|
 |
|
Putovßnφ Egyptem |
FotoCestopisy |
|
 P°emysl
Ka≥ok, 2.6.2003
08:00 ┌nor. V Praze prÜφ, v
Beskydech jeÜt∞ f∙ra sn∞hu. V Asußnu okolo
Φty°iceti stup≥∙, RudΘ mo°e mß ideßlnφch 23░C.
To je prav² Φas na cestu do Afriky. Proto rychle
sbalit batoh, nakoupit filmy, letenku od GTS,
vφzum, jeÜt∞ Lonely Planet a polarizaΦnφ filtr a
à. Poj∩te se s nßmi podφvat co m²tick² Egypt
nabφzφ dnes. A nejenom podφvat, ale i
poslechnout, na konci Φlßnku naleznete poprvΘ na
FotoAparßtu.cz zvukov² soubor, prost°ednictvφm
kterΘho se s vßmi pod∞lφme o typickou kulisu
"zvuk∙ Egypta"...
| |
| Egypt je turistickß zem∞ se vÜφm
vÜudy. RudΘ mo°e se snad nejbarevn∞jÜφm
podmo°sk²m ₧ivotem v∙bec. DivokΘ kamenitΘ pouÜt∞
a pohßdkovΘ oßzy. ExotickΘ NubijskΘ vesniΦky a
trhy. Ale hlavnφ d∙vod proΦ se do Egypta jezdφ
nep°etr₧it∞ ji₧ n∞kolik stoletφ, jsou monumenty
doby fara≤nskΘ. Pyramidy.
| |
|
|
| Sv∞tla habad∞j, domorodci
p≤zujφcφ s velk²m pot∞Üenφm, znaΦkovΘ minilaby v
ka₧dΘm m∞st∞. Zami°te na tr₧nice, do k°ivolak²ch
uliΦek star²ch m∞st, projd∞te se podΘl Nilu. Tam
vÜude najdete inspiraci pro svΘ snφmky. P°evlßdß
₧lutß. Celß zem∞ je tak trochu do ₧luta à Jen v
Kßhi°e znep°φjem≥uje ₧ivot hust² smog.
Samoz°ejm²m tabu je focenφ ₧en a focenφ v
meÜitßch. | |
|
|
 |
|
| Ahmed |
|
ôHello,
my friend!ö Podle n∞kter²ch statistik se a₧ 55%
Egyp¥an∙ sna₧φ ₧φt z turismu. A je to vid∞t a
cφtit na ka₧dΘm kroku. ôWelcome in Egypt.ö
Kdekoliv se objevφ turista, je obsypßn nahßn∞Φi
hotel∙, taxikß°i a agenty vÜech mo₧n²ch
kancelß°φ a agentur. ôWhat's your country?ö Na
ulicφch se s vßmi dß do °eΦi snad ka₧d² druh²
domorodec, ovÜem v∞tÜinou aby vßm n∞co prodal
nebo aby vßm doporuΦil n∞jak² hotel. ôWhat's
your name, my friend?ö To je takov² mal² Ürßm na
duÜi egyptsk²ch arab∙. Nechci tvrdit, ₧e nubijci
nebo berbe°i jsou jinφ, ale cφtili jsme se s
nimi lΘpe. ôMy name is Mohamed.ö
| |
|
|
|
|
| Nocleh v t°φl∙₧kßΦi za osobu, n∞kdy vΦetn∞
snφdan∞ |
50 a₧ 80 KΦ |
| P∞t chlebov²ch placek |
8 KΦ |
| Kusheri - typickΘ jφdlo z t∞stovin, ΦoΦky a
rajΦat |
12 a₧ 20 KΦ |
| Falafel nebo Kebab |
16 KΦ |
| Cigarety Kleopatra |
14 KΦ |
| ╚aj, Kßva, ╚aj s mlΘkem |
4 - 8 KΦ |
| Vodnφ d²mka |
8 - 16 KΦ |
| Pivo 0,5 litru |
70 - 80 KΦ |
| Cola 1,5 litru |
20 - 30 KΦ |
| Autobus 100 km |
40 - 60 KΦ |
| Vlak Kßhira - Asußn |
2.t° - 280 KΦ, 1.t° - 400 KΦ |
| Taxi Ramsesovo nßdra₧φ - pyramidy |
v noci 80 KΦ, ve ÜpiΦce 160 KΦ |
| Vstupy pyramidy, Karnak, EgyptskΘ
muzeum |
student 80 KΦ, ostatnφ 160 KΦ |
| V²let na Abu Simbel vΦetn∞ vstupu |
student 480 KΦ |
| Cesta z Asußnu do Daraw na feluce |
280
KΦ | | |
|
|
| |
 |
|
Kßhira
| Metropole arabskΘho
sv∞ta. Podle n∞kter²ch zdroj∙ mß 17 milion∙,
jinde se uvßdφ a₧ 22 milion∙ obyvatel. JistΘ je
jedno, Kßhira je p°elidn∞n² pulsujφcφ
organismus, kter² nikdy neusφnß, nedr₧φ siestu,
nezpomalφ ani kdy₧ muezin Φi koptsk² kn∞z
svolßvß k modlitb∞.
Srdcem tohoto
organismu jsou tr₧nice a Φajovny IslßmskΘho
starΘho m∞sta v okolφ Khan al Khalili. Tady je
tlaΦenice nejhustÜφ, ΦernobφlΘ taxφky jsou
nemilosrdn∞ namaΦkßny plech na plech, klaksony
p°ehluÜujφ zase jen klaksony, splodiny
roz₧haven²ch motor∙ se mφsφ s v∙nφ kebabu a
Φaje, v²rostek v galßbii (dlouhß spl²vavß
koÜile) se na vyfint∞nΘ Jaw∞ pomalu prodφrß mezi
₧enami s nßkupem na hlav∞, oslφky, ·°ednφky,
d∞tmi hrajφcφmi si se Üpinav²m kot∞tem,
obchodnφky poku°ujφcφmi vodnφ d²mku, prodavaΦi
cigaret, vo≥avek a zaruΦen∞ prav²ch
staro₧itnostφ.
| |
 |
|
| Koptskß
Kßhira |
| Mozek
Kßhiry je okolo nßm∞stφ Tahrir. Zde sφdlφ Liga
arabsk²ch stßt∙, slavnΘ EgyptskΘ muzeum, kde p°i
vstupu projdete snad t°emi rentgeny a no₧φk z
vaÜeho batohu je nemilosrdn∞ zabaven. VÜude
kolem jen hotely, banky, vojßci v nepr∙st°eln²ch
vestßch, bilboardy a taxφky, taxφky,
taxφky.
Tepnou dneÜnφ Kßhiry ji₧ nenφ
posvßtn² Nil, tichΘ a elegantnφ plachetnice jsou
nahrazeny kamiony, vlaky, minibusy a p°edevÜφm
taxφky. Auta se valφ v p∞ti proudech, pφskot
policisty zanikß v jekotu klakson∙ a p°ejφt
ulici je zß₧itek, kter² zajistφ dßvku adrenalinu
na m∞sφce dop°edu. Podchody neexistujφ, p°echody
pro chodce jsou °idiΦi ignorovßny. Nezb²vß ne₧
se nadechnout schovat prsty u nohou, a¥ vßm je
nep°ejedou a s rukou nata₧enou proti valφcφm se
aut∙m skoΦit do v°avy. Nikdy nep°ejdete ulici
najednou, musφte uskakovat, vracet se, popobφhat
vÜemi sm∞ry, ale hlavn∞ po°ßd z∙stat Φelem k
°φtφcφm se p°esilßm. Je to jako poΦφtaΦovß hra,
jen s tφm rozdφlem, ₧e po prvnφ chyb∞ je Game
over. | |
| |
 |
|
M∞sto mrtv²ch
| V Kßhi°e existujφ dv∞
oßzy klidu, jsou to mφsta odpoΦinku p°edk∙,
ovÜem slou₧φcφ i ₧ivotu souΦasn²ch. M∞sto
mrtv²ch na v²chod∞ metropole je muslimsk²
h°bitov poset² mal²mi stavenφmi, ve kter²ch se
konajφ hostiny na oslavu zem°el²ch. V n∞kter²ch
hrobkßch natrvalo ₧ijφ vdovy se sv²mi d∞tmi, aby
byly hlav∞ rodiny v₧dy nablφzku. Velkß Φßst
M∞sta mrtv²ch se ji₧ zm∞nila v m∞stskou Φtvrt s
meÜitou a Φajovnami, jen nßhrobky tu a tam
zapomenutΘ mezi domy p°ipomφnajφ ₧e jsme vlastn∞
na h°bitov∞. Druhou oßzou klidu je koptskΘ
m∞sto na jihu Kßhiry. KoptovΘ jsou nejstarÜφ
ucelenou komunitou k°estan∙ s historiφ sahajφcφ
a₧ do roku 35 naÜeho letopoΦtu. Liturgick²m
jazykem je koptÜtina, kterß se vyvinula ze
staroegyptÜtiny a s dneÜnφ oficißlnφ arabÜtinou
nemß moc spoleΦnΘho. KoptskΘ m∞sto je obehnßno
vysokou zdφ, u vjezdu stojφ obrn∞nΘ vozy a
kulometnΘ hnφzdo, ze st°ech dom∙ na nßs meΦφ
ΦernΘ kozy, ÜpinavΘ d∞ti ₧ebrajφ propisky, nad
domy je vid∞t vysokΘ d°ev∞nΘ v∞₧e kde jsou
chovßni holubi - pochoutka egyptskΘ hostiny.
Usm∞vav² mu₧ v dlouhΘ galßbii nßs postrkuje do
schod∙ a chodbou n∞kam dozadu. Ocitli jsme se v
kostele Al Muallaqu - Zav∞ÜenΘm chrßmu,
postavenΘm ve ΦtvrtΘm stoletφ na zßkladech
°φmskΘho aquaduktu, kterΘho si stavitelΘ chrßmu
prost∞ nevÜimli. AtmosfΘra chrßmu je
nepopsatelnß, stojφme jak p°ikovßni, znesv∞cenφ
mφsta objektivem fotoaparßtu m∞ ani nenapadne.
Hned za chrßmem je impozantnφ koptsk² h°bitov.
Nßhrobky jsou vypsßny francouzky, koptsky,
arabsky, obrovskΘ hrobky p°ekvapujφ svou
p°epychovostφ. O koptech se °φkß, ₧e pat°φ mezi
bohatÜφ Egyp¥any. Asi nejslavn∞jÜφm koptou je
Butrus Butrus Ghßlφ.
| |
| |
 |
|
Na v²let∞ u
Citadely
|
Citadela
- pevnost tyΦφcφ se nad m∞stem je poutnφm mφstem
Kßhi°an∙, Ükolnφ v²lety a vyÜ≥o°enΘ rodiny se
vstupnφ branou valφ k nejhezΦφ vyhlφdce na
m∞sto. Na horizontu je spφÜe jen tuÜit ne₧ vid∞t
à..PYRAMIDY. VÜichni pozujφ, fotφ, pozujφ a
fotφ. NekoneΦnΘ m∞sto je rozprost°eno vÜude
kolem nßs. V∞tÜina dom∙ je v poslednφch patrech
rozestav∞na, do zast°eÜovßnφ dom∙ se nikdo
nehrne - da≥ z nemovitosti se platφ jen ze
zast°eÜen²ch staveb, a jeliko₧ zde moc neprÜφ,
je nejjednoduÜÜφ domy nedostav∞t.
| |
| CelΘ m∞sto je pod poklicφ smogu,
rßno, v poledne veΦer. A₧ vßs bude n∞kdo lßkat
na v²chod slunce nad pyramidami, nev∞°te mu.
Smogov² krov pyramid je sluncem rozpßlen a₧
okolo osmΘ hodiny a to je slunce u₧ vysoko nad
obzorem. A jakΘ vlastn∞ jsou ty Pyramidy? VelkΘ,
starΘ a dob°e hlφdanΘ, tedy hlφdanΘ (obrn∞nΘ
vozy, kulometnß hnφzda, policie na velbloudech a
Yamahßch) pouze za bφlΘho dne. Za Üera jsme se
dostali a₧ pod tisφciletΘ velikßny zadnφmi
vrßtky - staΦφ projφt muslimsk²m h°bitovem, nebo
kolem stßjφ velbloudß°∙ a nebo si jednoduÜe
zaplatit hlφdaΦe, kter² vßm nabφdne i vyÜplhßnφ
na ÜpiΦku Cheopsova drobeΦka. To nßm ovÜem ·cta
k faraon∙m nedovolila.
| |
| |
 |
|
Cheops
| |
| |
 |
|
Pyramidy jsou
starΘ, velkΘ a hlφdanΘ
| | |
| MeÜita Al Azhar je centrem
muslimskΘho v∞d∞nφ a vzd∞lßnφ. Ohromuje svou
rozlehlostφ. Äeny musφ z∙stat p°ed vchodem,
fotoaparßt takΘ. Svatostßnek je obrovsk², poprvΘ
v ₧ivot∞ se sklßnφme p°ed kßbou, z∙stßvßme
chvφli tiÜe sed∞t, Φerpßme energii a zvlßÜtnφho
ducha mφsta.
| |
|
|
 |
|
| T°₧nice v
Asußnu |
| Blφzkost
SudßnskΘ hranice - zaΦßtku ΦernΘ Afriky - je
poznat na ka₧dΘm kroku. ProdavaΦe st°φbrn²ch
cetek nahradili Nubijci s araÜφdy, do nosu vßs
ude°φ v∙n∞ ko°enφ mφsφcφho se ze zßpachem kozφho
trusu. VÜude jsou hromady rajΦat, indiga,
meloun∙ a Φaje z kv∞tu ibiÜku. Oslφci prßv∞
p°ivezli vozφky plnΘ mφstnφch mal²ch banßn∙ a
pistßciφ. ╪eznφk bravurn∞ chytφ slepici, strΦφ
ji do sudu a jednφm tahem ji u°φzne hlaviΦku. Z
boΦnφ ulice so do davu v°φtφ v²rostek na kole
ruskΘ v²roby. Levou rukou si na hlav∞ p°idr₧uje
rßkosov² koÜ pln² chleba, pravou rukou °φdφ,
brzdφ a nep°etr₧it∞ maΦkß zvonek. O vlas minul
oslφka tßhnoucφho zelenou cisterniΦku s
petrolejem pou₧φvan²m pro va°enφ a svφcenφ.
Oslφk automaticky zastavuje p°ed ka₧d²m domem a
Φekß na pokyn svΘho pßna.
| |
| |
 |
|
Souk v Asußnu
| KßhirskΘ ₧igulφky,
dßΦie a fiaty ve slu₧bßch taxikß°∙ jsou
nahrazeny robustn∞jÜφmi peugeoty 405 a volhami.
Podrß₧ky se zaΦφnajφ lepit k asfaltu. Muezinovo
svolßvßnφ k polednφ modlitb∞ se nese p°es Nil a₧
daleko do pouÜt∞. V ulicφch je nesnesiteln²ch 40
stup≥∙. Vrtule u stropu hotelovΘho pokoje
nepatrn∞ rozproudila t∞₧k² vzduch, ovÜem jen za
cenu odpornΘho rytmickΘho sk°φpotu. Na prot∞jÜφ
st°eÜe poskakuje sta°iΦkß praΦka, u soused∙ meΦφ
strakatß koza, pod okny se o slepiΦφ hlaviΦku
rvou polodivokΘ koΦky.
| |
|
|
 |
|
| ╚ajovna ve
m∞st∞ mrtv²ch |
|
╚aj
nenφ jen nßpoj. èφÜa nenφ jen tabßk vykou°en² ve
vodnφ d²mce. Posezenφ u Φaje a bafßnφ d²mky je
₧ivotnφ styl. Äivot bez Φajoven je pro egyp¥ana
nep°edstaviteln². ╚ajovny naleznete v
nejzapadlejÜφ vesniΦce, u pouÜtnφ silnice stovky
kilometr∙ od civilizace, plovoucφ na Nilu, na
letiÜti.
Odpoledne zaΦφnß b²t v Φajovnßch
ruÜno. MajitelΘ vytahujφ na ulici dalÜφ ₧idle,
na stolech se objevujφ hracφ kostky a vzduchem
se nese v∙n∞ jableΦnΘho tabßku a Üust∞nφ karet.
HrßΦi domina se p°ek°ikujφ a mlßtφ kostkami o
st∙l. Objednßvßme si Egyptskou ÜφÜu, co₧ je
velice siln² tabßk bez ovocnΘ p°φchut∞. Pod
nohama se nßm motß bφlß koΦka, Martina se stßvß
st°edem pozornosti a vedle sedφcφ v²rostci se
zajφmajφ, jestli je provdanß.
| |
| èφÜa u₧ je tady, na mokr² tabßk
ΦφÜnφk poklßdß ₧havΘ uhlφky a t°ikrßt po°ßdn∞
natßhne kou° z nßustku. Tabßk je p°φjemn∞
Ütiplav² a ukrutn∞ siln². Servφruje se v∞tÜinou
Φern² p°eslazen² sypan² Φaj a kßva. K dostßnφ je
ovÜem takΘ krvav∞ rud² ibiÜkov² Φaj, teplΘ mlΘko
a helba - naho°kl² tepl² nßpoj z pra₧enΘho
₧lutΘho zrnφ. Od stolu ke stolu obchßzφ
zßkaznφky Ükolou povinn² ΦistiΦ bot. Tady si
zßkaznφky v₧dy najde. Mu₧i kou°φcφ d²mku nikam
nesp∞chajφ a sprßvn² Egyp¥an musφ mφt boty
ΦistΘ. | |
| St∞ny Φajovny jsou pokresleny
naivnφmi v²jevy z pouti do Mekky. Znamenß to, ₧e
majitel ji₧ Mekku navÜtφvil. Vedle vchodu visφ
velkß fotografie prezidenta Mubßraka. V Φajovn∞
nenφ, krom∞ Martiny, ₧ßdnß ₧ena. PodΘl st∞ny se
proh²bajφ police pod vodnφmi d²mkami
p°ipraven²mi pro hosty. V rohu doutnß malΘ
ohniÜt∞ s roz₧haven²mi uhlφky. U stropu se lφn∞
otßΦφ plastovΘ vrtule. Zßchod v Φajovn∞ nemajφ.
Ochotn² ΦφÜnφk se mnou jde ke konkurenci dobr²ch
dv∞st∞ metr∙ daleko. Tady zßchod majφ, no
zßchod, prost∞ v rohu kuchyn∞ je pisoßr. Podle
veselφ mφstnφch kucha°∙ usuzuji, ₧e moc b∞loch∙
jej p°ede mnou nepou₧ilo. Dßmy majφ sm∙lu. S
₧enami se v Φajovnßch nepoΦφtß.
| |
| V∞tÜina Φajoven mß otev°eno do
dvou, t°φ hodin v noci. N∞kterΘ fungujφ nonstop.
| |
|
|
| |
 |
|
Nubijskß
vesniΦka | Pßte°φ celΘho
Egypta je Nil, posvßtnß °eka, od nepam∞ti
p°inßÜejφcφ potravu, zajiÜtujφcφ dopravu a dnes
i energii. ZelenΘ obd∞lßvanΘ pßsmo podΘl °eky je
neskuteΦn∞ ·zkΘ, v n∞kter²ch oblastech pouÜt
vybφhß p°φmo z temn∞ modr²ch vod. Pßny Nilu jsou
Nubijci se sv²mi felukami, elegantnφmi
plachetnicemi s jedinou vysokou plachtou.
Nubijci bravurn∞ k°i₧ujφ hladinu poklidnΘho
velikßna a zastavφ se jedin∞ p°ed nßstrahami
otev°enΘho mo°e nebo hradbou asußnskΘ p°ehrady.
| |
 |
|
| Feluka |
|
Feluky
nßm uΦarovaly. K²l plachetnice rozrß₧φ olov∞nou
hladinu. Mφjφme rybß°e na jejich barevnΘ
pramiΦce. V bahn∞ u b°ehu si libuje statn² vodnφ
buvol. Siln² protivφtr se opφrß do plachty a
lodiΦka klou₧e po hladin∞.
| |
| |
 |
|
Rybolov na
Nilu | Kapitßn nßm
trp∞liv∞ vysv∞tluje, jak se starat o plachty,
jak rozpoznat m∞lΦinu a pod jak²m ·hlem se musφ
natoΦit kormidlo, aby se z protiv∞tru vyt∞₧ilo
maximum energie. Muhamad si ₧ivot bez feluky
nedokß₧e p°edstavit. Nedßvno se vrßtil z t°φletΘ
vojny, kde se, jak °φkß, hodn∞ nauΦil. A₧ si
vyd∞lß n∞jakΘ penφze, chce se o₧enit a jet do
Mekky na svatou pou¥. Jeho otec mß Φty°i
man₧elky a spolu s 24 bratry ₧ijφ ve vesniΦce v
pouÜti, nedaleko Edfou, kam se museli
p°est∞hovat p°i stavb∞ p°ehrady. V rodin∞ jsou
takΘ n∞jakΘ sestry.
| |
|
|
 |
|
| ╪eznictvφ v
Daraw |
|
Nechßvßme
se vysadit na b°ehu nedaleko vesnice. Zv∞davΘ
d∞ti nßs stydliv∞ pozorujφ a z uctivΘ
vzdßlenosti na nßs pok°ikujφ. P°ed nßmi je
p°φvoz z vesniΦky na prot∞jÜφm b°ehu. P°φvoz je
p°epln∞n, ₧eny ok°ikujφ nedoΦkavΘ fracky, kte°φ
se derou dop°edu. ╚ekajφcφ pickupy se rychle
zapl≥ujφ. Mu₧i v Φern²ch galßbijφch ₧enou do
vesnice n∞kolik koz a ovcφ. VÜichni sp∞chajφ na
trh. Prodat, koupit, ale v∞tÜinou jen tak
zevlovat a setkat se se star²mi znßm²mi.
| |
| |
 |
|
Holubφ trh
|
Nejd°φv prochßzφme
tr₧nicφ se zeleninou. Hromady vÜeho mo₧nΘho i
nemo₧nΘho jsou srovnßny v rßkosov²ch koÜφch, na
pickupech nebo na vysok²ch hromadßch vysypßny na
zemi. Tr₧nice je p°ekvapiv∞ domΘnou ₧en, co₧ na
severu, v arabskΘ Φßsti zem∞, nenφ myslitelnΘ.
NubijskΘ ₧eny nejsou ani tak hluΦnΘ a neodbytnΘ,
zahalujφ si tvß° a s cizincem se moc nebavφ.
Jejich mu₧i a synovΘ obchodujφ o kus dßl se
zvφ°aty.
K mßnφ jsou p°edevÜφm oslφci, vodnφ
buvoli, ovce, kozy a mezci. To vÜe r∙znΘho
stß°φ, barvy, zdravotnφho stavu a za ceny
smluvnφ. MajitelΘ sedφ ve stφnu datlovnφku,
poku°ujφ vodnφ d²mky a usm∞r≥ujφ prodßvanou
hav∞t dlouh²mi rßkosov²mi tyΦemi, aby se
nezab∞hla. | |
 |
|
| Oslφ trh
|
| Nad
tr₧nicφ se vznßÜφ oblaka prachu a much. Kozy a
ovce majφ svßzanΘ nohy, le₧φ na boku, zoufale
meΦφ, nemohou se postavit. Pod nohama se mi motß
neskuteΦn∞ malΘ k∙zle, t°ese se a tiÜe meΦφ.
Zvedl jsem ho a sna₧φm se ho utiÜit. Na b°iÜe mu
trΦφ kus zaschlΘ pupeΦnφ Ün∙ry. Je snad den
starΘ. V²rostek se Ürßmem na Φele m∞ za ruku
tßhne do stφnu datlovnφku. Je tam k∙zleΦφ matka
toho zatoulanΘho caparta a jeho stejn∞ starß
sest°iΦka. Kozlφk se okam₧it∞ chytß vemene a
hltav∞ pije. Osli jsou se°azeni podle stß°φ a
uvßzßni podΘl plotu. ôNe₧ koupφte osla nebo
vodnφho buvola musφte po°ßdn∞ zkontrolovat zuby,
kopyta, kdy₧ zvφ°e chytφte nad slabinami, a
zvφ°e uskoΦφ, poznßte ₧e nenφ zdravΘö, radφ nßm
mu₧i kte°φ s ·sm∞vem pozorujφ mΘ paparaziovskΘ
sna₧enφ. Buvoli se evidentn∞ nefotφ rßdi, po°ßd
se otßΦejφ, Ülehajφ ocasem. Konec, schovßvßm
fo¥ßk a vyklφzφm pozice, jeden z buvol∙ se
trefil a na mΘm triΦku p°istßl kou°φcφ
buvolinec. | |
|
|
| |
 |
|
┌dolφ krßl∙
| Turisti, suven²ry,
turisti a obΦas n∞jakΘ suven²ry. N∞kdy narazφte
i na turistu. Proto je nutnΘ zjistit, jak²
harmonogram majφ organizovanΘ nßvÜt∞vy pamßtek a
vyrazit v opaΦnΘm po°adφ. Funguje to, do
impozantnφho Karnaku se davy valφ a₧ kdy₧ plni
dojm∙ odjφ₧dφme a ┌dolφ krßl∙ ji₧ nachßzφme
pustΘ. Je neuv∞°itelnΘ, ₧e rozlehl² Karnak byl
vystav∞n pouze k uctφvßnφ boh∙, po dlouh²ch
patnßct stoletφ p°ispφval ka₧d² z faraon∙ k
pompΘznosti svatostßnku.
| |
| |
 |
|
Karnak
| |
| |
 |
|
Karnak
| | |
|
|
| Famoznφ. P°edevÜφm fauna
podmo°skΘho sv∞ta je nep°ekonatelnß. I p°i
srovnßnφ s JihoΦφnsk²m mo°em je u pob°e₧φ Egypta
mo°e bohatÜφ. Za barevn²mi korßly a hav∞tφ vÜeho
druhu nemusφte ani na lodí, podΘl b°ehu jsou na
n∞kter²ch mφstech k vid∞nφ ·tesy jako z filmu
Jacqua Cousteau. èedomodrΘho rejnoka jsme vid∞li
na maliΦkΘm ·tesu kousek od ve°ejnΘ plß₧e v
Hurgßd∞. P°ipadali jsme si jako v p°epln∞nΘm
akvßriu. RybiΦky ₧lutΘ, modrΘ, zelenΘ, dlouhΘ,
velkΘ, placatΘ, malΘ, duhovΘ, jehlovitΘ,
pruhovanΘ p°φΦn∞ i podΘln∞, placatΘ i kulatΘ,
ÜtφhlΘ i tlustΘ, je₧ci Φernφ, korßly rozv∞tvenΘ
i zaoblenΘ, v barvßch mo₧n²ch i nemo₧n²ch. A to
vÜe v poΦtu obrovskΘm. Jen to dno Φlunu a
krvßcejφcφ Honza ( po°ezal si nohu o korßl ) do
akvßrka jaksi nepat°φ. Za t∞mi nejhezΦφmi korßly
ovÜem musφte na Φlun nebo na Sinajsk²
poloostrov. | |
|
|
|
| | |
| |
Strana Φφslo 1 z celkem 1 |
|
 |
|
| |
|
|
| 
