P°ehlednΘ elektronickΘ obvody
P°i v²uce zßklad∙ elektroniky, p°i debatßch s nadÜen²mi studenty nebo p°i vlastnφch elektronick²ch pokusech narazil jsem na problΘm, jak sestavit slo₧it∞jÜφ obvod tak, aby byl p°ehledn² i pro zaΦßteΦnφka (pro znaΦnou nep°ehlednost jsem okam₧it∞ z ·vah vy°adil jak nepßjivß pole tak tiÜt∞nΘ spoje - p°evedenφ schΘmatu obvodu na koncovΘ produkty je p°i pou₧itφ uveden²ch systΘm∙ sice zajφmavß, ale obtφ₧nß ·loha z topologie - v∞tÜinou odmφtajφ uznat nßkres a produkt za toto₧nΘ).
Na letoÜnφm Veletrhu nßpad∙ uΦitel∙ fyziky 2000 m∞ proto hluboce oslovila metoda, kterß zde byla prezentovßna (jde pr² o velmi starou metodu).
Zßklad tvo°φ kus p°ekli₧ky. NaΦrtneme si schΘma po₧adovanΘho obvodu s ohledem na rozm∞ry skuteΦn²ch souΦßstek. Toto schΘma nynφ p°eneseme na p°ekli₧ku tak, ₧e do mφst uva₧ovan²ch uzl∙ natluΦemΘ malΘ m∞d∞nΘ h°ebφΦky (obΦas k dostßnφ v obchodech s nßbytkov²m a galanternφm kovßnφm) - doporuΦuji zatlouct asi do poloviny dΘlky. Na hlaviΦky h°ebφΦk∙ jednoduÜe p°iletujeme konce souΦßstek. Nemß-li souΦßstka dostateΦn∞ dlouhΘ v²vody, p°idßme dalÜφ h°ebφΦek a mezeru p°ekleneme kouskem drßtu. ProblΘm k°φ₧enφ hrav∞ vy°eÜφ dvojice
drßt∙, z nich₧ jeden vede ve v²Üce hlaviΦek h°ebφk∙ a druh² u povrchu p°ekli₧ky.
Touto metodou jdou obvody tvo°it jak rychle, tak velmi p°ehledn∞ (kopφrujφ schΘma). Nßmitky zastßnc∙ tiÜt∞n²ch spoj∙ (nap°. nesrovnateln∞ menÜφ rozm∞ry tiÜ¥ßku, amatΘrismus, ...) p°edem smetßm ze stolu s tφm, ₧e se zde jednß o elektronickΘ obvody, kterΘ sestavuje uΦitel pro ₧ßky Φi pro vlastnφ pot∞Üenφ a nikoliv pro zalepenφ do krabiΦky typu ╚ERN┴ SK╪═╥KA (nemluv∞ o mnohem menÜφ ΦasovΘ nßroΦnosti realizace).