3
Ministerstvo zahraničních věcí sděluje, že dne 4. listopadu 1999 byla ve Štrasburku otevřena k podpisu Občanskoprávní úmluva o korupci.
Jménem České republiky byla Úmluva podepsána ve Štrasburku dne 7. listopadu 2000.
S Úmluvou vyslovil souhlas Parlament České republiky a prezident republiky Úmluvu ratifikoval. Ratifikační listina České republiky byla uložena u generálního tajemníka Rady Evropy, depozitáře Úmluvy, dne 24. září 2003.
Úmluva vstoupila v platnost na základě svého článku 15 odst. 3 dne 1. listopadu 2003. Pro Českou republiku vstoupila v platnost podle odstavce 4 téhož článku dne 1. ledna 2004.
Anglické znění Úmluvy a její překlad do českého jazyka se vyhlašují současně.
Členské státy Rady Evropy, ostatní státy a Evropské společenství, signatáři této úmluvy,
majíce na zřeteli, že cílem Rady Evropy je dosáhnout větší míry jednoty mezi jejími členy;
vědomy si důležitosti posílení mezinárodní spolupráce v boji proti korupci;
zdůrazňujíce skutečnost, že korupce představuje velké ohrožení zákonnosti, demokracie a lidských práv, nestrannosti a sociální spravedlnosti, brání hospodářskému rozvoji a ohrožuje řádné a náležité fungování tržních ekonomik;
majíce na zřeteli nepříznivé finanční důsledky korupce pro jednotlivce, společnosti, státy i mezinárodní instituce;
přesvědčeny, že je důležité, aby občanské právo přispělo v boji proti korupci, zvláště tím, že umožní osobám, které utrpěly škodu, získat přiměřenou náhradu;
připomínajíce závěry a usnesení 19. (Malta, 1994), 21. (Česká republika, 1997) a 22. (Moldávie, 1999) Konference evropských ministrů spravedlnosti;
berouce v úvahu Akční program proti korupci, přijatý Výborem ministrů v listopadu 1996;
berouce v úvahu rovněž realizační studii o vypracování úmluvy o občanskoprávních prostředcích k náhradě škody, vzniklé v důsledku korupčních jednání, schválenou Výborem ministrů v únoru 1997;
berouce zřetel na Rezoluci (97) 24 o 20 základních zásadách boje proti korupci, přijatou Výborem ministrů v listopadu 1997 na jeho 101. zasedání, na Rezoluci (98) 7, kterou bylo schváleno přijetí částečné a rozšířené Dohody zakládající "Skupinu států proti korupci (GRECO)", přijaté Výborem ministrů v květnu 1998 na jeho 102. zasedání, a na Rezoluci (99) 5 ustavující GRECO, přijatou 1. května 1999;
připomínajíce Závěrečné prohlášení a Akční plán přijaté hlavami států a vlád členských států Rady Evropy na jejich 2. setkání na vrcholné úrovni ve Štrasburku v říjnu 1997,
se dohodly následovně:
Každá smluvní strana přijme ve svém vnitrostátním právu účinné právní prostředky ve prospěch osob, které utrpěly škodu v důsledku korupčního jednání, aby jim bylo umožněno bránit svá práva a zájmy, včetně možnosti získání náhrady škody.
Pro účely této úmluvy se "korupcí" rozumí přímé či nepřímé vyžádání, nabídnutí, předání nebo přijetí úplatku či jakékoli jiné nepřípustné výhody nebo vyhlídky na ně, které narušují řádné plnění jakékoli povinnosti nebo jednání vyžadovaného od příjemce úplatku, nepřípustné výhody nebo vyhlídky na ně.
1. Každá smluvní strana ve svém vnitrostátním právu zajistí, aby osoby, které utrpěly v důsledku korupce škodu, byly oprávněny podat žalobu za účelem získání plné náhrady takovéto škody.
2. Tato náhrada může krýt skutečnou škodu, ušlý zisk a nepeněžitou újmu.
1. Každá smluvní strana ve svém vnitrostátním právu zajistí, aby byly splněny následující předpoklady pro náhradu škody:
| a) | žalovaná strana se dopustila korupčního jednání nebo je schválila nebo neučinila přiměřené kroky k zabránění korupčního jednání; |
| b) | žalující strana utrpěla škodu; a |
| c) | existuje příčinný vztah mezi korupčním jednáním a škodou. |
2. Každá smluvní strana ve svém vnitrostátním právu zajistí, aby v případě, že za škodu způsobenou týmž korupčním jednáním odpovídá několik žalovaných, nesli odpovědnost společně a nerozdílně.
Každá smluvní strana zajistí ve svém vnitrostátním právu odpovídající postupy pro osoby, které utrpěly škodu v důsledku korupčního jednání úředních osob při výkonu jejich funkcí, za účelem uplatnění nároku na náhradu škody od státu nebo v případě, že jde o nestátní smluvní stranu, od příslušných orgánů této smluvní strany.
Každá smluvní strana zajistí ve svém vnitrostátním právu možnost snížit nebo zamítnout náhradu škody s přihlédnutím ke všem okolnostem případu, pokud žalující strana svým vlastním zaviněním přispěla ke škodě nebo jejímu zvýšení.
1. Každá smluvní strana ve svém vnitrostátním právu zajistí, aby zahájení řízení o náhradu škody podléhalo promlčecí době, jež nebude kratší tří let ode dne, kdy se osoba, která utrpěla škodu, dozvěděla nebo se s přihlédnutím k okolnostem mohla dozvědět o vzniku škody nebo o tom, že došlo ke korupčnímu jednání, nebo o tom, kdo za škodu odpovídá. Řízení však nebude zahájeno po uplynutí promlčecí doby ne kratší deseti let ode dne, kdy došlo ke korupčnímu jednání.
2. Zákony smluvních stran upravující stavení nebo přerušení běhu promlčecích dob se budou, bude-li to vhodné, vztahovat na doby stanovené v odstavci 1.
1. Každá smluvní strana ve svém vnitrostátním právu zajistí, aby jakákoli smlouva nebo ustanovení smlouvy umožňující korupci byly od počátku neplatné.
2. Každá smluvní strana zajistí ve svém vnitrostátním právu, aby všem stranám smlouvy, jejichž souhlas byl korupčním jednáním narušen, bylo umožněno obrátit se na soud s návrhem na určení neplatnosti smlouvy, bez ohledu na jejich právo domáhat se náhrady škody.
Každá smluvní strana zajistí ve svém vnitrostátním právu přiměřenou ochranu proti neoprávněným sankcím vůči zaměstnancům, kteří měli dostatečné důvody k podezření z korupce a oznámili své podezření v dobré víře odpovědným osobám nebo úřadům.
1. Každá smluvní strana přijme ve svém vnitrostátním právu opatření nezbytná k zajištění toho, že účetní závěrky společností budou sestavovány jasně a budou podávat věrný a poctivý obraz finanční situace společnosti.
2. Za účelem předcházení korupčním jednáním zajistí každá smluvní strana ve svém vnitrostátním právu, aby auditoři potvrzovali, že účetní závěrky představují věrný a poctivý obraz finanční situace společnosti.
Každá smluvní strana upraví ve svém vnitrostátním právu účinné postupy pro získávání důkazů v občanskoprávním řízení, vedeném z důvodu korupčního jednání.
Každá smluvní strana upraví ve svém vnitrostátním právu nařízení soudu nezbytná pro ochranu práv a zájmů účastníků v průběhu občanskoprávního řízení, vedeného z důvodu korupčního jednání.
Smluvní strany budou účinně spolupracovat v záležitostech týkajících se občanskoprávních řízení v případech korupce, zvláště pokud jde o doručování písemností, získávání důkazů v zahraničí, jurisdikci, uznávání a výkon cizích rozsudků a nákladů řízení, v souladu s ustanoveními příslušných mezinárodních dokumentů o mezinárodní spolupráci v občanskoprávních a obchodních věcech, jejichž smluvními stranami jsou, jakož i v souladu se svým vnitrostátním právem.
Skupina států proti korupci (GRECO) bude kontrolovat provádění této úmluvy jejími smluvními stranami.
1. Tato úmluva je otevřena k podpisu členským státům Rady Evropy, nečlenským státům, které se účastnily jejího vypracování, a Evropskému společenství.
2. Tato úmluva podléhá ratifikaci, přijetí nebo schválení. Ratifikační listiny, listiny o přijetí nebo schválení budou uloženy u generálního tajemníka Rady Evropy.
3. Tato úmluva vstoupí v platnost prvního dne měsíce následujícího po uplynutí tří měsíců od data, k němuž čtrnáct signatářů vyjádří souhlas být vázán Úmluvou v souladu s odstavcem 2. Kterýkoli z těchto signatářů, který v době ratifikace, přijetí nebo schválení nebude členem Skupiny států proti korupci (GRECO), se automaticky stane jejím členem, a to dnem, kdy Úmluva vstoupí v platnost.
4. Pro každého signatáře, který později vyjádří svůj souhlas být Úmluvou vázán, vstoupí Úmluva v platnost prvního dne měsíce následujícího po uplynutí tří měsíců od data, kdy vyjádří souhlas být Úmluvou vázán podle odstavce 2. Každý signatář, který nebude v době ratifikace, přijetí nebo schválení členem Skupiny států proti korupci (GRECO), se automaticky stane jejím členem, a to dnem, kdy Úmluva vstoupí vůči němu v platnost.
5. Jakékoli konkrétní způsoby účasti Evropského společenství ve Skupině států proti korupci (GRECO) budou upraveny, pokud to bude nezbytné, společnou dohodou s Evropským společenstvím.
1. Po vstupu této úmluvy v platnost a po konzultacích se smluvními stranami může Výbor ministrů Rady Evropy na základě rozhodnutí přijatého většinou stanovenou v článku 20 písm. d) Statutu Rady Evropy a jednomyslným hlasováním zástupců smluvních stran oprávněných zasedat ve Výboru přizvat k přístupu kterýkoliv stát, který není členem a neúčastnil se jejího vypracování.
2. Pro přistupující stát vstoupí Úmluva v platnost prvního dne měsíce následujícího po uplynutí tří měsíců od data uložení listiny o přístupu u generálního tajemníka Rady Evropy. Každý stát, jenž přistupuje k této úmluvě, se automaticky stane členem GRECO, pokud již není členem v době přístupu, a to dnem, kdy Úmluva vůči němu vstoupí v platnost.
Vůči žádnému ustanovení této úmluvy nelze činit výhrady.
1. V době podpisu nebo při uložení ratifikační listiny nebo listiny o přijetí, schválení nebo přístupu může kterýkoliv smluvní stát či Evropské společenství označit území, na které se bude tato úmluva vztahovat.
2. Kterákoliv smluvní strana může kdykoliv později prohlášením zaslaným generálnímu tajemníkovi Rady Evropy rozšířit uplatňování této úmluvy na kterékoliv další území označené v tomto prohlášení. Úmluva vstoupí pro toto území v platnost prvního dne měsíce následujícího po uplynutí tří měsíců od data přijetí takového prohlášení generálním tajemníkem.
3. Jakékoliv prohlášení učiněné podle obou předchozích odstavců může být odvoláno, pokud se jedná o území označené v prohlášení, oznámením zaslaným generálnímu tajemníkovi. Toto odvolání vstoupí v platnost prvního dne měsíce následujícího po uplynutí tří měsíců lhůty od data přijetí takového oznámení generálním tajemníkem.
1. Tato úmluva nemá vliv na práva a závazky vyplývající z mezinárodních mnohostranných dokumentů, které se týkají zvláštních záležitostí.
2. Smluvní strany Úmluvy mohou uzavírat vzájemné dvoustranné nebo mnohostranné dohody o záležitostech upravených v této úmluvě za účelem doplnění nebo posílení jejích ustanovení nebo usnadnění aplikace zásad v ní obsažených nebo, aniž jsou dotčeny cíle a zásady této úmluvy, podřizovat se v těchto věcech pravidlům v rámci zvláštního systému, který je závazný od okamžiku, kdy je tato úmluva otevřena k podpisu.
3. Pokud již dvě nebo více smluvních stran uzavřelo dohodu nebo smlouvu týkající se předmětu upraveného v této úmluvě nebo jinak navázaly vzájemné styky, pokud jde o tento předmět, budou oprávněny použít tuto dohodu nebo smlouvu nebo upravit tyto styky v souladu s nimi, namísto této úmluvy.
1. Dodatky k této úmluvě může navrhovat kterákoli smluvní strana. Generální tajemník Rady Evropy je sdělí členským státům Rady Evropy, nečlenským státům, které se účastnily vypracování této úmluvy, Evropskému společenství a také kterémukoli státu, který přistoupil nebo byl přizván k přístupu k této úmluvě v souladu s článkem 16.
2. Každý dodatek navržený smluvní stranou bude sdělen Evropskému výboru pro právní spolupráci (CDCJ), který předloží svůj názor na navrhovaný dodatek Výboru ministrů.
3. Výbor ministrů zváží navrhovaný dodatek a názor předložený Evropským výborem pro právní spolupráci (CDCJ) a po konzultaci se smluvními stranami Úmluvy, které nejsou členy Rady Evropy, může dodatek přijmout.
4. Text každého dodatku přijatého Výborem ministrů v souladu s odstavcem 3 tohoto článku bude předán smluvním stranám k přijetí.
5. Každý dodatek přijatý v souladu s odstavcem 3 tohoto článku vstoupí v platnost třicátý den od data, kdy všechny smluvní strany informovaly generálního tajemníka o jeho schválení.
1. Evropský výbor pro právní spolupráci (CDCJ) Rady Evropy bude průběžně informován o výkladu a provádění této úmluvy.
2. V případě sporu mezi smluvními stranami, pokud jde o výklad a provádění Úmluvy, budou smluvní strany hledat řešení sporu jednáním nebo jiným pokojným prostředkem dle svého výběru, včetně předložení sporu Evropskému výboru pro právní spolupráci (CDCJ), rozhodčímu soudu, jehož rozhodnutí bude pro smluvní strany závazné, nebo Mezinárodnímu soudnímu dvoru podle dohody zúčastněných stran.
1. Každá smluvní strana může kdykoli tuto úmluvu vypovědět oznámením adresovaným generálnímu tajemníkovi Rady Evropy.
2. Výpověď nabude účinnosti prvního dne měsíce následujícího po uplynutí tří měsíců od data přijetí takového oznámení generálním tajemníkem.
Generální tajemník Rady Evropy oznámí členským státům Rady Evropy, dalším signatářům a smluvním stranám této úmluvy:
| 1. | každý podpis; |
| 2. | každé uložení ratifikační listiny, listiny o přijetí, schválení nebo přístupu; |
| 3. | každé datum vstupu této úmluvy v platnost podle článků 15 a 16; |
| 4. | každý další úkon, oznámení nebo sdělení týkající se této úmluvy. |
Na důkaz toho níže podepsaní, kteří k tomu byli náležitě zmocněni, podepsali tuto úmluvu.
Dáno ve Štrasburku 4. listopadu 1999 v jazyce anglickém a francouzském, přičemž obě znění mají stejnou platnost, v jednom vyhotovení, které bude uloženo v archivech Rady Evropy. Jeho ověřené kopie zašle generální tajemník Rady Evropy všem členským státům Rady Evropy, nečlenským státům, které se účastnily vypracování této úmluvy, Evropskému společenství a každému státu, jenž byl přizván k přístupu.