13.1.1864 - 30.8.1928
Německý fyzik Wilhelm Carl Werner Otto Fritz Franz Wien se narodil 13. ledna 1864 v Gaffenu (východní Prusko, nyní Polsko - některé prameny uvádí Fischhausen). Jeho otec byl zemědělec. Rodina se v roce 1866 přestěhovala do Drachsteinu, kde Wien začal chodit do školy v Rastenburgu (1879). Od roku 1882 studoval matematiku a přírodní vědy na univerzitě v Göttingenu. Ve stejném roce pak studoval na univerzitě v Berlíně. V roce 1886 získal Wilhelm Wien doktorát.
V roce 1896 se stal Wien profesorem na univerzitě v Aix-la-Chapelle. V roce 1899 se Wien stal profesorem na univerzitě v Giessenu. V roce 1900 se stal profesorem fyziky ve Würzburgu. Ve stejném roce pak Wien publikoval svou práci Lehrbuch der Hydrodynamik (Učebnice hydrodynamiky). Od roku 1902 působil jako nástupce L. E. Boltzmana na univerzitě v Lipsku. Na univerzitě v Berlíně pracoval od roku 1906 a v Mnichově od roku 1920 (tady působil do konce svého života).
Wien se věnoval výzkumu metod měření vysokých teplot, tepelnému záření, korpuskulárnímu záření, hydrodynamice a elektromagnetickým vlnám.
V roce 1894 Wien definoval tzv. černé těleso, tj. těleso, které zcela pohlcuje veškeré záření. Formuloval tzv. Wienův zákon, ve kterém zdůvodnil posun vlnové délky s rostoucí teplotou ke kratším vlnovým délkám. Byl to počátek prací, za které byl v roce 1911 oceněn Nobelovou cenou za fyziku.
Wienův zákon
Wienův zákon popisuje vztah mezi nejintenzívněji vyzařovanou vlnovou délkou λmax, která je emitována černým tělesem a teplotou:
λmax . T = konst. = 2,898.10-3 m.K
[14]
V roce 1897 začal Wien zkoumat podstatu katodových paprsků. Objevil, že katodové paprsky jsou tvořeny rychle se pohybujícími záporně nabitými částicemi (elektrony). V roce 1898 zkoumal tzv. kanálové paprsky, které jsou jsou složené z kladně nabitých částic. Wien pozoroval a měřil vychýlení těchto paprsků v elektromagnetickém poli.
V roce 1898 se Wien oženil s Luisou Mehlerovou. Měli spolu 4 děti.
Wilhelm Carl Werner Wien zemřel 30. srpna 1928 v Mnichově.
Použity materiály publikované na serveru Nobel e-Mueum