Velká čísla
Anglické názvy pro velká čísla vychází z latinských slov pro malá čísla a přidáním koncovky -illion. Z latinské předpony bi- (2) vychází billion (109). Evropské a americké pojmenování velkých čísel se liší (viz tabulka). Oba systémy mají ale společný původ. Francouzský fyzik a matematik Nicolas Chuquet (1445-1488) použit byllion a tryllion pro vyjádření čísel 1012 a 1018 a založil tak dnes známý evropský systém pojmenování velkých čísel. Byly to také francouzští matematici, kteří v 17. století použili billion a trillion pro 109 a 1012. Toto pojmenování se stalo vlastní pro Francii a USA, zatímco původní Couchetovo značení zůstalo v používání ve Velké Británii a Německu. Ve Francii se rozhodli v roce 1948 přejít zpět ke Couchetovu "evropskému" systému.
Evropský systém pojmenování velkých čísel
Evropský systém používá latinské číslice n pro zápis čísla 103n a koncovek -on a -ard (million, milliard).
Americký systém pojmenování velkých čísel
V americkém systému pojmenování velkých čísel je jméno vytvořeno z latinské číslice (n), které je použito pro číslo pro číslo 103n+3. V evropském systému je stejné jméno přiřazeno číslu 106n.
Matení pojmů
V poslední době je evropský systém nahlodáván americkým. Je to hlavně kvůli americkému finančnictví (Američané používají pro 1 000 000 000 dolarů pojmenování billion dollars). V Británii bylo v roce 1974 rozhodnuto, že v oficiálních statistikách a hlášeních bude pro miliardu používáno "americké" označení billion.
Výsledkem používání různých systémů je to, že ten, kdo používá pojmů billion a trillion si nemůže být jistý, jak jej druhá strana pochopí. Zatím není zřejmé, který systém nakonec převáží. Ani jedna strana nechce ustoupit. Jednou z možností je přejít na Řecký systém pro čísla s n>3 (milion a miliarda by zůstaly zachovány): pro vytvoření čísla by byly použity řecké číslice (gillion - giga).
Věda a velká čísla
Pro velká čísla se ve světě vědy používají standardizované předpony (viz tab.) a číselné označení s exponenty. Nemůže dojít ke zmatení pojmů jak tomu může být při použití různých bilionů.
| n = | 103n = | Americký systém |
Evropský systém |
SI předpona | Řecký systém |
|---|---|---|---|---|---|
| 3 | 109 | billion | milliard | giga- | gillion |
| 4 | 1012 | trillion | billion | tera- | tetrillion |
| 5 | 1015 | quadrillion | billiard | peta- | pentillion |
| 6 | 1018 | quintillion | trillion | exa- | hexillion |
| 7 | 1021 | sextillion | trilliard | zetta- | heptillion |
| 8 | 1024 | septillion | quadrillion | yotta- | oktillion |
| 9 | 1027 | octillion | quadrilliard | ennillion | |
| 10 | 1030 | nonillion | quintillion | dekillion | |
| 11 | 1033 | decillion | quintilliard | hendekillion | |
| 12 | 1036 | undecillion | sextillion | dodekillion | |
| 13 | 1039 | duodecillion | sextilliard | trisdekillion | |
| 14 | 1042 | tredecillion | septillion | tetradekillion | |
| 15 | 1045 | quattuordecillion | septilliard | pentadekillion | |
| 16 | 1048 | quindecillion | octillion | hexadekillion | |
| 17 | 1051 | sexdecillion | octilliard | heptadekillion | |
| 18 | 1054 | septendecillion | nonillion | oktadekillion | |
| 19 | 1057 | octodecillion | nonilliard | enneadekillion | |
| 20 | 1060 | novemdecillion | decillion | icosillion | |
| 21 | 1063 | vigintillion | decilliard | icosihenillion | |
| 22 | 1066 | unvigintillion | undecillion | icosidillion | |
| 23 | 1069 | dovigintillion | undecilliard | icositrillion | |
| 24 | 1072 | trevigintillion | duodecillion | icositetrillion | |
| 25 | 1075 | quattuorvigintillion | duodecilliard | icosipentillion | |
| 26 | 1078 | quinvigintillion | tredecillion | icosihexillion | |
| 27 | 1081 | sexvigintillion | tredecilliard | icosiheptillion | |
| 28 | 1084 | septenvigintillion | quattuordecillion | icosioktillion | |
| 29 | 1087 | octovigintillion | quattuordecilliard | icosiennillion | |
| 30 | 1090 | novemvigintillion | quindecillion | triacontillion | |
| 31 | 1093 | trigintillion | quindecilliard | triacontahenillion |
Způsob vytváření velkých čísel může analogicky pokračovat dále. V literatuře se vyskytuje jméno centillion (n = 100). Centillion je 10303 (1 a 303 nul) v americkém systému a 10600 v evropském systému.
Googol
Googol je číslo 10100 (1 a sto nul). Název byl vytvořen pro pobavení a je mimo výše uvedený systém vytváření názvů. Název vymyslel americký matematik Edward Kasner (1878-1955) v roce 1938. Kasner prý název vymyslel jako odpověď na otázku svého osmiletého synovce, který se ho ptal na skutečně velké číslo. Kasnerova odpověď byla googol. Číslo vzniklo ze zápisu 10googol, kde písmena 'o' představují nuly.
