27.3.1845 - 10.2.1923
N∞meck² fyzik s holandsk²mi p°edky Wilhelm Conrad R÷ntgen se narodil 27. b°ezna 1845 v Lennep jako jedinΘ dφt∞ v rodin∞ obchodnφka. Ve jeho t°ech letech se rodina p°est∞hovala do nizozemskΘho Apeldoornu.
V roce 1862 nastoupil R÷ntgen na technickou Ükolu v Utrechtu odkud byl ale vylouΦen na zßklad∞ faleÜnΘho obvin∞nφ, ₧e nakreslil na tabuli karikaturu profesora (autorem byl ovÜem n∞kdo jin²). V roce 1865 zaΦal na univerzit∞ v Utrechtu studium fyziky. Nasledn∞ studoval strojnφ in₧en²rstvφ na polytechnice v Curychu. Na zuriÜskΘ univerzit∞ pak zφskal v roce 1869 titul Ph.D. R÷ntgen byl p°edevÜφm uznßvan²m p°edstavitelem experimentßlnφ fyziky. P∙sobil na univerzit∞ v ètrasburku (1874), v Giessenu (1879), v Jen∞ (1886), v Utrechtu (1888), ve Wⁿrzburku (1888), v Lipsku (1889) a Mnichov∞ (1900).
Svou prvnφ v∞deckou prßci, kterß se t²kala plyn∙ publikoval R÷ntgen v roce 1870. Pozd∞ji publikoval prßce z oblasti piezoelektrick²ch a pyroelektrick²ch vlastnostφ krystal∙. R÷ntgen mimo jinΘ popsal jev, kdy rotujφcφ dielektrikum v elektrickΘm poli mß magnetickΘ vlastnosti. Toto zjiÜt∞nφ p°isp∞lo k formulovßnφ Lorentzovy elektronovΘ teorie.
Paprsky X
R÷ntgen je p°evß₧n∞ spojovßn s objevem paprsk∙ X. VeΦer 8. listopadu 1895 R÷ntgen p°i sv²ch pokusech s katodov²mi paprsky v temnΘ komo°e zjistil, ₧e p°i elektrickΘm v²boji ve v²bojovΘ trubici, kterß byla uzav°ena do silnΘho ΦernΘho kartonu, stφnφtko pokrytΘ vrstvou kyanidu platinobarnatΘho sv∞tΘlkuje a to i na vzdßlenost 2 metr∙. P°i nßsledn²ch experimentech zjistil, ₧e se v zßvislosti na tlouÜ¥ce stφnφtka m∞nφ sv∞tlost obrazu na fotografickΘ desce. P°i experimentech takto zobrazil kostru ruky svΘ ₧eny. Zφskal tak prvnφ rentgenov² snφmech vÜech dob. V roce 1896 byly parsky X na jeho poΦest pojmenovßny rentgenov²mi.
R÷ntgen byl velmi skromn² a tich² Φlov∞k. NadevÜe rßd m∞l pobyt v p°φrod∞. Oblφbil si hlavn∞ bavorskΘ Alpy. V²Φet ocen∞nφ, kterß zφskal by byl velmi dlouh².
Wilhelm Conrad R÷ntgen zem°el 10. ·nora 1923 v Mnichov∞ na rakovinu st°ev.
Pou₧ity materißly publikovanΘ na serveru Nobel e-Mueum
