Vezmi dv∞ sklen∞nΘ tabule, asi tak velkΘ jako osmina (nebo p∙l) archu papφru, ob∞ vÜak stejn∞ velkΘ, a polo₧ je na sebe tak, by odstßvaly asi tak, co obnßÜφ h°bet no₧e. Toho se docφlφ, kdy₧ na Φty°ech stranßch vlepφ se mezi n∞ prou₧ek papφru. Kraje obou skel pot°ou se kytem z vßpna a bφlku. Potom se okraj polepφ pergamenem nebo m∞ch²°em. Na ho°ejÜφ stran∞ nechß se mal² otvor, by se mohla vpraviti mezi desky tato smφÜenina: Ve hlin∞nΘ nßdob∞ rozpus¥ p°i slabΘm ohni 16 gr bφlΘho vosku a 130gr ΦistΘho sßdla vep°ovΘho. Kdy₧ byla smφÜenina pon∞kud schladla, vyplnφ se jφ dutina mezi sklen∞n²mi deskami a otvorem naho°e ponechan²m a ten se pak zama₧e. Sklo se potom po obou stranßch oΦistφ a suÜφ a p°idr₧φ se k ohni, by se zjistilo, zda₧ tekutina nikde nepr²Ütφ, v kterΘm₧to p°φpad∞ musφ se kytem zamazati vÜechny dφrky, kter²mi by smφÜenina uchßzela. Potom p°ilo₧φ se na spodnφ stranu obraz tak velik² jako je sklo, toto se dß do rßmce a schovß za prkΘnko. Zah°ejou-li se tabulky, skrze kterΘ ve stavu shora naznaΦenΘm nelze niΦeho vid∞ti, nebo dr₧φÜ-li je blφzko ohn∞ nebo hork²ch kamen, rozpustφ se smφÜenina a jest pr∙svitna, tak ₧e vid∞ti lze obraz. Kdy₧ pak smφÜenina schladne a sesedne se, zmizφ obraz. Tuto hru lze opakovati dle libosti.