|
Začínáme s jazykem C# |
|||||
Jazyk C# se představuje (4. díl) |
||||||
Časová náročnost (min): |
Začátečník |
Pokročilý |
Profesionál |
|||
|
|
|
||||
|
Použitý operační systém : Hlavní vývojový
nástroj : Další vývojový software : Jiný software : |
Windows 2000 SP4 Visual C# .NET 2003 Žádný Žádný |
||||
|
Vážení čtenáři,
dnešní částí našeho seriálu zahájíme exkurzi po všech důležitých součástích integrovaného vývojového prostředí programovacího nástroje Visual C# .NET 2003. Podíváme se na možnosti úvodní stránky Start Page a posléze si představíme všechny typy projektů, které můžeme prostřednictvím Visual C# .NET 2003 vybudovat a sestavit. Přeji vám příjemné počtení.
Integrované vývojové
prostředí (IDE) programovacího jazyka Visual C# .NET 2003
Jednou z velmi kladně hodnocených vlastností Visual Studia .NET, která si u mnoha vývojářů a programátorů získala značnou oblibu, je přítomnost jednotného a integrovaného vývojového prostředí. Právě ona jednotnost je v tomto směru opravdu důležitá, protože ať používáte při své práci jakýkoliv jazyk Visual Studia .NET, stále se pohybujete po jednotných součástech integrovaného prostředí. To znamená, že jestliže se naučíte s tímto prostředím pracovat jednou, třeba při programování v C#, nabyté znalosti uplatníte i později, například při programování aplikací ve Visual Basicu .NET či v řízeném C++. Jednotný vzhled pracovního prostředí v největší míře napomůže zejména programátorům, kteří programují v několika jazycích Visual Studia .NET. Pokud jste dříve pracovali s jazyky Visual Basic a Visual C++, patrně víte, jak obtížná byla prvotní orientace ve zcela odlišných prostředích obou programovacích jazyků. Céčkaři se stěžovali na absenci jejich oblíbených nástrojů pro rychlou tvorbu obslužných funkcí, zatímco programátoři ve Visual Basicu byli doslova ochroměni komplexností a na první pohled snad i značnou uživatelskou nepřívětivostí Visual C++. Zkrátka a dobře, vznikaly mnohé problémy, a to jak na straně jedné, tak i druhé skupiny programátorů. V dnešních dobách, kdy světu programování vládne styl vizuálního programování ve Visual Studiu .NET, jsou již tyto neblahé vzpomínky minulosti zcela nepodstatné. Všechny programovací jazyky sdílí stejné vývojové prostředí, čímž dochází nejenom k podstatné minimalizaci času potřebného na „naučení“ se tohoto prostředí, ale takřka exponenciálně se zvyšuje i produktivita práce vývojáře.
Charakteristika úvodní stránky Start Page
Jakmile spustíte Visual Studio .NET 2003, měli byste spatřit úvodní stránku s názvem Start Page (obr. 1).
Obr. 1 – Úvodní obrazovka Start Page, které se zobrazí po spuštění Visual Studia .NET
Stránka Start Page nabízí vývojářům snadnou cestu pro realizaci následujících činností:
Na stránce Start Page se nacházejí tři záložky:
1.
Projects
2.
Online Resources
3.
My profile
Charakteristika záložky Projects úvodní stránky Start Page
Záložka Projects je implicitně viditelná okamžitě po spuštění Visual Studia .NET 2003. Pokud jste již zkoušeli vyvíjet nějaké „pokusné“ aplikace, bude se jejich seznam nacházet pod návěstím Open an Existing Project. Kromě názvů aplikací se zobrazují rovněž i data poslední modifikace těchto aplikací, která jsou přístupná v pravé části seznamu. Budete-li chtít okamžitě otevřít projekt s jistou aplikací, jednoduše klepněte na její název. Visual Studio .NET 2003 rázem otevře aplikační projekt v cílovém programovacím prostředí, které bylo použito při vývoji dané aplikace. Řečeno jinými slovy, pokud byla aplikace naspána v C#, bude otevřen právě tento programovací nástroj, ovšem v případě, že byl pro sestavení aplikace použito prostředí Visual Basicu .NET, bude aktivováno toto.
Pod seznamem posledně otevřených projektů a řešení jsou umístěna dvě tlačítka: New Project a Open Project. Jestliže stiskněte tlačítko New Project, bude zobrazeno dialogové okno New Project pro založení nového typu projektu. Analogicky, tlačítko Open Project slouží pro zobrazení dialogového okna pro otevření již existujícího projektu.
Typy aplikačních projektů ve Visual C# .NET 2003
Ve Visual Studiu .NET 2003 můžete, samozřejmě kromě programovacího jazyka C#, používat i další zástupce jako třeba Visual Basic .NET, Visual J# .NET či Visual C++ .NET. Pokud ovšem budeme abstrahovat od jiných programovacích prostředí a zaměříme se jenom na C#, můžeme sestavit tabulku všech typů projektů, které lze pomocí tohoto nástroje připravit (tab. 1).
Název
projektu |
Ikona
projektu |
Charakteristika |
Windows Application |
|
Projekt Windows
Application představuje standardní aplikaci pro Windows. Standardní
aplikace pro Windows je aplikace, která pozůstává z jednoho nebo i
několika dialogových oken, mezi kterými jsou vzájemné vztahy. V zásadě
můžete vytvářet tři základní typy standardních aplikací pro Windows: ·
SDI (Single-Document Interface)
aplikace ·
MDI (Multi-Document Interface)
aplikace ·
ESI (Explorer-Style Interface)
aplikace SDI aplikace jsou
aplikace, které v jeden okamžik pracují jenom s jedním dokumentem,
resp. dialogovým oknem dokumentu. Příkladem SDI aplikace je třeba Notepad.
Dlužno říct, že SDI aplikace jsou, z pohledu programovací architektury,
nejsnadnější na přípravu a posléze i sestavení. Pokud budete navrhovat
aplikaci, která bude pracovat jenom s jedním dokumentem v jeden
časový okamžik, sáhnete nejspíš po SDI aplikaci. Na druhou stranu,
dnes se objevuje stále více aplikací, dovolujících vám spravovat současně
hned několik dokumentů. Do této skupiny aplikací můžeme zařadit třeba
Microsoft Word či Microsoft Excel – všechno jsou to aplikace, ve kterých
můžete otevírat a upravovat několik dokumentů. Ano, to jsou MDI aplikace. MDI
aplikace jsou charakteristické tím, že se zde objevuje vztah mezi rodičovským
(primárním) oknem a dceřinými okny, která jsou podřazena primárnímu oknu.
Existence dceřiných oken je závislá od existence rodičovského okna. Jestliže
je primární okno zavřeno, dojde rovněž k likvidaci všech vytvořených
dceřiných oken. Naproti tomu, primární okno MDI aplikace může bez jakýchkoliv
potíží existovat i bez toho, aby byla vytvořena jakákoliv dceřinná okna. Posledním typem
aplikací pro Windows jsou aplikace založené na tzv. stylu průzkumníka,
kterému se v originále říká Explorer-Style Interface. Aplikace tohoto
typu obsahují stromovou strukturu jistých entit, například složek a souborů
na pevném disku, či seznam připojení na vzdálenou počítačovou stanici. Kromě
této stromové struktury aplikace obsahuje rovněž panel, ve kterém se
zobrazuje obsah, resp. popis vybrané entity ze stromové struktury. Se standardními
aplikacemi pro systém Windows se budeme setkávat velmi často, protože
platforma .NET Framework přinesla do této oblasti vývoje aplikací mnoho
rozsáhlých a vzrušujících novinek. |
Class Library |
|
Class Library, neboli knihovna tříd, je typem projektu,
účel použití kterého je podobný dynamicky linkovaným knihovnám z Win32.
Finálním výstupem tohoto typu projektu je skutečně soubor s extenzí DLL,
ovšem forma tohoto souboru je ve srovnání s klasickými DLL knihovnami
poněkud jiná. Knihovnu tříd budeme vytvářet v situacích, kdy budeme
chtít vytvořit množinu tříd, určených pro opětovné použití v jiných
aplikacích. Na rozdíl od standardních aplikací pro Windows, projekty typu Class
Library nedisponují grafickým uživatelským rozhraním. |
Windows Control Library |
|
Budete-li si chtít připravit vlastní ovládací prvek, resp. komponentu, pro použití v „okenních“ aplikacích, můžete bez váhání sáhnout po typu projektu s názvem Windows Control Library. Tento typ projektu byl vývojáři z Redmondu připraven pro potřeby vývoje samostatných programových entit, jakými jsou právě různé ovládací prvky (disponující vizuálním rozhraním) a komponenty (ty na rozdíl od ovládacích prvků vizuálním rozhraním nedisponují). Vytvořený ovládací prvek lze kompletně integrovat do panelu s nástroji (Toolbox), který tvoří jednu ze součástí integrovaného vývojového prostředí jazyka C#. |
Smart Device Application |
|
Ve Visual C# .NET
2003 přibil nový typ projektu, kterým je Smart Device Application.
Aplikace tohoto typu běží na bázi subsystému .NET Compact Framework, což je
subsystém „skutečného“ .NET Frameworku, určený pro návrh, vývoj a běh
aplikací určených pro personální digitální asistenty (PDA), mobilní telefony
a jiná chytrá zařízení. Přestože jde o nový typ projektu, který byl do jazyka
zařazen teprve ve verzi 2003, již nyní existuje množstvo aplikací běžících na
základě subsystému .NET Compact Framework. |
ASP.NET Web Application |
|
Plánujete-li vyvíjet
webové aplikace použitím technologie ASP.NET, zcela jistě použijete právě
tento typ projektu. ASP.NET představuje technologii, která je součásti .NET
Frameworku. Tato technologie slouží pro návrh, vývoj a nasazení aplikací, které
jsou nasazeny na webových serverech opatřených softwarem Microsoft Internet
Information Services (IIS). |
ASP.NET Web Service |
|
Projekt
s názvem ASP.NET Web Services byl navržen pro vývoj webových služeb
založených na technologii ASP.NET a pracujících s pomocí značkovacího
jazyka XML. Webové služby mohou spolupracovat s jinými, již existujícími
webovými službami, nebo aplikacemi, které se nacházejí na počítačové síti
(lokální i globální). |
ASP.NET Mobile Web Application |
|
Programátoři, kteří
touží po vývoji mobilních webových aplikací s podporou technologie
ASP.NET, se jistě přistaví při tomto typu projektu. Dodejme, že mobilní
webové aplikace lze prohlížet na všech mobilních zařízeních včetně
personálních digitálních asistentů (PDA) a počítačů do dlaně (Handheld PC). |
Web Control Library |
|
Projekt Web
Control Library je velmi podobný projektu Windows Control Library.
Ovšem zatímco projekt Windows Control Library je určen pro vývoj
ovládacích prvků, které lze umísťovat na formuláře a dialogová okna,
prostřednictvím projektu Web Control Library můžete navrhnout a
vyvinout svůj vlastní ovládací prvek pro použití na webových formulářích. Oba
vzpomínané projekty jsou do značné míry podobné, a proto znalosti, které
nabudete při tvorbě ovládacích prvků pro aplikace Windows, využijete i při
vytváření ovládacích prvků pro web. |
Console Application |
|
Konzolová aplikace,
tak by se dal přeložit název tohoto typu projektu. Ano, jazyk C# vám bude
nápomocný i v případě, kdy budete potřebovat vytvořit konzolovou aplikaci.
Obecně jsou konzolové aplikace typické tím, že nedisponují takřka žádným
grafickým uživatelským rozhraním a jejich programový kód je uložen ve formátu
PE v samostatném spustitelném souboru (.EXE). Konzolová aplikace se
spouští z příkazového řádku, přičemž práce s aplikací je podobná
aplikacím pracujícím pod systémem MS-DOS (je tedy založena na
vstupně-výstupních operacích). Uvedený typ projektu lze využít při tvorbě
aplikací, které nepotřebují vizuální rozhraní, a které lze spouštět
z příkazového řádku. |
Windows Service |
|
Služby Windows bychom mohli definovat jako softwarové
aplikace, které disponují uvedenými charakteristikami: ·
Dlouhý
běh exekuce ·
Žádné
grafické uživatelské rozhraní ·
Začátek
exekuce aplikace následuje start operačního systému ·
Exekuce
aplikace může být pozastavena a znovu rozběhnuta ·
Konec
exekuce aplikace předchází ukončení práce operačního systému Služby Windows zajímají
ve spektru aplikací, které vám nabízí Visual C# .NET 2003, rozhodně
zajímavou pozici. Aplikace tohoto typu mohou vykonávat různé programové
operace, například uchovávat seznam spuštěných aplikací, či monitorovat
výkonnostní aspekty systému. |
Empty Project |
|
Tento typ projektu
reprezentuje prázdný projekt. Prázdný projekt je projekt, který neobsahuje
žádné soubory či odkazy na externí součásti, nebo kompilované komplety
(assembly). Pokud použijete tuto projektovou šablonu, bude vygenerován
projekt bez jakýchkoliv primárních i dodatečných součástí – tyto budete muset
posléze přidat manuální cestou. Vytváření prázdných projektů je prácí spíše
pro pokročilé a profesionální programátory, než pro jejich méně zkušené
kolegy. |
Empty Web Project |
|
Podobně jako
předchozí typ projektu, i šablona Empty Web Project vytváří zcela
prázdný projekt. Rozdíl spočívá v tom, že v tomto případě je
vytvořen prázdný projekt aplikace určené pro provoz na síti. Ze samotné
podstaty projektu vyplývá, že všechny potřebné součásti je zapotřebí přidat
do prázdného projektu ručně. |
New Project in Existing Folder |
|
Tento typ projektu
vytvoří nový projekt v již existujícím adresáři. |
Tab. 1 – Seznam a
charakteristika projektů, které lze vybudovat prostřednictvím C#
Charakteristika záložky Online Resources úvodní stránky Start Page
Přímo z úvodní
stránky integrovaného vývojového prostředí Visual C# .NET
2003 lze přistupovat k mnoha zdrojům pro vývojáře, programátory a
softwarové architekty. Je samozřejmé, že pro prohlížení těchto zdrojů je
nezbytné disponovat funkčním připojením k Internetu.
Charakteristika záložky My profile úvodní stránky Start Page
Třetí záložka se jmenuje My Profile a slouží na vytvoření profilu vývojáře. Podobu záložky My Profile můžete vidět na obr. 2.
Obr. 2 – Vizuální podoba
záložky My Profile
S otevíracího seznamu Profile můžete vybrat jednu z množství položek, které definují kompletní formu profilu vývojáře. Jelikož jste se rozhodli programovat v C#, můžete vybrat položku Visual C# Developer. Po výběru uvedené položky se provede automatická selekce i dalších konfiguračních nastavení vybraného profilu:
Kromě základních nastavení můžete provést konfiguraci i dalších elementů, mezi které patří:
IDE Visual C# .NET 2003 nabízí dvě možnosti zobrazení nápovědy:
|
Právě jste dočetli 4.
díl seriálu Začínáme s jazykem C#.
Pokud se chcete
dozvědět více informací o programování v C#, neváhejte a navštivte i další
součástí rubriky Visual C# .NET:
Dobrodružství v
C# - Součást rubriky, ve
které najdou zalíbení zejména programátoři s dobrodružnou povahou a
jiskrou v očích. Na tomto místě zažijete mnohá dobrodružství a dozvíte
se, jak odkrýt i ta nejtajnější zákoutí programovacího jazyka C#. Mějte ovšem
na paměti skutečnost, že při některých experimentech jde skutečně o život!
Otázky a odpovědi
–
Trápí-li vás nějaký programátorský problém, na jehož řešení ne a ne přijít,
pak jste na správném místě. U čtenářů oblíbená forma řešení potíží stylem
otázek a odpovědí si našla svůj prostor i v naší rubrice. Máte-li
problém, s kterým nevíte hnout, pošlete jeho popis autorovi rubriky, jenž
vyvine maximální úsilí pro rychlé vyřešení jakékoli programátorské záhady. |
|
Autor: Ján Hanák |