11. 2. 1800 - 17. 9. 1877
William Henry Talbot se narodil 11. ·nora 1800 v Melbury, hrabstvφ Dorset jako jedinΘ dφt∞ v rodin∞ Williama Davenport Talbota (1764-1800) a Elisabeth Theresy TalbotovΘ (1773-1846), dcery 2. hrab∞te z Ilchesteru. Kdy₧ bylo Williamu Talbotovi pouh²ch 5 m∞sφc∙, zem°el mu otec. Matka se za 4 roky znovu provdala za Charlese Feildinga (1780-1837). Talbot velmi vyu₧φval sv²ch rodinn²ch kontakt∙ k proniknutφ do v∞deck²ch a politick²ch kruh∙ co₧ siln∞ vadilo jeho oponent∙m.
William Henry Fox Tablot je znßm² jako pr∙kopnφk fotografie.
Talbot byl vynikajφcφm studentem. Nejprve jej uΦila jeho matka jejφ₧ talent na cizφ jazyky pozd∞ji p°isp∞l k Talbotov∞ jazykov∞dnΘ a p°ekladatelskΘ Φinnosti. V roce 1811 byl Talbot p°ijat na Ükolu v Harrow. Od roku 1817 studoval matematiku na univerzit∞ v Cambridge (Trinity College).
V roce 1824 se Talbot setkal s Johnem Herschelem. V roce 1826 seznßmi Herschell Talbota Dr. Davidu Brewsterovi, kter²m byl v²znamn²m skotsk²m v∞dcem. SpoleΦn∞ s Brewsterem Talbot zkoumal sv∞tlo. Brewster takΘ publikoval Talbotovy v∞deckΘ Φlßnky ve svΘm Φasopise. Talbot s Brewsterem z∙stali na cel² ₧ivot blφzk²mi p°ßteli.
V roce 1832 se o₧enil s Constance Mundy (1811 - 1880).
Kolem roku 1833 provßd∞l Talbot pokusy s p°φstroji camera obscura a camera lucida. Tyto pokusy p°ivedly Talbota k myÜlence fotografie. Na ja°e 1834 zaΦal svΘ pokusy. Talbot pou₧il obyΦejn² dopisnφ papφr pota₧en² vrstvou soli a nitridu st°φbra a chloridu st°φbra. Na papφr poklßdal r∙znΘ nepr∙hlednΘ p°edm∞ty a papφr oza°oval sluneΦnφmi paprsky. VzniklΘ negativy (termφn zavedl Herschell) Talbot nazval sciagrafy - kresbami stφnu. Aby byly obrazy stßle zaΦal je pozd∞ji mßΦet v roztoku jodidu draselnΘho (pozd∞ji pou₧φvan² termφn fixing - ustalovßnφ takΘ vymyslel Herschell). Koncem roku 1835 Talbot vynalezl princip negativ - pozitiv. Pot°eboval toti₧ opakovan∞ vytvß°et vzniklΘ obrazy.
V letech 1836 - 1838 se Talbot v∞noval dalÜφ v∞deckΘ prßci (optika, matematika).
B∞hem listopadu 1838 se Talbot vrßtil zp∞t k fotografii a zaΦal p°ipravovat dopis KrßlovskΘ akademii o svΘm objevu. P°iÜel vÜak Üok. V lednu 1839 (7. 1.) oznßmil Francouz Louis Jacques MandΘ Daguerre objev svΘho principu fotografie. Primßt byl p°iznßn Daguerrovi. Rozzloben² Talbot publikoval 25. 1. 1839 sv∙j vlastnφ princip fotogenickΘho kreslenφ (n∞kolik starÜφch Talbotov²ch obraz∙ p°ed Royal Institution p°edvedl Michael Faraday).
V tΘ dob∞ byla citlivost fotografickΘho procesu velmi nφzkß. V °φjnu 1840 objevil Fox Talbot princip skrytΘho obrazu. Objev vedl k v²raznΘmu snφ₧enφ expoziΦnφch Φas∙ z asi jednΘ hodiny na 1 - 3 minuty. Talbot nazval tuto metodu jako calotyp (z °eckΘho kalot = krßsn²). Jeho p°φznivci mu °φkaly takΘ talbotyp. Talbot si dal 8. 2. 1841 sv∙j vynßlez patentovat. Talbot∙v proces se ale nikdy nerozÜφ°il jako princip Daguerr∙v mimo jinΘ proto, ₧e Talbot po₧adoval za prßva na jeho pou₧itφ vysokΘ Φßstky. Navφc se Talbot stal terΦem hrub²ch ·tok∙ v tisku. Bohatφ p°φznivci fotografie toti₧ shledaly Talbot∙v patent jako p°ekß₧ku ve svΘm fotografickΘm sna₧enφ. Soudnφm v²rokem v roce 1854 byl Talbot∙v patent zruÜen. Talbot byl uznßn za vynßlezce fotografie, ale vylepÜenΘ fotografickΘ metody byly z patentu vylouΦeny.
Talbot∙v portrΘt
Prohran² soudnφ spor byl pro Talbota t∞₧kou ranou, kter² mu p°inesl velkΘ zdravotnφ problΘmy. Talbot omezil svΘ v²zkumy a v∞noval se fotografovßnφ. V padesßt²ch letech se Talbotovi zaΦalo zdravφ zlepÜovat. Jeho v²zkumy vedly k objevu fotogravφrovßnφ. T∞mto v²zkum∙m se v∞noval do konce svΘho ₧ivota.
V roce 1822 se William Talbot stal Φlenem KrßlovskΘ astronomickΘ spoleΦnosti a v roce 1832 Φlenem KrßlovskΘ spoleΦnosti. Talbot byl takΘ poslancem dolnφ sn∞movny, odbornφkem na bibli, botanikem, p°isp∞l k rozluÜt∞nφ asyrskΘho klφnovΘho pφsma.
William Henry "Fox" Talbot zem°el po dlouhΘ nemoci 17. zß°φ 1877 v Lacock Abbey.
Zdroje: A History of Photography, Biography of WHF Talbot
