|
 |
|
FotografickΘ sd∞lenφ III
- inform. a emotivnφ |
Fotoèkola |
|
 Ji°φ
Pecka, 2.6.2003 08:00 Ve
3. dφle ôum∞leckΘö Fotoèkoly si vysv∞tlφme, co
je informativnφ a emotivnφ fotografie. Dozvφte
se, co je stylizace a individualizace. Pak se
zamyslφme, jak vznikß v²znam a co je v²znam
primßrnφ a sekundßrnφ. ╚lßnek je op∞t dopln∞n
fotografiemi a komentß°i A. Macenauera...
| |
|
Fotografie informativnφ
a emotivnφ |
| |
| Fotografie se brzy po svΘm vzniku
stala konkurentem kresby a malφ°stvφ. A to i
p°esto, ₧e podobn∞ jako kresba zobrazovala i
tehdejÜφ Φernobφlß fotografie (kterß dominovala
dlouhß desetiletφ do vzniku a zp°φstupn∞nφ
fotografie barevnΘ) vlastn∞ barevnou a
trojrozm∞rnou skuteΦnost jen monot≤nn∞
(Φernobφle) a dvojrozm∞rn∞. Pro svou stßle se
zlepÜujφcφ pohotovost a p°esnost zobrazenφ
reality se brzy (a nejd°φve) prosadila v t∞ch
oblastech, kde prßv∞ tyto jejφ vlastnosti byly
cen∞ny nejvφce - v technickΘ dokumentaci a v
portrΘtu. Plnila (a stßle plnφ) tedy funkci
informativnφho sd∞lenφ se vÜemi atributy jeho
praktickΘho pou₧itφ.
| |
| Z toho takΘ plynou hlavnφ
po₧adavky na informativnφ fotografii -
p°esnost a v²sti₧nost zobrazenφ
reality (navzdory v²Üe zmφn∞n²m
limit∙m), s cφlem realitu zastoupit a podat o nφ
informaci tomu, kdo z nejr∙zn∞jÜφch d∙vod∙
nevidφ nebo nem∙₧e vid∞t reßln² objekt. Ka₧d²
informativnφ snφmek mß sv∙j p°esn∞ urΦen² cφl,
tak₧e lze snadno posoudit, do jakΘ mφry se to
zda°ilo. | |
| V informativnφ fotografii se
nepracuje s efekty, nebo jen zcela
okrajov∞ (pojem efekt byl vysv∞tlen ve druhΘm
dφlu v souvislosti s emotivnφm
sd∞lenφm). | |
| Individußlnφ vklad autora je zde
znaΦn∞ potlaΦen, p°φpadn∞ u automaticky
po°φzen²ch snφmk∙ ani ₧ßdn² autor nenφ. Jde
nap°. o snφmky vesmφru z dru₧ice nebo z
automatickΘ pozemnφ observato°e, snφmky Zem∞ z
dru₧ice, nebo snφmky fotogrammetrickΘ (mapovacφ)
po°φzenΘ automaticky z letadla nebo dru₧ice.
| |
| Pou₧φvanΘ skladebnΘ postupy
vedoucφ ke vzniku informativnφ fotografie mohou
b²t v emotivnφ fotografii nep°ijatelnΘ a naopak.
╚asto z nepochopenφ tΘto skuteΦnosti mohou i
vznikat r∙znß nedorozum∞nφ p°i "hodnocenφ"
fotografiφ. | |
 |
|
| Z Kremlu
|
| Komentß° A.Macenauera:
P°i
cestovßnφ se sna₧φme zaznamenßvat realitu a
alespo≥ v mΘm p°φpad∞ mß v∞tÜina fotografiφ
spφÜe informativnφ charakter. Rozhodn∞ na tom
nenφ nic ÜpatnΘho. Informativnφ fotografie m∙₧e
b²t Üpatnß a dobrß. D∙le₧itß je kompozice a
jasn∞ v∞d∞t a jasn∞ si °φci, co vlastn∞
fotografujete. Jako p°φklad jsem vybral snφmek
pravoslavnΘho kostela v moskevskΘm Kremlu.
| |
| Na rozdφl od informativnφ
fotografie pou₧φvß emotivnφ fotografie
samoz°ejm∞ prßci s efekty
(aby vyvolala emocionßlnφ ·Φin), ale nepou₧φvß
reßlnΘ p°edm∞ty k tomu, aby o nich podala n∞jakΘ
vφce Φi mΘn∞ p°esnΘ sd∞lenφ. Pro ni jsou jen
prost°edkem - rekvizitou, pomocφ
nφ₧ mß vzniknout vyobrazenφ. Jen ono koneΦnΘ
vyobrazenφ je cφlem, o p°edm∞t nejde (tudφ₧
dokonce nemusφ b²t na snφmku ani k poznßnφ).
Autor p°edm∞t pot°eboval jen proto, ₧e v povaze
sd∞lovacφho systΘmu fotografie se nelze bez tΘto
rekvizity obejφt. (I jinΘ sd∞lovacφ systΘmy
pracujφ s rekvizitou - a sice divadlo, film,
tanec; zatφmco °eΦ, hudba, socha°stvφ a
malφ°stvφ se bez rekvizity obejdou - socha° ani
malφ° model p°ece nezbytn∞ nepot°ebujφ). Ji₧
volba p°edm∞tu je ale emocionßln∞ podmφn∞nou
fßzφ vzniku emotivnφ fotografie - lze se p°ece
spokojit s tφm, ₧e podßme zprßvu o
emocionßln∞ hodnotnΘm objektu, nachßzejφcφm
se v zornΘm poli fotoaparßtu. OvÜem v²voj
emotivnφ fotografie postupn∞ dosp∞l a₧ k tomu
stadiu, kdy nenφ rozhodujφcφ, zda je snφmek
v∙bec podobn² takovΘ (by¥ emocionßln∞ hodnotnΘ)
realit∞. | |
| Zde se zaΦφnß uplat≥ovat jedna
tendence a sice proces tzv.
individualizace. SpoΦφvß v tom, ₧e autor
provßdφ fotograficky podmφn∞n² v²b∞r
p°edm∞t∙, neboli nez∙stßvß jen u
p°edm∞t∙, kterΘ emocionßln∞ p∙sobφ na ka₧dΘho
(tj. i na nefotografa), ale v²b∞r pod°izuje sv²m
vlastnφm "fotografick²m" nßzor∙m, aby snφmek
"vyÜel" podle jeho p°edstav.
| |
| |
 |
|
V Pa°φ₧i
|
A.Macenauer:
Mßm velmi rßd
obrazy francouzsk²ch impresionist∙. Proto mß pro
m∞ Pa°φ₧ a hlavn∞ Φtvr¥ Montmartre emotivnφ
charakter. Prochßzφte mφsty, kde tvo°ili, vidφte
obrazy jejich nßsledovnφk∙ a dokonce i t°eba
hrob, kde odpoΦφvajφ. Rozmazanou fotografiφ
z pa°φ₧skΘ ulice jsem se to pokusil
vyjßd°it.
| |
| Druhß tendence je tzv.
stylizace. Autora zaΦφnß zajφmat v²razivo
(v²razovΘ prvky a jejich ovlßdßnφ) a skladba
obrazu mnohem vφc, a stßle rozmanit∞ji s nimi
pracuje a to tak, ₧e se sd∞lenφ od reality
odchyluje vφc a vφce. Prioritnφm se stßvß
sd∞lenφ a mo₧nosti materißlu
(resp. sd∞lovacφho systΘmu), na n∞m₧ nebo jφm₧
sd∞lenφ vznikß. Dobr²m p°φkladem je v²voj
malφ°stvφ od v∞rnΘho zobrazovßnφ p°es
impresionismus atd. a₧ k zcela nefigurativnφmu
(abstraktnφmu) malφ°stvφ. Sd∞lenφ se stßvß pak
natolik svΘbytn²m, ₧e prakticky nezßvisφ na
niΦem jinΘm, ne₧ jen na autorovi.
| |
| Pokusme se proces individualizace
a stylizace objasnit na jednoduchΘm
p°φkladu. Napadne-li fotografa, ₧e by
mohl "ud∞lat zßpad slunce nad jezerem", na
v²slednΘm snφmku nemusφ v∙bec b²t ani slunce,
ani jezero (kde nejspφÜ ten nßpad vznikl), ale
klidn∞ n∞jakΘ "skvrny a Ümouhy", z nich₧
pou₧itou rekvizitu nelze ji₧ ani poznat.
Autorovo sd∞lenφ vÜak vychßzφ stßle ze "zßpadu
slunce nad jezerem", i kdy₧ hlavnφ rekvizitou
mohl b²t nap°. reflektor a mokrß ulice nebo mφΦ
v bazΘnu aj.
| |
| Na zßv∞r tΘto kapitoly takΘ
dodejme, ₧e nejednou hranice mezi oblastφ
informativnφ a emotivnφ fotografie nenφ
p°φliÜ ostrß a lze se setkat i se sd∞lenφmi na
pomezφ obou skupin. P°φkladem m∙₧e b²t Üirokß
oblast reklamnφ fotografie, kterß mß za cφl
nejen informovat (o nabφzenΘm v²robku), ale
samoz°ejm∞ i upoutat pozornost, prßv∞ i
prost°ednictvφm vyvolßnφ emocφ.
| |
|
|
| Pozorujeme-li fotografii
z optimßlnφ vzdßlenosti (optimßlnφ ve
vztahu k jejφ velikosti), pak rozpoznßvßme
v podstat∞ tutΘ₧ mφru podrobnostφ, jakou
vid∞l autor snφmku v realit∞ (p°i pou₧itφ
b∞₧nΘ expoziΦnφ doby a normßlnφ ohniskovΘ
vzdßlenosti, tj. rovnajφcφ se ·hlop°φΦce
filmovΘho polφΦka, a p°i neexistenci ovlivn∞nφ
snφmku optick²mi Φi jin²mi zßsahy apod.), ale
p°edevÜφm tak, jako autor v okam₧iku
vytvo°enφ koneΦnΘho sd∞lenφ (samoz°ejm∞ za
p°edpokladu shodnΘ zrakovΘ ostrosti autora i
divßka, p°im∞°enΘho osv∞tlenφ snφmku atp.). Lze
tedy pak p°edpoklßdat, ₧e sd∞lenφ ve snφmku
obsa₧enΘ rozpoznßme (ärozluÜtφmeô) bez n∞jak²ch
vß₧n²ch problΘm∙, zp∙soben²ch nap°. ztrßtou
urΦitΘho rozsahu informacφ.
| |
| V prvnφm moment∞ fotografii
vnφmßme jako celek (tedy pon∞kud jinak, ne₧
realitu, kdy neustßle t∞kßme oΦima z mφsta
na mφsto), poslΘze se naÜe pozornost soust°e∩uje
na urΦitß klφΦovß mφsta snφmku, a to
v zßvislosti jak na jeho obsahu (skladb∞),
tak na obecn²ch zßkonitostech pozorovßnφ (viz
nap°. Φlßnek A. Macenauera äKompoziceô, odkaz zde,
kter² vyÜel na naÜem serveru 30.1.2000). Tato
mφsta snφmku jsou analyzovßna a
nakonec v naÜφ mysli vznikne op∞t
syntetick² koneΦn²
vjem (v²znam, p°φp. ·Φin). P°i
tomto procesu se uplat≥ujφ naÜe zkuÜenosti,
znalosti, p°edstavy (imaginace), vzpomφnky atp.
| |
| Uve∩me trochu p°φbuzn² p°φklad.
Vzpome≥te si na znßmou televiznφ sout∞₧, kde se
mß uhßdnout, co je skryto na obrßzku,
z n∞j₧ jsou postupn∞ odkr²vßny jen malΘ
ploÜky. ╚asto bylo p°ekvapenφm, jak brzy bylo
sprßvnΘ °eÜenφ nalezeno. Schopnosti lidskΘho
mozku v analyticko-syntetickΘm vnφmßnφ
obrazu jsou vskutku obdivuhodnΘ!
| |
|
Primßrnφ a sekundßrnφ
v²znam sd∞lenφ |
| |
| Jak u informativnφho, tak u
emotivnφho obrazovΘho sd∞lenφ m∙₧e
v²znam vzniknout v naÜφ mysli
v zßsad∞ dvojφ cestou: jako tzv.
v²znam figurativnφ nebo jako tzv.
v²znam znakov². Mßme te∩ na mysli
ten prvnφ, zßkladnφ, tzv. primßrnφ v²znam, kter²
se v naÜφ mysli objevφ zpravidla nejd°φve.
| |
| Primßrnφ v²znam sd∞lenφ je
urΦovßn jak figurami, tak znaky. A
co se mφnφ figurami a znaky?
| |
| Figura je takovΘ
uspo°ßdßnφ v²razov²ch prvk∙, kterΘ je tvarem
podobnΘ skuteΦnosti (nap°. kresba
stromu je podobnß skuteΦnΘmu stromu, fotografie
Φlov∞ka je podobnß Φlov∞ku atp).
| |
| Znak je takovΘ uspo°ßdßnφ
v²razov²ch prvk∙, kterΘ nenφ
tvarem podobnΘ skuteΦnosti, ale znamenß n∞jakou
konkrΘtnφ skuteΦnost jen dφky konvenci
(slovo änßdra₧φô znamenß nßdra₧φ,
podobn∞ sv∙j v²znam mß nap°. firemnφ znak, logo
apod.). N∞kdy se v souvislosti se znakem
hovo°φ tΘ₧ o struktu°e (struktura je
soustava p°φmo p∙sobφcφch v²razov²ch prvk∙,
nejevφcφ ₧ßdnou podobnost s realitou û
nap°. geometrick² ornament), p°esn∞ji o
znakovΘ struktu°e, kterß svΘho
v²znamu takΘ nabyla dφky konvenci
- nap°. pohybovß neostrost ve fotografii (p°φp.
drobnΘ Φßrky a Ürafy v urΦitΘm mφst∞
kresby) pro vyjßd°enφ pohybu apod.
| |
| Vedle primßrnφch v²znam∙ se
uplat≥uje p°i vnφmßnφ sd∞lenφ takΘ oblast tzv.
sekundßrnφch v²znam∙ sd∞lenφ. Sekundßrnφch
v²znam∙ lze mnohdy nalΘzt celou °adu.
| |
| Sekundßrnφ v²znam sd∞lenφ
je takov², kter² vypl²vß ze zp∙sobu
adresßtova uva₧ovßnφ a chßpßnφ,
z jeho kulturn∞-spoleΦenskΘho zßzemφ, n∞kdy
i ze zcela vn∞jÜφch okolnostφ.
| |
| 1. Tak nap°. urΦitΘ
p°edm∞ty jsou chßpßny (ovÜem zpravidla jen
v danΘm kulturn∞-spoleΦenskΘm okruhu) jako
konkrΘtnφ symboly, nesoucφ urΦit² v²znam
(nap°. k°φ₧ û smrt, hrob; holubice û mφr; Φern²
prapor û smutek, ·mrtφ apod.)
| |
| Dodejme, ₧e v²znam
symbol∙ je siln∞ historicky a spoleΦensky
podmφn∞n² a v²klad v²znamu symbol∙ je dokonce
v∞dnφm oborem, zalo₧en²m na historick²ch,
psychologick²ch a dalÜφch v²zkumech, zejmΘna
srovnßvacφho charakteru.
| |
| A jeÜt∞ malΘ odboΦenφ
k barvßm.
| |
| Symbolikou barev se rozumφ
jejich chßpßnφ divßkem na zßklad∞ jejich
psychofyziologickΘho p∙sobenφ, i to ale op∞t
s ohledem na urΦit² kulturn∞-historick²
okruh (viz barva smutku û u nßs Φernß,
v ╚φn∞ bφlß).
| |
| V malΘ poznßmce
na okraj bych jeÜt∞ rßd poukßzal na jistou
terminologickou souvislost (a z toho
p°φpadn∞ plynoucφ nedorozum∞nφ) äsymboluô a
äznakuô. Tak nap°. v slovnφku se dozvφte,
₧e äsymbolô je znak nebo znamenφ, nesoucφ urΦit²
v²znam Φi alegorii, resp. ₧e äsymbolô je znak,
v n∞m₧ nejsou obsa₧eny pouze racionßlnφ
(primßrnφ) v²znamy. Na druhΘ stran∞ se
v slovnφku ale dovφte, ₧e äznakô je nap°.
symbol z danΘ abecedy, resp. ₧e äznakô je
prvek z dohodnutΘ mno₧iny symbol∙, nap°.
z mno₧iny vÜech Φφslic a pφsmen. A tamtΘ₧
se dovφte, ₧e teorie znakov²ch soustav se naz²vß
sΘmiologie (souΦßst sΘmiotiky). Zmi≥uji se zde o
tom jen proto, abych upozornil, ₧e nutno v₧dy
mφt na z°eteli, v jakΘ oblasti (filozofie,
matematika, teologie, sΘmiologie, lexikologie
aj.) pou₧φvßme tyto termφny a tedy v jakΘm
p°esnΘm smyslu.
| |
| |
 |
|
Spaskß v∞₧ na
RudΘm nßm∞stφ
|
A.Macenauer: ╚ervenß Φi
purpurovß mß symbolick² v²znam moci a bohatstvφ.
Proto byly tyto barvy pou₧φvßny pro krßlovskß
roucha a zvolili si ji i ruÜtφ carovΘ pro stavbu
moskevskΘho Kremlu. ╚ervenß barva krve byla v₧dy
barvou revoluce a proto si ji oblφbili i
komunistΘà.
| |
| 2. Vedle v²Üe zmφn∞nΘho
p°φpadu, kdy n∞jak² p°edm∞t je chßpßn
(sekundßrn∞) jako symbol, m∙₧e b²t sekundßrnφ
v²znam sd∞lenφ vyvolßn i leckterou b∞₧nou
figurou. P°edstavte si fotografii
mohutnΘho stromu, nap°. b°φzy (figurou je na
fotografii b°φza, proto₧e se podobß skuteΦnΘ
b°φze). NicmΘn∞ v k∙°e kmenu (nebo
v celΘm tvaru stromu) m∙₧eme spat°it
n∞jakou tvarovou podobnost s jin²m
p°edm∞tem. Nap°φklad podobnost s lidskou
tvß°φ (v kresb∞ prasklin k∙ry), nebo
s lidsk²m Φi zvφ°ecφm t∞lem (v tvaru stromu
nebo jeho koruny). V takovΘm p°φpad∞ tento
sekundßrnφ v²znam neoznaΦφme za symbol, ale za
tzv. analog. Mimochodem to je pom∞rn∞
Φast² a oblφben² fotografick² p°φstup, vesm∞s
dob°e p°ijφman² i divßky.
| |
 |
|
| Pavouk na
èumav∞ |
|
A.Macenauer: ZvlßÜtnφ
uspo°ßdßnφ v∞tvφ suchΘho spadlΘho stromu m∞
zaujalo ji₧ na mφst∞ a proto jsem si zde ud∞lal
snφmek. A₧ pozd∞ji p°i prohlφ₧enφ fotografiφ
jsem zjistil, ₧e je to Pavouk na èumav∞.
| |
| 3. V n∞kter²ch
p°φpadech m∙₧e urΦit² prvek sd∞lenφ nab²t zcela
novΘho v²znamu jen dφky n∞jakΘ obecn∞
znßmΘ vn∞jÜφ udßlosti (politickΘ,
spoleΦenskΘ aj.), kter² autor nezam²Ülel a ani
nemohl tuÜit v dob∞ vzniku sd∞lenφ.
| |
| |
 |
|
Dnes je zde
ticho | A. Macenauer: Snφmek Leninova
mauzolea mß pro generaci, kterß neza₧ila
komunismus urΦit∞ jin² v²znam ne₧ pro nßs, kte°φ
si pamatujφ, jak na mauzoleu stßlo Politbyro
KomunistickΘ strany Sov∞tskΘho Svazu a
spekulovalo se podle toho, kdo stojφ vedle koho,
jak vφtr z Kremlu ovlivnφ d∞nφ u nßs. Na
mauzoleu je napsßno azbukou Lenin a stßle ho tam
hlφdß vojßk.
| |
| 4. ╚ast²m zdrojem
sekundßrnφho v²znamu je i tzv. princip
role, Φφm₧ se mφnφ urΦitΘ postavenφ
(umφst∞nφ) n∞jakΘho obsahovΘho (v²znamovΘho,
resp. v²znamotvornΘho) prvku na zcela urΦitΘ
mφsto sd∞lenφ, Φφm₧ se celΘmu sd∞lenφ podklßdß
n∞jak² vcelku jednoznaΦn² v²znam (nap°.
nep°ehlΘdnuteln∞ umφst∞n² hraniΦnφ kßmen nebo
zßvora, nebo i jen zavφrajφcφ se vrata Φi dve°e
p°φp. i s postavou v dßlce m∙₧e
nab²vat sekundßrnφho v²znamu odchodu, odlouΦenφ,
osudovΘho rozd∞lenφ apod.)
| |
 |
|
| Krmenφ |
|
A.Macenauer: Hlavnφ objekty na
snφmku u katedrßly Notre Dame v Pa°φ₧i majφ
jasn∞ vymezenΘ role. Panφ je zde v roli
krmiΦe holub∙ a holubi v roli chamtiv²ch
strßvnφk∙.
| |
| 5. V neposlednφ °ad∞
zmi≥me i mo₧nost nijak nesouvisejφcφ
s autorov²mi zßm∞ry, ani se spoleΦenskou
udßlostφ Φi situacφ, ani se symboly, n²br₧
v²hradn∞ s adresßtem (p°φjemcem) sd∞lenφ (a
i s jeho momentßlnφm änalad∞nφmô). Je t°eba
stßle mφt na z°eteli, ₧e vznik v²znamu (i
emocionßlnφho ·Φinu) je proces, v n∞m₧
sd∞lenφ (zejmΘna obrazovΘ sd∞lenφ emotivnφ),
p∙sobφ do znaΦnΘ mφry jako inicißtor
(resp. katalyzßtor) duÜevnφch pochod∙ a
subjektivnφch asociacφ v adresßtov∞
v∞domφ. Vybavujφ se mu proto ryze osobnφ
p°edstavy a vzpomφnky, a ty jsou u ka₧dΘho
jedince jinΘ, proto₧e nepramenφ p°φmo ze
sd∞lenφ, ale ze samotnΘho p°φjemce sd∞lenφ.
R∙znΘ sd∞lovacφ systΘmy k tomu poskytujφ
sice odliÜnΘ podmφnky (rozsßhlΘ nap°. hudba),
ale jak ka₧d² sßm vφ, je to situace Φastß a
vlastn∞ standardnφ.
| |
| |
 |
|
Prochßzka
|
A.Macenauer: Silueta otce
s mal²m synkem vyvolßvß u mnoha otc∙
individußlnφ vzpomφnky nap°φklad proto, ₧e kdysi
takΘ takhle chodili krßsn²mi mφsty a dnes je to
trochu jinak. ╚as se nedß zastavit.
| |
|
|
Baleka, Jan:V²tvarnΘ um∞nφ û
v²kladov² slovnφk, Academia, Praha
2002
Feininger, Andreas: Vysokß Ükola
fotografie, Orbis, Praha 1968
HlavßΦek,
LuboÜ: ╪eΦ tvar∙, Horizont, Praha 1984
èmok,
Jßn: Skladba fotografickΘho obrazu, SPN (FAMU),
Praha 1974, 1986
P°edchozφ
dφly:
FotografickΘ
sd∞lenφ I - otßzky a p°φklady
FotografickΘ
sd∞lenφ II - slo₧ky a
p∙sobenφ
Nßsledujφcφ
dφl:
FotografickΘ sd∞lenφ IV û stavba
a skladba 1
| | | |
| |
Strana Φφslo 1 z celkem 1 |
|
 |
|
| |
|
|
| 
