22.7.1887 - 30.10.1975
N∞meck² fyzik Gustav Ludwig Hertz se narodil 22. Φervence 1887 v Hamburku v rodin∞ advokßta Gustava Hertze. Od roku 1906 studoval na univerzit∞ v G÷ttingenu, Mnichov∞ a Berlφn∞. Studia ukonΦil v roce 1911.
V roce 1913 byl jmenovßn v²zkumn²m asistentem ve fyzikßlnφm ·stavu berlφnskΘ univerzity.
V roce 1919 se Hertz o₧enil s Ellen Dihlmannovou (zem°ela 1941). M∞li spolu 2 syny - oba fyziky.
V letech 1920 û 1925 p∙sobil ve fyzikßlnφ laborato°i firmy Philips v Eidhovenu. V roce 1925 se stal profesorem a °editelem fyzikßlnφho institutu univerzity v Halle. V roce 1928 se vrßtil do Berlφna jako °editel Fyzikßlnφho institutu TechnologickΘ univerzity Charlottenburg. Hertz na svΘ funkce z politick²ch d∙vod∙ rezignoval v roce 1935 a zaΦal pracovat ve v²zkumn²ch laborato°φch firmy Siemens.
V roce 1943 se profesor Hertz o₧enil podruhΘ. Vzal si Charlotte Jollassovou.
V letech 1945 - 1954 pracoval v Φele v²zkumn²ch laborato°φ v SSSR. Byl jmenovßn profesorem a °editelem Fyzikßlnφho institutu Univerzity Karla Marxe v Lipsku. Zde p∙sobil do roku 1961, kdy odeÜel na odpoΦinek.
Hertz zkoumal vzßjemnΘ p∙sobenφ elektron∙ a atom∙ nebo molekul v plynech. SpoleΦn∞ s Franckem (1913) dosp∞li k zßv∞ru, ₧e atomy majφ diskrΘtnφ energetickΘ stavy, ale jejich energetickΘ hladiny nemajφ stejnou vzßjemnou vzdßlenost. Podle tΘto teorie je t°eba na vzbuzenφ atomu na nejni₧Üφ energetickΘ hladin∞, tj. v zßkladnφm stavu, aby mu dopadajφcφ elektron dodal energii odpovφdajφcφ rozdφlu mezi nejni₧Üφ a nejbli₧Üφ vyÜÜφ energetickou hladinou, p°iΦem₧ sßm stejnou energii ztrßcφ. Jejich zßv∞ry dokonale ve shod∞ s Bohrovou teoriφ atomovΘ struktury a Planckovy kvantovΘ teorie.
Hertz publikoval mno₧stvφ v∞deck²ch pracφ na tΘma kvantov²ch zm∞n energie mezi elektrony a atomy. V∞noval se takΘ m∞°enφ ionizaΦnφch potencißl∙.
Gustav Ludwig Hertz zem°el 30. °φjna 1975.
Pou₧ity materißly publikovanΘ na serveru Nobel e-Mueum a na http://www.mujweb.cz/www/nobelfyzika (Robert Weinlich)
