Vážení čtenáři,

 

dvanáctá lekce o programování ve Visual Basicu .NET pro začátečníky již na vás netrpělivě čeká. Náplní jsou i nadále operátory: Nejprve si vysvětlíme speciální porovnávací operátory Is a Like, a poté plynule přejdeme na další kategorie operátorů. Přeji vám příjemné počtení.

 

 

 

 

Operátor Is se používá pro zjištění, zdali obsahují dvě různé referenční proměnné ukazatele na stejný objekt. Jestliže je výsledek porovnání kladný, operátor vrací hodnotu True, v opačném případě False. Budete-li například chtít zjistit, zdali dvě referenční proměnné obsahují odkaz na aktuální instanci formuláře, můžete použít následující fragment programového kódu:

 

        Dim refA, refB As Form

        refA = Me

        refB = refA

        Me.Text = CType((refB Is refA), String)

 

Obě odkazové proměnné (refA, refB) mohou uchovávat reference na instance třídy Form. Do proměnné refA je uložen odkaz na aktuální instanci třídy Form (pomocí klíčového slova Me). Přiřazovací příkaz způsobí kopírování reference, která je uložena v proměnné refA, do proměnné refB.

 

 

Pokud se rovnají reference obou odkazových proměnných, bude vrácena operátorem Is hodnota True (jako v tomto případě). Používáte-li při programování volbu Option Strict nastavenou na hodnotu True, budete rovněž muset explicitně přetypovat návratovou hodnotu operátoru Is z typu Boolean na typ String (například pomocí konverzní funkce CType, jak je uvedeno ve výše představené ukázce kódu).

 

 

 

Operátor Like se používá pro speciální porovnání textových řetězců, resp. porovnání textových znaků v textových řetězcích. Generická podoba použití operátoru Like je tato:

 

Výsledek = TextovýŘetězec Like šablona

 

Výsledkem je pravdivostní hodnota, která identifikuje, zdali TextovýŘetězec splňuje kritéria šablony. Pokud je porovnání vyhovující, je do proměnné Výsledek uložena hodnota True, jinak bude proměnná Výsledek obsahovat hodnotu False.

 

Prostřednictvím operátoru Like můžeme například zkoumat, zdali se požadovaný znak nachází v jisté skupině znaků:

 

        Dim textA As String = "C"

        Dim textB As String = "[A-F]"

        Me.Text = CStr(textA Like textB)

 

Operátor Like testuje, jestli se znak C nachází v posloupnosti znaků A až F. Ano, tato podmínka je splněna, a proto se v titulku dialogového okna objeví hodnota True. Šablonou mohou být různé zástupné znaky, přičemž jejich popis můžete najít v dokumentaci k Visual Basicu .NET. Použití operátoru Like se váže na způsob, jakým Visual Basic .NET přistupuje k porovnávaní textových řetězců. Práce s řetězci je založená na volbě Option Compare.

 

 

Tato volba může nabývat pouze dvou hodnotu:

 

1. Option Compare Binary – determinuje, že výsledek porovnávání řetězců je založen na binární charakteristice jednotlivých znaků. Znamená to, že při porovnávaní znaků textového řetězce se Visual Basic .NET řídí binární podobou těchto řetězců. Operační systémy Windows provádějí řazení znaků pomocí kódové stránky. Jestliže je použita volba Option Compare Binary, velké písmena abecedy jsou řazena před své odpovídající malé protějšky (při porovnání tedy sehrává roli velikost znaků). Například písmeno A je řazeno před písmeno a. Jestliže neuvedete jinak, je při porovnávání řetězců implicitně použita volba Option Compare Binary.

 

2. Option Compare Text – nařizuje porovnání, v rámci kterého Visual Basic .NET nenahlíží na velikost znaků, ovšem systém porovnávání je založen na místní konfiguraci operačního systému. Navážeme-li na předchozí příklad s varianty písmena A, můžeme prohlásit, že při použití volby Option Compare Text se velké písmeno rovná své malé alternativě, tedy A = a.   

 

 

 

Přiřazovací operátory provádějí přesně to, co vyplývá z jejich názvu, tedy přiřazují jisté hodnoty, nejčastěji z jedné proměnné do jiné proměnné. Obecná podoba použití přiřazovacích operátorů je následovní:

 

Proměnná = hodnota

 

Proměnnou může být jakákoliv platně deklarovaná proměnná, ovšem je třeba brát v úvahu datový typ této proměnné. Datový typ proměnné je užitečný pro vymezení intervalu cílových hodnot, které lze do proměnné umístit. Pochopitelně, specifikace datového typu proměnné by se měla odvíjet od charakteru hodnot, které budeme chtít do proměnné uložit. Proměnné typu Integer dokáží ukládat celá čísla, zatímco typ String je výhodné použít při práci s textovými řetězci. Ve skutečnosti je Visual Basic .NET poněkud méně náchylný na nesoulad datových typů proměnných a typů hodnot, které lze do těchto proměnných uložit. Pokud se hodnota, kterou chcete do proměnné uložit, neshoduje s datovým typem proměnné, Visual Basic .NET se bude snažit tento nesoulad „zahladit“, a to pomocí konverze typu hodnoty. Máme-li deklarovanou proměnnou typu String a uložíme do ní čelnou hodnotu, nebude hlášena žádná chyba ani v režimu návrhu aplikace, ani při jejím běhu. Visual Basic .NET je natolik inteligentní, že nezbytné konverzní operace provede automaticky sám. Připomeňme, že implicitní konverze jsou realizovány jenom v případě, jestliže nemůže při konverzním procesu dojít ke ztrátě dat a jestliže nepoužíváte při programování volbu Option Strict nastavenou na hodnotu True. V opačném případě se ke slovu dostávají explicitní konverze.

 

Visual Basic .NET nabízí spoustu přiřazovacích operátorů, přičemž novinkou jsou zkrácené tvary některých operátorů. V tab. 1 můžete vidět ukázky použití přiřazovacích operátorů.

 

 

Tab. 1 – Přehled přiřazovacích operátorů

 

Podívejme se teď na způsob práce přiřazovacích operátorů blíže. Vezměme si třeba zkrácený operátor pro sčítání a přiřazení a prozkoumejme, jak ve skutečnosti pracuje:

 

        Dim a1 As Short, a2 As Integer

        a1 = Math.Abs(CShort((-2) * 2))

        a2 = 10

        a2 += a1

        Me.Text = CType(a2, String)

 

Kód pracuje s dvěma proměnnými: a1 typu Short a a2 typu Integer. Do proměnné a1 je přiřazena absolutní hodnota výrazu CShort((-2)*2)), tedy 4. Běh kódu pokračuje naplněním proměnné a2 celočíselnou hodnotou 10. My se však budeme soustředit až na samotnou aplikaci zkráceného přiřazovacího operátoru +=:

 

        a2 += a1

 

Přiřazovací operátor vykonává svoji práci podle tohoto algoritmu:

 

1. Zjistí hodnotu proměnné, která se nachází na pravé straně přiřazovacího příkazu (a1). Inicializovaná proměnná a1 obsahuje hodnotu 4 a právě tato hodnota bude získána.
2. Hodnota proměnné a1 bude přičtena k proměnné, která se nachází na levé straně přiřazovacího příkazu (a2).
3. Součet hodnot proměnných a1 a a2 bude přiřazen do proměnné, stojící na levé straně přiřazovacího příkazu (a2). Výsledkem činnosti operátoru pro sčítání a přiřazení je tedy uložení hodnoty 14 do proměnné a2.

 

 

 

 

Logické operátory se používají pro nalezení pravdivostní hodnoty logických výrazů (logický výraz je posloupnost logických operandů a operátorů). Logickým výrazem je každý výraz, jehož hodnotu lze vyjádřit pomocí logických hodnot True nebo False. Logické operátory společně s logickými výrazy se v programování velmi často používají v případech, kdy je potřebné zjistit, zdali je jistá podmínka platná či nikoliv. Přestože je oblast působnosti logických operátorů značně rozsáhlá, nejvíc se s nimi budete setkávat nejspíš při rozhodovacích konstrukcích If a při cyklech.

 

Visual Basic .NET nabízí následující logické operátory:

 

·          And

·          Or

·          Xor

·          Not

·          AndAlso

·          OrElse

 

Přehled logických operátorů And, Or, Xor a Not, společně s ukázkou jejich aplikace na testovací operandy, přináší tab. 2.

 

 

Tab. 2 – Přehled aplikace logických operátorů And, Or, Xor a Not

 

Nyní se podívejme na programovou ukázku použití logických operátorů And, Or, Xor a Not:

 

        Dim x1, x2, x3, x4 As Boolean

        x1 = True

        x2 = Not x1

        x3 = x1 And x2

        x4 = (x1 Or x2) Xor x3

        Me.Text = CType(x4, String)

 

Tento výpis programového kódu vypíše do titulku aktuální instance třídy Form textový řetězec True. Jak Visual Basic .NET dospěl k takovému výsledku? Inu, asi takto: