Hummer No.1

Palubní deník lodi Hummer No.1

Datum: 25.3 2560

Zapisovatel: Kapitán Gina F. Lumbardová

Datum: 27.3 2560

Dostali jsme se tisíc kilometrů od orbitální stanice. Byl zahájen odpočet pro hyperpohon. Skok za pět minut.

Datum: 27.3 2650

Skok úspěšný. Lodní lékař - Daniel Patton - nezjistil žádnou újmu či trvalé následky na zdraví posádky. V příloze pro dodatky palubního deníku byla uložena veškerá podrobná zjištění o stavu živých organismů při přechodu ze supersonické na hyperrychlost.

Datum: 27.3 2650

Věc: Pravidelný záznam

Nacházíme se ve volném mezigalaktickém vesmíru. Automat nabral vzorky plazmy. Lodní vědec - Tarance Davies - započal předběžný výzkum. Vzorky byly uloženy do mrazicího boxu jako vzorek 1.A.

… O týden později...

Datum: 3.4 2650

Datum: 4.4 2650

Posádka není ochotna se navrátit na Zem. Své rozhodnutí argumentují slovy, že tak veliký vědecký objev se nemusí opakovat. Tarance je dokonce natolik veliký blázen, že chce ze záře odebrat vzorek. Docela vážně prohlásil, že je mu jedno, jak vzorek odebere, klidně si prý nasadí oblek a vstoupí do vesmíru “nalehko”.

Datum: 5.4 2650

Záře se zastavila. Směřujeme k ní pomocí poloprázdných palivových nádrží. Nikdy jsem nekouřila a považovala to za ohavný zlozvyk, jenže nyní bych si nejraději párkrát potáhla. Bohužel na lodi není co.

Datum: 5.4 2650

Dostali jsme se až na pokraj záře. Z této vzdálenosti je zřejmé, že takzvaná Záře je pravděpodobně výsledkem malé neutronové hvězdy. I Tarance říká, že je to nanejvýš pravděpodobné. Neutronové hvězdy jsou natolik rychle se otáčející vesmírná tělesa, že by dokázala kolem sebe rozvířit zhoustlou plazmu a vytvořit tak vlastní miniaturní plazmokupu, kterou by obrovskou gravitací udržovala ve své blízkosti.

Datum: 5.4 2650

Je tomu už devadesát minut, co se nám Tarance ztratil v plynu. Na volání nereaguje. Nezdá se však, že by byl mrtvý, jelikož nám senzory ukazují, že mu srdce stále tluče. Tlak se mu náhle nečekaně zvýšil, ale není to nic, co by nezvládl. Když jsem u toho zvětšování, i tep je nepřirozeně rychlý. Zajímalo by mne, co Tarance tak vzrušilo.

Datum: 6.4 2650

Kapitán zmizela.

Datum: 6.4 2650

Stojčenko a Patton zmizeli. Na absolutně “šílený” výlet si s sebou vzali kinetické obleky. Odešli právě ve chvíli, kdy jsem se věnovala pozorování mračna. Když jsem je zahlédla, jak mizí v té mlze, bylo příliš pozdě na zásah z mé strany.

Datum: 7.4 2650

Dobrá, cítím, že je mou povinností vůči posádce, abych se je vydala hledat. Nezbývá jim více než... ukazatel mi napovídá, že mají plné nádrže, čemuž ovšem nevěřím. Předpokládejme ale, že jim zbývá pár minut vzduchu. Budu sebou muset hodit.

,,Ať slouží,” zamumlal Lawrence a vší silou zabodl jehlu do žíly.

,,Krematorium pro živé,” zamumlal.

,,To nebylo vtipné, Lawrenci,” ozval se ze sluchátka příjemný, až otcovský hlas.

,,Pravda obvykle nemá pobavit,” odvětil Lawrence kousavě. ,,Co mi chcete?”

,,Po telefonu ti to nemohu sdělit. Přijď ale co nejdříve ke mně do kanceláře.”

Lawrence se ošklivě zasmál. ,,Zapomněl jste? Už pro vás nepracuji.”

,,Od kdy?”

Lawrence nečekal s odpovědí ani sekundu. ,,Od té doby, co jste mi zabili manželku.”

Starý muž si smutně povzdechl. Když promluvil, bylo znát, jak jej Lawrencova slova zabolela. “Sám nejlépe víš, že to byla nehoda. Nikdo nemohl předvídat, že se konstrukční lano utrhne.”

Více než deset vteřin se ze sluchátka nic neozývalo.

,,Je to nebezpečné?” zeptal se náhle Lawrence.

,,Bylo doteď něco tak nebezpečné, že jsem ti situaci nepřiblížil po telefonu?”

,,Vlastně ne,” usmál se Lawrence poprvé po dlouhé době.

,,Přijdeš tedy?” zeptal se druhý hlas.

,,Uvidíme.”

Než si Lawrence sedl za volant, posilnil se Jiskřivým bleskem, vynalezeným právě pro situaci, jíž čelil. Tato droga se vydávala jedině na lékařský předpis - jak se k ní Lawrence dostal je záhadou - a měla za úkol osvobodit mysl od bolestivých myšlenek.

,,Tak jsem tu,” řekl a zavřel za sebou dveře potažené kůží.

,,Jak se cítíš?” zeptal se po chvíli.

,,Nikdy mi nebylo lépe,” prohlásil Lawrence, což byla částečně pravda. Nyní se necítil mizerně, Lisa mu díky Jiskřivému blesku vypadla z paměti. Ale nejlépe se zdaleka necítil.

,,Měl bys to svinstvo, ať je to cokoli, co nejdříve zahodit,” pronesl tiše.

,,Poslyšte, pane Benedikte, nepředpokládám, že tou nebezpečnou záležitostí, kterou jste odmítl řešit po telefonu, je mé zdraví, takže co takhle přejít k věci?”

,,Otevři to.”

Lawrence uposlechl. Byl to nějaký palubní deník lodi s názvem Hummer No.1. Ten název už někde slyšel... no ano, nedávno o něm byla řeč snad ve všech novinách. Časopis Nevšední věda přinesl v minulém vydání podrobný popis jak lodě, tak úkolu. Za normálních okolností by se na ten článek Lawrence vrhl - kdyby mu v té době nezemřela žena.

,,Zajímavé,” prohlásil, když dočetl.

,,Zajímavé?” zopakoval nevěřícně Vladislav Benedikt, “nic víc?”

,,A možná trochu podivné,” zamyslel se. ,,Celá posádka se vydá na hromadný výlet do mlhy. Dříve jste kosmonauty alespoň školili, ale jak koukám, teď je to jen sbírka nafouknutých ignorantů.”

Benedikt si ukazováčkem poklepal na popraskané rty. ,,Udělali chybu.”

,,Jo, chybu, která vyšla na více než dvacet miliard - nebo snad stála loď a výzkum hyperpohonu méně?”

Benedikt se usmál a v jiskřivých očích Lawrence poznal, že uhodil hřebík na hlavičku. ,,Loď máme,”

“V tom případě nechápu, na co tu jsem,” promluvil zamračeně Lawrence. ,,Ledaže byste mne jenom chtěl vytáhnout mezi lidi.”

,,Tak to není,” začal unaveně Benedikt - a Dent se zastavil v půli cesty přes luxusně zařízenou kancelář. ,,Loď se nám vrací - ale posádka nereaguje na zprávy. Proto potřebujeme odborníka pro kosmologii.”

Dent se posadil zpátky na své místo. ,,A co vás na tom tak děsí? Možná jednoduše přetavili anténu a nemohou vám odpovědět.”

Benedikt zakroutil prošedivělou hlavou. ,,Tak to není. Veškeré vybavení je v pořádku.”

,,Z jakého důvodu by nebyli ochotni odpovídat na zprávy?”

,,Nebo si snad myslíte, že to, co sem navedlo Hummera, nebyla původní posádka?”

,,Přesně,” odpověděl stařík tiše a rozhlédl se, jako by se obával, že je někdo poslouchá. ,,Už víš, proč tě potřebujeme?”

,,Myslíte si, že uvnitř lodi je někdo nebo něco, co se nesmí dostat ven?”

,,Nemáme takový luxus, abychom mohli myslet. Ale shodli jsme se, že nám v závěrech může pomoci ten nejlepší v oboru kosmologie.”

,,To mám být jako já?”

Lawrence pokrčil rameny ,,No, nebudu tuhle schůzku zbytečně natahovat - jaké jsou vaše plány?”

Plán Mezinárodní Vesmírné Agentury (MVA) byl překvapivě jednoduchý - spočíval v neomezené pravomoci Lawrence Denta a jemu přidělenému týmu. Na operaci s krycím názvem Status vyčlenila MVA deset milionů - tato cifra sloužila jen pro posádku, vybavení bylo několikrát dražší.

V šest nula nula Lawrence spolu s týmem odletěl pravidelnou linkou na orbitální stanici Genesis. A za dalších šest hodin už seděl v lodi s kýčovitým názvem Průzkumník, který jej měl dopravit k tichému Hummerovi.

Sedět ve svislé poloze, nepohodlně připoutaný a navíc donucený nasadit si helmu - takového Lawrence Denta snad nepamatuje žádný z jeho bývalých spolupracovníků. Znali jej jako neposlušného a snad i trochu zbrklého, přesto statečného a oddaného kosmologa. Nikdy se nestalo, že by nechal ať už kamaráda nebo spolupracovníka na holičkách. A i ve spolupracovnících byl problém - většině z nich ještě nestačilo zaschnout razítko pod nápisem: ...prošel kurzem pro kosmonauty a už byli povoláni na extrémně nebezpečnou misi.

,,Všichni připraveni?” zeptal se pilot a zároveň nejmladší člen čtyřčlenného týmu - přezdívaný Benjamin.

,,Deset minut do kontaktu,” ohlásil Benjamin.

,,Radar ukazuje, že Hummer No.1 zpomaluje,” řekl překvapeně Vasilij Krusček a o vteřinu později dodal, “a teď zastavili úplně.”

,,Pane?” oslovil Lawrence jediný technik na lodi, Čchen Lanch. ,,Z Hummera vychází...”

,,Co?” zeptal se Lawrence a pokoušel se, aby to znělo znuděně - už dříve zjistil, že je lepší neukazovat nováčkům, že o ně má jakýkoli zájem. Vesmír není tak úžasné a romantické místo, jak se píše ve vědeckofantastických románech. Vládne zde chlad a obrovské teploty a anarchie hvězd.

,,Nějaké...” Čchen znovu nedořekl a omluvně hleděl do země.

,,Byl bych vám velice vděčný, kdybyste se přestal chovat jako hotový zelenáč, který právě vyšel z akademie, a prozradil mi konečně, co vám oznámil monitor.”

,,Zopakujte,” zašeptal Lawrence do komunikátoru v helmě.

,,Z trupu Hummera No.1 vychází silné záření. Původ neznámý.”

Lawrence se odmlčel, jako by chtěl k dalším slovům načerpat postrádané odvahy. ,,Nahoďte motory. Musíme urychlit přesun!”

,,Máme se jít připravit na vstup do lodi?” zeptal se Čchen.

,,Ne, půjdu sám,” odpověděl Lawrence na odchodu.

,,Kapitáne?” ozvalo se z mikrofonu v převlékárně s umělou gravitací.

,,Poslouchám,” řekl Lawrence a na levé oko si připevnil monokl se zabudovaným skenerem pohybu.

,,Intenzita záření se zvyšuje. Nevím, co to znamená, ale myslel jsem, že byste o tom měl vědět.”

,,Děkuji. Jsem připravený, otevřte průlez.”

,,Ale pane, jsme příliš daleko-”

,,Řekl jsem, abyste otevřel průlez, Benjamine.”

,,Zavřít,” přikázal a vzápětí se za ním zabouchl průlez.

Zasáhl.

,,Co se děje, kapitáne?” zeptal se Benjamin, když se Lawrence dlouho nehýbal.

,,Nic, v pořádku,” zamumlal a vplul do přechodové komory velice podobné té z Průzkumníku.

,,Jsem uvnitř,” ohlásil, ale místo odpovědi se z komunikátoru ozval praskot statické elektřiny.

,,Jestli mne slyšíte, postupuji dál,” řekl do neprodyšného šumu.

Tato cesta za normálních okolností trvala méně než pět minut. Normálními okolnostmi je myšlena umělá gravitace a bezpečná cesta. Nyní Lawrencovi zabrala téměř půl hodiny.

,,Už jsem skoro u hlavního můstku,” řekl Lawrence. Chtěl ještě něco dodat, ale ústa se mu zaplnila údivem.

,,Průzkumníku!” zakřičel Lawrence. ,,To světlo je tu zas!”

Postupoval a rukama se kryl před středem záře. Odhrnoval proudy světla jako lehkou záclonu.

Otočil se a ohromením zalapal po dechu: před ním, ve výši, ve které se člověk na hlavní můstku, na kterém je vždy umělá gravitace, obvykle nenachází, levitovala kapitánka. V těsném závěsu za ní přilétali i ostatní členové původní posádky Hummera. Lawrence poznal Stojčenka, Francisku Belaxiovou a Pattona, jejichž fotografie byly Lawrencovi podány při výcviku na Status.

A Lawrenc věděl, že to andělé opravdu jsou.

...za měsíc v Zemské Centrální nemocnici...

Lawrence bloudil světlem a hledal Lisu, když vtom ho někdo zavolal. Nejdříve si myslel, že se obnovilo spojení v komunikátorech, než se hlas ozval znovu. Tentokráte zněl jasněji a Lawrence v něm poznal hlas Vladislava Benedikta.

,,Dobré jitro,” popřál s uspokojeným úsměvem.

,,Dobré,” odpověděl unaveně Lawrence. Do tónu snad vložil i trochu smutku - čekal, že najde Lisu a... možná ji přivede zpátky.

,,Jak ti je?” zeptal se Benedikt starostlivě.

,,Dobře,” zamyslel se Lawrence.

,,Na dobře nevypadáš.”

,,V tom případě jste vy už dávno mrtvý,” poznamenal jízlivě Dent.

,,Teď už je mi jasné, že jste v nejlepším pořádku,” zasmál se Benedikt.

,,Čchen Lanch byl pořádně vyděšený, když můstek vybuchl,” vyprávěl Benedikt, zatímco putovali oblohou, jako by ředitel MVA hledal nejvhodnější místo skrze ozonovou vrstvu, kterou proletí do volného vesmíru.

,,To já také,” poznamenal Lawrence.

,,Trvalo jim dlouhou dobu, než se k tobě dostali. Když tě nesli do Průzkumníku, volal jsi prý Lisino jméno.” Benedikt se na Lawrence podíval a čekal, co poslední věta se společníkem udělá. Ať čekal cokoli, spokojený úsměv, který se Lawrencovi rozeběhl po tváři, to určitě nebyl.

,,Ale pár věcí mně a vědcům z MVA přeci jen nejde do hlavy,” prohlásil zamyšleně Benedikt a zdálo se, že konečně našel příhodné místo pro únik ze zemské atmosféry.

,,Ptejte se, na všechno vám odpovím,” pobídl jej Lawrence.

,,To si nemyslím, ale stejně ti to povím,” řekl Benedikt a pomalu otočil za pomoci řídícího panelu loď o tři sta šedesát stupňů. Než se plavidlo otočilo, Benedikt mluvil. ,,Máme tu loď, která se k Zemi dostala sama - bez posádky. Tato loď i sama zastavila a později, bez zjevných příčin, explodovala. I kdybych tohle všechno pominul a spokojil se s tím, že se Hummer k Zemi dostal, zastavil a explodoval náhodou, jedna nejasnost tu stále zůstává.”

Loď se zastavila a odkryla pohled na Modrou planetu. Tedy spíš bývalou Modrou planetu.

,,Jak ale vysvětlíme, že se ze Země po tom výbuchu stala zářící koule?”