7.6.1862 - 20.5.1947
N∞meck² fyzik ma∩arskΘho p∙vodu Philipp Eduard Anton von Lenard se narodil 7. Φervna 1862 v Bratislav∞. Rodina se do Bratislavy (Pressburgu) p°est∞hovala z Tyrolska. V N∞mecku zaΦal studovat chemii. Pozd∞ji studoval fyziku v BudapeÜti, Vφdni, Berlφn∞ a Heidelbergu.
1886 - doktorßt na univerzit∞ v Heidelbergu.
Od roku 1892 pracoval Lenard jako asistent profesora Hertze na univerzit∞ v Bonnu a od roku 1894 byl profesorem na univerzit∞ ve Vroclavi. V roce 1895 se stal profesorem v Aix-la-Chapelle a v roce 1896 profesorem teoretickΘ fyziky na universit∞ v Heidelbergu. V roce 1898 se stal profesorem na universit∞ v Kielu.
Phillip von Lenard se v∞noval v²zkumu katodov²ch paprsk∙, fotoelektrickΘmu efektu, fosforescenci a luminiscenci.
1893 - Lenard prokßzal, ₧e katodovΘ paprsky (objevenΘ 1859 n∞meck²m fyzikem J. Plⁿckerem) nemusφ existovat jen ve v²bojovΘ trubici. Zjistil, ₧e nositelΘ elektrickΘho nßboje katodov²ch paprsk∙ jsou elektrony.
1900 - vypracoval dynamickou teorii t∞les, v mnoha bodech spoleΦnΘ s Ruthefordov²m modelem atomu.
1902 - objevil zßkonitost fotoelektrickΘho efektu )energie fotoelektron∙ zßvisφ na frekvenci a nezßvisφ na intenzit∞ dopadajφcφho sv∞tla). Tato intenzita urΦuje jen poΦet elektron∙ uvoln∞n²ch za jednotku Φasu.
1919 - vedl nov∞ z°φzen² radiobiologick² ·stav (Heidelberg).
Objevil tzv. Lenard∙v jev. Zjistil, ₧e vzduch se ultrafialov²mi paprsky ionizuje, a tφm se stßvß elektricky vodiv²m.
Zφskal mnoho ocen∞nφ, nap°. zφskal ΦestnΘ doktorßty na universit∞ v Christianii, nynφ Oslo (1911), Drß₧∩anech (1922) a Bratislav∞ (1942); zφskal Franklinovu Medaili (1905), Orlφ Ütφt N∞meckΘ °φÜe (1933).
Philipp Eduard Anton von Lenard zem°el 20. kv∞tna 1947 v Messehausenu.
Pou₧ity materißly publikovanΘ na serveru Nobel e-Mueum a na http://www.mujweb.cz/www/nobelfyzika (Robert Weinlich)
