Aneb co předpověděl Gamow (Grygar Jiří)
z knihy "Věda a víra dle Jiřího Grygara"
1. Úvod
Teorie velkého třesku je dítětem našeho století. Rodila se s mnohými potížemi zejména pro svou zřetelnou nekonvenčnost a údajné rozpory se "zdravým selským rozumem". Ihned po svém vzniku narážela i na filosofické námitky, zejména ze strany ortodoxních marxistů, kteří v ní viděli rafinovaný pokus, jak do moderní přírodovědy propašovat zadními vrátky ideu Boha-Tvůrce světa. Z toho důvodu se u nás výrazně opozdila i pouhá popularizace myšlenek této teorie.
Aneb mezi čím rozpory vznikají ve skutečnosti (Grygar Jiří)
z knihy "Věda a víra dle Jiřího Grygara"
Vědec se nesnaží nic dokázat.
Snaží se jen zjistit,
co se dokáže dokázat samo.
(G. K. Chesterton)
V povědomí široké, leč nezasvěcené veřejnosti se v průběhu posledního století uhnízdila představa o nesmiřitelném rozporu vědy a náboženské víry. Jde to tak daleko, že když se nějaký člověk náhodou dozví o náboženském přesvědčení u nás žijícího vědeckého pracovníka, nechce věřit svému sluchu, popřípadě svým očím: jak si ten badatel může něco tak protichůdného srovnat ve své hlavě? V horším případě je vědec dokonce podezírán z dvojí tváře; ve svém zaměstnání pěstuje vědu, kdežto ve svém soukromí úkony náboženské víry vědecké principy přímo popírá!
Očima profesora Paula Daviese (Grygar Jiří)
z knihy "Věda a víra dle Jiřího Grygara"
Když byla v r. 1989 úspěšně vypuštěna americká umělá družice COBE (Cosmic Background Explorer) - Výzkumník záření kosmického pozadí, zajímalo to jen omezený okruh specialistů. Když však na jaře 1992 uveřejnili autoři projektu COBE vědecké sdělení o výsledcích rozsáhlých měření z této družice, zavládlo neobyčejné vzrušení nejen v široké odborné, ale i v laické veřejnosti. Novinové titulky nešetřily superlativy - mezi jiným se tvrdilo, že družice nalezla "otisky Božích prstů" z doby, kdy Bůh "hnětl těsto" dnešního vesmíru.
Astronomická a astrologická obtíž? (Grygar Jiří)
z knihy "Věda a víra dle Jiřího Grygara"
Ve 2. kapitole Matoušova evangelia v Bibli je zmíněn příběh tří mudrců ("králů"), kteří na základě pozorování Hvězdy přišli do Betléma poklonit se právě narozenému Ježíši. Z pohledu na kterýkoliv betlém vystavený v našich kostelích či muzeích si automaticky vybavíme, že nad jeslemi svítí hvězda s dlouhým zářivým chvostem - tedy nepochybně kometa.
Věřící vědec je možná v jisté výhodě... (Grygar Jiří)
z knihy "Věda a víra dle Jiřího Grygara"
Vztah k Bohu je pro věřícího křesťana důvěrně osobní záležitostí, o níž se většinou ostýchá vyjadřovat veřejně; ne snad proto, že by se obával perzekuce či posměchu jako v dobách bojovně ateistické totalitní společnosti, ale z toho důvodu, že si je dobře vědom, jak nesnadné je popsat stav vlastního nitra běžným lidským jazykem a jak nesdělitelné jsou osobní prožitky, střádající se během vlastního života - života nezaměnitelného a jedinečného v celých dějinách vesmíru.
