Typografie

TypografickΘ jednotky

V typografii (psanφ znak∙; v ÜirÜφm v²znamu knihtisk pop°. ·prava sazby) se pou₧φvß n∞kolik m∞rn²ch soustav, kterΘ majφ sv∙j historick² p∙vod. Zßkladnφmi systΘmy jsou Didot∙v systΘm a angloamerick² systΘm (pica [pajka]).

HistorickΘ typografickΘ jednotky

Do 18. stoletφ neexistoval jednotn² m∞rn² typografick² systΘm. Zßle₧elo na ka₧dΘ tiskßrn∞, jakΘ mφry v nφ byly pou₧ity. V∞tÜinou byl tento systΘm odvozen od mφstnφho m∞rnΘho systΘmu (od r∙zn²ch krajov²ch lokt∙, stop apod.). V roce 1737 vydal francouzsk² pφsmolijec Pierre Simon Fournier (1712 -1768) svou p°evodnφ tabulku m∞r, ve kterΘ stanovil nejen zßkladnφ typografickΘ m∞rnΘ pojmy, ale stanovil jednotlivΘ p°evodnφ pom∞ry. Za zßklad vzal pa°φ₧skou stopu (32,48 cm). Stopa mß 12 palc∙; palec mß 12 Φßrek. Fournier rozd∞lil Φßrku na 6 dφl∙ - typografick²ch bod∙ (1 bod = 0,376 mm).

Didot∙v m∞rn² typografick² systΘm

V roce 1774 zdokonalil francouzsk² tiska° Francois Ambroise Didot (1730-1804) p∙vodnφ Fournier∙v systΘm. Didot systΘm p°izp∙sobil prßv∞ zavßd∞nΘmu metrickΘmu systΘmu. Metr rozd∞lil na 2660 typografick²ch bod∙ (1 typografick² bod je asi 0,37594 mm). Zßkladnφ mφrou pro m∞°enφ v∞tÜφch rozm∞r∙ je cicero (1 cicero = 12 typografick²ch bod∙ = 4,51128 mm).

Didot∙v systΘm se pou₧φvß p°edevÜφm v Evrop∞.

Angloamerick² (monotypov²) systΘm

Zßkladem tΘto soustavy je anglickß stopa (1 foot = 0,3048 m p°esn∞). SystΘm pou₧φvß jednotku pica (Φti pajka).

SystΘm se pou₧φvß v USA, VelkΘ Britßnii a èv²carsku.

Koeficient

Hodnota kolikrßt se zßkladnφ jednotka (1. jednotka v seznamu) "vejde" do danΘ jednotky. Nap°φklad 1000 u kilometru znamenß, ₧e 1 kilometr = 1000 metr∙.

Podrobnß nßpov∞da - dalÜφ informace jak p°evßd∞t jednotky pomocφ tabulky p°evodnφch koeficient∙.