|
 |
|
Slovenskß fotografie
1925-2000 |
FotoAktuality |
|
 Vladimφr
Birgus, 2.6.2003 08:00 K
rozsßhlΘ v²stav∞ Slovenskß fotografie 1925-2000,
uvedenΘ v rßmci lo≥skΘho bratislavskΘho M∞sφce
fotografie, se SlovenskΘ nßrodnφ galerii v
Bratislav∞ poda°ilo vydat stejnojmennou obsßhlou
reprezentativnφ publikaci, kterß by nem∞la
chyb∞t v knihovn∞ nikoho, kdo se zajφmß o
historii a souΦasnost fotografie ve st°ednφ a
v²chodnφ Evrop∞. ..
| |
|
| |
 |
|
Francois
Kollar | Je to dosud
nejv∞tÜφ dφlo historik∙ a teoretik∙ fotografie
Aurela HrabuÜickΘho, vedoucφho fotografickΘ
sbφrky SlovenskΘ nßrodnφ galerie, a Vßclava
Macka, profesora VysokΘ Ükoly m·zick²ch um∞nφ v
Bratislav∞ a °editele u₧ zmφn∞nΘho M∞sφce
fotografie. Od roku 1989, kdy uvedli v²stavu
Slovenskß fotografie 80. let, kterß vzbudila
nevoli tehdejÜφch komunistick²ch ideolog∙,
zpracovali r∙znΘ etapy slovenskΘ fotografie a
dφla mnoh²ch slovensk²ch fotograf∙ v °ad∞
v²stav, publikacφ a katalog∙. Nyn∞jÜφ kniha je
dosavadnφm vyvrcholenφm jejich systematickΘ
badatelskΘ a popularizaΦnφ prßce. Na D∞jiny
slovenskΘ fotografie, kterΘ ┼udovφt HlavßΦ
publikoval v roce 1989 v martinskΘm
nakladatelstvφ Osveta, nejenom navazuje a v
mnoha sm∞rech je na zßklad∞ nov²ch v²zkum∙
rozÜi°uje, ale takΘ nez°φdka polemizuje s jejich
pojetφm. | |
|
| Auto°i nesledujφ peripetie v²voje
slovenskΘ fotografie po celΘ 20. stoletφ, ale a₧
od poloviny 20. let, kdy se podle jejich nßzoru
do tΘ doby ävφcemΘn∞ nahodilΘ projevy,
nep°ekraΦujφcφ rßmec ₧ivnostenskΘ produkce,
spojily do jistΘho systΘmuô. Celß publikace je
rozΦlen∞na na 14 kapitol. Prvnφch Üest,
zab²vajφcφch se v²vojem do 60. let, napsal
HrabuÜick², autorem ostatnφch je Macek. Po
struΦnΘm ·vodu o v²chodiscφch a p°edpokladech
fotografickΘ tvorby sledovanΘho obdobφ samotn²
text zaΦφnß kapitolou äTichß oslava Slovenskaô o
etnografick²ch zßb∞rech Karla Plicky, Ladislava
Galocha, Jßna HalaÜi Φi Ladislava Rozmana,
zd∙raz≥ujφcφch malebnost slovensk²ch kroj∙,
lidovΘ architektury a nßbo₧ensk²ch slavnostφ. U₧
tato kapitola ovÜem zpochyb≥uje neÜ¥astn∞
zvolen² podtitul expozice i knihy
Moderna-postmoderna-postfotografie, kter²
nezahrnuje zrovna tyto (i mnohΘ jinΘ) tradiΦnφ
snφmky. | |
|
| UrΦit² vliv modernistick²ch
trend∙ ovÜem najdeme hned v nßsledujφcφ
kapitole, v∞novanΘ silnΘmu hnutφ socißlnφ
fotografie, kde v n∞kter²ch zßb∞rech Ireny
BlⁿhovΘ, Viliama Malφka, Karola Aufrichta nebo
ve Francii ₧ijφcφho Slovßka FrantiÜka Kollßra
najdeme zßb∞ry z nadhledu Φi z podhledu,
diagonßlnφ kompozice nebo velkΘ detaily. Jednφm
z vrchol∙ publikace je kapitola o
modernistick²ch tendencφch ve slovenskΘ
fotografii 20. a 30. let. I kdy₧ na Slovensku
neexistovala fotografickß avantgarda srovnatelnß
s n∞meckou, ruskou nebo Φeskou, HrabuÜickΘmu se
poda°ilo na °ad∞ objevn²ch p°φklad∙ d∞l
n∞kdejÜφch student∙ Bauhausu Ireny BlⁿhovΘ a
Ladislava Foltyna (jeho₧ fotografiiφm se poprvΘ
dostalo v∞tÜφ pozornosti ve 12. Φφsla Imaga),
·Φastnφk∙ Funkeho veΦernφch kurz∙ fotografie na
bratislavskΘ èkole um∞leck²ch °emesel MiloÜe
Dohnßnyho a Pavla Poljaka nebo fotoamatΘra
Viliama Malφka prokßzat, ₧e modernφ fotografie
m∞la na Slovensku daleko siln∞jÜφ zastoupenφ ne₧
se dosud mnohdy myslelo
| |
|
 |
|
| Karol Kßllay
|
| DalÜφ
kapitola, v∞novanß 40. a 50. let∙m, nezakr²vß
·tlum progresivnφch tendencφ v obdobφ
totalitnφch re₧im∙, ukazuje vÜak, ₧e v t∞chto
t∞₧k²ch dobßch vznikaly kvalitnφ fotografie. Ty
jsou zastoupeny jak surrealismem ovlivn∞n²mi
snφmky Tibora Hontyho Φi MagdalΘny RobinsonovΘ,
tak prvnφmi projevy ₧ivΘ fotografie v duchu
poezie vÜednφho dne (Karol Kßllay, Jßn Nßhlik,
Igor Grossmann), vytvß°ejφ opozici k
nejdogmatiΦt∞jÜφm projev∙m socialistickΘho
realismu (ty vÜak bohu₧el nejsou v knize v∙bec
zastoupeny). Velkß pozornost je prßvem v∞novßna
60. let∙m, kdy v obdobφ krßtkΘho ideologickΘho
uvoln∞nφ doÜlo k mimo°ßdnΘmu rozvoji slovenskΘ
fotografickΘ tvorby. Na jednΘ stran∞ byly
obnoveny zp°etrhanΘ vazby na mezivßleΦnou
modernu. Mladφ fotografovΘ Ladislav BorodßΦ,
┼ubomφr RapoÜ, Anton ètub≥a a dalÜφ ovÜem ve
sv²ch experimentßlnφch dφlech, n∞kdy
p°ekraΦujφcφch hranice fotografie sm∞rem k malb∞
Φi plastice, osobit∞ reagovali i na informel a
dalÜφ aktußlnφ dobovΘ tendence. Jinφ, jako Miro
Gregor nebo Ferdinand Valent zase vyu₧φvali
redukovanΘ tonßlnφ Ükßly k ostr²m kontrast∙m
Φern²ch a bφl²ch ploch. DalÜφ, nejv²razn∞ji
Martin MartinΦek, hledali v detailech d°eva,
kamen∙ Φi vodnφch ploch tvarovΘ analogy a
metaforickΘ v²znamy. Soub∞₧n∞ se rozvφjela i
dokumentßrnφ fotografie, reprezentovanß t°eba
vrcholn²mi cykly Martina MartinΦeka o t∞₧kΘm,
ale p°irozenΘm ₧ivot∞ liptovsk²ch vesniΦan∙,
Kßllayov²mi dosud sv∞₧φmi publikacemi o New
Yorku nebo Mexiku, v nich₧ u₧ post°ehneme urΦit²
vliv expresivnφch fotografiφ Williama Kleina,
ale i Puskailerov²mi a Tomφkov²mi
bezprost°ednφmi zßb∞ry z ka₧dodennφho ₧ivota
nebo nep°ikrßÜlen²mi fotografiemi hornφk∙ od
Fedora GabΦana.
| |
|
| Okupace ╚eskoslovenska v srpnu
1968, v knize zastoupenß Bielikov²m
nezapomenuteln²m dramatick²m zßb∞rem
protestujφcφho p°ed sov∞tsk²m tankem, ukonΦila
krßtkΘ svobodn∞jÜφ obdobφ a znovu p°inesla
p°φsn² ideologick² dohled a cenzurnφ zßsahy.
HrabuÜick² s Mackem ve svΘ prezentaci 70. a 80.
let oprßvn∞n∞ kladou akcent na dφla, kterß
nepodlΘhala oficißlnφm dobov²m tlak∙m a zcela
ignorujφ oslavnΘ zßb∞ry r∙zn²ch druho°ad²ch
fotoreportΘr∙, jimi₧ je zaplavena zmφn∞nß
HlavßΦova kniha. Jejich snaha eliminovat
fotografie, kterΘ se ukßzaly jako slepß uliΦka
v²voje, ovÜem n∞kdy m∙₧e vzbudit diskuse
vzhledem k minimßlnφmu zastoupenφ nebo k ·plnΘ
absenci r∙zn²ch tv∙rc∙, hrajφcφch v dobovΘm
kontextu v²znamnou roli, jako t°eba Oσgy
BleyovΘ, Margity MancovΘ, Viery SlßvikovΘ, Petra
Francisciho Φi Φlen∙ ₧ilinskΘ skupiny OΦi Naopak
ocen∞nφ zaslou₧φ reprezentativnφ zastoupenφ
netradiΦnφch oblastφ - reinterpretacφ v²tvarn²ch
d∞l, intermedißlnφ tvorby a konceptußlnφch a
postkonceptußlnφch fotografii v pracφch Rudolfa
Sikory, Michala Kerna, Dezidera T≤tha, Jany
ÄelibskΘ, Jßna Krφ₧ika, ┼uba Stacha, a dalÜφch.
Velmi dob°e je reprezentovßna i dokumentßrnφ
fotografie, vytvß°ejφcφ v dφlech Jozefa
Ort-ènepa, Stana Pekßra, Juraje BartoÜe, ┼uba
Stacha nebo Jozefa Sedlßka ironick² pohled na
r∙znΘ aspekty ₧ivota v obdobφ gulßÜovΘho
socialismu, nebo v citliv²ch zßb∞rech Jßna ReΦa
a Tibora Huszßra rozvφjejφcφ tradici
humanistickΘ foto₧urnalistiky.
| |
|
| |
 |
|
Anton ètub≥a
| Velk² prostor je
v∞novßn postmodernistickΘ inscenovanΘ fotografii
slovensk²ch student∙ FAMU z 80. let, kterß si
zφskala i mezinßrodnφ renomΘ. Vedle stßle
p∙sobiv²ch ä₧iv²ch obraz∙ô Mira èvolφka a Rudy
Prekopa Φi snφmk∙ Tona Stana, osobit∞
spojujφcφch humor s erotikou, mnohΘ k°eΦovitΘ
fotografie s prvoplßnov²mi symboly lebek a k°φ₧∙
p∙sobφ z dneÜnφho odstupu znaΦn∞ vyΦp∞le. Tvorb∞
z poslednφ dekßdy je zasv∞cena poslednφ Φßst,
p°edstavujφcφ renesanci zßjmu o dokumentßrnφ
fotografii (nejv²razn∞ji to reprezentujφ
subjektivnφ obrazy souΦasnΘho Slovenska od
Andreje Bßna a Martina Kollßra) i nßstup dalÜφ
generace tv∙rc∙, stφrajφcφch hranice mezi
fotografiφ a jin²mi mΘdii (Dorota Sadovskß,
Martin Tiso, Robo KoΦan). Samotnß
äpostfotografieô v Θ°e p°evratn²ch zm∞n po
mohutnΘm nßstupu poΦφtaΦ∙ je ovÜem na v²stav∞ i
v knize p°edstavena jen okrajov∞. D∙le₧itou
souΦßstφ knihy je kalendßrium nejv²znamn∞jÜφch
udßlostφ ve slovenskΘ fotografii sledovanΘho
obdobφ a p°ehledy biografick²ch a
bibliografick²ch ·daj∙ zastoupen²ch fotograf∙. V
situaci, kdy polovinu textov²ch stran zaujφmß
anglick² p°eklad, p°ekvapuje grafickß ·prava
Jany SapßkovΘ, kterß ve v∞tÜin∞ p°φpad∙ za°adila
jen jedinou fotografii na strßnku a p°edem se
tak zbavila mo₧nostφ v²razn∞jÜφch tematick²ch Φi
motivick²ch konfrontacφ n∞kolika fotografiφ i
mo₧nosti publikovat co nejvφce ukßzek d∞l o
nich₧ se v knize pφÜe a kterß byla k vid∞nφ na
bratislavskΘ v²stav∞.
| |
|
| |
 |
|
Tono Stano
| |
| |
 |
|
Martin Kollßr
| | |
|
P°es vÜechny v²hrady je vÜak
z°ejmΘ, ₧e vzniklo mimo°ßdn∞ v²znamnΘ a d∙le₧itΘ
dφlo, kterΘ zßsadnφm zp∙sobem p°ispφvß k
prozkoumßnφ a popularizaci slovenskΘ fotografie
20. stoletφ. Ocen∞nφ nezaslou₧φ jenom samotn²
text s °adou v²sti₧n²ch anal²z, charakteristik a
komparacφ, ale i dlouholetß badatelskß prßce
obou autor∙, p°inßÜejφcφ mnoho objev∙ neznßm²ch
Φi polozapomenut²ch autor∙ a d∞l, i jejich snaha
sledovat v²voj fotografickΘ tvorby v ÜirÜφm
kulturnφm i politickΘm kontextu a neukazovat
d∞jiny fotografie izolovan∞ od v²voje v²tvarnΘho
um∞nφ Φi spoleΦensk²ch
zvrat∙.
Vladimφr Birgus
| |
| | |
| |
Strana Φφslo 1 z celkem 1 |
|
 |
|
| |
|
|
| 
