intent) kdykoli vyu₧φt. Abychom mohli pracovnφ prostor porovnat s cel²m rozsahem barev zobraziteln²ch na monitoru, je nutno tento prostor popsat ICC profilem. Principem fungovßnφ CMS je mo₧nost dosa₧enφ reprodukovatelnosti co nejÜirÜφho spektra barev pro r∙znΘ typy v²stup∙ a pak slou₧φ monitor jako nßhledovΘ za°φzenφ pro zobrazenφ barev reprodukovan²ch na jinΘm za°φzenφ. Profil monitoru je pou₧φvßn nezßvisle na zvolenΘm pracovnφm prostoru a p°i reprodukovßnφ obrazu jsou data do jeho prostoru p°epoΦφtßvßna.

Zßkladnφ ·pravy parametr∙ monitoru se vztahujφ na jas, kontrast a pokud mo₧no i na nastavenφ teploty bφlΘho bodu. Pomocφ t∞chto t°φ parametr∙ se sna₧φme uvΘst monitor do takovΘho stavu, abychom dosßhli pot°ebn²ch v²chozφch podmφnek pro reprodukovßnφ. P°i simulaci barev obrazov²ch dat je p°esnost mezi vstupem a v²stupem (v tomto p°φpad∞ reprodukovßnφ na obrazovce monitoru) zßvislß na mφ°e zachovßnφ t∞chto parametr∙. I kdy₧ pro b∞₧nΘ elektronickΘ publikovßnφ budete v∞tÜinou svß data upravovat v nejb∞₧n∞jÜφm prostoru sRGB, nemusφte se nechat omezit jen na tento pracovnφ prostor, zvlßÜt∞ kdy₧ budete pot°ebovat co nejp°esn∞jÜφ simulaci barevnosti v prostoru koneΦnΘho v²stupu, nap°φklad p°i tisku. Parametry tisku a zobrazenφ CRT monitoru se liÜφ, proto se i po₧adavky na nastavenφ parametr∙ monitoru mohou liÜit.

Bez pomoci m∞°φcφ sondy je velmi nesnadnΘ odhadnout ideßlnφ nastavenφ parametr∙ monitoru. Omezφte-li kontrast, zm∞nφ se intenzita jasu R, G a B luminoforu. P°i pokusech o nejideßln∞jÜφ nastavenφ monitoru by m∞l b²t kontrast sni₧ovßn od maximßlnφ hodnoty 100 %. V∞tÜinou kontrast nenφ pot°eba v²razn∞ upravovat, pokud nenastane problΘm se zobrazenφm rozdφl∙ ve sv∞tl²ch t≤nech. Pokud byste v²razn∞ snφ₧ili kontrast, doÜlo by ke zploÜt∞nφ rozp∞tφ barev.

P°i kalibraci je pot°eba si vyzkouÜet, jak reagujφ tmavΘ odstφny na zm∞nu v nastavenφ jasu. Zv²Üenφm jasu se tmavΘ odstφny budou vφce p°esouvat do oblasti sv∞tlejÜφch t≤n∙. Lidsk² zrak nejprve bude vnφmat t∞₧ko rozeznatelnΘ rozdφly v tmav²ch odstφnech, a₧ zaznamenß subjektivnφ zm∞nu v rozdφlech n∞kter²ch tmav²ch odstφn∙. P°i necitlivΘm nastavenφ dojde i k posunu nejtmavÜφ barvy a Φernß by zφskala v momentßlnφm rozsahu monitoru sv∞tlejÜφ odstφn.

Kalibraci zakonΦφme u nastavenφ teploty bφlΘho bodu. Velmi zavßd∞jφcφ m∙₧e b²t tovßrnφ nastavenφ parametr∙ teploty bφlΘho bodu. To toti₧ nemusφ zdaleka odpovφdat skuteΦnosti. U nekalibrovan²ch monitor∙ a star²ch monitor∙, kterΘ nemajφ mo₧nost korekce teploty bφlΘ, se projevφ maximßlnφ intezita jasovΘ produkce R, G i B luminofor∙. Bφl² bod tak bude dosahovat teploty okolo hodnoty 9000 a₧ 9300 K a zobrazenφ bφlΘ bude mφt namodral² nßdech. Pro docφlenφ urΦitΘ teploty bφlΘho bodu je pot°eba zm∞nit pom∞ry mezi vyza°ovßnφm luminofor∙. V hardwΘru monitoru prob∞hne snφ₧enφ intenzity jasu na luminoforech produkujφcφch modrou a zelenou, tφm dosßhnete ni₧Üφ teploty, zφskßte teplejÜφ odstφn bφlΘ (nejsv∞tlejÜφho bodu) a zßrove≥ i teplejÜφ odstφny v neutrßlnφch t≤nech. Z uvedenΘho je jasnΘ, proΦ je bφlß monitoru p°i hodnot∞ 9300 K o poznßnφ jasn∞jÜφ ne₧ p°i hodnotßch nastaven²ch na 6504, 5504 nebo 5004 K.

P°i kalibraci monitoru je cφlem p°iblφ₧it se k t∞m standardizovan²m prostor∙m (respektive k jejφm parametr∙m gama a nastavenφ teploty bφlΘ), u kter²ch se p°edpoklßdß, ₧e na obrazovce budou simulovßny. Valnou v∞tÜinu Φtenß°∙ zajφmß oblast webdesignu. Pro prost°edφ internetu, kde je p°edpokladem v²stup na monitor a pota₧mo stolnφ tiskßrnu, by se m∞la provΘst kalibrace na hodnotu 6004 K (D65). Tato hodnota vychßzφ ze standardu sRGB, kter² je dnes na v²stupnφch za°φzenφch podporovßn v²znamnou Φßstφ v²robc∙. Je urΦitß pravd∞podobnost, ₧e i vßÜ monitor bude mφt od v²robce p°esn∞ji "seÜtelovanou" normu D65 (6004 K) ne₧ normu D50 (5004 K), kterß je doporuΦovßna spφÜe pro p°edtiskovou p°φpravu. Sni₧ovßnφ teploty bφlΘ pod hranici 5004 K nemß ji₧ v²znam, proto₧e tento krok souvisφ s neustßl²m sni₧ovßnφm jasu z luminofor∙, na kter² se zrak sice adaptuje, ale dostateΦnß intenzita jasu vßm m∙₧e chyb∞t p°i srovnßvßnφ s tiskovou p°edlohou. Zßrove≥ dochßzφ ke sni₧ovßnφ rozsahu zobraziteln²ch barev.

VÜechny t°i parametry (jas, kontrast a teplota bφlΘho bodu) ovliv≥ujφ jasov² a tedy i barevn² rozsah a pr∙b∞h uvnit° gamutu monitoru. Dosa₧en² prostor m∙₧ete nechat prom∞°it sondou a pokud jsou nativnφ hodnoty v²razn∞ mimo po₧adovanΘ parametry, je d∙vod upravit nastavenφ jasu, kontrastu a teploty bφlΘho bodu znovu pomocφ ovlßdacφho panelu. Nastavenφm jasu a kontrastu korigujeme vyÜÜφ gamu monitoru a jejφ v²slednß hodnota ovliv≥uje p°esnost v zobrazenφ.

JakΘkoli reprodukovßnφ obrazov²ch dat m∙₧e b²t doprovßzeno nßr∙stem jasu Φi denzity (podle druhu v²stupu), kter² je popsßn gama k°ivkou. Ta je v₧dy pou₧ita pro korekci hodnot mezi r∙zn²mi prostory barev a popisuje nelineßrnost pom∞ru hodnot na vstupu a na v²stupu. Pokud znßte charakteristiku gamy prostoru v²stupu (p°i tisku jde o nßr∙st tiskovΘho bodu), je pot°eba si p°izp∙sobit v editoru, nap°φklad ve Photoshopu, vhodn² pracovnφ prostor. Pokud by gama pracovnφho prostoru byla od prostoru v²stupu p°φliÜ odliÜnß, doÜlo by v jednΘ Φßsti jasu (bu∩ ve sv∞tlech nebo stφnech) ke znatelnΘmu ·bytku odstφn∙.

Gama o hodnotßch kolem 2,5 je charakteristickß pro CRT monitory. Pro zamezenφ p°epoΦt∙ degradujφcφch obraz je gama p°izp∙sobovßna hodnot∞ 2,2. P°i kalibraci monitoru je pot°eba gamu na tuto hodnotu snφ₧it. Z historickΘho pohledu je pou₧φvßnφ gamy pro zobrazenφ obrazu ovlivn∞nΘ platformou (u MacOS 1,8 nebo u SGI 1,4). Zmφn∞nΘ hodnoty vychßzφ z nastavenφ zobrazenφ v systΘmu p°es videokartu a m∙₧eme ji chßpat jako pokus o kompromis mezi parametry nastavenΘ na monitoru a parametry v²stupnφho prostoru.

Pokud znßte hodnotu gamy, znßte i pr∙b∞h p°evodnφ k°ivky ukazujφcφ vstupnφ hodnoty, jak budou zm∞n∞ny na v²stupu. Podle gamy lze obrazovß data p°izp∙sobit t∞mto zm∞nßm ji₧ p°i digitalizaci obrazu. Pozd∞ji provedenΘ korekce, provßd∞nΘ p°i p°epoΦtech mezi ICC profily, mohou citeln∞ zasßhnout do vzhledu barev. Gama korekce uvßd∞nß u ICC profil∙ (kdy gama nenφ rovna 1) popisuje nelinearitu v²stupu. Podle hodnoty gamy obrazov²ch dat lze kompenzovat gamu v²stupu. P°i rozdφlnosti gama hodnoty v ICC profilu v²stupu budou data upravena podle profilem dan²ch parametr∙. A pokud nenφ znßma v²stupnφ gama nebo srovnßvacφ tabulka hodnot v²stupu, nemß pak hodnota vstupnφ gamy na v²stupnφ data ₧ßdn² vliv.

Zobrazenφ gama korekce 2,5 a 2,2
vstupnφ hodnota = ·rove≥ v kanßle/poΦet ·rovnφ, (nap°. 0,5 = 128/255)
v²stupnφ hodnota = vstupnφ hodnotagama, (nap°. 0,18 = 0,52,5)

Gama 2,5: P°i nefunkΦnosti CMS by st°ednφ t≤ny s hodnotou 128 (tj. 50% jas) byly na v²stupu reprodukovßny jako tmavΘ t≤ny odpovφdajφcφ hodnot∞ 45 (tj. 18% jas).

Dodßvßm, ₧e p°i tvorb∞ samotnΘho profilu se u₧ rozsah barev vaÜeho za°φzenφ nem∞nφ. Profil jen popisuje barvy na vstupu a v²stupu v∙Φi nezßvislΘmu prostoru CIE XYZ. Mimo nastavenφ samotnΘho monitoru je mo₧nΘ ovlivnit zobrazenφ v systΘmu nastavenφm hodnot v tabulce LUT (Look up Table) grafickΘ karty. V tomto p°φpad∞ profil popisuje prostor barev dosa₧en² v nastavenφ LUT.

Nejen ka₧dou kalibracφ se m∞nφ v²sledn² prostor zobraziteln²ch barev, zm∞ny se ne°φzen∞ projevujφ i v zßvislosti na dΘlce doby od poslednφ kalibrace. Äßdn² stroj nevydr₧φ vykazovat stßlΘ parametry, musφ se pravideln∞ prom∞°ovat, a to znamenß i kalibrovat. P°esn∞ji °eΦeno, s dΘlkou pou₧φvßnφ stroje se zhorÜuje stabilita v reprodukovßnφ a tφm se zvyÜujφ i rozdφly mezi skuteΦn²mi a nam∞°en²mi parametry. CRT monitor by m∞l b²t sv²m rozsahem blφzko prostoru sRGB, kter² je pou₧φvßn v operaΦnφch systΘmech jako v²chozφ pracovnφ profil. Proto₧e jsou vlastnosti luminofor∙ podle typu v²robce rozdφlnΘ, nem∙₧e sRGB nahradit profil monitoru.

Tvorba profilu monitoru se odvφjφ od nastavenφ, kterΘ jsme provedli p°i kalibraci. Je popisem Ükßly hodnot Φist²ch a mφchan²ch RGB paprsk∙ po urΦit²ch krocφch, kterΘ jsou zm∞°eny na ploÜe obrazovky. Rozsah dosa₧en²ch odstφn∙ je omezen typem monitoru. Pro neprofesionßlnφ pou₧itφ vßm k vytvo°enφ profilu bez pou₧itφ drahΘ kalibraΦnφ sondy (spektrofotometru nebo kolorimetru) mohou poslou₧it dopl≥ky k hardwΘru nebo softwΘru. Dopln∞k "ColorTune Pro 4.0" pro MacOS nabφzφ °eÜenφ komplexnφho systΘmu pro tvorbu profil∙. Program se dodßvß k digitßlnφm nßtiskov²m systΘm∙m AgfaJet Sharpa a skener∙ AgfaScan a Intellitune 2.0. Obdobou je softwΘr "Colorific", dodßvan² k n∞kter²m monitor∙m. Podobn∞ lze zφskat i aplikace pro vizußlnφ kalibraci monitoru "Adobe Gamma" (MacOS, Windows), kter² je dopl≥kem k softwΘru (Photoshop) spoleΦnosti Adobe. Snad nejdostupn∞jÜφ mo₧nostφ, jak si vytvo°it profil monitoru, je nßstroj "qtmonitorprofiler" z balφku littlecms (Linux, Windows). V neposlednφ °ad∞ lze softwΘr koupit s kalibraΦnφ sondou. Takov² softwΘr naleznete u spoleΦnostφ Agfa, Gretag-Macbeth, Heidelberg, Kodak, Monaco... KalibraΦnφ sondy (spektrofotometry a kolorimetry) vyrßbφ nap°φklad spoleΦnosti Gretag-Macbeth a X-rite.

Pomocφ softwΘrov²ch nßstroj∙ lze dßle specifikovat polohu bφlΘho bodu, gama hodnoty R, G a B kanßlu a polohy luminofor∙. VÜechny urΦujφcφ parametry je bez sondy nutnΘ korigovat pouze zrakem. Tφmto zp∙sobem tvorby profilu nelze oΦekßvat stoprocentnφ p°esnost. Kvalitnφ charakteristiku monitoru bez prom∞°enφ sondou tφmto nezφskßte.

Po vytvo°enφ profilu monitoru se ji₧ nepokouÜejte upravovat nastavenφ v ovlßdacφm panelu monitoru. Pokud jste nastavenφ zm∞nili, je nutnΘ vytvo°it profil znovu. Aby nedoÜlo k necht∞nΘ zm∞n∞ parametr∙, je vhodnΘ p°φstup k ovlßdßnφ monitoru n∞jak zabezpeΦit. Ideßlnφ je pou₧φt funkci zamknutφ ovlßdßnφ monitoru. Pokud funkci monitor nemß, stejnou funkci m∙₧e plnit pevn² kryt p°es tlaΦφtka. V opaΦnΘm p°φpad∞ z∙stßvß mo₧nost tvorby vlastnφho zabezpeΦenφ. V nejzoufalejÜφm p°φpad∞ lze panel p°ekr²t, a to nejlΘpe nßpisem "Nesahat".

SystΘmy podporujφcφ sprßvu barev obvykle disponujφ ÜirÜφm v²b∞rem profil∙, kterΘ jsou vytvo°enΘ podle obecnΘ charakteristiky hardwΘru. Pro v∞tÜinu b∞₧n²ch typ∙ monitor∙ mß systΘm databßzi zßkladnφch parametr∙, tedy polohy luminofor∙, polohu bφlΘho bodu a hodnoty gama jednotliv²ch kanßl∙. Nφ₧e uvßdφm p°φklady vybran²ch profil∙, jak je uvßdφ Microsoft na sv²ch strßnkßch. Vφce informacφ naleznete v odkazech pod Φlßnkem.

DostupnΘ profily v systΘmech Windows 2000 a XP
ICC profilNastavenφ monitoru
mnB22G15.icmfosfory B22, gama 1,5
mnEBUG18.icmfosfory EBU, gama 1,8
mnP22G21.icmP22 fosfor, gama 2,1
Hitachi Compatible 9300K G2.2.icmteplota bφlΘho bodu 9300 K, gama 2,2
Trinitron Compatible 9300K G2.2.icmteplota bφlΘho bodu 9300 K, gama 2,2

Pro sprßvnou funkci sprßvy barev je nezbytnΘ p°i°adit platn² ICC profil k monitoru. Nßsledujφcφmi kroky provedete p°i°azenφ profilu. Postup m∙₧ete zopakovat a vyzkouÜet si rozdφly zobrazenφ s r∙zn²mi profily. Musφte jen jeden z nich vybrat a nastavit jako v²chozφ. Ve Windows 2000 se nastavenφ provßdφ touto cestou: Start > Nastavenφ > Ovlßdacφ panely > Zobrazenφ > zßlo₧ka Nastavenφ > tlaΦφtko Up°esnit > zßlo₧ka Sprßva barev. Ve Windows 98 a Windows XP lze p°i°azenφ provΘst stejn²m zp∙sobem, liÜφ se jen pou₧itΘ nßzvoslovφ.

V MacOS se nastavenφ profilu monitoru provßdφ v ovlßdacφch panelech Monitory nebo Monitory a zvuk (podle verze systΘmu). Pak nßsleduje nastavenφ sprßvy barev (CMS) v ColorSync (je souΦßstφ systΘmu), p°es Ovlßdacφ panely > ColorSync > zßlo₧ka Profiles > z hornφ rolety vybrat Profiles for Standard Devices > a z rolety u Display zvolit sprßvn² profil monitoru. Podle verze ColorSyncu se nastavenφ profilu malinko m∞nφ. U nov∞jÜφch verzφ se nap°φklad volba Display p°esunila do novΘ zßlo₧ky Device Profiles.

V²b∞r pot°ebnΘho profilu je mo₧nΘ provΘst z kterΘhokoli adresß°e na pevnΘm disku. Pro jednoduchost pou₧itφ by m∞ly b²t ICC profily umφst∞ny v jednom adresß°i. NaneÜt∞stφ si zpravidla ka₧dß aplikace vytvß°φ dalÜφ adresß°, kde uklßdß profily nutnΘ pro zajiÜt∞nφ sprßvnΘ funkce vlastnφ sprßvy barev.

V p°φpadech, kdy takto dochßzφ k "duplicit∞" profil∙ pou₧φvan²ch jako pracovnφ, m∙₧e vzniknout problΘm v nesouladu verzφ profil∙ p°i pou₧itφ v jinΘ aplikaci. Typick²m p°φkladem m∙₧e b²t sRGB z Corel Draw 10 ve Windows. K nesoulad∙m v prakticky "stejn²ch" profilech by nem∞lo dochßzet a pokud se tak stane, je nutnΘ provΘst pouze p°i°azenφ sRGB dostupnΘho v druhΘ aplikaci, bez zbyteΦn²ch p°epoΦt∙.

Jak p°idat ICC profily do systΘmu:

  • Ve Windows NT 4.0 zkopφrujte profily do slo₧ky WinNT\System32\Color.
  • Ve Windows 2000 a XP zkopφrujte profily do slo₧ky WinNT\System32\spool\drivers\color.
  • Ve Windows 98 zkopφrujte profily do slo₧ky Windows\System\Color.
  • V MacOS 9 zkopφrujte profily do slo₧ky ColorSync Profiles v systΘmovΘ slo₧ce (ColorSync 2.5 nebo nov∞jÜφ) nebo do slo₧ky SystΘm/P°edvolby/ColorSync™ Profiles (ColorSync starÜφ verze).
  • V MacOS 10.1 zkopφrujte profily do jednoho ze dvou mφst podle sv²ch po₧adavk∙. Hlavnφ umφst∞nφ je <disk s OS X>/Library/ColorSync/Profiles. Pokud chcete, abyste vid∞li profily pouze vy, zkopφrujte je do slo₧ky <disk s OS X>/Users/<u₧ivatel>/Library/ColorSync/Profiles.

Odkazy, zdroje

Odkazy na prostory barev

  • BetaRGB - specifikace
  • e-sRGB - specifikace (s odkazem na PDF formßt)
  • sRGB - specifikace

Pou₧itß literatura

DalÜφ Φlßnky

Janßk, Robert (25. 6. 2004)