Ing. Karel Janoušek
Novely zákonných předpisů se dotkly také oblasti poskytování a daňového uplatnění náhrad cestovních výdajů zaměstnanců i podnikatelů-fyzických osob.
Jde zejména o
změny zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, a změny vyhlášek MPSV
a MF k zákonu č. 119/1992 Sb., o cestovních náhradách (dále jen “ZCN”).
Z hlediska výše
cestovních náhrad jsou nejvýznamnějšími změnami změny sazeb stravného
u tuzemských i zahraničních pracovních cest, změna sazby základní
náhrady za použití vozidla jiného než vozidla zaměstnavatele a změna
průměrných cen pohonných hmot. Tyto sazby byly změněny pro rok 2004
vyhláškou MPSV č. 449/2003 Sb. a vyhláškou MF č. 435/2003 Sb.
Pro rok 2004
stanovilo MPSV uvedenou vyhláškou č. 449/2003 Sb. sazby stravného
pro tuzemské pracovní cesty nižší proti roku 2003, a to tak, že
sazby stravného podle § 5 odst. 1 zákona č. 119/1992 Sb., o cestovních
náhradách, v platném znění (dále jen ZCN) činí:
- |
58 Kč až 69 Kč, trvá-li
pracovní cesta 5 až 12 hodin, |
- |
88 Kč až 106 Kč, trvá-li
pracovní cesta déle než 12 hodin, nejvýše však 18 hodin,
|
- |
138 Kč až 165 Kč, trvá-li
pracovní cesta déle než 18 hodin. |
Současně bylo
stanoveno, že pro účely § 5 odst. 3 ZCN, tj. pro případy, kdy
zaměstnavatel znemožní zaměstnanci vysláním na pracovní cestu trvající
méně než 5 hodin stravovat se obvyklým způsobem, činí sazba stravného,
které zaměstnavatel zaměstnanci může poskytnout, 58 Kč.
V případě
postupu zaměstnavatele podle § 7 odst. 1 ZCN, tj. v případě kdy se se
zaměstnancem dohodne na tom, že na pracovní cestě použije jako
dopravní prostředek silniční motorové vozidlo jiné než vozidlo
zaměstnavatele (tj. zjednodušeně řečeno vozidlo, které zaměstnanec
má anebo si ho sám vypůjčí nebo pronajme), použije se pro účely
stanovení výše základní náhrady podle § 7 odst. 2 a 4 ZCN u osobních
automobilů sazba 3,50 Kč za 1 km jízdy. Tato sazba tak byla
proti roku 2003 zvýšena o 0,10 Kč/km.
Pro případ
stanovení výše náhrady za spotřebované pohonné hmoty podle § 7 odst. 5
ZCN, kdy zaměstnanec cenu PHM neprokáže dokladem, se od 1. 1. 2004
použijí tyto průměrné ceny PHM:
benzin
automobilový 91 Special |
23,90 Kč |
benzin
automobilový 91 Normal |
24,20 Kč |
benzin
automobilový 95 Super |
24,30 Kč |
benzin
automobilový 95 Super plus |
28,50 Kč |
nafta
motorová |
21,30 Kč |
Také v tomto
případě jde o ceny nižší než jaké byly používány v roce 2003.
Podnikatelům-fyzickým osobám je nutno připomenout, že pro ně tyto
průměrné ceny PHM neplatí. Pro podnikatele totiž průměrné ceny PHM
vyhlašuje vždy po skončení kalendářního roku Ministerstvo financí
pokynem řady D. Pro rok 2003 tak ministerstvo učiní v lednu 2004.
Změn doznaly
také základní sazby stravného při zahraničních pracovních cestách,
a to vyhláškou Ministerstva financí č. 435/2003 Sb. K řadě zvýšení
sazeb došlo u mimoevropských států. Z evropských pak např. u:
- |
Chorvatska na 40 EUR,
|
- |
Irska na 50 EUR,
|
- |
Německa na 45 EUR,
|
- |
Rumunska na 35 EUR,
|
- |
Srbska a Černé hory na 30
EUR. |
Kromě změn
sazeb došlo také ke změnám v daňové uznatelnosti cestovních náhrad.
Důvodem je změna ustanovení § 24 odst. 2 písm. zh) ZDP provedená
zákonem č. 438/2003 Sb. Podle nového znění tohoto ustanovení je tak od
1. 1. 2004 daňově uznatelné také
- |
stravné při tuzemských
pracovních cestách do výše horní hranice stravného a stravné
dohodnuté v kolektivní smlouvě ve spojitosti s odchylně sjednanými
podmínkami pro poskytování stravného u zaměstnanců, u nichž častá
změna pracoviště vyplývá ze zvláštní povahy povolání (§ 5 odst. 4
ZCN), |
- |
úhrada jednorázového
havarijního pojištění pro pracovní cestu (bylo správci daně
uznáváno i dosud) nebo úměrná část ročního havarijního pojištění
soukromých silničních motorových vozidel při pracovních cestách,
přičemž za nejvhodnější kritérium pro zjištění poměrné daňově
uznatelné části tohoto pojištění lze považovat jednoznačně poměr
počtu dní trvání pracovní cesty k celkové době trvání prokazatelně
uhrazeného pojištění příslušného vozidla zaměstnancem, |
- |
pojištění léčebných výhod
zaměstnanců při zahraničních pracovních cestách (bylo zpravidla
uznáváno i dosud). |
Naopak nově od
1. 1. 2004 nejsou daňově uznatelné částky náhrad, které
zaměstnavatel může podle § 6 odst. 1 ZCN poskytovat zaměstnanci při
přijetí do zaměstnání a při přeložení na žádost zaměstnance.
Pro některé
podnikatele-fyzické osoby je také důležité, že došlo ke změně
v ustanovení § 24 odst. 2 písm. k) ZDP, a to v tom smyslu, že došlo ke
zrušení možnosti použít pro stanovení výše základní náhrady za uvedené
vozidlo s použitím sazby základní náhrady ve výši dvojnásobku této
sazby platné pro osobní automobily. Od roku 2004 tak platí, že sazba
základní náhrady je pro všechny druhy silničních motorových vozidel
stanovena pro podnikatele ve výši sazby platné pro osobní automobily,
tj. 3,50 Kč za 1 km jízdy.
|