Transformßtorovß pßjeΦka
Zßkladnφm problΘmem transformßtorovΘ pßjeΦky klasickΘho typu je uchycenφ pßjecφ smyΦky pomocφ dvou Üroubk∙ (v∞tÜinou M3 = pr∙m∞r 3 mm) (nynφ se sice na trhu vyskytuje i novinka umo₧≥ujφcφ uchycenφ smyΦky do Üroubovach ·chytek, v∞tÜina lidφ mß vÜak k dispozici starÜφ typ).
Zßvity Üroubk∙ se p°i ΦastΘm pou₧φvßnφ "vychodφ" a Üroubky v nich necht∞jφ dr₧et. Jedinou pomocφ zde je p°evrtßnφ otvor∙ a vy°ezßnφ nov²ch, ÜirÜφch zßvit∙.
Tomuto lze vÜak p°edejφt. Existuje v∞tÜφ mno₧stvφ variant, mn∞ se osv∞dΦila nßsledujφcφ:
Namφsto Üroubk∙ jsem pou₧il takzvanΘ Φervφky = zßvity bez hlavy. Ty jsem po zaÜroubovßnφ zajistil plochou maticφ pevn∞ uta₧enou k rameni pßjky.
Pßjecφ smyΦky nynφ p°ichytßvßm tak, ₧e je nasunu na zßvity a zajistφm zvenΦφ maticemi - zßvity ramen pßjky nejsou namßhßna a pokud se nßm poda°φ Φervφky poniΦit, lehce je vym∞nφme za novΘ.
Pokud nemßte Φervφky k dispozici, staΦφ vzφt delÜφ Üroubek a jeho hlaviΦku u°ezat pilkou na ₧elezo. PoniΦen² zßvit lze lehce spravit jehlov²m pilnφkem.
S takto upravenou pßjkou lze krom∞ pßjenφ snadno provßd∞t i mnoho zajφmav²ch experiment∙ (nap°. odmagnetovßvat p°edm∞ty).