OperaΦnφ systΘmy
Mßlo znßmΘ i tΘm∞° neznßmΘ operaΦnφ systΘmy nejen pro PCToto je off-line verze serveru OperaΦnφ systΘmy, urΦenß pro Chip CD, p°ipravenß k datu 24. 5. 2004. On-line verzi naleznete na adrese http://operacni-systemy.net/.
CP/M
╔rou operaΦnφho systΘmu CP/M byla 70. lΘta minulΘho stoletφ a tak dnes ji╛ jde o slu╣n² historick² kousek softwaru. Zajφmav²m faktem je, ╛e v podstat∞ ╣lo o p°edch∙dce systΘm∙ DOS, kterΘ p°ejaly mnoho z jeho u╛ivatelskΘho rozhranφ.
Hned na zaΦßtku bych m∞l uvΘst, ╛e praktickΘ zku╣enosti s tφmto OS nemßm, jeliko╛ v dob∞, kdy se CP/M pou╛φval, jsem byl je╣t∞ na houbßch. Informace jsem Φerpal z knihy OperaΦnφ systΘm CP/M (Karel Richta). ZajφmavΘ je, ╛e kniha vy╣la a╛ v roce 1991, tedy n∞jak²ch 10 let potom, co se CP/M pou╛φval. Ani na internetu jsem nena╣el ╛ßdn² voln² klon schopn² b∞hu na souΦasn²ch poΦφtaΦφch nebo alespo≥ verzi pro emulßtor.
V roce 1972 s v²vojem CP/M pro procesor Intel 8080 zaΦal Gary Kildall, kter² ho navrhl jako souΦßst implementace jazyka PL/M. Nabφdl systΘm firm∞ Intel, ale ta nejevila zßjem. V²voj v╣ak pokraΦoval v °ad∞ firem zhruba 10 let, b∞hem kter²ch vznikla celß °ada verzφ. N∞kolik v²znamn²ch okam╛ik∙ a verzφ:
- 1974 — °adiΦ disketovΘ mechaniky
- 1974 — 1976 — Verze 1.3, ve kterΘ byl OS rozd∞len na hardwarov∞ zßvislou a nezßvislou Φßst, Φφm╛ se usnadnila p°enositelnost. Vznikß firma Digital Research zab²vajφcφ se distribucφ CP/M a souvisejφcφch program∙.
- verze 1.4 — podpora osmipalcov²ch disket IBM 3740
- verze 2.2 — podpora v╣emo╛n²ch disk∙ — nejroz╣φ°en∞j╣φ verze
- verze 3.0 (CP/M PLUS) — podpora strßnkovßnφ pam∞ti (pouze rozd∞lenφ pam∞ti do blok∙ o velikosti standardnφho adresovΘho prostoru)
- Concurrent CP/M — umo╛≥uje spu╣t∞nφ vφce aplikacφ na pozadφ
- MP/M — dovoluje vφceu╛ivatelsk² p°φstup z terminßl∙
- CP/NET — podpora sφt∞
- Concurrent CP/M-86 — pro 16bitovΘ poΦφtaΦe (IBM PC)
PodporovanΘ procesory: Intel 8080, 8085, 8086, 8088, 80286; Zilog Z80; Motorola 68000 (8 i 16 bitovΘ); Mostek 6502; Zilog Z8000
Jßdro CP/M se naz²vß BDOS a m∞lo by b²t nezßvislΘ na prost°edφ. Nad jßdrem potom b∞╛φ CCP Φili jednoduch² shell umo╛≥ujφcφ zßkladnφ prßci se systΘmem a spou╣t∞nφ u╛ivatelsk²ch program∙.
Samotn² systΘm startoval pomocφ CP/M Loaderu, kter² nahrßval jßdro do pam∞ti stejn∞ jak to d∞lajφ dne╣nφ zavad∞Φe. Jßdro bylo v umφst∞no na konci pam∞ti, Φφm╛ se odstranil problΘm se zßvislostφ program∙ na velikosti jßdra.
CCP se ohla╣oval promptem ve tvaru X>
, kde X je pφsmeno aktußlnφho disku (stejn² tvar byl i v ran²ch verzφch DOSu). Obsahoval zßkladnφ p°φkazy pro sprßvu soubor∙ a umo╛≥oval pou╛itφ zßstupn²ch znak∙ ‘*’ a ‘?’. Z°ejm∞ poprvΘ se zde objevilo znaΦenφ disk∙ pφsmeny a CP/M zavedl takΘ znßmΘ pojmenovßnφ soubor∙ ve tvaru 8.3 (p∙vodn∞ 6.3 — neov∞°eno), kterΘ pozd∞ji pon∞kud nejapn∞ p°ejal i DOS. V tΘ dob∞ to mo╛nß staΦilo, ale kdy╛ si vzpomenu, ╛e je╣t∞ v polovin∞ 90. let mnoho lidφ s DOSem pracovalo... prost∞ bylo to utrpenφ.
Na nφ╛e uveden²ch adresßch naleznete °adu voln∞ dostupn²ch implementacφ, ze kter²ch si m∙╛ete vybrat tu, kterß vßm bude vyhovovat (rozum∞j fungovat). Jß si vybral tuto verzi, kterou ╣lo nainstalovat a spustit bez problΘm∙. Pot°ebujete v╣ak DOS (spu╣t∞n² alespo≥ z diskety), proto╛e se Φasto jako instalaΦnφ program pou╛φvß copyqm.exe
, kter² Windows (alespo≥ XP) razantn∞ klepnou p°es prsty. Po nabootovßnφ z diskety si u╛ m∙╛ete u╛φvat 30 let starΘho operaΦnφho systΘmu.
CP/M byl nejspφ╣e prvnφm ╣iroce roz╣φ°en²m operaΦnφm systΘmem pro malΘ, osmibitovΘ osobnφ poΦφtaΦe.
Zßkladnφ p°φkazy
Proto╛e p°φkazy v CP/M se li╣φ od sv²ch mlad╣φch koleg∙, uvßdφm alespo≥ krßtk² p°ehled. M∞jte na pam∞ti, ╛e v╣echny pou╛φvajφ °adu parametr∙ a standardnφ tvar p°φkazu je:[jednotka:][p°φkaz] [parametry]
P°φkaz | Popis |
---|---|
DIR [d:] | zobrazφ obsah adresß°e |
ERA soubor | sma╛e soubor |
REN stary = novy | p°ejmenuje soubor stary na novy |
SAVE | ulo╛φ obsah pam∞ti na disk |
TYPE | vypφ╣e obsah souboru |
x: | nastavφ aktußlnφ disk |
USER x | nastavφ u╛ivatele Φφslo x |
P°φkaz | Popis |
---|---|
STAT | zobrazφ nebo modifikuje stav systΘmu |
PIP | kopφruje soubor |
SUBMIT | zpracuje dßvkov² soubor |
XSUB | p°esm∞ruje vstup pro dßvkov² soubor |
ED | textov² editor |
DUMP | vypφ╣e obsah souboru hexadecimßln∞ |
ASM | assembler |
LOAD | p°evede v²stup assembleru na spustiteln² soubor |
DDT | debugger pro CPU 8080 |
SYSGEN | zkopφruje (ulo╛φ) systΘm (na disketu) |
MOVCPM | p°ekonfiguruje (p°eadresuje) systΘm podle velikosti operaΦnφ pam∞ti |
Odkazy
- http://cpm.interfun.net
- http://www.cpm.z80.de
- Richta K.: OperaΦnφ systΘm CP/M. SNTL Praha 1991
Komentß°e
Vlo╛il: P. Kin╣t (petr ‹teΦka› kinst ‹zavinßΦ› seznam ‹teΦka› cz)
9. 6. 2003 21:58
...byla opravena, dφky za upozorn∞nφ
Vlo╛il: amstradman(turkey) (volkanatasever ‹teΦka› hotmail ‹teΦka› com) (Web)
21. 12. 2003 16:55
wonderfull os i except second language in site.
Vlo╛il: vlada (v ‹teΦka› belka ‹zavinßΦ› seznam ‹teΦka› cz)
8. 3. 2004 13:29
ne existuje n∞jak² Φasopis kter² se zab²vß operaΦnφmi systemy
p°edem dφky
Vlo╛il: Martin Kukac (logout ‹zavinßΦ› quick ‹teΦka› cz)
8. 6. 2003 15:24
Nekolik malickosti k clanku o CP/M 1. preklep - CP/M opravdu neni predvalecny system (1972 a ne 1927) 2. mam AMD-Athlon@1GHz a CP/M-86 verze 1.1 mi tam slape skvele, je to prave ten image ktery se CopyQM zapisuje na disketu. Jedina skoda je ta, ze programy ktere se daji najit temer vsude na internetu se musi prevadet na CP/M diskety a ty pro PC existuji jen ve formatu 360kB, 5 a 1/4" - 3,5" CP/M nebere (jde z ni nabootovat, jde s ni pracovat ale neexistuje software, ktery by na ni zapsal neco pod DOSem/Windowsama tak aby to CP/M precetl). 3. Hodlam CP/M zkouset na 8bitu Amstrad CPC, tak jsem zvedav ...