Aplikační protokoly jsou neseny v paketech protokolu TCP, příp. UDP, a slouží přímo k přenosu uživatelských (aplikačních) dat. Existuje mnoho standardních aplikačních protokolů (např. SMTP, POP3, HTTP, FTP apod.), programátor aplikace si však může navrhnout libovolný vlastní (nestandardní) způsob komunikace.
Textové informace, které server ukládá ke klientovi (WWW prohlížeči). Slouží pro pozdější identifikaci klienta při opětovné návštěvě daného serveru/stránky. Cookies mouhou být zneužívány pro sledování, které stránky uživatel navštívil, případně k počítání přístupů.
Prostředek (zpravidla softwarový produkt) k ochraně před útoky a únikem dat. Existují dva základní typy firewallů:
síťový firewall — chrání počítače v určité subsíti. Typicky bývá nasazen na bránu (směrovač), který připojuje tuto subsíť do Internetu.
personální (osobní) firewall — chrání jeden konkrétní počítač (pracovní stanici uživatele). Oproti síťovému firewallu může navíc vztáhnout síťovou komunikaci ke konkrétní aplikaci, měnit své chování na základě interakce s uživatelem atd.
Poznámka: V tomto manuálu je výrazem firewall označován produkt Kerio Personal Firewall.
ICMP (Internet Control Message Protocol) je protokol pro přenos řídicích zpráv. Těchto zpráv existuje několik typů, např. informace, že cílový počítač je nedostupný, žádost o přesměrování nebo žádost o odezvu (použito v příkazu PING).
IP (Internet Protocol) je protokol, který nese ve své datové části všechny ostatní protokoly. Nejdůležitější informací v jeho hlavičce je zdrojová a cílová IP adresa, tedy kým (jakým počítačem) byl paket vyslán a komu je určen.
Nejdůležitější informací v hlavičce TCP a UDP paketu je zdrojový a cílový port. Zatímco IP adresa určuje počítač v Internetu, port určuje aplikaci běžící na tomto počítači. Porty 1-1023 jsou rezervovány pro standardní služby a operační systém, porty 1024-65535 mohou být použity libovolnou aplikací. Při typické komunikaci klient-server je zpravidla znám cílový port (na něj se navazuje spojení nebo posílá UDP datagram), zdrojový port je naopak přidělován automaticky operačním systémem.
TCP (Transmission Control Protocol) slouží pro spolehlivý přenos dat tzv. virtuálním kanálem (spojením). Je používán jako nosný protokol pro většinu aplikačních protokolů, např. SMTP, POP3, HTTP, FTP, Telnet atd.
TCP/IP je souhrnné označení pro protokoly používané pro komunikaci v síti Internet. V rámci každého protokolu jsou data dělena na datové jednotky, nazývané pakety. Každý paket se skládá z hlavičky a datové části, přičemž hlavička obsahuje systémové informace (např. zdrojovou a cílovou adresu) a datová část vlastní přenášená data.
Protokolová sada je rozdělena na několik úrovní. Přitom platí, že pakety protokolů nižších úrovní obsahují (zapouzdřují) ve své datové části pakety protokolů vyšších úrovní (např. pakety protokolu TCP jsou neseny v IP paketech).
UDP (User Datagram Protocol) je tzv. nespojovaný prototokol, tzn. nevytváří žádný kanál a data jsou přenášena v jednotlivých zprávách (tzv. datagramech). UDP nezaručuje spolehlivé doručení dat (datagram se může při přenosu sítí ztratit). Ve srovnání s protokolem TCP má ale mnohem nižší režii (odpadá vytváření a rušení spojení, potvrzování atd.). Protokol UDP se typicky používá např. pro přenos DNS dotazů, zvuku, videa apod.