29. 9. 1901 - 28. 11. 1954
Italsk² fyzik Enrico Fermi se narodil 29. zß°φ 1901 v ╪φm∞ v rodin∞ Alberto Fermiho (hlavnφ inspektor ministerstva komunikacφ). Jeho zßjem o fyziku byl od d∞tstvφ podporovßn. ╚ty°i roky studoval na Studoval na univerzit∞ v Pise. V roce 1922 zφskal Fermi doktorßt z fyziky.
V roce 1923 zφskal Fermi stipendium a mohl tak studovat n∞kolik m∞sφc∙ na univerzit∞ v G÷ttingenu u Maxe Borna. V roce 1924 se p°est∞hoval do Leidenu, kde na mφstnφ univerzit∞ spolupracoval s P. Ehrenfestem. V letech 1924 - 1926 Fermi p°ednßÜel matematickou fyziku a mechaniku na univerzit∞ ve Florencii.
V roce 1926 Fermi objevil statistickΘ zßkony znßmΘ dnes jako Fermiho statistiky.
V roce 1927 byl zvolen profesorem teoretickΘ fyziky na univerzit∞ v ╪φm∞ (zde p∙sobil do roku 1938).
V roce 1928 se stal Φlenem KrßlovskΘ akademie Itßlie. Ve stejnΘm roce se Fermi o₧enil s Laurou Caponovou (1 syn a 1 dcera).
Na zßklad∞ v²zkum∙ Joliota a Curie (1934) p°edvßdφ Enrico Fermi jadernou transformaci bombardovßnφm neutron∙. Tyto prßce vedou k objevu tzv. pomal²ch neutron∙ ve stejnΘm roce.
V roce 1938 zφskal Enrico Fermi Nobelovu cenu za objev um∞l²ch radioaktivnφch prvk∙ vyroben²ch neutronov²m ozß°enφm.
1938 utφkß Fermi p°ed Mussolinim a jeho faÜistickou diktaturou do New Yorku, kde p∙sobφ jako profesor na ColumbijskΘ univerzit∞ (1939-1942).
Na chicagskΘm stadionu Enrico Fermi poprvΘ uskuteΦnil kontrolovanou °et∞zovou reakci (2. prosince 1942). Jako jeden z mnoha znßm²ch fyzik∙ se v Los Alamos podφlel na v²rob∞ atomovΘ bomby - Projekt Manhattan.
V roce 1944 se Fermi stal obΦanem USA. V roce 1946 p°ijal mφsto profesora v institutu pro jadernΘ v²zkumy univerzity v Chicagu (zde p∙sobil a₧ do svΘ smrti v roce 1954).
Po 2. sv∞tovΘ vßlce se Fermi v∞noval neutronovΘ optice, zkoumal elementßrnφ Φßstice vysok²ch energiφ a problΘm nukleon-mezonovΘ interakce.
Enrico Fermi zem°el 29. listopadu 1954 v Chicagu.
Pou₧ity materißly publikovanΘ na serveru Nobel e-Mueum
