╪φmskß Φφsla

Pravidla tvorby °φmsk²ch Φφsel

P°i p°evodu "naÜich" Φφsel na °φmskß neexistuje v podstat∞ ₧ßdnß sm∞rodatnß norma. Rozhodujφcφ byl vesm∞s v∞tÜinov² obecn∞ akceptovan² ·zus. Tato shoda byla do st°edov∞ku daleko voln∞jÜφ ne₧ pozd∞ji. Dnes se °φdφme pravidly 16. - 18. stoletφ.

Zßkladnφ pravidla

1. ╚φsla se zapisujφ kombinacφ znak∙ I, V, X, L, C, D, M.
2. Znaky se sklßdajφ psanφm od znak∙ pro nejvyÜÜφ hodnoty k nejni₧Üφm (MDL = 1550). V∞tÜinou se kombinujφ nejv²Üe 3 stejnΘ Φφslice (XXX = 30, III = 3). N∞kdy mohou b²t kombinovßny i Φty°i stejnΘ Φφslice (IIII = 4 bylo b∞₧nΘ na star²ch sluneΦnφch hodinßch).
3. MenÜφ Φφslice p°ed v∞tÜφ znamenß odeΦet (IV = 4). Takto se odeΦφtß jen jedinß Φφslice (jen zcela ojedin∞le dv∞ stejnΘ Φφslice: IIX = 8).
4. Pro odΦφtßnφ podle bodu 3 se pou₧φvajφ pouze Φφslice I, X, C; v matematickΘm kontextu zcela vyjφmeΦn∞ takΘ M. Nikdy nebyly pou₧φvßny  Φφslice V, L, D (sprßvn∞: XC = LXXXX = 90, MCM = 1900; nesprßvn∞: VC = 95).
5. ╚φslice I se pro odeΦφtßnφ v∞tÜinou u₧φvß jen p°ed V, X. Nenφ tedy sprßvn∞ MIM pro 1999 (lΘpe je MCMXCVIIII nebo MCMXCIX).

Velkß Φφsla

Nejv∞tÜφ °φmskß Φφslice bylo M (1000). Nejv∞tÜφ Φφslo, kterΘ se vyjad°ovalo pomocφ °φmsk²ch Φφsel bylo 3999. Pro vyjßd°enφ vyÜÜφch Φφsel se pou₧φvaly r∙znΘ zp∙soby, kterΘ ale nebyly pou₧φvßny jednotn∞ a nenaÜly v∞tÜφ rozÜφ°enφ do souΦasnosti.

N∞kdy pou₧φvali vodorovnou Φßrku (tzv. vinculum) nad Φφslem, co₧ znaΦilo vynßsobenφ napsanΘho Φφsla tisφcem:

VIII = 8000

DalÜφm zp∙sobem zßpisu bylo uvedenφ menÜφho Φφsla p°ed v∞tÜφm a jejich vynßsobenφ. Pro zßpis se n∞kdy pou₧φvalo odd∞lenφ teΦkou nebo zßpis s hornφm indexem:

VM nebo V.M nebo V^M = 5000

VIIC nebo VII.C nebo VII^C = 700

P∙vod vzniku °φmsk²ch Φφsel

I

╪φmskß Φφsla vznikla p°irozenou cestou. ╪φmanΘ poΦφtali na prstech. ╚φsla jako 1, 2 a 3 a jφm odpovφdajφcφ znaky I, II a III graficky vyjad°ujφ jednotlivΘ prsty.

V a X

TakΘ tato dv∞ Φφsla majφ sv∙j p∙vod v lidskΘ ruce:

╪φmskß Φφslice V (5) je vyjßd°enφm dlan∞ s p∞ti prsty - V tvo°φ tvar mezi palcem a malφΦkem

╪φmskß Φφslice X (10) jsou dv∞ dlan∞ u sebe (10 prst∙).

L a C

Latinsky sto je centum. Odtud C. Padesßt je polovina ze stovky. L tedy vzniklo "rozp∙lenφm" znaku pro 100 (C):

D a M

Tisφc je latinsky mille (odtud M pro 1000). Znak D pro 500 vznikl op∞t grafick²m "p∙lenφm" znaku M, tentokrßt svisle. Vznikl tak znak podobn² pφsmenu D:

Chronogramy

Jednß se o latinskΘ nßpisy s n∞kolika zv²razn∞n²mi velk²mi pφsmeny, kterΘ je t°eba mechanicky seΦφst bez ohledu na uvedenß pravidla. SouΦet dß letopoΦet zve°ejn∞nφ nßpisu. Nap°. nßpis "CLangere sepVLtos VoX Mea CVnCta petIt" na zvonu °φkß "M∙j hlas tou₧φ jen vyzvßn∞t mrtv²m" a zßrove≥ vyjad°uje letopoΦet C+L+V+L+V+X+M+C+V+C+I = 1426.

Microsoft Excel

NejrozÜφ°en∞jÜφ tabulkov² procesor Microsoft Excel mß v sob∞ zabudovanou funkci pro p°evod na °φmskΘ Φφslice:

Funkce p°evede Φφslo vyjßd°enΘ pomocφ arabsk²ch ("naÜich") Φφslic na °φmskΘ Φφslice ve formßtu textu. DalÜφ informace najdete nap°. v nßpov∞d∞ k Excelu.

conVERTER

P°evod Φφsel na °φmskΘ ekvivalenty je takΘ jedna z funkcφ aplikace conVERTER.

conVERTER

» ╪eckß abeceda

DalÜφ zdroje

» Jak zapsat Φφslo?
» Roman and Arabic Numerals
» ProΦ jsou °φmskΘ Φφslice takovΘ jakΘ jsou