21.4.1774 - 3.2.1862
Francouzsk² fyzik a matematik Jean Baptiste Biot se narodil 21. dubna 1774 v Pa°φ₧i. Nejprve studoval na College Loius-le-Grand. V roce vstoupil Biot do armßdy. V roce 1797 se stal profesorem matematiky na Ecole Centrale v Beauvais a roku 1800 profesorem matematickΘ fyziky na Collège de France v Pa°φ₧i. Roku 1803 byl Biot p°ijat za Φlena Akademie v∞d. V roce 1809 byl jmenovßn profesorem fyzikßlnφ astronomie na fakult∞ spoleΦensk²ch v∞d.
Biotovy zßkony
zßkony vztahujφcφ se k rotaΦnφ polarizaci:
- StoΦenφ je ·m∞rnΘ tlouÜ¥ce proÜlΘ vrstvy.
- StoΦenφ ve stejnΘ pravotoΦivΘ a levotoΦivΘ lßtce se liÜφ jen znamΘnkem.
- StoΦenφ zp∙sobenΘ n∞kolika vrstvami se algebraicky sΦφtß.
- StßΦivost klesß s rostoucφ vlnovou dΘlkou sv∞tla (s druhou mocninou).
[14]
Biotovy matematickΘ v²zkumy zahrnovaly ÜirokΘ spektrum matematick²ch tΘmat. Jeho v²zkumy znamenaly pokrok pro astronomii, elektromagnetismus, optiku, zkoumßnφ tepla atd. Ve spoluprßci se Savartem objevil, ₧e intenzita magnetickΘho pole vyvolanΘho elektrick²m proudem protΘkajφcφm vodiΦem je nep°φmo ·m∞rnß vzdßlenosti od vodiΦe (tzv. Biot-Savart∙v zßkon). Tento objev je jeden ze zßklad∙ modernφ elektromagnetickΘ teorie.
Biot-Savart∙v-Laplace∙v zßkon
Ve statickΘm magnetickΘm poli je k°ivkov² integrßl magnetickΘ intenzity H podΘl uzav°enΘ k°ivky ohraniΦujφcφ proud I ·m∞rn² velikosti tohoto proudu
dH=I.(dl x r0)/(4π.r2) [14]
Za v²zkumy polarizace sv∞tla, kterΘ prochßzφ r∙zn²mi roztoky mu byla Krßlovskou spoleΦnostφ ud∞lena Rumfordova medaile.
V²znamn²m dφlem byl Memoire sur la figure de la terre (1827), ve kterΘm Biot vysv∞tluje tvar Zem∞.
Jean Baptiste Biot zem°el 3. ·nora 1862 v Pa°φ₧i.
