Nenφ toti₧ nikomu mo₧no i z menÜφ vzdßlenosti, t°eba jen t°φ krok∙, neva°en²m vejcem okno rozbφti. Ka₧d² s tebou proto se rßd vsadφ, nebo¥ myslφ, ₧e siln²m hodem musφ okno rozbφti. - Prvnφ sßzka vyhrßna. - P°ijdou novφ sßzka°i, samφ nev∞°φcφ TomßÜovΘ. Tφmto zp∙sobem rozbije se p°i takovΘ p°φle₧itosti vφce kop vajec, ani₧ by kdo okna rozbil. Jedin∞ ten m∙₧e okno rozbiti, kdo vφ, ₧e mß hoditi vejce na okno Üpicφ. TaktΘ₧ jest hlavnφ podmφnkou, aby okno v rßm∞ dob°e bylo zad∞lßno.