Události na finančních trzích IT 
Spam znovu na scéně
Nevyžádané reklamní e-maily (tzv. spamy) obtěžují většinu internetových uživatelů už delší dobu a většině čtenářů Chipu jistě nejsou ničím neznámým. Tento článek pochopitelně nechce objevovat Ameriku - o spamu se toho v nejrůznějších zdrojích napsalo už hodně a další osvěta by pravděpodobně byla jen nošením dříví do lesa. 

Vposledních měsících roku 2003 však došlo k řadě událostí, o nichž lze říci, že posunuly spamovou válku do nové fáze. Zatímco na evropské půdě se legislativní kruhy zabývají spamem jen několik měsíců a příslušné zákony se teprve rodí, americké státy proti spamu bojují mnohem déle. A Spojené státy se také staly první zemí, kde se podařilo spammera odsoudit. Stalo se tak koncem října v Kalifornii na základě zákona z roku 1998 a firma PW Marketing byla odsouzena k pokutě dvou milionů USD, přičemž její majitelé mají nyní na deset let zakázáno podnikání v oblasti internetové reklamy. Případ firmy PW Marketing je o to pikantnější, že byla odsouzena za rozesílání e-mailů, které adresátům radily, jak správně spamovat. Jistě uznáte, že to naštve podstatně méně než spam, který vám nabízí antispamový software. Na druhé straně měla firma PW Marketing poměrně velké štěstí. Stát Kalifornie totiž svůj zákon letos na podzim novelizoval do podstatně drsnější podoby - za jednu nevyžádanou zprávu může usvědčený odesilatel nyní zaplatit až tisícidolarovou pokutu, což by znamenalo, že by firma PW Marketing musela platit několik miliard USD. A tak bohaté asi marketingové firmy nejsou. 

LEGALIZACE SPAMU 
Protispamový postoj Kalifornie je v americkém kontextu dost ojedinělý a připomíná spíše evropský právní názor, který požaduje, aby adresát předem explicitně souhlasil s tím, že bude reklamní zásilky dostávat (tzv. přístup "opt-in"). Americké federální orgány naopak upřednostňují princip "optout", podle nějž má adresát právo odmítnout přijetí nevyžádaných zpráv. V praxi to tedy připomíná dnešní praxi klasické reklamní pošty: poštovní schránka bude přetékat, pokud adresát nedá explicitně najevo, že si reklamu nepřeje (a ani to v některých případech nepomáhá). Americký Kongres se kalifornské legislativní iniciativy řádně polekal a urychlil práci na vlastním federálním zákonu, který byl pod označením CAN-SPAM přijat koncem listopadu. Tento zákon sice zakazuje falšování e-mailových hlaviček a klamavé předměty zpráv, ale zachovává princip "opt-out" (a proto bývá kritiky označován jako YOUCAN-SPAM). Jakmile jej prezident Bush podepíše, vstoupí v platnost a stane se nadřazeným zákonu státu Kalifornie. Pro nás to není příliš dobrá zpráva; vzhledem k tomu, že i do našich mailboxů chodí pěkná řádka zpráv pocházejících z druhé strany oceánu, nás neochrání ani sebetvrdší zákony české či evropské. Internet bez hranic má bohužel i své nevýhody. Proč se vlastně spammeři vůbec namáhají, když každému musí být jasné, že na nabídky prodloužení penisu (které navíc chodí mužům i ženám bez rozdílu) nikdo příčetný neodpoví? To se přece nikomu nemůže vyplatit! A přece se nejspíš vyplatí. Jinak by podíl spamu na celkovém objemu pošty tolik nestoupal. Americká firma Brightmail publikovala statistiku, podle níž v listopadu 2003 poprvé převýšil počet spamů počet "normálních" e-mailů (podíl spamu činil přesně 56 procent). Mezi spamy překvapivě netvořily většinu "lechtivé" nabídky, ale produktová inzerce. Je pravda, že Brightmail prodává antispamový software, takže jeho čísla nelze označit jako nezávislá, ale rozhodně není důvod pochybovat o tom, že se podíl spamu poslední dobou rychle zvyšuje (podle Brightmailu dokonce geometrickou řadou - ještě před dvěma lety činil podíl spamu pouhých sedm procent). 

DOBRÝ PODNIKATELSKÝ ZÁMĚR
K podobným závěrům dospěl Andrew Leung z kanadské firmy Telus - ve svém srpnovém článku tvrdí, že podíl spamu převýšil v polovině roku 2003 čtyřicetiprocentní hranici. Leung shromáždil na poměrně malém počtu stránek nadprůměrné množství zajímavých informací. Dokazuje například, že vzhledem k extrémně nízkým nákladům na spam se inzerentům vyplatí účinnost už od hranice tisíciny promile (tj. když na reklamní e-mail odpoví jeden adresát z milionu). Jestliže tedy současná "míra úspěchu" činí dvacetinu promile (mezi milionem příjemců se najde v průměru padesát nešťastníků, kteří na nabídku skočí), představuje spamming poměrně lukrativní byznys, zvláště když nadpoloviční většinu nákladů na distribuci těchto informací hradí cíloví adresáti. Leungovy kanadské počty vypadají vskutku inspirativně - stačí si pořídit internetové připojení (30 dolarů měsíčně) a databázi potenciálních klientů (v Kanadě se prý dá pořídit DC se 70 miliony e-mailových adres za 150 dolarů). Počítáme-li s průměrnou odezvou "padesát z milionu", máme tři a půl tisíce nových klientů. I kdybychom z každého z nich vymámili pouhý dolar, stále máme zisk 3500 USD při nákladech 180 USD; a přitom stačilo jen klepnout myší na tlačítko "Odeslat". Myslím, že už rozumím tomu, proč se Američanům příliš nechce postavit spam mimo zákon. Nemáte někdo na prodej cédéčko s databází e-mailových adres? 
Karel Stachovec


EFEKTY LINUXOVÉ VÁLKY A KRIZE PEVNÝCH DISKŮ 
Burzovní nárůst se v listopadu po několika měsících zase zastavil - ze sledovaných titulů si mírná většina pohoršila a technologický index NASDAQ se snížil o necelého půl procenta. Možná se makléři zalekli, že to s optimismem trochu přehnali, možná svou roli sehrála sváteční sezona, která nejen do našich hypermarketů přichází už měsíc před Vánoci... Je tak trochu paradoxní, že největší nárůst zaznamenala ve sledovaném období společnost Novell, která přitom vykázala mimořádně špatné výsledky. Když se však podíváme na vývoj ceny akcií Novellu, uvidíme jasnou souvislost s uveřejňováním agenturních zpráv o sporu mezi společností SCO a linuxovými firmami, resp. IBM. Novell se v tomto směru nemalou měrou angažuje, takže se Linuxu nevyhneme ani tentokrát. První cenový skok zaznamenaly akcie Novellu v polovině listopadu, kdy se společnost SCO rozhodla, že soudně napadne plánovanou fúzi mezi Novellem a německou společností SuSE. Toto spojení je prý v rozporu s dohodou z roku 1995 o převodu vlastnických práv na Unix System V. Taková zpráva by měla sama o sobě Novellu spíše ublížit, ale současně s tím přešla do protiútoku společnost IBM, která urychlila průběh soudního sporu s SCO, což protilinuxového křižáka přivedlo do značných rozpaků, neboť kvůli posunutí termínu soudního stání musel změnit datum své vlastní účetní uzávěrky. Ihned poté publikovala společnost Gartner Group analýzu, podle níž mohou společnosti SCO její investice do právníků spíše uškodit, neboť jí nezbudou prostředky na vlastní prodej softwaru. Ale proč se tyto události promítly zrovna do kurzu akcií společnosti Novell, to opravdu nevíme... K dalším vzestupům jen stručně - společnosti Autodesk a nVidia publikovaly poměrně příznivé finanční výsledky a SGI se jen pomalu probouzí z klinické smrti. Na pozicích za Rambusem se umístily ještě společnosti Xerox a Sybase, obě s více než 10procentním nárůstem. Na rozdíl od modré poloviny nemáme v části propadů žádný návodný odkaz na publikované hospodářské výsledky. Nelze si však nepovšimnout, že většina z poslední pětice spadá do kategorie výrobců pevných disků. V této souvislosti si můžeme připomenout tabulku z minulého měsíce, kdy se společnost Seagate umístila na samém dně. Tehdy jsme psali o tom, že se na Seagate upírá pozornost americké Komise pro cenné papíry. Vzhledem k současnému vývoji však musíme dát za pravdu spíše makléřům, které znepokojil jeden z odstavců výroční zprávy společnosti Seagate; v něm se píše, že "poptávka po pevných discích v závěru roku 2003 není tak silná jako obvykle". To už všichni mají dost místa pro své stažené filmy? 

DELL, HP A TI OSTATNÍ 
Poslední čtvrtletní duel společností Dell a HP přinesl několik zajímavých okamžiků. Obě firmy totiž své výroční zprávy okořenily malou zvláštností. Zatímco u Dellů byli se svými výsledky natolik spokojeni, že je na internetu publikovali více než hodinu před oficiálním termínem, společnost HP zase cítila potřebu doprovodit zákonem požadované vyúčtování podle obecných účetních standardů GAAP ještě dodatečnou tabulkou, která obsahovala tzv. pro forma výsledky. Ty totiž podle HP odrážejí situaci společnosti mnohem věrněji. V obou firmách nicméně vládne spokojenost. Dell si udržuje vedoucí postavení na trhu s osobními počítači a začíná se prosazovat i u velkých zákazníků, kde prý vykazuje největší růst (v oblasti výkonných serverů to bylo třicet procent, což je srovnatelné s nárůstem v oblasti notebooků, a v kategorii systémů pro skladování dat si Dell polepšil dokonce o 68 %). Závěr roku 2003 byl sice z hlediska uvádění nových produktů spíše ve znamení spotřební elektroniky, ale Michael Dell správně podotkl, že ještě chvíli potrvá, než trh v této oblasti "dozraje". Také HP má po delší době konečně v rukou čísla, jimiž se může chlubit. Na konečné výši hrubého zisku se sice i nadále podílí nadpoloviční většinou segment tiskáren (ať žije inkoust!), ale tentokrát skončily v černých číslech všechny divize, včetně donedávna problematických osobních počítačů a donedávna problematických systémů pro velké podniky. Lze tak říci, že Carly Fiorinová s drobným zpožděním dostála svému slibu, že rok po sloučení s Compaqem vrátí společnost na dráhu růstu přesahující hranici deseti procent. Uvidíme, zda HP nasazené tempo udrží - pro první polovinu roku 2004 totiž analytici předpovídají spíše stagnaci na současných hodnotách obratu i zisku. Hardwarová kategorie vůbec slavila úspěch za úspěchem. Německá společnost Infineon se ve čtvrtém kvartále vrátila do černých čísel po více než dvou letech, a přestože fiskální rok 2003 skončil ztrátou takřka půl miliardy eur, ten nadcházející prý bude určitě ziskový. Zřejmě bude záležet na vývoji cen paměťových čipů DRAM, které stojí za současným vzestupem. Také nVidia tvrdí, že krize je zažehnána, což podkládá pádným tvrzením - hrubá míra zisku se v posledních měsících zvyšuje. Podobný optimismus panuje v oblasti síťových technologií. Společnost Nortel se sice s oznámením svých výsledků o měsíc zpozdila, protože přepočítávala výroční bilance zpětně od roku 2000, ale nakonec se ukázalo, že k žádným přehmatům nedošlo a že současný návrat k ziskovosti je zasloužený. Společnost Cisco podobné problémy nemá - bezpečně přečkala splasknutí internetové bubliny a vrací se zpět na pozici firmy, která analytiky příliš nepřekvapí, a pokud ano, tak spíše příjemně. Právě zásluhou společnosti Cisco začínají finanční trhy reálně počítat s tím, že celosvětová krize telekomunikačního sektoru je minulostí. Další kategorie nebyly ani tak úspěšné, ani příliš zajímavé. Příklad internetových firem Lastminute a Tucows dokazuje, že ne každý obchodní model se setkal ve virtuálním světě s úspěchem (škoda že na burze nejsou kótovány firmy provozující erotické servery). A pokud jde o oblast softwaru, tam nuda od nudy pošla. Snad s výjimkou společnosti Novell, jejíž akcie si navzdory mizerným výsledkům dosti polepšily. Ale to už patří do jiné zpravodajské kategorie.