S blížícím se koncem roku 1999 se ve sdělovacích prostředcích předháněli hvězdopravci, vědmy a další šarlatáni v barvitém líčení hrůz, které nás čekají a jež údajně již v polovině 16. stol. předpověděl arcišarlatán Michel de Nostradame (1503-1566), zvaný Nostradamus. Ve skutečnosti z těch užvaněných proroctví nic nevyšlo.
"Komet je ve vesmiru tolik jako ryb v mori." - Jan Kepler
1. Historicka poznamka
Komety byly zcela urcite pozorovany nasimi predky jiz v dobach predhistorickych a zaznamy o kometach nalezneme v nejstarsich archivnich dokladech zejmena z Dalneho vychodu. K tomu, aby byly zaznamenany, musely ovsem obvykle dosahnout alespon +2 mag. Nejstarsi doklad o objevu Halleyovy komety pochazi z cinskych pramenu z r. 240 pr. n. l. Az do 15. stol. n.l. vsak pretrvavalo mineni, ze jde o ukazy ("vypary") v zemskem ovzdusi. Kdyz vsak Regiomontanus v r. 1472 nebyl s to urcit paralaxu jasne komety, zacali se kometami zabyvat astronomove a definitivni dukaz o tom, ze komety jsou dale nez Mesic, podal r. 1577 Tycho Brahe, kdyz vyuzil mereni svych a Tadease Hajka.
Starozakonni biblicke texty prinaseji zpravu o rade katastrof v historii sveta. Podobne najdeme predpovedi budoucich katastrof v nekterych textech novozakonnich. Soucasna astronomie a kosmologie podava prehled o moznych kosmickych katastrofach, ktere ovlivnily vyvoj vesmiru i Zeme v minulosti, a ktere opet cekaji Zemi, slunecni soustavu i cely vesmir v blizsi ci vzdalenejsi budoucnosti.
O těchto rizicích přináší opakované informace neseriózní
sdělovací prostředky. Výběr z posledních let poukazuje například
na tato rizika:
a) Neobvykle těsné úhlové sblížení planet, Měsíc a Slunce na
obloze vyvolá ničivá zemětřesení, sopečné výbuchy, záplavy a
další nespecifikované celosvětové katastrofy. Poslední velké fámy
byly zveřejněny před seřazením planet r. 1982 a nyní před takovým
seskupením v květnu 2000.
Magický letopočet 2000 se nezadržitelně blíží a s ním přibývá tradičních zlověstných předpovědí o velkých katastrofách či rovnou o konci světa, jako by ve vesmíru záleželo na tom, jakým způsobem si dělíme plynulý běh času od minulosti přes přítomnost až k budoucnosti. Kosmické hodiny se totiž podobají obyčejným pendlovkám, kde však vidíme pouze pohyb kyvadla, a nikoliv ciferník hodin. Volně zavěšené kyvadlo dané konstrukce kýve stále stejně rychle, což věděli naši předkové již za časů Galilea a právě proto začali konstruovat kyvadlové hodiny, jež v polovině našeho století dosáhly úctyhodné přesnosti kolem jedné sekundy za den.
Na otázku, zda existuje mimozemský život, nelze jednoznačně odpovědět ani ano, ani ne. Samotná otázka je totiž do jisté míry nejasná, neboť neumíme definovat ani život na Zemi a vůbec si nedokážeme představit, jak dalece by se mohl mimozemský život od toho pozemského odlišovat.
