27.3.1845 - 10.2.1923
Německý fyzik s holandskými předky Wilhelm Conrad Röntgen se narodil 27. března 1845 v Lennep jako jediné dítě v rodině obchodníka. Ve jeho třech letech se rodina přestěhovala do nizozemského Apeldoornu.
V roce 1862 nastoupil Röntgen na technickou školu v Utrechtu odkud byl ale vyloučen na základě falešného obvinění, že nakreslil na tabuli karikaturu profesora (autorem byl ovšem někdo jiný). V roce 1865 začal na univerzitě v Utrechtu studium fyziky. Nasledně studoval strojní inženýrství na polytechnice v Curychu. Na zurišské univerzitě pak získal v roce 1869 titul Ph.D. Röntgen byl především uznávaným představitelem experimentální fyziky. Působil na univerzitě v Štrasburku (1874), v Giessenu (1879), v Jeně (1886), v Utrechtu (1888), ve Würzburku (1888), v Lipsku (1889) a Mnichově (1900).
Svou první vědeckou práci, která se týkala plynů publikoval Röntgen v roce 1870. Později publikoval práce z oblasti piezoelektrických a pyroelektrických vlastností krystalů. Röntgen mimo jiné popsal jev, kdy rotující dielektrikum v elektrickém poli má magnetické vlastnosti. Toto zjištění přispělo k formulování Lorentzovy elektronové teorie.
Paprsky X
Röntgen je převážně spojován s objevem paprsků X. Večer 8. listopadu 1895 Röntgen při svých pokusech s katodovými paprsky v temné komoře zjistil, že při elektrickém výboji ve výbojové trubici, která byla uzavřena do silného černého kartonu, stínítko pokryté vrstvou kyanidu platinobarnatého světélkuje a to i na vzdálenost 2 metrů. Při následných experimentech zjistil, že se v závislosti na tloušťce stínítka mění světlost obrazu na fotografické desce. Při experimentech takto zobrazil kostru ruky své ženy. Získal tak první rentgenový snímech všech dob. V roce 1896 byly parsky X na jeho počest pojmenovány rentgenovými.
Röntgen byl velmi skromný a tichý člověk. Nadevše rád měl pobyt v přírodě. Oblíbil si hlavně bavorské Alpy. Výčet ocenění, která získal by byl velmi dlouhý.
Wilhelm Conrad Röntgen zemřel 10. února 1923 v Mnichově na rakovinu střev.
Použity materiály publikované na serveru Nobel e-Mueum
