460 - 370 p°. n. l.1)
DΘmokritos se narodil v AbdΘrßch v Trßcii (severnφ ╪ecko). DΘmokritos hodn∞ cestoval a byl vÜestrann∞ vzd∞lan². Byl ₧ßkem materialisty Leucipa. DΘmokritos dßle rozvinul Luecipovy myÜlenky.
Atom
DΘmokritos zavedl pojem atom. Na myÜlenku atomu dosp∞l ·vahou, ₧e pokud bychom d∞lili hmotu donekoneΦna, dostali bychom nic. Z niΦeho ale nelze hmotu znovu sestavit. Dosp∞l k zßv∞ru, ₧e ka₧d² materißl je slo₧en z neviditeln²ch a ned∞liteln²ch Φßstic, kterΘ jsou v neustßlΘm pohybu. Tyto Φßstice nazval atomy - atomos = ned∞liteln². DΘmokritos tvrdil, ₧e je sv∞t stvo°en z mal²ch kousk∙ hmoty (atomy) a prßzdnoty - kenon. Podle DΘmokrita bylo atom∙ nekoneΦn∞ mnoho a byly v∞ΦnΘ. Jeden atom od druhΘho se liÜil tvarem, velikostφ, hmotnostφ a uspo°ßdßnφm. Atom byl takΘ zßkladnφm stavebnφm kamenem duÜe.
DΘmokritos takΘ tvrdil, ₧e se atom nachßzφ bu∩ v klidu nebo v pohybu, kter² je zp∙sobem ·derem (tedy v podstat∞ vn∞jÜφ silou).
Smysly
DΘmokritos se dßle zab²val takΘ smysly. Poznßnφ rozd∞loval na temnΘ (zφskanΘ smysly) a pravΘ (dßno rozumem). V∞noval se mj. vnφmßnφ barev. Tvrdil, ₧e barvy vznikajφ a₧ po slouΦenφ. Zßkladnφ barvy byly Φty°i: bφlß, Φernß, Φervenß a ₧lutozelenß. Barvy spojoval s tvary (nap°. bφlß je zp∙sobena hladk²m, Φernß drsn²m materißlem).
O zvuku Demokritos °φkal, ₧e je t∞leso. Zvuk do nßs vnikß a vtΘkß, jde o proces pomalejÜφ ne₧ vid∞nφ. Proto takΘ, podle Demokritova pojetφ, rychleji vidφme, ne₧ slyÜφme. D∙kazem toho m∙₧e b²t blesk a opo₧d∞n² hrom. [1]
DΘmokritovo dφlo bylo velmi rozsßhlΘ, ale ₧ßdnΘ se do souΦasnosti nedochovalo. Tvrdφ se nap°. ₧e jej nechal zniΦit Plat≤n. Ke zniΦenφ p°isp∞la pozd∞ji °φmskß cφrkev, kv∙li materialistickΘ povaze DΘmokritov²ch myÜlenek.
1) R∙znΘ prameny uvßdφ r∙znΘ letopoΦty, dßle nap°. 470 - 360, 455 - 370, 460 - 360.
[1] Jaroslav MikoÜka, Vztah podoby atom∙ v antickΘm atomismu k smyslovΘmu vnφmßnφ (referßt), Brno: FF MU, 2000.
