6.5.1896 - 3.10.1966
Rolf Maxmilian Sievert se narodil 6. kv∞tna 1896 ve Stockholmu (èvΘdsko). Byl synem pr∙myslnφka. Od roku 1914 studoval na Karolinska Institutet a na KrßlovskΘm institutu technologie ve Stockholmu. V roce 1919 zφskal na univerzit∞ v Uppsale titul Master of Science. Titul PhD zφskal v roce 1932. Ve stejnΘm roce se stal mimo°ßdn²m profesorem lΘka°skΘ fyziky na StockholmskΘ univerzit∞.
Od roku 1919 spolupracoval na v²zkumech spojen²ch s vyu₧itφm radiace pro diagnostickΘ a terapeutickΘ ·Φely.
V letech 1924 a₧ 1937 stßl Rolf Sievert v Φele fyzikßlnφ laborato°e Radiumhemmet. Za jeho vedenφ se toto pracoviÜt∞ stalo sv∞toznßm²m centrem v²zkum∙ radiaΦnφ fyziky. V roce 1937 byl Sievert jmenovßn vedoucφm katedry radiofyziky na Karolinska Institutet (v roce 1941 se zde stal profesorem).
Rolf Maximilian Sievert byl pr∙kopnφkem m∞°enφ radioaktivnφ dßvky a radiaΦnφ ochrany a aktivn∞ se ·Φastnil mezinßrodnφ spoluprßce v tomto oboru fyziky. Ve dvacßt²ch letech 20. stoletφ neexistovaly standardy v m∞°enφ dßvky ozß°enφ. Od roku 1925 Sievert zahßjil p∙sobenφ organizace, kterß byla odpov∞dnß za nep°etr₧itou kontrolu naklßdßnφ s radioaktivnφm materißlem na vÜech ÜvΘdsk²ch klinikßch. Na zßklad∞ jeho iniciativy p°ijala v roce 1941 ÜvΘdskß vlßda prvnφ ÜvΘdsk² zßkon o radiaΦnφ ochran∞.
Mezi lety 1920 a 1940 Sievert polo₧il zßklady v²poΦt∙ absorbovanΘ dßvky nßdorem a vyvinul za°φzenφ pro lΘΦebnΘ oza°ovßnφ a m∞°enφ.
Ve t°icßt²ch letech Sievert zkoumal nßsledky ionizujφcφho zß°enφ na ₧ivΘ organizmy (mj. studoval nßsledky nφzk²ch dßvek zß°enφ na radiology, kterΘ na n∞ p∙sobφ b∞hem jejich ka₧dodennφ prßce).
Rolf Maximilian Sievert zem°el 3. °φjna 1966.
Na poΦest R. M. Sieverta p°ijala konference CGPM v roce 1979 sievert [Sv] jako jednotku dßvkovΘho ekvivalentu.
Pou₧ity materißly Karolinska Institutet.
