PLEX û restructuring synthesizer
Restrukturujφcφ syntetizΘr? Co si pod
tφm p°edstavit? To se rozbije n∞jakß struktura, a pak se v tom n∞kdo zaΦne
p°ehrabovat?! Jedna hromada, druhß hromada, t°etφ...
Vidφte, a ono to prßv∞ tak n∞jak je!
Za tφmhle mal²m kouskem VST softwaru je nejspφÜ po°ßdn² kus prßce. Podepsal
se pod nφ Wolfgang Palm, legendßrnφ postava z digitßlnφho dßvnov∞ku, tv∙rce
slavnΘho wave table syntetizΘru PPG Wave. Vyrßbφ a distribuuje ho Steinberg.
Palmova restrukturalizace zaΦφnß u akustickΘho zvuku. Nasampluje ho (doufßm!)
a pak se v n∞m zaΦne vrtat. Rozvrtß ho na Φty°i kusy, kter²m °φkß parcißlnφ
komponenty.
Prvnφ dostane nßzev Top. Obsahuje svrchnφ Φßst akustickΘho spektra. Hodn∞
svrchnφ, jak vyjde najevo p°i samostatnΘm poslechu. SyΦφ to, sviÜtφ a cvrlikß.
Druhß se jmenuje Base. Jak se dalo Φekat, obsahuje ten spodnφ dφl frekvencφ,
vlastn∞ cel² zbytek. Je to m∞kkΘ, hustΘ a nemß to hrany.
Ze s≤lovΘho poslechu naslepo velmi Φasto nepoznßte, o jak² nßstroj vlastn∞
jde. Pak si p°eΦtete, ₧e to je skupina viol, a opravdu, n∞co na tom tvrzenφ
bude!
T°etφ komponenta je Wolfgangova t°inßctß komnata. Pojmenoval ji Filter. Kdy₧
si ji poslechnete, neuslyÜφte nic. Wolfgang z t∞ch viol n∞co vytßhl a n∞co
z toho sestrojil. Co to bylo a co to je, ne°ekne. Pr² specifickΘ charakteristiky,
kterΘ poskytujφ zvuku z°eteln² tonßlnφ obrys. Jaksi potuteln∞ vysv∞tluje,
₧e se jednß o akustickΘ prom∞ny frekvencφ v Φase. ┌daje o pr∙b∞hu t∞ch prom∞n
n∞jak sestrkal dohromady a moduluje to jedin²m parametrem, kter²m ty prom∞ny
v Φase jeÜt∞ trochu prom∞≥uje, taky v Φase, proto₧e ten parametr vykresluje
obßlku.
K poslednφ ze Φty° komponent se zachoval maceÜsky, tedy pokud se n∞co takovΘho
dß °φct o chlapovi: nechal ji sirotu beze jmΘna. Obsahuje pr² jen "rozvφjenφ
·rovnφ signßl∙ Top a Base", vyjßd°eno po naÜem zkrßtka dv∞ prostΘ amplitudovΘ
obßlky a na rozdφl od p°edchozφch si s nφ m∙₧ete d∞lat, co se vßm zlφbφ. V₧dy¥
°φkßm, sirota!
Zmφn∞nΘ struktury, alespo≥ prvnφ t°i, podle vÜeho autor dob²val velmi slo₧it²mi
postupy. Jak Top, tak Base na poslech p°φliÜ nep°ipomφnajφ jednoduÜe se°φznutß
pßsma. Nemluv∞ o filtru, tam u₧ asi musel n∞kde prolΘzt Φernou dφrou.
Wolfgang Palm takhle zpracoval devadesßt r∙zn²ch zvuk∙, kterΘ v nßstroji slou₧φ
jako zdroje komponent. ┌daje o nich jsou roztrouÜeny do 1515 mal²ch podivn∞
Φφslovan²ch soubor∙, kterΘ vÜak na disku zaberou dohromady 178 megabajt∙.
Nßzev ka₧dΘho z nich je opat°en pravd∞podobn∞ v²sti₧n²m sufixem .raw, tedy
"syrov²".
Kdy₧ se dß dohromady Top, Base a Filter z tΘho₧ zdroje, vyjde z toho p∙vodnφ
akustick² zvuk.
Vtip tΘhle koncepce vÜak spoΦφvß v tom, ₧e m∙₧ete libovoln∞ sklßdat k sob∞
komponenty r∙znΘho p∙vodu a to je prßv∞ okam₧ik, ve kterΘm se zaΦnou dφt v∞ci.
Mßte k tomu ovßlnou paletu s 33 polφΦky. Podle nßlady osadφte ka₧dΘ z polφΦek
zvukov²m zdrojem, vyta₧en²m z menu, kterΘ je d∞leno podle p°φbuzn²ch kategoriφ.
Krom∞ akustick²ch nßstroj∙ zde naleznete i spoustu perkusφ, elektrickΘ klßvesy
a hluky s pom∞rn∞ obskurnφmi nßzvy.
Na palet∞ jako hracφ kameny le₧φ t°i barevn∞ odliÜenΘ ikony. Zelenß p°edstavuje
Top, Φervenß Base a ₧lutß Filter. St∞hovßnφm ikon mezi seskupen²mi zdroji
vybφrßte konkrΘtnφ komponentu konkrΘtnφho zvuku. Nemusφm asi zvlßÜ¥ zd∙raz≥ovat,
₧e Φφm vzdßlen∞jÜφ jsou od sebe zvuky volen²ch zdroj∙, tφm pozoruhodn∞ji vypadß
v²sledek. Ze zaΦßtku je to trochu loterie, ale Φasem si Φlov∞k dovede vypracovat
urΦit² systΘm souvislostφ.
Nejzajφmav∞jÜφ je, ₧e skoro vÜechno, co se vßm poda°φ slo₧it, mß jak²si t∞₧ko
definovateln², ale nesporn∞ "akustick²" charakter.
Za zmφnku stojφ, ₧e originßlnφ zvukovΘ zdroje ve sprßvnΘm posklßdßnφ ani zdaleka
nedosahujφ v∞rnosti sampleru. VÜude je slyÜet takovß nepopsatelnß elekt°ina.
Co mi to jenom p°ipomφnß? û Äe by PPG Wave? A vφte, ₧e asi opravdu ano?!
A to jsme po°ßd u prostΘho sklßdßnφ, ani₧ bychom se dotkli n∞jakΘho modulaΦnφho
parametru. T∞ch kupodivu nenφ moc, ale ukazuje se, ₧e i v jednoduchosti m∙₧e
b²t sφla.
Ka₧dß ze t°φ hlavnφch komponent mß vlastnφ ADSR obßlku. Po zß₧itcφch s obßlkami Absynthu dφvßte se s ned∙v∞rou na jejφ starobylou prostotu. Ale brzy vyjde najevo, ₧e i to zdßnlivΘ mßlo staΦφ k dramatick²m prom∞nßm. Ka₧dß obßlka navφc obsahuje obßlky dv∞: jednu pro nejni₧Üφ t≤novou v²Üku, druhou pro nejvyÜÜφ. P°i pohybu po klßvesnici pak nßstroj mezi ob∞ma krajnφmi vzorci dynamicky interpoluje. Velmi elegantnφ p°φstup ke key scalingu û n∞co podobnΘho v jednoduÜÜφ verzi znßme t°eba z Ensoniq ASR-10, kter² interpoluje ·Φinek ·hozovΘ rychlosti! Krom∞ toho na strßnce s obßlkami najdete n∞kolik parametr∙ pro modulaci ·hozovou rychlostφ: ta m∙₧e ·Φinkovat na celkovou hlasitost komponenty, na strmost fßze Attack a na hodnotu parametru Start Offset, kter²m lze nastavit posunutφ zaΦßtku zvuku zhruba v oblasti ·vodnφho transientu, podobn∞, jako kdybyste u samplu posouvali jeho start o n∞co blφ₧ ke konci.
DalÜφ modulaΦnφ kapacitu nabφzφ LFO, op∞t pro ka₧d² komponent samostatn∞.
V²b∞r z p∞ti vlnov²ch pr∙b∞h∙, mo₧nost jejich p°ekreslenφ do libovolnΘ podoby,
MIDI sync, zpo₧d∞nφ nßb∞hu. Stisknete-li u zvolenΘ komponenty tlaΦφtko Master,
platφ aktußlnφ hodnoty LFO parametr∙ pro ob∞ zb²vajφcφ.
EditaΦnφ strßnka Global obsahuje jeÜt∞ samostatn² LFO generßtor pro vibrato,
stereo Pan a stereo enhancer (Spread) a jednoduch² DSP, p°epφnateln² do dvou
mod∙: delay (a₧ 2 vte°iny, MIDI sync) a modulaΦnφ delay (chorus, flanger).
Vzhledem k tomu, ₧e jde o VST aplikaci, je samoz°ejm∞ mo₧nΘ za PLEX insertovat
°adu dalÜφch efekt∙ z rozsßhlΘ nabφdky plug-in algoritm∙. Na strßnce Global
lze takΘ p°i°adit ·Φinek modulaΦnφho koleΦka k n∞kterΘmu z ostatnφch parametr∙
v systΘmu.
Presety jsou ulo₧eny ve Φty°ech bankßch po Üestnßcti, s nßstrojem dostanete
asi 300 tovßrnφch zvuk∙, editovanΘ banky se uklßdajφ na harddisk.
PLEX, instalovan² v rßmci VST, m∙₧e b²t samoz°ejm∞ ovlßdßn z externφ klßvesnice,
mß takΘ vlastnφ "v²suvnou" klßvesnici, na kterou m∙₧ete hrßt myÜφ,
nebo m∙₧e p°ehrßvat p°i°azenou MIDI stopu sekvenceru.
Je monotimbrßlnφ, polyfonnφ a₧ do 64 hlas∙, na VST konzoli m∙₧ete instalovat
tolik PLEX∙, kolik jich zvlßdne CPU.
Pravda je ovÜem takovß, ₧e instalace jedinΘho PLEXu spustφ v poΦφtaΦi po°ßdnou
vich°ici. S t∞mi Wolfgangov²mi komponentami se z°ejm∞ provozujφ nep°edstavitelnΘ
eskamotß₧e. Minimßlnφ po₧adavky na systΘmov² v²kon jsou toti₧ mimo°ßdnΘ. U
PC to jeÜt∞ ujde, musφte mφt aspo≥ Pentium III na 600 MHz, ale Macintosh pot°ebuje
procesor G4 400 MHz nebo rychlejÜφ a na obou platformßch si PLEX pro sebe
zabere nejmΘn∞ 180 MB volnΘ RAM!!!
Testoval jsem ho na svΘm Macu G3 a 350 MHz. Fungoval bezvadn∞, ale sahal p°itom
a₧ na samou hranici kapacity CPU. Nic jinΘho u₧ bych nenainstaloval a to,
₧e by Logic navφc p°ehrßval jeÜt∞ n∞jakΘ audiostopy, je pustß utopie. ZaΦal
koktat, u₧ kdy₧ jsem ho spustil naprßzdno.
Vφm, ₧e ne ka₧d² mß doma poΦφtaΦ tak nadupan², aby PLEXovu ₧ravost bez duÜevnφho
ot°esu ukojil.
Jinak bych hned °ekl, abyste nevßhali.
AΦkoliv na prvnφ pohled vypadß jako hraΦka, mßm p°ed sebou opravdov² unikßt,
kter² ze sebe dovede vyloudit nesl²chanΘ zvuky. A jsem up°φmn∞ zv∞dav, k jak²m
konΦinßm vlastn∞ tahle neΦekanß inovace zamφ°φ.
A zase jsme u srovnßnφ s PPG: tenhle syntetizΘr prost∞ p°edb∞hl svou dobu.
Asi jste si vÜimli, ₧e jsem vßm to tady dneska podal trochu jako pohßdku,
ale v∞°te mi, m∙₧e za to bßsnφk Wolfgang. V kapitole slibn∞ nadepsanΘ "Jak
tenhle nßstroj funguje" toti₧ barvit∞ lφΦφ proces p°etahovßnφ ikon mezi
polφΦky.
Myslφte snad, ₧e vßs by z toho fantas nechytil?!
Miki Jelφnek
Psßno pro Muzikus 2002/11
