3. 12. 1886 - 25. 9.1978
Karl Manne Georg Siegbahn se narodil 3. prosince 1886 ve ÜvΘdskΘm m∞st∞ ╓rebro v rodin∞ p°ednosty ₧elezniΦnφ stanice. Od roku 1906 studoval na univerzit∞ v Lundu, kde v roce 1911 obhßjil doktorßt za prßci Magnetische Feldmessung.
Od roku 1907 do 1911 pracoval Siegbahn jako asistent profesora Rydberga ve fyzikßlnφm institutu univerzity v Lundu. V roce 1915 byl jmenovßn zßstupcem profesora fyziky. Po Rydbergov∞ smrti (1919) byl Siegbahn v roce 1920 byl jmenovßn profesorem. V roce 1923 se stal profesorem fyziky na universit∞ v Uppsale. V roce 1937 byl jmenovßn v²zkumn²m profesorem experimentßlnφ fyziky na KrßlovskΘ ÜvΘdskΘ akademii v∞d. Siegbahn byl takΘ prvnφm °editelem fyzikßlnφho odd∞lenφ Nobelova institutu.
Prvnφ prßce Siegbahna v letech 1908 - 1912 se t²kaly v²zkum∙ elektromagnetismu.
V obdobφ 1912 - 1937 se Karl Manne Georg Siegbahn v∞noval spektroskopii za vyu₧itφ paprsk∙ X. Vytvo°il novΘ metody a navrhl pro n∞ p°φstroje. Siegbahn vyvinul novΘ p°esnΘ postupy, kterΘ vedly k nov²m objev∙m energie a zß°enφ v elektronovΘm obalu atom∙. Svß zjiÜt∞nφ Siegbahn publikoval v roce 1923 v knize Spektroskopie der R÷ntgenstrahlen.
V roce 1914 se Karl Manne Georg Siegbahn o₧enil s Karin H÷gbomovou. M∞li dva syny. Bo Siegbahn (*1915) byl diplomatem, Kai Siegbahn (*1918) byl od roku 1954 profesorem fyziky na universit∞ v Uppsale (stejnΘ mφsto zastßval jeho otec v letech 1923 - 1937).
V²zkumy, kterΘ Siegbahn vedl, sm∞°ovaly k °eÜenφ problΘm∙ nukleßrnφ fyziky. K tomuto ·Φelu byl v roce 1939 zkonstruovßn cyklotron pro urychlenφ deutΘria na energii 5 - 6 MeV. Brzy byl postaven v∞tÜφ cyklotron schopn² dosahovat energie a₧ 30 MeV. Pro studium energie a zß°enφ r∙zn²ch radioaktivnφch izotop∙ byly zkonstruovßny r∙znΘ typy β-spectrograf∙.
Siegbahn hojn∞ navÜt∞voval v²zkumnß st°ediska v Evrop∞ (1908-1922), Kanad∞ a USA (1924-1925), kde na pozvßnφ Rockefellerovy nadace, p°ednßÜel na KolumbijskΘ universit∞, Yale, Harvardu, Cornellu, v Chicago, Berkeley, Pasaden∞, Montrealu a n∞kolika dalÜφch univerzitßch. Po 2. sv∞tovΘ vßlce v letech 1946 - 1953 Siegbahn navÜtφvil hlavnφ centra jadernΘho v²zkumu v USA (Berkeley, Pasadena, Los Angeles, St. Louis, Chicago, M.I.T., Boston, Brookhaven, Columbia atd.).
Siegbahn se jako Φlen Commission Internationale des Poids et Mesures (1937) ·Φastnil v²roΦnφho zasedßnφ v Pa°φ₧i. V roce 1956 byl Siegbahn zvolen Φestn²m Φlenem tΘto komise. Siegbahn byl presidentem Mezinßrodnφ unie fyziky (1938 - 1947). V roce 1924 zφskal Nobelovu cenu za fyziku. Dßle zφskal nap°. Hughesovu Medaili (1934) a Rumfordovu medaili lond²nskΘ KrßlovskΘ spoleΦnosti (1940), Duddelovu medaili lond²nskΘ Fyzikßlnφ spoleΦnosti (1948). Zφskal Φestn² doktorßt ve Freiburgu (1931), BukureÜti (1942), Oslo (1946), Pa°φ₧i (1952) a TechnickΘ fakulty ve Stockholmu (1957). Byl Φlenem lond²nskΘ KrßlovskΘ spoleΦnosti, pa°φ₧skΘ Academie des Sciences atd.
Karl Manne Georg Siegbahn zem°el 25. zß°φ 1978.
Zdroj: [2]
