Nejlepší freewarové bitmapové editory

PhotoPlus, Pixia a Gimp

Pokud mluvíme o zpracování digitální fotografií, tak se těžko vyhneme oblasti jejich úpravy. Hlavním výhodou digitálních fotografií je totiž jejich jednoduchá selekce a možnost následné úpravy ještě před samotným odesláním zakázky do fotosběrny. Je pravda, že se tak připravujeme o kouzlo netrpělivého otevírání sáčků při zpracování klasických filmových zakázek, ale na druhou stranu můžeme snímky před zhotovením různě upravit a retušovat.
Mnoho těchto funkcí stále více přebírají prohlížeče obrázků a specializované programy fotoalba, které jsou optimalizované pro snímky z digitálních fotografií a svým uživatelům celou cestu od natažení snímku do počítače až po jeho publikování maximálně usnadňují.
Mnoho uživatelů jistě používá i jednoduché editory, které jsou součástí nákupu digitálního fotoaparátu (např. Olympus Camedia Master), ovšem díky tlaku na nižší cenu už mnozí výrobci prodávají digiťáky bez jakéhokoliv software. V tom okamžiku na scénu musí v jednodušším případě nastoupit prohlížeč obrázků, který se postará o drobné úpravy a korekce nebo skutečné bitmapové editory, které dokáží v plném luxusu vyplnit i ta nejtajnější přání manipulace s obrazem.

Díky obrovskému tlaku velkých výrobců, se snaží ostatní producenti snížit cenu svých programů nebo zaujmout uživatele kvalitou nabízených funkcí či akcí, kdy  uvolní k bezplatnému používání starší verzi programu. Chip se při přípravě téma Jak na digitální fotografie zaměřil i na vyhledávání vyspělých bitmapových editorů, které by mohli naši čtenáři používat zdarma.

Zásadním kritériem byla jak nulová cena, tak vyspělé funkce programů. Náročnější majitel digiťáků potřebuje kromě otáčení a ořezu i kvalitní nástroje na retušování, potřebuje provádět barevné korekce a pracovat s vrstvami. Nakonec se tedy do užšího výběru dostaly editory Serif PhotoPlus 5.5, Satori PhotoXL 2.29, VCW VicMan's Photo Editor 7.0 Free a Pixia 3.0b. Nesmíme samozřejmě zapomenout na editor Gimp 2.0, který pochází z otevřeného programátorské prostředí a míří dnes už spíše do profesionální oblasti. Jeho prostředí je však pro uživatele Windows dost netradiční a i když nabízí nejlepší nástroje a výsledky ze všech freewarových editorů, mnohé uživatelé ho raděj právě proto nenainstalují.

Protože obvyklé funkce bitmapových editorů typu štětec, sprej, rozmazání, barevné úpravy, otáčení, deformace atd. dokáží všichni kandidáti, podívejme se čím editory zaujmou navíc.

Serif PhotoPlus 5.5

PhotoPlus je produktem firmy Serif, která vyrábí nejrůznější grafické programy. Program PhotoPlus je v současnosti již ve verzi 7, proto se výrobce rozhodl uvolnit zdarma verze 5.5. I tato starší verze je stále kvalitním soupeřem na poli grafických editorů.
Již při spuštění programu jde vidět, že program je navržen i s ohledem na webovou grafiku. Při vytváření nového souboru můžete zvolit, jestli se bude jednat o statický obrázek, nebo animaci. Základní ovládání tvoří paleta nástrojů a tři okna. V prvním okně se nastavují vlastnosti právě vybraného nástroje, jako je šířka, průhlednost, krytí ap.
Ve druhém okně se nastavují barvy a tvary štětce. Tvar štětce může být pouze kruhový, ale dají se u něj nastavit různé možnosti, pro běžnou práci naprosto dostačující. Posledním oknem je správce vrstev. Tím jsme už naznačili, co všechno bude program umět. Pro výběr je zde několik nástrojů. Kromě obvyklého obdélníkového, kruhového, polygonálního, kouzelné hůlky a volného výběru je zde výběr různých tvarů jako měsíc, srdce, šipka, hvězda a další. V neposlední řadě nechybí nástroje jako klonovací razítko, guma, psaní a další. Zajímavé možnosti úpravy nabízí filtry. Kromě těch obyčejných je zde i filtr na redukci efektu červených očí. Výčet filtrů není ovšem tak rozsáhlý jak jsme zvyklí z Photoshopu.

Další silnou stránkou programu jsou vrstvy. Fungují prakticky stejně jako ve Photoshopu a nelze jim nic vytknout. Díky nim se dají dělat i ty nedivočejší koláže. Textové vrstvy dokáží text zpětně editovat a umožňují nastavení vyhlazování písem. Nemají ani problémy s českými znaky.
Pro tvorbu animovaných souborů GIF je program jak dělaný. Vyvolá se okno Animation, do kterého se přidávají další snímky, u kterých se nastaví pouze čas zobrazení. Nevýhodou je, že jeden snímek musí být tvořen jednou vrstvou. PhotoPlus ukládá do svého vlastního formátu včetně vrstev, exportovat umí do většiny známých formátů.
Program sice není nejmladším, ale v lecčemž předčí zlomovou verzi Photoshop 4. Zcela zásadní je přítomnost možnosti nastavení prolnutí výběru. Díky tomu lze třeba lasu nebo nůžkám přiřadit měkké okraje, čímž se docílí profesioníálních výsledků při vyřezávání objektů a jejich zařazení do dalších vrstev.
PhotoPlus neobsahuje žádné ulehčovací funkce a je tedy určen pro řemeslníky, kteří manuálně svou dokáží dovést k cíli. Nabízí jim k tomu však všechny potřebné nástroje jako podobné komerčními produkty.
Před samotnou instalací, je potřeba se zdarma  zaregistrovat na stránkách výrobce, který vám obratem zašle e-mailem registrační číslo.

http://www.freeserifsoftware.com
 

Satori PhotoXL 2.29

Tento program pro úpravu fotografií přistupuje k uživateli trochu odlišným způsobem a ruší zažité zvyklosti přístupu k práci z Photoshopu. Díky tomu trvá orientace v programu trochu déle. Satori pracuje s vrstvami, které dokáže zprůhledňovat a maskovat. Své výsledky i s vrstvami ukládá do svého formátu a dokáže otevírat i ukládat soubry PSD (Photoshop).  Jeho plusem je velké množství přednastavených stop štětců a kreslících nástrojů. Obsahuje také rozsáhlé nabídky v oblasti filtrů a velké možnosti úpravy obrázků. Třešničkou na dortu je možnost použití Photoshop plug-inů kompatibilních, díky čemuž lze vlastnosti programu dále výrazně rozšiřovat.

Celkově je práce v programu dost těžkopádná a pro dobré výsledky je potřeba velké zručnosti a trpělivosti. Největší slabinou je práce s textem, který se ihned renderuje do vrstvy jako bitmapa a není tedy zpětně editovatelný. PhotoXL nezvládá formát GIF, což ho vyřazuje i z použití pro webovou grafiku.

http://www.satoripaint.com
 

VCW VicMan's Photo Editor 7.6 Free

VicMan´s je bitmapový editor ze střední třídy, který je v základní verzi zcela zdarma. Už z  této charakteristiky je jasné, že nelze očekávat profesionální funkce, přesto stojí za to se na editor podívat zblízka, protože jeho ovládání je hodně podobné filozofii Photoshopu a některým uživatelům by mohl stačit.
Obsahuje základní nástroje typu štětec, tužka, kapátko a i běžné nástroje pro výběr jako obdélník, kruh a laso. Jeho předností je velké množství filtrů, které je možné dále rozšiřovat protože jsou Photoshop kompatibilní. Nejenom díky tomu se v programu pracuje velmi příjemně a rychle. VCW dokáže otevírat i formáty s vrstvami, ale neumí s nimi pracovat. Lze nastavovat průhlednost aktivních výběrů a u psaní textu lze zařadit jeho vyhlazování. VCW přes TWAIN rozhraní spolupracuje se skenery.

Ačkoliv bychom mohli VCW doporučit všem uživatelům, kteří šilhají po něčem lepším než je Malování z Windows, je potřeba upozornit na nemožnost ukládat do GIF formátu, což program vyřazuje z nasazení pro přípravu webové grafiky. To lze však napravit v placené verzi.

http://www.vicman.net
 

Pixia 3.0b CZ

Pixia je japonský program, který má podle svého autora konkurovat programům typu Photoshop nebo Paint Shop Pro.
Vzhled a ovládání programu je odlišné od zažitého Photoshopu, ale není špatné. Většina dostupných funkcí se skrývá v pop-up oknech. Například u filtrů je to velice příjemné. Nemusíte chodit přes různá menu, ale díky oknu k nim máte okamžitý přístup. A pokud je právě nepoužíváte, můžete celé okno zavřít. Po aktivaci zvolené funkce se část palety změní a objeví se podrobná nabídka. Nástrojová paleta se přitom skládá z několika částí, které si můžete v případě potřeby „odtrhnout" a umístit libovolně ne ploše hlavního okna programu. Vhodnější je samozřejmě větší monitor.
Pop-up okno Barvy obsahuje RGB kruh, ze kterého si vyberete barvu přesně dle vašich představ. A protože jde o profesionální software, nechybí ani možnost přepnout do jiné barevné složky. Na výběr je CMY, HSV a HLS. Dalším oknem je tzv. Paleta. Pod paletou se skrývá mnoho důležitého. Na výběr je samozřejmě štětec, gumu, klonovací razítko a pár speciálních nástrojů, jako třeba rozmazání po a proti směru hodinových ručiček.
Pixia není ochuzena ani o filtry. Celkem jich nabízí 29 a kromě základních a nepostradatelných, jakými jsou přidání a odstranění šumu, reliéf, zostření a rozostření jsou zde takové zajímavosti, jako třeba automatické vytvoření měsíčního kalendáře nebo výpočet biorytmu. Nelze použít Photoshop kompatibilní filtry.

Editoru nechybí ani možnost vyspělého nastavení jasu a kontrastu. Lze využít také automatického vyladění obrázku, které by však potřebovalo ještě nějaké mouchy vychytat.  Již více překvapí možnost nastavení úrovně intenzity jednotlivých barev (balance). Také práce s úrovněmi (tone balance, levels) je dobře propracovaná. Výčet skvělých vlastností doplňuje možnost kopírování mezi barevnými kanály – záměnu červené barvy třeba za zelenou atd. Tímto postupem mohou vznikat velmi zajímavé a nevšední koláže.
Pixia samozřejmě zvládá i vrstvy a nastavení jejich průhlednosti, což je pro profesionály nepostradatelná funkce. Propracovaná je i funkce práce s maskou.
Pomocí TWAIN rozhraní je možné skenovat obrázky a implementována je i podpora tlakových tabletů Wacom. Výčet výstupních formátů postrádá GIF, což Pixiu do značné míry degraduje na pouhé úpravy obrázků. Přesto věříme, že si své uživatele najde a to i díky tomu, že existuje lokalizace do češtiny.

http://park18.wakwak.com/~pixia

GIMP 2.0 CZ

GIMP (GNU Image Manipulation Program) vzniká v otevřeném programátorské prostředí, takže na něm zároveň pracuje velké množství lidí. Původně vznikl pro Linux, kde neexistoval kvalitní editor pro zpracování bitmapové grafiky a tudíž na tomto OS nemohli pracovat profesionální grafici. To je však minulostí a v okamžiku , kdy Gimp začal mít srovnatelné vlasnosti s Photoshopem 4, začal být kompilován i pro Windows. Právě portace z Linuxu je jedou ze základních nevýhod, protože kromě nestandardního rozvržení pracovní plochy  má Gimp už jen samé klady.


Editor obsahuje všechny základní i vyspělé funkce a nástroje jako profesionální Photoshop. Samozřejmostí je práce s vrstvami a maskami. Barevný prostor byl rozšířen o CMYK, což umožňuje připravovat obrázky pro tisk v ofsetových tiskárnách. Podporuje obrovské množství grafických formátů, včetně PSD (Photoshop).  V nové verzi autoři opět přiblížili seskupení paletek blíže k Photoshopu a přidali obdobu Historie, pomocí které lze aplikovat několikanásobný nedestruktivní krok zpět a v před.
GIMP je prostě profesionál se vším všudy. Navíc česká lokalizace jej činí atraktivním i pro naše čtenáře.

http://www.gimp.org

Závěr

Protože jsme při našem testování prošli velkou řadu freewarových editorů, dovolíme si tvrdit, že programy v našem výběru jsou to nejlepší, co lze v této bezplatné oblasti dá pořídit. Jejich instalaci bychom rozdělili podle požadavků uživatele.
Nejméně zkušení uživatelé by měli sáhnout po VCW VicMan's editoru, který uživatele nezatěžuje různými vrstvami a nastaveními. Práce jde rychle od ruky, lze pohodlně pracovat i s průhledností a s textem.
Zaslouženým vítězem testu se podle očekávání stává Gimp, který už rozsahem svých funkcí dávno překročil požadavky obyčejného uživatele a směle míří do profesionální oblasti. V oblasti Linuxu to má jistě své opodstatnění. Netradiční ovládání však Gimp v očích uživatelů Windows degraduje do role složitého programu, plného komplikací.
Doporučení k instalaci získává i Pixia, která nejde své uplatnění u mírně pokročilejších uživatelů, kteří začínají pracovat s vrstvami, ale nejsou zatíženi dřívější prací ve Photoshopu a tak učení ovládání pro ně nebude takový problém.  Navíc existuje pro Pixiu čeština a dost perspektivní výhled, že se bude rychle dále vyvíjet. Vzhledem k vynikající konkurenci nedoporučujeme vůbec instalovat editor Satori PhotoXL.
Finální doporučení a Chip Tip získává Serif PhotoPlus 5.5, který je ideální freewarovou náhradou Photoshopu. To se týká jak rozsahu funkcí a práce s vrstvami a maskami, tak i rozsahem podporovaných formátů.
 

Martin Kučera a Vratislav Klega