Metr byl původně definován jako jedna desetimilióntina části zemského kvadrantu. Po zjištění, že délka metru neodpovídá vlastní definici, nastalo v metrologických kruzích zděšení. Změnit délku metru podle nových měření zemského kvadrantu, aby skutečně odpovídala jeho desetimiliónté části nešlo. Stará definice opuštěna a nahrazena novou, která umožňuje přesnou reprodukci prototypu metru uloženého v archívu Mezinárodního úřadu pro váhy a míry v Sévres. Tento prototyp totiž sloužil a slouží jako vzor pro výrobu národních kopií, ze kterých se pak odvozují všechna vyráběná měřidla. Protože je uložen v archívu, říká se mu také někdy archivní metr. Konečnou podobu získal prototyp metru roku 1889. Je to platinoiridiová tyč s průřezem ve tvaru H, na které je dvěma vrypy vyznačena vzdálenost 1 m.
Prototyp metru č. 27
Průřez prototypu metru
Definice metru
Od roku 1960 byl metr definován takto:
Metr je délka rovnající se 1 650 763,73 násobku vlnové délky záření šířícího se ve vakuu, která přísluší přechodu mezi energetickými hladinami 2p10 a 5d5 atomu kryptonu 86.
Podle této definice šlo metr reprodukovat s přesností řádu na 10-9. To znamená, že délka kopie a originálu je stejná ještě na devátém místě za desetinnou čárkou.
Platná definice metru
Nová definice metru pochází z roku 1983:
Metr je délka dráhy světla ve vakuu během časového intervalu 1/299 792 458 sekundy.
Upraveno z knihy Augusta, P. - Klůna, J.: Tajemství přesnosti. Albatros, Praha 1983. Doplněno.
