| Poslanci schvalují novelu zákona o daních příjmů |
|
Ing. Miloš Hovorka Poslanci neprojednávají nový zákon o daních z příjmů (dále jen ZDP), jak se mylně mnoho poplatníků domnívá, nýbrž novelu zákona stávajícího. To znamená, že ani nyní se neopouští stávající základní konstrukce systému zdaňování příjmů a novelizovaná ustanovení na tuto konstrukci navazují. Jaké podstatné změny jsou navrhovány pro fyzické osoby? Zrušení jednoduchého účetnictví a daňové dopady přechodu Podle právě projednávané novely zákona o účetnictví (dále jen ZoÚ) budou účetními jednotkami s povinností vést podvojné účetnictví i fyzické osoby (podnikatelé), pokud jejich obrat [definovaný zákonem o dani z přidané hodnoty (dále jen ZDPH)] za bezprostředně předcházející kalendářní rok přesáhl výši 6 000 000 Kč. Pojem obrat je nově v tomto zákoně navrhován pro tyto poplatníky tak, že obratem se rozumí příjmy za zdanitelná plnění, přičemž do obratu se nezahrnují plnění osvobozená od daně podle § 25 ZDPH a daň u plátce. Přitom podle novelizovaného § 4 ZoÚ má platit, že tato fyzická osoba (podnikatel) je povinna zahájit účtování (resp. přejít na podvojné účetnictví) od prvního dne účetního období následujícího po kalendářním roce, ve kterém se stala účetní jednotkou. To znamená, že pokud zjistí fyzická osoba v roce 2004, že se z výše uvedeného důvodu stala v tomto roce účetní jednotkou, tak bude povinna zahájit vedení podvojného účetnictví od 1. 1. 2005, pokud si zvolí za účetní období kalendářní rok. Podle přechodných ustanovení novely ZoÚ tato fyzická osoba (podnikatel) uzavře k 31. 12. 2003 všechny účetní knihy jednoduchého účetnictví a od 1. 1. 2004 zahájí vedení daňové evidence vymezené v novém § 7b novely ZDP. V případě, že se na ni bude od 1. 1. 2004 vztahovat ZoÚ, ukončí k 31. 12. 2004 vedení daňové evidence a přejde od 1. 1. 2005 na vedení podvojného účetnictví; v opačném případě nadále povede daňovou evidenci. Přechod z jednoduchého účetnictví na daňovou evidenci upravenou v § 7b novely ZDP, je pro poplatníky bez daňových dopadů. Zmírnění daňových dopadů přechodu na vedení podvojného účetnictví je řešeno nově v § 23 odst. 14 novely ZDP. Poplatník může zvolit, zda hodnotu zásob a nově také pohledávek zahrne do základu daně jednorázově celou, nebo ji rovnoměrně rozloží po 5 následujících zdaňovacích období, počínaje zdaňovacím obdobím zahájení účtování v soustavě podvojného účetnictví. Zavedení daňové evidence V návaznosti na výše uvedené nebudou v roce 2004 statisíce podnikatelů vést účetnictví, ale povedou pouze daňovou evidenci. Daňová evidence (upravená v § 7b novely ZDP) má zajišťovat zjištění základu daně a má obsahovat údaje o
Je tak stanoven pouze obsah daňové evidence a nikoli způsob, resp. forma, jejího vedení. Poplatníkovi tak není uloženo (jako dosud při vedení jednoduchého účetnictví), aby např. údaje o příjmech a výdajích uskutečňoval zásadně v časovém sledu a nejsou stanoveny ani náležitosti evidence o majetku a závazcích v daňové evidenci. Poplatníci s příjmy z podnikání a z jiné samostatné výdělečné činnosti si tak v návaznosti na nové ustanovení § 7b novely ZDP mohou vést daňovou evidenci způsobem, jaký si sami určí. Musí být však dodrženo ustanovení, které říká, že daňová evidence poplatníka zajišťuje zjištění základu daně a obsahuje údaje o příjmech a výdajích v členění potřebném pro zjištění základu daně, a o majetku a závazcích. Možnost vedení opravdu jednoduché evidence podle výše uvedeného ustanovení však komplikuje fakt, že např. podle dosud platného ustanovení § 39 odst. 3 zákona o správě daní a poplatků (dále jen ZSDP) je poplatník daně z příjmů fyzických osob provozující podnikatelskou a jinou samostatnou výdělečnou, který přijímá platby v hotovosti, povinen vést evidenci (záznamy) denních tržeb, není-li rozhodnutím správce daně stanoveno jinak. Dále platí to, že podle dosud platného § 39 odst. 1 ZSDP, může správce daně uložit poplatníkovi, aby kromě výše uvedené daňové evidence vedl zvláštní záznamy, potřebné pro správné stanovení daňového základu a daně. Lze proto jen doufat, že nebude narušen záměr novely zákona v této oblasti a stanovení jednoduché daňové evidence nebude “torpédováno” rozhodnutími finančních úřadů, které budou poplatníkům ztěžovat život. Se zrušením jednoduchého účetnictví a zavedením daňové evidence souvisí ještě jeden závažný problém. Poplatníkům (plátcům DPH) bylo dosud stanoveno, že částečná úhrada pohledávky či závazku se u nich v peněžním deníku přednostně vypořádá s pohledávkou či závazkem z titulu daně z přidané hodnoty a až zbylá část se zaúčtuje do příjmů či výdajů, které ovlivňují základ daně. Obdobné ustanovení není v novele ZDP navrhováno a poplatníci tak nemají stanoveno, jak postupovat s částečnými úhradami pohledávek či závazků, které nebyly v rámci zdaňovacího období vyrovnány. Navíc je nutné říci, že pro zajištění právní jistoty poplatníkům vedoucích daňovou evidenci by mělo být i novelizováno ustanovení § 3 (Předmět daně z příjmů fyzických osob) ZDP a v něm jasně stanovit, že předmětem daně z příjmů není v příjmech obsažená daň z přidané hodnoty a ani přijatý nadměrný odpočet daně z přidané hodnoty. Pro obsahové vymezení složek majetku v daňové evidenci (např. zásob) se použije, tak jako dosud, Vyhláška č. 500/2002 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, pokud zákon o daních z příjmů nestanoví jinak (např. pro hmotný majetek). V zájmu skutečně jednoduché daňové evidence a zajištění právní jistoty poplatníků by mělo být novelou ZDP dále stanoveno, že o drobném majetku v ocenění do 3 000 Kč, jehož doba použitelnosti je delší než jeden rok (kalkulačky, řemeslnické nástroje apod.), se evidence nevede. Není navrhována minimální daň, ale minimální základ daně V návrhu novely ZDP není navrhována minimální daň, nýbrž minimální základ daně (viz nové ustanovení § 7c) a to v podstatě na úrovni poloviny průměrné mzdy násobené počtem kalendářních měsíců ve kterých poplatník v průběhu zdaňovacího období podnikal. Minimální základ daně se bude vztahovat pouze na poplatníky s příjmy ze zemědělské výroby, lesního a vodního hospodářství, ze živnosti a příjmy z jiného podnikání podle zvláštních předpisů s tím, že se nebude za stanovených podmínek vztahovat např. na důchodce a studenty. Minimální základ daně se nebude rovněž vztahovat na poplatníky ve zdaňovacím období, ve kterém zahájili nebo ukončili podnikatelskou činnost, a v bezprostředně následujícím zdaňovacím období po zahájení podnikatelské činnosti. Minimální základ daně bude podnikatel mající výše uvedené příjmy povinen uplatnit tehdy, jestliže jeho celkový základ daně (zahrnující všechny poplatníkovy příjmy a nejen příjmy z podnikání) nebude odpovídat výše uvedené hodnotě minimálního základu daně. I když bude poplatník muset uplatnit minimální základ daně, tak to ještě neznamená, že bude muset platit daň. I tento minimální základ daně si bude moci podnikatel dále snížit o položky odčitatelné od základu daně podle § 15 ZDP (na poplatníka, na děti apod.), nikoliv však o položky odčitatelné od základu daně podle § 34 ZDP (např. o v minulosti vzniklou daňovou ztrátu). Další významnější změny Novela ZDP obsahuje další změny, které jsou poplatníkům ku prospěchu. Jde např. o následující:
Jaké jsou podstatnější změny v uznávání daňových výdajů? Poplatníci jistě uvítají následující změny:
Naopak radost nebudou mít mnozí poplatníci zejména následujících změn:
|
On-line systém |
Součástmi systému |
Nakladatelství
Sagit |
E-mail:
|
IČO:
11553782 |
Webmaster |
