!!! Poté, co vyšla Cubase SX následovala také její “ořezaná verze” – Cubase SL. Více na www.steinberg.net.

Cubase SX (1.01)

http://www.steinberg.net

Když se na trhu objevil program Nuendo, vypadalo to chvíli, že Steinberg odstavil Cubase někam na slepou kolej. Jenomže poté, co se na MusikMesse představil program Cubase SX, určitě o tom musíte pochybovat. Trochu to vypadá, jako by podobně, jako existovalo východní a západní Německo, žil svým způsobem i východní a západní Steinberg – týmy kolem Nuenda a Cubase, které se neustále snaží jeden druhého předhánět.

Musím se vám k něčemu přiznat. Hned po tom, co jsem nainstaloval nový produkt z laboratoří firmy Steinberg - Cubase SX - a pár hodin si s ním hrál, přemáhalo mě nutkání vytvořit v tomto díle seriálu takový déja-vu efekt. Spočíval by v tom, že bych otevřel svůj starý soubor, ve kterém jsem měl uloženou recenzi na Nuendo (viz Muzikus 2/2002), přidal jeden odstavec, změnil název a pár odstavců lehce přetvořil. Já bych si ušetřil práci a vy byste přesto dostali pravdivý obraz o Cubase SX.
Přes svůj název, kterým se hlásí k předešlým verzím Cubase, nemůže totiž program zapřít svou příbuznost právě s Nuendem, které v mnohém ještě předčí. Ať už se to týká ovládání, práce se soubory nebo členění jednotlivých menu. Pakliže jste si už na Nuendo zvykli, nebudete mít s přechodem na Cubase SX, která navíc umí importovat projekty Nuenda, žádný problém. Skalní uživatelé starých verzí Cubase budou mít po upgradu cestu trošku trnitější, ale rozhodně nebudou litovat, pokud ji podstoupí.

Práce s audiem

Hned po instalaci (a zaslepení USB portu donglem - hardwarovým klíčem), když otevřete hlavní okno Cubase SX, získáte pocit, že jste ho už někdy, byť v horší grafické úpravě, viděli. Tedy alespoň části. Vše je totiž upravené a hlavně rozšířené.
Horní lišta editačního okna je osázena (jako diamanty) ovládacími tlačítky. Není jich mnoho, ale zároveň je jich přesně tolik, abyste všechny editační funkce Cubase SX měli rychle po ruce. Najdete na ní módy kurzoru (též možno vyvolat klasicky pravým tlačítkem myši), jejichž pomocí můžete jednotlivé porce audia (eventy) přesunovat mezi stopami a v čase, stříhat (nůžky) a libovolně lepit dohromady, mazat nebo mutovat. Výborný je nástroj pro kreslení křivek automatizace, který zahrnuje freehand (volné kreslení), paraboly, sinusoidy, čtverce a trojúhelníky, které se přichytávají k vodícím čarám (podobně jako v ProTools).

Další skupinkou tlačítek je ovládání snapování, díky němuž můžete ihned podle potřeby přichytávání eventů zrušit nebo zapnout. Také lze volit mezi spoustou možností, k čemu se bude event přilepovat (další eventy, vodítka, kurzor nebo kombinace všech tří). Mód shuffle umožňuje prohodit polohu začátků dvou eventů. V průběhu práce oceníte, že můžete libovolně měnit hustotu souřadnicové sítě (přichytávat na úrovni celých nebo až čtyřiašedesátkových not). To nejdůležitější ale je, že tuto funkci máte po ruce a nemusíte ji zdlouhavě lovit v hlubinách submenu.

Levý okraj lišty editačního okna složí pro úpravu jeho zobrazení. Aktivací tlačítka "Show overview" vyvoláte pod lištou náhled tracků celého projektu, ve kterém máte odlišeny eventy podle barev, jaké jim přiřadíte. Pomocí tohoto nástroje se můžete ihned přesunout do místa, kam potřebujete, nebo zoomovat.

Další vychytávkou v této sekci je zobrazení tzv. Inspectora. Jedná se o záložkové menu každého audio nebo MIDI tracku, z něhož máte přístup ke všem možným parametrům. Najdete mezi nimi efektové sloty, parametry ekvalizéru, sendy, zkrátka všechno, co má šavle v mixpultu. Také samotné záhlaví tracku je poněkud širší, než bývalo zvykem. Kromě klasických prvků (jako mute, solo, record...) v něm narazíte také na tlačítka pro bypass vybraných částí mixu (send, EQ, efektové sloty) a ovládání automatizace.

Manipulace s eventy je stejně jako u Nuenda bezchybná. Obdélníky znázorňující porce audia jsou vybaveny vlastním ovládáním hlasitosti a fadů (které můžete editovat až ve dvanácti bodech). Kromě natahování a smršťování eventů lze tyto také roztahovat v čase, což oceníte zejména, když kromě wavů, aiffů nebo mp3 používáte při práci i soubory *.rex.

Efekty a mixáž

Kdekoli se objeví tlačítko "e", máte možnost editovat různé parametry. Tím, které najdete v záhlaví jednotlivých stop, vyvoláte dialogové okno stopy, ve kterém najdete čtyřpásmový parametrický ekvalizér, po osmi insertech a sendech. Ovládání je o to příjemnější, že pomocí jednoduchého rolovacího menu můžete přepínat mezi všemi tracky, a navíc nastavení včetně konfigurace pluginů volně kopírovat a vkládat do různých stop.

Do efektových insertů se připojují VST a DirectX pluginy. Před jejich instalací je ale rozumné si projít vestavěnou sadu. Najdeme mezi nimi dva druhy reverbů a dva delaye, ring modulátor či skvělý metalizer nebo flanger. Narazíme také na dobré distortion efekty - klasický Quadrafuzz a DaTube, který vcelku úspěšně simuluje teplý zvuk lamp. I když ochuzená o multiband compressor, je bohatá i sekce dynamických efektů. VST dynamics, známé též z Nuenda nebo Wavelabu, v sobě kombinuje Gate, Compressor a Limiter (jejichž pořadí v řetězci můžete libovolně měnit). Celkem čtyřiadvacet VST pluginů rozšiřuje ještě nabídka "process", která k nim přidává klasické funkce typu Normalize, Envelope nebo Pitch Shift.

Podle potřeby efekty aplikujete přímo na eventy nebo selekce zdrojových zvuků v audio editorů ale nejlépe, pokud na to stačí výkon vašeho počítače, do insertů na stopách VST mixu. Tak totiž nepřijdete o příjemnou možnost VST efektů - automatizaci.

Každý automatizovatelný parametr má svou vlastní stopu, která se rozbaluje z mateřského tracku editovacího okna. Takových stop může být pro jednu stopu hned několik. Na rozdíl od Nuenda se v nich už ale nebudete ztrácet, protože na pozadí každého z nich je stínově naznačená amplituda wavů ve stopě.

Automatizaci lze kromě ručního zakreslování zapisovat též pomocí VST Mixu. Ten také od dob starších verzí Cubase a Nuenda (konečně) doznal velkých změn. Už to není ta nepraktická úzká nudle, na níž najdete jen fadery šavlí, a ostatní parametry editujete pomocí dialogových oken. V dvojnásobném mixpultu Cubase SX už můžete přepínat pohledy podle toho, jestli chcete vidět ekvalizéry tracků, jejich inserty nebo sendy. Možnost zapisovat a číst automatizaci najdete ale také v oknech jednotlivých pluginů.

MIDI

Podobně jako s audio eventy, zacházíte v MIDI stopách i porcemi MIDI. S tím rozdílem, že u nich nemůžete individuálně nastavovat fady. MIDI eventy editujete v Key Editoru, kde zapisujete do mřížky, v níž se můžete orientovat podle klaviatury po levé ruce, nebo v případě bicích nástrojů otevíráte MIDI v Drum Editoru. Nebyl by to ale nástupce Cubase Score, kdyby se MIDI nedaly upravovat též ve Score editoru - tedy editoru pro zápis a úpravu not. (Mimochodem menu Score v nabídkové liště je to jediné, čím se liší od lišty Nuenda.)
Je asi zbytečné se rozepisovat o tom, co všechno v tomto notačním podprogramu najdete, protože mnohem kratší by byl seznam vlastností, které nemá. Jednoduché zapisování not myší (pochopitelně mnohem příjemnější než to ruční) je obohaceno o desítky značek pro dynamiku a speciální efekty (tremolo...). Do partitur, které pak můžete jednoduše tisknout (i do souboru), lze vkládat i texty a názvy nástrojů (chybička se vloudí, v anglické verzi 1.01 v tomto místě narazíte na německé výrazy).

Další samozřejmostí u Steinbergovic rodiny je podpora VST instrumentů. Firma jich hned také několik přibalila. Jedná se o příjemného automatického bubeníka LM-7 se třemi vestavěnými sadami bicích, tradiční VB-1 v bleděmodrém kabátku (zvukově se bohužel tahle virtuální basa nijak zvlášť nezlepšila) a zcela nový syntetizér a1 - duální oscilátor s až 16 hlasy a vestavěnými efekty (ring modulator, chorus). Příjemné na Cubase SX je, že ze záhlaví MIDI stopy máte přímo přístup k presetům virtuálního nástroje, do nějž je track připojen, čímž vám ušetří neustálé překlikávání mezi okny.

Každý VST instrument navíc v Mixéru disponuje svou vlastní šavlí, kterou lze podle libosti ověsit efekty jako běžnou audio stopu.
Pakliže stejným způsobem jako u audio tracku stiskneme buttonek "e", vyskočí na nás rozšířené dialogové okno stopy. Na rozdíl od audia zde však nenajdeme sloty na VST pluginy ani ekvalizér, ale inserty, do nichž se připojují až čtyři MIDI efekty. Také těch je v Cubase SX pěkná řádka. Za všechny (14) musím jmenovat alespoň klasický arpegiator Arpache 5, Autopan, Compressor nebo MIDI Echo, které na základě not, jež do něj vstupují (z tracku), vytváří další - dozvukové. Ale jeho možnosti jsou ještě mnohem širší...

Zároveň se v dialogovém okně MIDI stopy můžete rozhodnout, že data ze stopy (všechna nebo jen některé kanály) budete nezávisle na sobě posílat až do čtyř nástrojů. Ať už těch virtuálních nebo hardwarových.

Závěrem

Co dodat k tomuto krátkému výcucu z myriád funkcí Cubase SX? Snad jen to, že Steinberg s každým novým programem potvrzuje heslo: "Kupředu, zpátky ni krok." Cubase SX je univerzální nástroj, ať už chcete precizně pracovat se zvukem nebo s MIDI.

Připočtěme možnost importovat video, podporu ReWire, tedy možnost propojení s programy jako Reason, dvaatřicetibitové interní rozlišení a kvalitní Dithering od Apogee. K tomu je samozřejmá podpora vynálezů Steinberga - ASIO driverů, s nimiž jde ruku v ruce monitoring s minimální latencí, a nejnovějšího VST system link, s jehož pomocí je možné spojit výpočetní sílu více počítačů pro práci na jednom projektu (osobně si dokážu představit, kolik práce zastanou dva dvougigové procesory), což se při neomezeném počtu stop může dost hodit.
Jenom by mě zajímalo, jak bude vypadat další Nuendo, které podle slov zástupců firmy má být i nadále vlajkovou lodí flotily Steinberg.

Jakub Tureček
Psáno pro Muzikus 2002/08