Antares Autotune 3.0 û DirectX

http://www.antarestech.com

Nikdo nepochybuje o tom, ₧e Beatles dob°e zpφvali. Jen bubenφk Ringo na tom byl o malinko h∙°, co₧ mu ostatnφ spoluhrßΦi obΦas dßvali najevo. Nakonec z toho vznikl song, jeho₧ ·vodnφ sloka se dß p°elo₧it jako: ôKdy₧ budu zpφvat faleÜn∞, nebudete u₧ se mnou hrßt?ö Znßme to vÜichni û muzikanti si st∞₧ujφ na zp∞vßky, ₧e zpφvajφ faleÜn∞, a zp∞vßci zase na muzikanty, ₧e to majφ moc nahlas a tφm pßdem oni nic neslyÜφ.

TakΘ jsme p°ed pßr lety usilovn∞ hledali zp∞vßka. Jeden z nich zpφval tak d∞sn∞, ₧e to sßm poznal. Docela nßs odrovnal tφm, kdy₧ nakonec prohlßsil, ₧e pokud si dß Φaj, bude to pak naprosto super. Od tΘ doby piju Φaj taky, ale v²sledek se (zatφm) nedostavil. A₧ do minulΘho t²dne... To jsem si toti₧ nainstaloval Autotune.

Autotune je kdy₧...

Mnou testovanß verze Autotune 3.0 je software urΦen² pro PC, slou₧φcφ ke korekci intonaΦnφch nep°esnostφ a k modifikaci v²Üky jednotliv²ch t≤n∙. Detekuje v²Üku vstupnφho mono signßlu a koriguje ji bu∩ automaticky v reßlnΘm Φase, nebo v grafickΘm re₧imu, kde m∙₧eme p°ednastavit korekci t°eba jen jednotliv²ch ·sek∙ a zbytek nechat p∙vodnφ. Jednß se o plug-in, m∙₧eme jej spustit v jakΘmkoliv hudebnφm programu podporujφcφm DirectX v 6.1. a vyÜÜφ, jako je nap°φklad Sound Forge, Cakewalk apod. V mΘm p°φpad∞ to byla Cubase VST.

Rozpoznßvßnφ v²Üky t≤nu

Nejd∙le₧it∞jÜφ ·lohou je sprßvnß detekce v²Üky vstupnφho signßlu û pokud ji program Üpatn∞ urΦφ, bude samoz°ejm∞ v²sledek jinde, ne₧ bychom cht∞li. Na zaΦßtku jsem psal, ₧e Autotune pracuje s mono signßlem, ale p°esn∞ji se jednß o mono zvuk s≤lovΘho jednohlasΘho nßstroje nebo zp∞vu. ProΦ to tak je? K vysv∞tlenφ bude pot°eba trochu teorie:
Ka₧d² zvuk vznikß chv∞nφm, a¥ u₧ hlasivek, strun nebo elektronicky. Prßv∞ rychlost tohoto chv∞nφ urΦuje v²Üku t≤nu, kterou my vnφmßme. Graficky to lze zobrazit jako k°ivku slo₧enou z bod∙ p°edstavujφcφch jednotlivΘ hodnoty nam∞°enΘ p°i samplovßnφ. NejjednoduÜÜφm zvukem je sinusoida, tu umφ vygenerovat ka₧d² syntezßtor nebo zvukov² chip poΦφtaΦe, prost∞ takov² bezbarv² t≤n. Vypadß asi takhle:

Pokud ji₧ jde o zvuk n∞jakΘho jednohlasΘho nßstroje nebo hlasu, kter² mß svoje charakteristickΘ zabarvenφ, je pr∙b∞h slo₧it∞jÜφ, proto₧e vznikß sklßdßnφm vφce takov²chto jednoduch²ch k°ivek. Prßv∞ simulace tohoto sklßdßnφ je zßkladem zvukovΘ syntΘzy. S p∙vodnφ sinusoidou mß vÜak i tato k°ivka n∞co spoleΦnΘho, a tφm je periodickΘ opakovßnφ urΦitΘ Φßsti k°ivky (ji₧ zmφn∞nΘ chv∞nφ). Prßv∞ z rychlosti tohoto opakovßnφ Autotune urΦuje v²Üku danΘho t≤nu.

Kdy₧ vÜak zn∞jφ t°eba jen dva nßstroje unisono, dochßzφ ji₧ k jejich nepravidelnΘmu drobnΘmu rozla∩ovßnφ, co₧ mß za nßsledek ztrßtu opakovßnφ k°ivky. LidskΘ ucho je v tomto p°φpad∞ stßle schopno rozpoznßvat v²Üku t≤nu, ale Autotune ji₧ takov²to signßl nezpracuje. Vstupnφ signßl tedy musφ spl≥ovat v²Üe popsanß omezenφ.
Rychlost opakovßnφ urΦitΘ Φßsti k°ivky se vyjad°uje v hertzech (Hz), co₧ p°edstavuje poΦet kmit∙ za jednu sekundu. Program tedy m∞°φ rychlost opakovßnφ stejn²ch segment∙ a porovnßvß ji s kmitoΦty t≤n∙ v souΦasnosti pou₧φvan²ch stupnic.
Opakovßnφ je schopen rozpoznat ji₧ po n∞kolika cyklech, kterΘ jeÜt∞ nestaΦφ rozkmitat membrßnu reproduktoru û tedy jeÜt∞ d°φve, ne₧ zvuk slyÜφme. A i kdy₧ p°ipoΦteme zhruba 10 ms nutn²ch ke zpracovßnφ signßlu, mßme stßle rozumnou rychlost na zprocesovßnφ v reßlnΘm Φase.

AutomatickΘ dola∩ovßnφ

U₧ na zaΦßtku jsem zmφnil, ₧e si m∙₧eme vybrat bu∩ automatickΘ dola∩ovßnφ v reßlnΘm Φase, nebo grafick² m≤d. V prvnφm p°φpad∞ hodn∞ zßle₧φ na nastavenφ jednotliv²ch parametr∙, tak₧e se na n∞ poj∩me podφvat podrobn∞ji.
┌pln∞ v levΘm hornφm rohu okna nastavujeme samplovacφ frekvenci v rozmezφ 44,1û96 kHz. Ta musφ b²t shodnß s frekvencφ hostitelskΘho programu, jinak dojde k chybnΘmu urΦenφ v²Üky t≤n∙.
Rozsah rozpoznßvßnφ je urΦen nastavenφm Input Type, kde m∙₧eme vybφrat z mo₧nostφ Soprßn, Alt, Tenor a p∞veck² bas. Poslednφm nastavenφm je Bass, kde nejni₧Üφ m∞°iteln² kmitoΦet je 25 Hz. Pro srovnßnφ û prßzdnß struna E na baskyta°e mß kmitoΦet zhruba 41 Hz, tak₧e rozsah je dostateΦn².
Autotune si poradφ i se stereo signßlem, v tom p°φpad∞ je vÜak t°eba vybrat bu∩ levou nebo pravou stopu. K tomu slou₧φ p°epφnaΦ Select Pitch Reference.
Dvojice ovladaΦ∙ Retune Speed a Tracking urΦujφ rychlost dola∩ovßnφ a rozpoznßvßnφ v²Üky vstupnφho signßlu. Kdy₧ nastavφme Retune Speed na 0, dochßzφ k okam₧itΘmu dola∩ovßnφ, ale takΘ k odstran∞nφ vibrßta a dalÜφch v²razov²ch prost°edk∙ hlavn∞ u vokßl∙. Naopak vysokΘ hodnoty nad 50 jsou vhodnΘ a₧ pro dlouhΘ t≤ny, proto₧e software p°i kratÜφch prost∞ nestaΦφ zareagovat. Optimum je hodnota kolem 20 p°i zachovßnφ p°irozenosti projevu. Hodnota Tracking 25 a vyÜÜφ znamenß, ₧e na vstupu poΦφtßme s kvalitnφm signßlem bez Üumu a p°φpadnou zm∞nu opakovanΘ Φßsti k°ivky ji₧ m∙₧eme pova₧ovat za jin² t≤n. Ni₧Üφ hodnoty pou₧φvßme, kdy₧ se jednß t°eba o ₧ivou nahrßvku s p°eslechy, kde je t°eba za stßle jeÜt∞ trvajφcφ t≤n pova₧ovat i ·sek k°ivky s r∙zn²mi odchylkami od opakovanΘ Φßsti.
NejlepÜφ ale je si p°ehrßt dan² ·sek skladby a parametry upravit podle poslechu, proto₧e pro rychlΘ pasß₧e je urΦit∞ lepÜφ jinΘ nastavenφ ne₧ t°eba pro jednotlivΘ hlasy doprovodn²ch sbor∙.

Zprocesovan² signßl m∙₧eme jeÜt∞ upravit vibrßtem, kde nastavujeme tvar k°ivky (sin, square, sawtooth), hloubku (0û100 cent∙) a rychlost (0,1û10 Hz). Parametr Delay potom urΦuje, za jak dlouho od zm∞ny t≤nu a jeho dolad∞nφ zaΦne vibrato signßl ovliv≥ovat. P°esn∞ doladit, odstranit tφm i p∙vodnφ vibrato a p°idat ho zp∞t tady? Tak jednoduchΘ to zase nenφ. P°irozenΘ vibrato toti₧ nenφ jen cyklickß zm∞na v²Üky t≤nu, ale souΦasn∞ takΘ hlasitosti a n∞kdy i barvy. Kdy₧ vÜak tyhle v∞ci nejsou synchronizovßny, vyjde nßm stejnß chemie, jako p°i pou₧itφ vibrßta na dechy na levn²ch klßvesßch. DalÜφ verze Autotune si s tφm snad poradφ, zatφm vÜak doporuΦuji pou₧φvat sekci vibrßta velmi opatrn∞.

Po nastavenφ parametr∙ rozpoznßvßnφ zb²vß vybrat stupnici nebo vlastnφ skupinu t≤n∙, ke kter²m budeme dola∩ovat. Celkem si m∙₧eme vybrat z 29 p°ednastaven²ch stupnic, z nich₧ durovou, mollovou a p∙ltonovou asi budeme pou₧φvat nejΦast∞ji. P°iznßm se, ₧e v∞tÜinu ostatnφch, jako t°eba indonΘzskou, jsem ani p°edtφm neznal. Zßkladnφ t≤n danΘ stupnice potom vybereme nastavenφm hodnoty tlaΦφtka Key Selection. Tφm vÜak mo₧nosti nekonΦφ. Uprost°ed obrazovky je umφst∞n seznam t≤n∙. Zde m∙₧eme jeÜt∞ kter²koliv z nich zakßzat û Remove, nebo neprocesovat û Bypass. K Φemu je to dobrΘ? Kdy₧ pot°ebujeme doladit jen jednu notu, t°eba D, a vÜechny ostatnφ jsou v po°ßdku, oznaΦφme je pomocφ Bypass, a Autotune tak nechß beze zm∞ny. Pokud byl zp∞v tak nφzko, ₧e mφsto D to bylo skoro C#, musφme C# zruÜit tlaΦφtkem Remove a D naopak nechat. Software tφm pßdem jako nejbli₧Üφ notu vyhodnotφ C#, ale proto₧e je zakßzßna, doladφ k druhΘ nejbli₧Üφ, kter²m je D.

Grafick² m≤d

V∞tÜinou je to ale tak, ₧e n∞kterΘ noty klidn∞ i stejnΘ v²Üky jsou v po°ßdku, ale n∞kterΘ ne. V tom p°φpad∞ je v²hodn∞jÜφ pou₧φt grafick² re₧im, kde m∙₧eme p°esn∞ definovat, jak majφ b²t jednotlivΘ ·seky zprocesovßny. Do tohoto re₧imu a zp∞t se p°echßzφ pomocφ p°epφnaΦe Correction Mode.

Korekce zde probφhß ve t°ech krocφch:

1. Klikneme na tlaΦφtko Correct Pitch a p°ehrajeme upravovan² ·sek. Po skonΦenφ stiskneme stejnΘ tlaΦφtko znovu. V²sledkem je Φerven∞ vykreslenß k°ivka znßzor≥ujφcφ pr∙b∞h nam∞°en²ch v²Üek t≤n∙.

2. Nynφ mßme dv∞ mo₧nosti. Bu∩ pou₧ijeme tlaΦφtko Make Auto, kterΘ podle nastavenφ ovladaΦ∙ Retune a Tracking vykreslφ ₧lutou, opravenou k°ivku, nebo pomocφ Make Curve vykreslφme k°ivku shodnou s p∙vodnφ. Potom u₧ jen za pomoci myÜi a r∙zn²ch kreslφcφch re₧im∙ opravφme vadnß mφsta. Je mo₧nΘ takΘ k°ivku nakreslit ·pln∞ znovu, ale pro zachovßnφ p°irozenosti se mi osv∞dΦilo rad∞ji posouvat p∙vodnφ Φßsti.
3. Aktivujeme tlaΦφtko Correct Pitch a p°ehrajeme stejn² ·sek jako p°i naΦφtßnφ. Na v²stupu u₧ slyÜφme ·pravy podle toho, co jsme si nakreslili.

Pou₧itφ MIDI

Mß-li upravovan² zvuk jasn∞ danou melodii, m∙₧eme ji hrßt na klßvesßch ₧iv∞ p°i p°ehrßvßnφ dola∩ovanΘho materißlu, nebo pohodln∞ji nahrßt do sekvenceru û v tomto p°φpad∞ Cubase û a pak spustit souΦasn∞ s dola∩ovßnφm. Autotune je pak °φzen p°es MIDI a p°esn∞ vφ, kdy ke kterΘmu t≤nu dola∩ovat. Na stejnΘm principu je zalo₧ena znßmß popovß skladba Believe, zpφvanß Cher, kde do melodie vokßlu byly um∞le p°idßny t≤ny, kterΘ zp∞vaΦka p∙vodn∞ nezpφvala. MIDI m∙₧eme pou₧φt takΘ k v²b∞ru t≤n∙ do stupnice. Nemusφme tak p°em²Ület, jestli v melodii vokßlu je D nebo nenφ. Prost∞ ji p°ehrajeme, nezßle₧φ na tom, jak rychle, a software si u₧ nastavφ, co je t°eba.

Prßce s Autotune

Autotune jsem pou₧φval s Cubase 5.0 b∞₧φcφ pod Windows 2000. Instalace prob∞hla bez problΘm∙, v pr∙b∞hu zkouÜenφ program ani jednou nespadl ani nezamrzl.

Plug-in se pou₧φvß jako insertovan² efekt, na ka₧dou stopu tak vlastn∞ spouÜtφme dalÜφ Autotune. Jejich celkov² poΦet je omezen pouze v²konem poΦφtaΦe.

ZkouÜel jsem dola∩ovat nßstroje i vokßly. V obou p°φpadech se software chovß podobn∞, jen se zp∞vy je pot°eba si dßt v∞tÜφ prßci, proto₧e p°i v∞tÜφch korekcφch se z nich rychle vytrßcφ p°irozenost. Prost∞ platφ po°ßd, ₧e to, co nenatoΦφme rovnou dob°e, se u₧ pak dohßnφ t∞₧ko. Ovlßdßnφ je rychle zvlßdnutelnΘ, v mnoha p°φpadech postaΦφ rozumn∞ nastavit parametry Auto m≤du a je to. K pochopenφ funkce programu auto°i p°ilo₧ili n∞kolik ukßzek, kterΘ sice byly umφst∞ny jinde a pod jin²m jmΘnem, ne₧ uvßd∞l manußl, ale po jejich nahrßnφ do Cubase jsem m∞l dojem, ₧e u₧ vφm jak na to. Na obrßzku je zvuk sv²m pr∙b∞hem p°ipomφnajφcφ sirΘnu, nebo houkaΦku, ale s pomalejÜφm pr∙b∞hem.

Ovßlnß Φßst k°ivky je p∙vodnφ signßl zobrazen² v grafickΘm re₧imu. Schodovitß Φßst jsou vlastn∞ t≤ny, kterΘ Autotune p°i°adφ p°i nejrychlejÜφ mo₧nΘ korekci (Retune Speed nastavφme na 0). P°i v²slednΘm poslechu u₧ neslyÜφme sirΘnu, ale stupnici hranou nahoru a zase dol∙. Tak, jak zv∞tÜujeme hodnotu Retune Speed, zaobluje se i korigovanß k°ivka. P°i maximßlnφm nastavenφ u₧ vlastn∞ k dola∩ovßnφ nedochßzφ a k°ivky jsou shodnΘ.

Mn∞ se osv∞dΦila rychlost mezi 20 a 30, stejn∞ tak i v grafickΘm re₧imu p°i automatickΘm vykreslenφ korekΦnφ k°ivky. Potom jsem umazßval ·seky bez nutn²ch ·prav, n∞kde nechßval automatickΘ a n∞kde û hlavn∞ na konci slov û upravoval a p°ekresloval ruΦn∞. Vibrato jsem nakonec kv∙li nep°irozenΘmu zvuku nepou₧φval v∙bec. V kombinaci s extrΘmnφm nastavenφm ostatnφch parametr∙ se ve spojenφ s nφm dß experimentovat s v²slednφm zvukem, tak₧e to pro n∞koho m∙₧e b²t naopak v²hodou.

Zßv∞r

Autotune se uplatnφ ve vÜech digitßlnφch nahrßvacφch studiφch, a¥ ji₧ jako dola∩ovacφ software nebo pro zvukovΘ experimenty. ╚asov∞ omezenΘ pln∞ funkΦnφ demo je k dispozici na www.antarestech.com, plnß verze se prodßvß za 10 764 KΦ.
Na stejn²ch strßnkßch je uvedeno, ₧e v²robce pod nßzvem Antares Vocal Producer nabφzφ pro ₧ivß vystoupenφ verzi do racku vΦetn∞ simulacφ mikrofon∙. Mßme se tedy na co t∞Üit.

Richard Markuzy
Psßno pro Muzikus 2002/08