S blφ₧φcφm se koncem roku 1999 se ve sd∞lovacφch prost°edcφch p°edhßn∞li hv∞zdopravci, v∞dmy a dalÜφ Üarlatßni v barvitΘm lφΦenφ hr∙z, kterΘ nßs Φekajφ a je₧ ·dajn∞ ji₧ v polovin∞ 16. stol. p°edpov∞d∞l arciÜarlatßn Michel de Nostradame (1503-1566), zvan² Nostradamus. Ve skuteΦnosti z t∞ch u₧van∞n²ch proroctvφ nic nevyÜlo.
"Komet je ve vesmiru tolik jako ryb v mori." - Jan Kepler
1. Historicka poznamka
Komety byly zcela urcite pozorovany nasimi predky jiz v dobach predhistorickych a zaznamy o kometach nalezneme v nejstarsich archivnich dokladech zejmena z Dalneho vychodu. K tomu, aby byly zaznamenany, musely ovsem obvykle dosahnout alespon +2 mag. Nejstarsi doklad o objevu Halleyovy komety pochazi z cinskych pramenu z r. 240 pr. n. l. Az do 15. stol. n.l. vsak pretrvavalo mineni, ze jde o ukazy ("vypary") v zemskem ovzdusi. Kdyz vsak Regiomontanus v r. 1472 nebyl s to urcit paralaxu jasne komety, zacali se kometami zabyvat astronomove a definitivni dukaz o tom, ze komety jsou dale nez Mesic, podal r. 1577 Tycho Brahe, kdyz vyuzil mereni svych a Tadease Hajka.
Starozakonni biblicke texty prinaseji zpravu o rade katastrof v historii sveta. Podobne najdeme predpovedi budoucich katastrof v nekterych textech novozakonnich. Soucasna astronomie a kosmologie podava prehled o moznych kosmickych katastrofach, ktere ovlivnily vyvoj vesmiru i Zeme v minulosti, a ktere opet cekaji Zemi, slunecni soustavu i cely vesmir v blizsi ci vzdalenejsi budoucnosti.
O t∞chto rizicφch p°inßÜφ opakovanΘ informace neseri≤znφ
sd∞lovacφ prost°edky. V²b∞r z poslednφch let poukazuje nap°φklad
na tato rizika:
a) Neobvykle t∞snΘ ·hlovΘ sblφ₧enφ planet, M∞sφc a Slunce na
obloze vyvolß niΦivß zem∞t°esenφ, sopeΦnΘ v²buchy, zßplavy a
dalÜφ nespecifikovanΘ celosv∞tovΘ katastrofy. Poslednφ velkΘ fßmy
byly zve°ejn∞ny p°ed se°azenφm planet r. 1982 a nynφ p°ed takov²m
seskupenφm v kv∞tnu 2000.
Magick² letopoΦet 2000 se nezadr₧iteln∞ blφ₧φ a s nφm p°ib²vß tradiΦnφch zlov∞stn²ch p°edpov∞dφ o velk²ch katastrofßch Φi rovnou o konci sv∞ta, jako by ve vesmφru zßle₧elo na tom, jak²m zp∙sobem si d∞lφme plynul² b∞h Φasu od minulosti p°es p°φtomnost a₧ k budoucnosti. KosmickΘ hodiny se toti₧ podobajφ obyΦejn²m pendlovkßm, kde vÜak vidφme pouze pohyb kyvadla, a nikoliv cifernφk hodin. Voln∞ zav∞ÜenΘ kyvadlo danΘ konstrukce k²ve stßle stejn∞ rychle, co₧ v∞d∞li naÜi p°edkovΘ ji₧ za Φas∙ Galilea a prßv∞ proto zaΦali konstruovat kyvadlovΘ hodiny, je₧ v polovin∞ naÜeho stoletφ dosßhly ·ctyhodnΘ p°esnosti kolem jednΘ sekundy za den.
Na otßzku, zda existuje mimozemsk² ₧ivot, nelze jednoznaΦn∞ odpov∞d∞t ani ano, ani ne. Samotnß otßzka je toti₧ do jistΘ mφry nejasnß, nebo¥ neumφme definovat ani ₧ivot na Zemi a v∙bec si nedokß₧eme p°edstavit, jak dalece by se mohl mimozemsk² ₧ivot od toho pozemskΘho odliÜovat.
