1. 4. 1850 - 1870
Jßra Cimrman se narodil 1. dubna 1850 a₧ 1870 ve Vφdni. jako syn ΦeskΘho krejΦφho Leopolda Cimrmana a rakouskΘ hereΦky Marlen JelφnkovΘ. Datum narozenφ nenφ znßmo, proto₧e Jßra Cimrman Φasto m∞nil svß data, aby zmßtl epigony a falzifikßtory, kte°φ se za n∞j vydßvali. Cimrman nem∞l p°φliÜ radostnΘ d∞tstvφ. Otec ho nechal zapsat na Φeskou menÜinovou Ükolu, zatφmco matka souΦasn∞ na Ükolu n∞meckou. Chlapec byl nucen navÜt∞vovat dopoledne vyuΦovßnφ v ΦeskΘm jazyce a odpoledne v jazyce n∞meckΘm. Nem∞l Φas se ani naob∞dvat, proto₧e polednφ p°estßvky trßvil p°ebφhßnφm z jednΘ Ükoly do druhΘ.
╪ekne-li se Newton, Einstein, Bohr, vybavφ se tak°ka automaticky p°φdomek genißlnφ fyzik. ╪ekne-li se Cimrman pomyslφ fyzik na jeho pronikav² talent fyzikßlnφ, spisovatel vzpomene se zßvistφ na jeho brilanci slovesnou, malφ° ho vidφ jako p°ednφho evropskΘho daltonistu, lΘka° zanφcenΘho gynekologa samouka, filosof d∙slednΘho externistu a tak bychom mohli pokraΦovat dßl.
Jßra Cimrman, tento nßÜ stßle populßrn∞jÜφ polyhistorik a vÜeum∞l,
zanechal stopy svΘho gΘnia ve vÜech oblastech lidskΘho sna₧enφ a samoz°ejm∞
tΘ₧ ve fyzice. Souhrnnou studii o p°φnosu Jßry Cimrmana na tomto poli
publikoval ╚eskoslovensk² Φasopis pro fyziku v roce 1973 (Φ. A23,
str 180) u p°φle₧itosti stΘho v²roΦφ narozenφ tohoto velikßna. I kdy₧
rok jeho narozenφ nenφ vlastn∞ znßm, zdß se jist²m, ₧e se Cimrman
narodil 1.dubna, alespo≥ podle anßl∙ heidelbergskΘ university. ╚lßnek o
Cimrmanovi fyzikovi pochßzφ z pera nejzasv∞cen∞jÜφho; jeho autor Ladislav
Smoljak je nejen naÜφm p°ednφm cimrmanologem, ale sv²m p∙vodnφm
povolßnφm takΘ fyzikem.
V teoretickΘ fyzice jsou znßmy Cimrmanovy "katastrofickΘ tΘze" z
roku 1898, kterΘ zap∙sobily Üokujφcφm zp∙sobem na takovΘ giganty v∞dy,
jak²mi byli Rutherford, Einstein, Max von Laue a Planck. Je znßm Thomson∙v
v²rok "èt∞stφ, ₧e se toho nedo₧il Helmholtz!" Na p°φmΘ
dotazy, co je podstatou Cimrmanov²ch tezφ, odpovφdali tito fyzikovΘ vyh²bav∞,
klopili oΦi a rychle stßΦeli hovor na jinΘ tΘma. Proto takΘ upadla
Cimrmanova teorie brzy v zapomenutφ. Zachovala se sice ·st°ednφ rovnice v
Cimrmanov∞ rukopisu, ale v mφst∞ druhΘho, nejd∙le₧it∞jÜφho Φlenu je
papφr poÜkozen a zeje v n∞m osudnß dφra.
Fyzikßlnφ experimenty Cimrman neprovßd∞l z ·sporn²ch d∙vod∙ a od
teorie p°echßzel p°φmo k technick²m aplikacφm. èkoda, ₧e tento jeho
odkaz nenφ dnes dostateΦn∞ ocen∞n a prakticky vyu₧φvßn - jak by se tφm
urychlil p°enos v²sledk∙ v∞dy do praxe! P°esto vÜak existuje dokonce
fotografick² snφmek zachycujφcφ skupinu Cimrmanov²ch spolupracovnφk∙ p°i
provßd∞nφ nßroΦnΘho, klφΦovΘho experimentu, kter² m∞l ov∞°it
Cimrmanovy tΘze. Experiment probφhal paralelen∞ v Praze a v Heidelbergu a m∞l
znamenat revoluci (Rutherford to oznaΦil p°φmo za pohromu) ve fyzice. Bohu₧el
nenφ znßmo, oΦ p°i experimentu Ülo. Ve svΘ pedagogickΘ a popularizßtorskΘ
Φinnosti se Cimrman v₧dy p°idr₧oval nßzornΘho v²kladu. Tak demonstroval
chodc∙m na pra₧sk²ch ulicφch rovnom∞rn² pohyb p°φmoΦar², nechal zßvodit
₧ßky s roz₧atou svφΦkou nebo zn∞jφcφm zvoncem v ruce, aby dokßzal, ₧e
sv∞tlo je rychlejÜφ ne₧ zvuk (svφΦku musel ovÜem nΘst sportovn∞ zdatn∞jÜφ
₧ßk) a p°i upuÜt∞nφ roz₧atΘ svφce na podlahu demonstroval, ₧e sv∞tlo
se p°i dopadu lßme.
Planetka Φφslo 7796, objevenß Z. Moravcem na hv∞zdßrn∞ na Kleti v roce 1996, byla rozhodnutφm Mezinßrodnφ astronomickΘ unie pojmenovßna "Jaracimrman". Planetku objevil v ·noru 1996 Zden∞k Morave na fotografick²ch deskßch, kterΘ byly po°φzeny velkou 0,63-m Maksutovou komorou. Tato planetka dostala p°edb∞₧nΘ oznaΦenφ 1996 BG a byla dßle sledovßna astronomy tΘto hv∞zdßrny (J. Ticha, M. Tich², Z. Moravec) a₧ do dubna 1996 a dßle v Φervnu a Φervenci 1997. V tΘ dob∞ ji₧ m∞la planetka natolik p°esnou drßhu, ₧e dostala po°adovΘ Φφslo 7796 a stala se 312. Φφslovanou planetkou objevenou na Kleti. V tomto okam₧iku mohl objevitel navrhnou planetce jmΘno, kterΘ v ·noru roku 1998 bylo schvßleno komisφ Mezinßrodnφ astronomickΘ unie (IAU) a vyÜlo spolu s krßtk²m od∙vodn∞nφm v Cirkulß°φch mal²ch planet a komet (MPC Φφslo 31298). Planetka mß pr∙m∞r asi 10 kilometr∙ a obφhß kole Slunce po mφrn∞ protßhlΘ eliptickΘ drßze v prostoru mezi Marsem a Jupiterem s ob∞₧nou periodou 4,36 roku po eliptickΘ drßze se sklonem k ekliptice asi 13 stup≥∙, excentricit∞ 0,15 a velikostφ hlavnφ poosy 2,66 astronomickΘ jednotky (asi 400 milion∙ kilometr∙). Jaracimrman se nem∙₧e k zemi p°iblφ₧it na mΘn∞ ne₧ 195 milion∙ kilometr∙.
Zdroje:
