Velkß Φφsla
AnglickΘ nßzvy pro velkß Φφsla vychßzφ z latinsk²ch slov pro malß Φφsla a p°idßnφm koncovky -illion. Z latinskΘ p°edpony bi- (2) vychßzφ billion (109). EvropskΘ a americkΘ pojmenovßnφ velk²ch Φφsel se liÜφ (viz tabulka). Oba systΘmy majφ ale spoleΦn² p∙vod. Francouzsk² fyzik a matematik Nicolas Chuquet (1445-1488) pou₧it byllion a tryllion pro vyjßd°enφ Φφsel 1012 a 1018 a zalo₧il tak dnes znßm² evropsk² systΘm pojmenovßnφ velk²ch Φφsel. Byly to takΘ francouzÜtφ matematici, kte°φ v 17. stoletφ pou₧ili billion a trillion pro 109 a 1012. Toto pojmenovßnφ se stalo vlastnφ pro Francii a USA, zatφmco p∙vodnφ Couchetovo znaΦenφ z∙stalo v pou₧φvßnφ ve VelkΘ Britßnii a N∞mecku. Ve Francii se rozhodli v roce 1948 p°ejφt zp∞t ke Couchetovu "evropskΘmu" systΘmu.
Evropsk² systΘm pojmenovßnφ velk²ch Φφsel
Evropsk² systΘm pou₧φvß latinskΘ Φφslice n pro zßpis Φφsla 103n a koncovek -on a -ard (million, milliard).
Americk² systΘm pojmenovßnφ velk²ch Φφsel
V americkΘm systΘmu pojmenovßnφ velk²ch Φφsel je jmΘno vytvo°eno z latinskΘ Φφslice (n), kterΘ je pou₧ito pro Φφslo pro Φφslo 103n+3. V evropskΘm systΘmu je stejnΘ jmΘno p°i°azeno Φφslu 106n.
Matenφ pojm∙
V poslednφ dob∞ je evropsk² systΘm nahlodßvßn americk²m. Je to hlavn∞ kv∙li americkΘmu finanΦnictvφ (AmeriΦanΘ pou₧φvajφ pro 1 000 000 000 dolar∙ pojmenovßnφ billion dollars). V Britßnii bylo v roce 1974 rozhodnuto, ₧e v oficißlnφch statistikßch a hlßÜenφch bude pro miliardu pou₧φvßno "americkΘ" oznaΦenφ billion.
V²sledkem pou₧φvßnφ r∙zn²ch systΘm∙ je to, ₧e ten, kdo pou₧φvß pojm∙ billion a trillion si nem∙₧e b²t jist², jak jej druhß strana pochopφ. Zatφm nenφ z°ejmΘ, kter² systΘm nakonec p°evß₧φ. Ani jedna strana nechce ustoupit. Jednou z mo₧nostφ je p°ejφt na ╪eck² systΘm pro Φφsla s n>3 (milion a miliarda by z∙staly zachovßny): pro vytvo°enφ Φφsla by byly pou₧ity °eckΘ Φφslice (gillion - giga).
V∞da a velkß Φφsla
Pro velkß Φφsla se ve sv∞t∞ v∞dy pou₧φvajφ standardizovanΘ p°edpony (viz tab.) a ΦφselnΘ oznaΦenφ s exponenty. Nem∙₧e dojφt ke zmatenφ pojm∙ jak tomu m∙₧e b²t p°i pou₧itφ r∙zn²ch bilion∙.
| n = | 103n = | Americk² systΘm |
Evropsk² systΘm |
SI p°edpona | ╪eck² systΘm |
|---|---|---|---|---|---|
| 3 | 109 | billion | milliard | giga- | gillion |
| 4 | 1012 | trillion | billion | tera- | tetrillion |
| 5 | 1015 | quadrillion | billiard | peta- | pentillion |
| 6 | 1018 | quintillion | trillion | exa- | hexillion |
| 7 | 1021 | sextillion | trilliard | zetta- | heptillion |
| 8 | 1024 | septillion | quadrillion | yotta- | oktillion |
| 9 | 1027 | octillion | quadrilliard | ennillion | |
| 10 | 1030 | nonillion | quintillion | dekillion | |
| 11 | 1033 | decillion | quintilliard | hendekillion | |
| 12 | 1036 | undecillion | sextillion | dodekillion | |
| 13 | 1039 | duodecillion | sextilliard | trisdekillion | |
| 14 | 1042 | tredecillion | septillion | tetradekillion | |
| 15 | 1045 | quattuordecillion | septilliard | pentadekillion | |
| 16 | 1048 | quindecillion | octillion | hexadekillion | |
| 17 | 1051 | sexdecillion | octilliard | heptadekillion | |
| 18 | 1054 | septendecillion | nonillion | oktadekillion | |
| 19 | 1057 | octodecillion | nonilliard | enneadekillion | |
| 20 | 1060 | novemdecillion | decillion | icosillion | |
| 21 | 1063 | vigintillion | decilliard | icosihenillion | |
| 22 | 1066 | unvigintillion | undecillion | icosidillion | |
| 23 | 1069 | dovigintillion | undecilliard | icositrillion | |
| 24 | 1072 | trevigintillion | duodecillion | icositetrillion | |
| 25 | 1075 | quattuorvigintillion | duodecilliard | icosipentillion | |
| 26 | 1078 | quinvigintillion | tredecillion | icosihexillion | |
| 27 | 1081 | sexvigintillion | tredecilliard | icosiheptillion | |
| 28 | 1084 | septenvigintillion | quattuordecillion | icosioktillion | |
| 29 | 1087 | octovigintillion | quattuordecilliard | icosiennillion | |
| 30 | 1090 | novemvigintillion | quindecillion | triacontillion | |
| 31 | 1093 | trigintillion | quindecilliard | triacontahenillion |
Zp∙sob vytvß°enφ velk²ch Φφsel m∙₧e analogicky pokraΦovat dßle. V literatu°e se vyskytuje jmΘno centillion (n = 100). Centillion je 10303 (1 a 303 nul) v americkΘm systΘmu a 10600 v evropskΘm systΘmu.
Googol
Googol je Φφslo 10100 (1 a sto nul). Nßzev byl vytvo°en pro pobavenφ a je mimo v²Üe uveden² systΘm vytvß°enφ nßzv∙. Nßzev vymyslel americk² matematik Edward Kasner (1878-1955) v roce 1938. Kasner pr² nßzev vymyslel jako odpov∞∩ na otßzku svΘho osmiletΘho synovce, kter² se ho ptal na skuteΦn∞ velkΘ Φφslo. Kasnerova odpov∞∩ byla googol. ╚φslo vzniklo ze zßpisu 10googol, kde pφsmena 'o' p°edstavujφ nuly.
