FotoAparßt.cz - PhotoKina 2002 - Svatba klasiky s digitßlem?

	FotoTapety \| Fotoèet°iΦe \| NapiÜte nßm
	Aktußlnφ verzi t∞chto strßnek najdete zde

Hlavnφ nabφdka
Novinky
FotoAktuality
FotoGalerie
Porovnej Nabφdky
FotoTechnika
FotoTest
FotoBazar
FotoF≤rum
FotoAdresß°
Fotoèkola
FotoRßdce
FotoRozhovory
FotoCestopisy
FotoV²lety
O tomto serveru

PhotoKina 2002 - Svatba klasiky s digitßlem?

FotoAktuality

Andrej Macenauer, 2.6.2003 08:00 Tento Φlßnek je dalÜφm zamyÜlenφm nad letoÜnφm veletrhem Photokina a trendy, kterΘ jsme tam vid∞li. Jako skupina p∞ti redaktor∙, rekrutujφcφch se ze zastßnc∙ klasiky, jsme byli nuceni sledovat smrÜ¥ novΘ digitßlnφ techniky. Bude mφsto pro klasickou fotografii v budoucφm elektronizovanΘm sv∞t∞? Spousty v∞cφ dochßzφ a₧ Φasem a v²voj lze n∞kdy dost t∞₧ko p°edvφdat. Bude to svatba nebo rozvod?..


		Hasselblad H1

K jednΘ takovΘ svatb∞ u₧ doÜlo a to dokonce v nebesφch, jak hlßsß firemnφ materißl filmy Hasselblad. Jedin² hßΦek pro ΦeskΘho nebo slovenskΘho fotoamatΘra je cena vstupenky. Tou je 199.990,- KΦ vΦetn∞ DPH za set se zßkladnφm objektivem a v²m∞nou kazetou na svitkov² film. Jednß se o Hasselblad H1. O kvalit∞ tohoto °eÜenφ, kterΘ vyvinula ÜvΘdskß firma s G÷teborgu spolu s japonskou Fuji urΦit∞ nepochybujeme.
H1 je st°edoformßtovß zrcadlovka formßtu 6 x 4,5 cm s v²m∞nou zadnφ kazetou na svitkov² film nebo digitßlnφ st∞nu (v souΦasnΘ dob∞ ji₧ dodß Phase One nebo Kodak).
SystΘm automatickΘho zaost°ovßnφ je velmi rychl² a p°esn². P°φstroj mß mno₧stvφ u₧ivatelsk²ch funkcφ umo₧≥ujφcφch nastavenφ na mφru. To je zßsadnφ rozdφl proti tradiΦn∞ stroh²m Hasselblad∙m. Vzhledem k tomu, ₧e objektivy jsou konstruovßny s vestav∞nou centrßlnφ zßv∞rkou, je mo₧nΘ pou₧φt synchronizaΦnφch Φas∙ blesku a₧ do 1/800 s. Zajφmavostφ je t°eba mo₧nost nastavenφ samospouÜt∞ od 1 s do 24 h. Kvalita mechanickΘho zpracovßnφ je samoz°ejm∞ bez kompromis∙.
K p°φstroji je v souΦasnΘ dob∞ k dispozici 7 objektiv∙ 35/f 3,5, 50/f 3,5, zßkladnφ objektiv 80/f 2,8, 120/f 4, 150/f 3,2, 210/ f 4 a zoom 50-110/3,5 û 4,5, kterΘmu se Hasselblad vyh²bal. Pozor ohnisko 35 mm u 6 x 4,5 odpovφdß p°ibli₧n∞ 20 mm u kinofilmu! V²robce zd∙raz≥uje, ₧e konstrukci objektiv∙ optimalizoval tak, aby byly stejn∞ vhodnΘ jak pro film, tak i pro digitßlnφ Φidlo.


		Hasselblad H1

Tohle je jedna velmi d∙le₧itß v∞c. Zßznam na klasick² film je velmi tolerantnφ na ·hel dopadu sv∞tla. U sv∞tlocitliv²ch Φidel tomu tak nenφ. Mnozφ majitelΘ Canon∙ a Nikon∙ majφ ulo₧enΘ nemalΘ finanΦnφ prost°edky v kvalitnφch objektivech. Proto jsou pro n∞ novß digitßlnφ t∞la velice lßkavß. Mß to vÜak jeden hßΦek. V okam₧iku, kdy se zaΦφnajφ objevovat t∞la s rozliÜenφm 11 Mpix, nemusejφ mφt vÜechny stßvajφcφ objektivy v kombinaci s digitßlnφm Φipem stejnou optickou kvalitu po promφtnutφ na senzor. ProblΘmy lze oΦekßvat zejmΘna u krßtk²ch ohniskov²ch vzdßlenostφ. Hlavn∞ starÜφ objektivy byly jednoznaΦn∞ konstruovßny pro pou₧itφ na klasickΘm t∞le. U CMOS Φidel se nap°φklad pou₧φvß technologie vrstvy mikroΦoΦek, kterΘ soust°e∩ujφ sv∞tlo na sv∞tlocitlivΘ Φßsti elementßrnφ bu≥ky. V zßvislosti na r∙znΘm ·hlu dopadu z r∙zn²ch objektiv∙ m∙₧e dochßzet ke ztrßt∞ kvality zobrazenφ (barevnß vada, ztrßta ostrosti, vin∞tace v rozφch..). UrΦit∞ je d∙le₧itΘ v₧dy vyzkouÜet digitßlnφ t∞lo s konkrΘtnφm objektivem. VÜeobecn∞ se vÜak tvrdφ, ₧e do 6 Mpix je to stßle vynikajφcφ °eÜenφ, tak₧e vßs rozhodn∞ nechci odrazovat.
Fakt, ₧e pro digitßlnφ Φidla jsou nejvhodn∞jÜφ pro n∞ specißln∞ konstruovanΘ objektivy otevφrß prostor v²robc∙m, kte°φ v analogovΘ profit°φd∞ ji₧ v minulosti ztratili dech. Tφm je Olympus, kter² se v tΘto oblasti ôspojilô s Kodakem. SvΘ Φlenstvφ zva₧uje v zahraniΦφ v digitßlech siln² Fujifilm. Na Photokin∞ p°edstavili nov² standard Four Thirds System (SystΘm 4/3). Je urΦen² pro novΘ digitßlnφ zrcadlovky t∞chto firem. Je pojmenovßn podle Φipu s ·hlop°φΦkou 4/3 palce. Zßrove≥ to znamenß stejn² bajonet, kterΘ budou tyto firmy pou₧φvat. Nejednß se sice o v²Üe uvßd∞nou svatbu digitßlnφho fotoaparßtu s analogov²m, ale op∞t jde o dalÜφ zajφmav² trend. Pokud se p°esv∞dΦφ dostateΦn² poΦet zßkaznφk∙, aby se zaplatil dalÜφ v²voj, mßme dalÜφho silnΘho hrßΦe v digitßlnφch zrcadlovkßch. èanci tenhle systΘm urΦit∞ mß. Velmi v²hodnΘ u 4/3 palcov²ch Φip∙ je p°i stejnΘ konstrukΦnφ dΘlce zdvojnßsobenφ ohniskovΘ vzdßlenosti objektiv∙. To je velkΘ lßkadlo pro fotografy zvφ°at v p°φrod∞.


CCD Kodak KAF 22000 CE, 22 Mpix

Na Photokin∞ p°edstavil Sinar digitßlnφ st∞nu s CCD senzorem Kodak KAF 22000 CE s rozliÜenφm 22 Mpix a rozm∞rem Φipu 38,8 x 50 mm. U takov²chto rozm∞r∙ ji₧ nemusφte prakticky p°epoΦφtßvat ohniskovou vzdßlenost st°edoformßtovΘho objektivu 645. Vzhledem k tomu, ₧e na Hasselblad se vyrßb∞lo nejvφce digitßlnφch st∞n, urΦit∞ asi zßhy dojde k dalÜφ ôsvatb∞ v nebesφchô.


		Kodak DCS Pro 14n

Co dalÜφho jsme vid∞li v tom velkΘm digitßlnφm tlaku na letoÜnφ Photokin∞? Jasn²m trendem je r∙st rozliÜenφ Φip∙, kde asi zatφm nelze p°edpov∞d∞t, kde se zastavφ. èpiΦka u zrcadlovek je nynφ 11 Mpix (Canon EOS 1Ds) a 14 Mpix (Kodak DCS 14n) u Φip∙ s mozaikov²mi filtry. Oba jsou vyrobeny technologiφ CMOS, co₧ u Kodaku p°ekvapuje. Zajφmavß je cena Kodaku DCS 14n, kterß se v ╚R oΦekßvß na ·rovni 5700,- EUR bez DPH (Kodak oΦekßvß dodßvky pro ╚R asi a₧ v b°eznu 2003, ale ji₧ na konec roku 2002 mßme p°islφben DCS 14n pro redakΦnφ test FotoAparßtu.cz). Kodak je alternativou pro movitΘ majitele objektiv∙ Nikon.
Nabφdnout model s rozliÜenφm 5 Mpix ji₧ pat°φ ve vyÜÜφ fotoamatΘrskΘ t°φd∞ k d∙le₧itΘmu bont≤nu ka₧dΘho d∙le₧itΘho hrßΦe. Znovu p°ipomφnßm technologii Foveon (vφce o tΘto technologii se dozvφte zde), kterß nepou₧φvß ke snφmßnφ barevnΘho obrazu barevnou filtrovou mozaiku. Ta m∙₧e v²razn∞ zlevnit i fotoaparßty pohybujφcφ se v souΦasnΘ dob∞ kolem rozliÜenφ 5 Mpix. Myslφ se i na zdßnliv∞ nepodstatnΘ v∞ci. Znßm² v²robce rychl²ch flash pam∞tφ Lexar t°eba nabφzφ software, kter² v p°φpad∞, ₧e dojde k chyb∞ p°i uklßdßnφ dat na kartu (zrovna se vyΦerpal zdroj, omylem jste vytahovali pam∞¥ v pr∙b∞hu nahrßvßnφ apod.), a pokud nedoÜlo k mechanickΘmu poÜkozenφ, dokß₧e vytßhnout z pam∞ti ulo₧enß data. Pokud tam budete mφt n∞jakΘ jedineΦnΘ snφmky, asi nakonec rßdi zaplatφte 40 USD.


Zßsobnφky inkoust∙ Tetenal

Pro pokroΦilΘ fotoamatΘry a profesionßly je d∙le₧it² v²voj ve skenerech, digitßlnφm zpracovßnφ obrazu a tiskov²ch technologiφch pro domßcφ pou₧itφ. D∞tskΘ nemoci jako nφzkß stabilita inkoust∙ p°i dlouhodobΘ expozici na sv∞tle se ·sp∞Ün∞ °eÜφ. Velcφ hrßΦi jako Hewlett-Packard a Epson hovo°φ o 75 letech. Stßle roste v²b∞r papφr∙ pro tisk. Zde se nßm lφbila p°ehlednß expozice Tetenalu, kter² dnes musφ dr₧et pozice jak v klasickΘ chemii, tak i v digitßlnφm tisku. Pro nßroΦnΘho fotografa bude rozhodujφcφ v²hoda domßcφho zpracovßnφ danΘho snφmku na mφru. To toti₧ ₧ßdn² super digilab s nejlepÜφm analyzßtorem obrazu za vßs neud∞lß. Pak ji₧ bude zb²vat vytisknout na ten sprßvn² papφr. To m∙₧e b²t nap°. papφr archivaΦnφ kvality s vysokou gramß₧φ a porΘznφm povrchem nebo t°eba papφr s povrchem obrazovΘho plßtna. Tohle asi bude u velkozpracovatel∙ problΘm. Jak Hewlett-Packard, tak v USA siln² Epson, nahlßsili dalÜφ zlepÜenφ rozliÜenφ a kvality. Ceny tiskßren nφzkΘ, ceny papφr∙ a inkoust∙ stßle dost vysokΘ.


		Minolta Dimage Scan Multi Pro

Pokud to s domßcφm tiskem budete myslet vß₧n∞, budete pot°ebovat tiskßrnu, ke kterΘ js mo₧nΘ p°ipojit specielnφ zßsobnφky na tiskovΘ barvy. To jsme vid∞li nap°. u Tetenalu. Ve filmov²ch stolnφch skenerech se na Photokin∞ nic podstatnΘho nestalo. To nejlepÜφ, co se fotograf∙m klasik∙m s velk²mi archivy se svitkov²mi filmy nabφzφ pro vstup do digitßlnφho sv∞ta, je nadßle Minolta Dimage Scan Multi Pro s rozliÜenφm 4800 dpi a Dmax 4,8 nebo Nikon LS û 8000 se 4000 dpi a Dmax 4,2. Oba bohu₧el p°es 100000 KΦ. Nemluvφm samoz°ejm∞ o bubnov²ch a ploÜn²ch profi skenerech, kterΘ jsou cenov∞ zcela jinde.


Leica R9

P°esto₧e klasika na letoÜnφ Photokin∞ byla chudou popelkou digitßlnφ techniky, zajφmavΘ novinky se objevily i zde. Na Canon EOS 300 V ji₧ byl na Fotoaparßtu test (odkaz zde). Leica p°edvedla novou analogovou zrcadlovku Leica R9. Zlφ jazykovΘ vÜak tvrdφ, ₧e se m∞la spφÜe jmenovat R 8.2 v∙Φi svΘmu p°edch∙dci R 8. Nejv∞tÜφ inovacφ je zavedenφ vysokofrekvenΦnφ synchronizace p°es adaptΘr SCA 3502 s blesky Metz (nap°. 54 MZ-3) do Φasu zßv∞rky 1/8000 s a inovace konstrukce t∞la, kterß snφ₧ila jeho vßhu o 100 g na celkov²ch 750 g.


		Sigma 80-400 OS

Velmi zajφmavou novinkou m∙₧e b²t p°edstavenφ stabilizßturu obrazu na objektivu Sigma 80 û 400/f 4,5-5.6 EX OS. To byla do souΦasnosti pouze domΘna Canonu a Nikonu. Minolta uvede na trh novΘ objektivy svΘ nejlepÜφ G °ady, kterΘ budou mφt ultrazvukovΘ motorky SSM pro zlepÜenφ prßce systΘmu automatickΘho zaost°ovßnφ. Za zmφnku stojφ i nov² objektiv od Canonu 24-70/2.8 L USM, kter² nahradφ klasick² 28-70/2.8 L USM. ╪adu zajφmav²ch objektiv∙ p°edstavili i Tokina a Tamron. PokraΦuje trend a rostoucφ nabφdka v oblasti Üirokorozsahov²ch univerzßlnφch zoom∙. V∞tÜφ zv∞tÜeninu ne₧ 10 x 15 cm na dlouhΘm ohnisku nßm vÜak u Tamronu neukßzali. Tam mφvajφ tyto jinak lßkavΘ objektivy slabinu.


Tamron 28-300 f 3,5 - 6,3 XR LD

Michal Kupsa mi pod vlivem tΘ digitßlnφ smrÜti na letoÜnφ Photokin∞ napsal: mo₧nß, ₧e u₧ se ₧ßdnß opravdu novß analogovß zrcadlovka ani neobjevφ. Tak pesimisticky bych to asi zase nevid∞l. Ano pokud jste profesionßl nebo realitnφ kancelß° a jde o rychlost, je to dnes ji₧ jednoznaΦn∞ digitßlnφ fotoaparßt. JistΘ je, ₧e p°i pohledu na Canon EOS 1n u₧ asi nenφ mnoho co zlepÜovat. P°ekotn² rozvoj digitßlnφ techniky vÜak ₧ßdß obrovskΘ prost°edky do v²voje. Proto i firma jako Olympus, v poslednφ dob∞ tΘm∞° v²hradn∞ zahled∞nß do digitßlnφch fotoaparßt∙, najednou op∞t vytßhla vylepÜenΘ hybridnφ zrcadlovky °ady Olympus IS. Zjistili, ₧e je to zahled∞nφ asi stßlo dost pen∞z. Zßkaznφci, kte°φ budou dßle kupovat analogovou techniku prost∞ jsou a stßle budou. Cenovß matematika je zatφm jasnß. 5 Mpix hybridnφ zrcadlovka je kolem Φty°iceti tisφc korun, zatφmco klasickß zrcadlovka se sluÜn²m objektivem je za polovinu, navφc m∙₧ete m∞nit objektivy. OpravdovΘ digitßlnφ v °ßdu sto tisφc korun. A to nemluvφm o st°ednφm formßtu ve srovnßnφ s cenami digitßlnφch st∞n. Pokud nebudete skladovat svΘ Üanony s diapozitivy zrovna ve vlhkΘm sklep∞, urΦit∞ bez podstatnΘ zm∞ny minimßln∞ 10-15 let vydr₧φ. Pak se prost∞ uvidφ. Zßrove≥ lze oΦekßvat i dobrΘ zprßvy pro levn∞jÜφ modely analogov²ch zrcadlovek, do kter²ch budou v²robci nuceni dßvat technologie, kterΘ jsou v souΦasnΘ dob∞ zßle₧itostφ st°ednφ Φi profit°φdy. ╚lov∞k je pohodln² a zapomn∞tliv². Musφm °φci, ₧e ten v∞Φn² boj o elektrickou energii u digitßl∙, zejmΘna pokud cestujete a nesedφte zrovna po°ßd u zßsuvky, m∞ n∞kdy po°ßdn∞ rozΦiluje.
Kdy₧ jsem si Φetl chat o temnΘ komo°e na naÜem Fotof≤ru, bylo vid∞t, ₧e klasici dostali po letoÜnφ Photokin∞ tak trochu poh°ebnφ nßladu. Temnß komora je dnes hodn∞ citovß zßle₧itost, ale o ten cit prßv∞ ve fotografii jde. Mezi analogem a digitßlem nedojde k rozvodu, ale ke svatb∞! Dobrß fotka bude naÜt∞stφ v₧dy vφce o vid∞nφ, nßpadu a p°edstavivosti, ne₧ o super technice.

Pro ty, kte°φ jeÜt∞ neΦetli prvnφ dφl reportß₧e z veletrhu PhotoKina 2002, odkaz zde.

Strana Φφslo 1 z celkem 1

Jak Φasto fotografujete?

	denn∞
	3x t²dn∞
	ka₧d² vφkend
	2x za m∞sφc
	mΘn∞ ne₧ 2x/m∞s

Celkem 148 hlas∙

Jak dlouho se v∞nujete fotografovßnφ?

	do 1 roku
	1 a₧ 5 let
	5 a₧ 15 let
	15 a₧ 30 let
	30 let a vφce

Celkem 173 hlas∙

Plßnujete koupi digi-tßlnφho fotoaparßtu?

	nikdy
	ano
	nevφm
	vlastnφm

Celkem 170 hlas∙

Jak² je vßÜ zßjem o oblast digitßlnφ fotografie?

	velk²
	celkem ano
	nic moc
	nezajφmßm se
	nesnßÜφm

Celkem 125 hlas∙

Jakou plßnujete nejbli₧Üφ investici do fototechniky?

	fotoaparßt
	objektivy
	filtr
	stativ
	braÜna

Celkem 213 hlas∙

Jakou fotografickou lite-raturu Φtete nejvφce?

	internet
	knihy
	Φasopisy
	net a Φasopisy
	vÜe stejn∞

Celkem 128 hlas∙