Gregorißnsk² kalendß° (Grygar Ji°φ)
z knihy "V∞da a vφra dle Ji°φho Grygara"
ASTRONOMICK╔ PODKLADY PRO GREGORI┴NSK▌ KALEND┴╪ A DATOV┴N═ N╠KTER▌CH BIBLICK▌CH UD┴LOST═
V souΦasnΘ dob∞ o₧φvajφ fundamentalistickΘ pokusy o doslovn² v²klad Bible, zejmΘna pokud jde o trvßnφ existence lidstva na Zemi a o zpochybn∞nφ ΦasovΘ stupnice biologickΘ evoluce. Tento problΘm se zΦßsti t²kß astronomie, a proto bych rßd p°ipomenul, jak se dneÜnφ astronomie dφvß na celou tuto zßle₧itost.
Psßno roku 1999 (Grygar Ji°φ)
z knihy "V∞da a vφra dle Ji°φho Grygara"
Kdy₧ nicejsk² koncil stanovil r. 325 n.l. pravidla pro urΦovßnφ data velikonoc, musel se nutn∞ zab²vat astronomickou strßnkou problΘmu. To se pak znovu opakovalo za pontifikßtu pape₧e ╪eho°e XIII. o vφce ne₧ 12 stoletφ pozd∞ji, kdy₧ se zjevn∞ ukßzala nedokonalost julißnskΘho kalendß°e, zp∙sobujφcφ stßle ran∞jÜφ nßstup roΦnφch obdobφ v∙Φi pevn²m kalendß°nφm dat∙m.
Psßno roku 1992 (Grygar Ji°φ)
z knihy "V∞da a vφra dle Ji°φho Grygara"
┌dajn∞ negativnφ vztah vedenφ katolickΘ cφrkve k astronomick²m poznatk∙m pat°il po dlouhou dobu k typick²m argument∙m nesluΦitelnosti nßbo₧enskΘ vφry a modernφ p°φrodov∞dy a podle vÜeho bude tento p°edsudek jeÜt∞ n∞jakou dobu p°e₧φvat. Nelze p°irozen∞ zastφrat, ₧e k tomuto nßhledu "osvφcen²ch ateist∙" podstatn∞ p°isp∞ly proslulΘ afΘry s Kopernikovou heliocentrickou hypotΘzou a s Galileiho procesem (dalÜφ Φasto citovan² p°φpad Giordana Bruna sem vÜak podle mΘho soudu nepat°φ, ale mßlokdo z kritik∙ si dß tu prßci, aby spravedliv∞ posoudil, jak se cφrkev z vlastnφch chyb pouΦila a jak u₧ dlouhou dobu prosazuje a p°φmo podporuje svobodnΘ p°φrodov∞deckΘ bßdßnφ.
aneb rok 2000 nenφ v roce 2000 (Grygar Ji°φ)
z knihy "V∞da a vφra dle Ji°φho Grygara"
Jak se tak nezadr₧iteln∞ blφ₧φme ke kritickΘmu datu, kdy se na pomyslnΘm digitßlnφm kalendß°i p°ekulφ t°i devφtky na t°i nuly, p°ib²vß nejr∙zn∞jÜφch katastrofick²ch v∞Üteb. Digitßln∞ vzd∞lanß ve°ejnost je varovßna, ₧e se zhroutφ programy pro poΦφtaΦe, je₧ nahrazujφ letopoΦty pouze dvoucifern²mi zkratkami. Pr² to p°inese miliardovΘ Ükody, pokud rovnou nedojde k apokalyptickΘmu zhroucenφ dopravy, pr∙myslu a veÜkerΘ technicky vysp∞lΘ civilizace. A ti, kdo s poΦφtaΦi t°eba dosud ani nep°iÜli do styku, se pro zm∞nu dozvφdajφ, ₧e vlivem ·plnΘho zatm∞nφ Slunce v srpnu 1999 p°φpadn∞ se°azenφ planet v jednom kout∞ na obloze v kv∞tnu 2000 nßs nemine celosv∞tovß katastrofa, co₧ ostatn∞ u₧ v polovin∞ 16. stol. najisto p°edpov∞d∞l proslul² v∞Ütec Nostradamus.
LidΘ si vzali do hlavy... (Grygar Ji°φ)
z knihy "V∞da a vφra dle Ji°φho Grygara"
Na otßzku, zda existuje mimozemsk² ₧ivot, nelze jednoznaΦn∞ odpov∞d∞t ani ano, ani ne. Samotnß otßzka je toti₧ do jistΘ mφry nejasnß, nebo¥ neumφme definovat ani ₧ivot na Zemi a v∙bec si nedokß₧eme p°edstavit, jak dalece by se mohl mimozemsk² ₧ivot od toho pozemskΘho odliÜovat.
Stabilita ₧ivotnφho prost°edφ na Zemi (Grygar Ji°φ)
z knihy "V∞da a vφra dle Ji°φho Grygara"
SouΦasnß astronomie a kosmologie podßvß p°ehled o mo₧n²ch kosmick²ch katastrofßch, kterΘ ovlivnily v²voj vesmφru i Zem∞ v minulosti, a kterΘ op∞t Φekajφ Zemi, sluneΦnφ soustavu i cel² vesmφr v bli₧Üφ Φi vzdßlen∞jÜφ budoucnosti.
Starozßkonnφ biblickΘ texty p°inßÜejφ zprßvu o °ad∞ katastrof v historii sv∞ta. Podobn∞ najdeme p°edpov∞di budoucφch katastrof v n∞kter²ch textech novozßkonnφch.
