Steinberg D'cota
Multiple Synthesis VST Instrument
Zatímco klávesové syntezátory až na výjimky ve stojatých vodách opakují (a
popravdě i stále ještě zdokonalují) dobře zaběhnutý model ROM playerů, mezi
jejich softwarovými souputníky se každou chvíli zčeří hladina. Jejich kvalita
i výkon už dávno nabízejí možnost pořídit si jenom samotnou MIDI klávesnici
a všechny zvukové generátory uschovat do jednoho počítače. Ve srovnání s hardwarovou
sestavou je to řešení nejenom podstatně levnější, ale právě pro relativně
nízké ceny i nesrovnatelně flexibilnější – kdo má ambice držet krok s nejnovějším
vývojem, může tak činit neustále.
A mohu říci rovnou zkraje, že kousek, který jsem právě nainstaloval do počítače,
hned po zběžném poslechu (znovu) potvrdí, že zmíněná koncepce opravdu dává
smysl.
Obecná charakteristika
D'cota je poměrně honosně označen za nástroj s mnohočetnou syntézou. Místo
“multiple” by ovšem klidně mohlo stačit “triple”, neboť použité typy syntézy
jsou celkem tři: analogová, spektrální” a wave” syntéza. To členění ve skutečnosti
odráží především rozličné schopnosti filtrace zdrojového zvuku, ale právě
díky filtrům každý ze tří systémů představuje komplexní prostředí s jedinečnými
vlastnostmi. Jednotlivé moduly nejsou navzájem nijak provázané a není možno
je kombinovat v jednom zvukovém programu (patch). Každý program obsahuje čtyři
skupiny parametrů – tři z nich odpovídají jednotlivým typům syntézy, ačkoliv
prakticky se v okamžiku zvolení programu uplatní jenom jeden z nich a sice
ten, který byl právě “platný” při ukládání programu do banky. Dva zbývající
však nemusí být pouhou hlušinou, protože je můžete během produkce jediným
kliknutím libovolně aktivovat. Čtvrtou skupinu tvoří jakési globální (common)
parametry, které se při přepínání typů syntézy nezmění: jsou to především
obálky, LFO, modulační matice a nastavení efektové jednotky s audio výstupy.
D'cota je nástroj multitimbrální, jediná VST instalace tak může produkovat
až osm různých zvuků na osmi MIDI kanálech a 128 polyfonních hlasů (1 až 32
hlasy na MIDI kanál), VST umožňuje i vícečetnou instalaci, která znásobí počet
zvukových programů i polyfonní kapacitu. Ve skutečnosti ovšem jak polyfonie,
tak počet instalovaných nástrojů závisí na výkonnosti CPU počítače a sluší
se tu zdůraznit, že podobně jako Plex je i D'cota velmi náročný na kapacitu
procesoru. Minimální doporučená konfigurace pro PC je Pentium III/800 MHz/Windows
XP nebo 2000, pro Macintosh pak G4/400 MHz/ MacOS 9 nebo X. Syntezátor navíc
vyžaduje i 20 MB volné RAM (připočtené k nárokům hostitelské aplikace). Pro
polyfonii ovšem neplatí známé pravidlo, že se její kapacita v syntezátorech
dělí počtem použitých oscilátorů v programu. Teoreticky je to dlouho očekávaná
dobrá zpráva, ve skutečnosti se však komplexnost struktury programu náležitě
odrazí na okamžitém zatížení CPU, takže se současnými počítači jsme zatím
stále tam, kde vždycky.
Nástroj vystupuje jako systém osmi partů: každý má přiřazen zvukový program,
vstupní MIDI kanál, pan, maximální hodnotu polyfonie a jeden ze čtyř stereo
výstupů. Čtyři nezávislé stereo výstupy jsou unikátní vlastnost, ovšem za
předpokladu, že je hostitelská VST aplikace dovede využít – v naprosté většině
případů to zatím neplatí.
Analog
Analogový syntezátor je virtuálním modelem klasické subtraktivní syntézy.
Zvukový generátor obsahuje tři oscilátory, každý z nich má na výběr z velkého
počtu vlnových průběhů. Vedle základních (pila, parabola, obdélník, trojúhelník,
sinus) je mezi nimi i řada speciálních profilů. Formantové (12 typů) mají
selektivně zdůrazněné určité frekvence a simulují harmonické resonance, které
charakterizují poměry např. v akustických nástrojích. Vokální (7 typů) jsou
zvláštní odrůdou formantových, obsahují mimo jiné i zpívané” samohlásky. Parciální
zvuky (7 typů) jsou tvořeny vybranými skupinami harmonických frekvencí bez
základního tónu, tyto frekvence mají na rozdíl od přirozené akustiky stejnou
intenzitu – některé tudíž znějí i vícehlase v harmonických intervalech. ResoPulse
(12 typů) jsou komplexní průběhy, každý z nich specificky zdůrazňuje vždy
další z dvanácti harmonických frekvencí v přirozené řadě. Slope ve stejné
řadě jednotlivé harmonické eliminují, takže poslední v řadě už je vlastně
prostý sinus. NegSlope podobně postupně potlačuje frekvence nižší, než je
základní tón.
Každý oscilátor je laditelný v rozsahu osmi oktáv s jemným doladěním ±50 centů.
První dva mohou modulovat šířku vlnového pulsu (Wave Modulation), k dispozici
je i frekvenční modulace (FM), kdy oscilátor 1 slouží jako modulátor a další
dva oscilátory jsou nosiči (carriers). Všechny tři mají vypínatelný klávesový
tracking a synchronizaci (vlnový cyklus je restartován s každým novým tónem).
Mixážní sekce kromě regulace úrovní jednotlivých oscilátorů obsahuje i zdroj
bílého šumu a kruhový modulátor.
Subtraktivní filtr má na výběr z osmi charakteristik frekvenčních propustí:
čtyři nízkofrekvenční (LowPass) o strmostech 12 až 24 dB na oktávu, dvě vysokofrekvenční
(HighPass) 24/12 dB a dvě 12 dB pásmové (BandPass a jeho inverze – Notch).
Kromě obvyklé regulace Cutoff, Resonance a Tracking jsou tu i parametry Drive
(stupňuje účinek filtru až k distorzi) a Shift (mění Cutoff frekvence subfiltrů,
z nichž se filtr interně skládá, čímž vznikají zajímavé speciální efekty).
Glide je polyfonní portamento v rozsahu 0–80 vteřin, s tlačítkem pro legato
režim (Fingered).
Součástí analogového modulu je i jednoduchý, ale účinný arpeggiátor působící
v rozsahu 1–8 oktáv ve čtyřech módech (up, down, alternating, random) s velkým
počtem rytmických předpisů – pravidelné pulsy v hodnotách 1/32–1/1 a 8 typů
různě rytmizovaných presetů.
Spectrum
Základem spektrální syntézy je 6 oscilátorů, které mohou být zapojeny v devíti režimech o různém počtu. Jelikož jsou oscilátory vybaveny děliči kmitočtů, mohou vytvářet i harmonické konfigurace. Každý oscilátor produkuje dva vlnové průběhy (A a B, volba ze šesti typů), navíc však se samostatně modelovanou komplexní harmonickou strukturou, kterou obstará spektrální filtr (15 presetů). Její frekvenční diagram je zobrazen na displeji a je možné jej pomocí myši libovolně upravit jednoduchým překreslením, takže možnosti systému jsou doslova nevyčerpatelné. Podobně jako u Absynthu (Native Instruments) se tyto změny projeví i na znějícím tónu v reálném čase.
Parametr Detune umožní jemné až extrémní rozladění systému, Raster postupně
redukuje jednotlivé harmonické frekvence. Oba spektrální filtry mají i klasický
subtraktivní regulátor Cutoff. Parametr Morph reguluje vzájemnou intenzitu
vlnových průběhů A a B, a umožňuje tak manuální i modulovatelný morphing.
I tady je k dispozici stejné portamento jako v analogové časti.
Wave
Zdrojem zvuku je podobný generátor jako v modulu Spectrum – jeden oscilátor
se zjednodušeným harmonickým filtrem, vlnový průběh B je tu však zrcadlovou
inverzí průběhu A. Harmonická struktura je i tady editovatelná prostřednictvím
zobrazení na displeji. Obdobně fungují i parametry Cutoff, Morph a Raster.
Zvuk z tohoto zdroje pak pokračuje do soustavy tří paralelně uspořádaných
hřebenových filtrů. Každý z nich je vybaven zpětnou vazbou, takže je schopen
produkovat vlastní resonanční tón, jehož intenzitu reguluje parametr Resonance.
Pitch mění frekvenční charakteristiky hřebenových filtrů a tudíž i výšku zpětnovazebního
tónu, Detune filtry navzájem rozlaďuje.
Parametr Crackle posílá do hřebenových filtrů navíc ještě šum. V malých intenzitách
se projeví jako nepravidelné praskání a “poruchy”, postupně se prosazuje kontinuální
šum.
Součástí Wave syntetizéru je Phrase Module, jednoduchý krokový sekvencer s šestnácti notami. Dají se i sdružovat do složitějších rytmů a melodií. Sekvence jsou nabízeny v presetech, ale je tu i možnost jejich libovolné editace. Celkem je pro jednotlivý program k dispozici šestnáct sekvencí, každá z nich může být přiřazena k jedné konkrétní klávese, která sekvenci spustí. Phrase Module tedy funguje odlišným způsobem než arpeggiátor.
Globální parametry
Modulační matrice sdružuje 10 zdrojů: Aftertouch, ModWheel, KeyTrack, Velocity,
obálky a LFO. Tyto zdroje je možno libovolně adresovat na kterýkoliv parametr
zvoleného syntezátoru.
Systém disponuje čtyřmi ADSR obálkami, které se dají graficky editovat na
displeji. Každá obálka má i tlačítko pro funkci Retrigger (spustí obálku pro
každý nově zahraný tón nezávisle na ostatních) a Punch (fáze Decay nastupuje
o několik milisekund později, čímž je zvýrazněn Attack).
Dva LFO generátory mají klasickou koncepci s výběrem sedmi vlnových průběhů
(sinus, trojúhelník, obdélník, Rump Up a Rump Down (pila), Sample/Hold (nepravidelný
obdélník) a Random (náhodné kmity). LFO má čtyři synchronizační režimy: Part
(LFO běží kontinuálně bez ohledu na signál z klávesnice), MIDI (synchronizace
s externím MIDI clockem), Voice (LFO je polyfonní, každý zahraný hlas má svůj
vlastní cyklus), Key (jako Voice, ale cyklus je spouštěn pro každou stisknutou
klávesu).
Efektová jednotka na výstupu nástroje obsahuje tři paralelní algoritmy: Distorze
(Hard, Soft, Tape, Tube), Delay v délce 0–728 ms nebo MIDI Clock (Mono, Stereo,
Bouncing) a Chorus/Phaser/Flanger. Efekty jsou editovatelné, relativně jednoduché,
ale dost kvalitní. Výhodou integrovaného multiefektu je, že jeho nastavení
je uloženo společně s programem, takže se automaticky proměňuje s volbou každého
nového zvuku. VST sběrnice v hostitelském softwaru samozřejmě nabízí možnost
použít kvalitnější efekty, ale tahle flexibilita jí chybí.
Na výstupu jsou také tři tlačítka pro funkci Sample. Ty mají vliv na výstupní
vzorkovací frekvenci, která normálně odpovídá vzorkovací frekvenci, s níž
pracuje VST hostitel (tlačítko I). Tlačítko II ji dělí dvěma a tlačítko III
dokonce čtyřmi. Použití těchto tlačítek samozřejmě vede k degradaci zvuku,
zejména v souvislosti s úbytkem harmonických frekvencí. Může to být využito
jako speciální efekt, ale významný je i fakt, že změna vzorkovacího kmitočtu
zároveň drasticky snižuje zátěž CPU.
Souhrn
D'cota jako celek tvoří unikátní syntezátor s vynikajícím zvukem a pozoruhodnými
vlastnostmi. Analogová část nabízí všechno, co je potřeba k dosažení přesvědčivé
analogové emulace. Pro úplnou věrnost tady chybí snad jen simulace vrtkavého
rozlaďování analogových syntetizérů, kterou jsme viděli třeba v soft verzi
Prophet 5.
Oba speciální syntetizéry s harmonickými filtry přinášejí vynikající možnosti
pro vytváření širokého spektra pseudoakustických zvukových barev. Svými schopnostmi
mnohdy hraničí až s kapacitou virtuální syntézy VL nástrojů od Yamahy.
Výsledný zvuk je ovšem vždy syntetický”, ale variabilita je tak ohromná, že
vedle tohoto nástroje nebude středně náročný uživatel pravděpodobně potřebovat
nic jiného.
Systém je navíc velmi přehledný, lze s ním pracovat intuitivně i bez nahlédnutí
do manuálu, editace je jednoduchá a efektivní.
Důležité je i připomenout, že všechny editační prvky je možno dynamicky ovládat
i ze záznamu v hostitelském sekvenceru, což je jednou ze základních předností
VST.
V dnešní VST džungli často narazíte i na nestabilní a podivně se chovající
produkty. D'cota mezi ně nepatří, po celou dobu testování jsem nezaznamenal
jediný problém, a to jsem si s ním vyhrál dost vydatně.
Velmi dobře napsaný a přehledný je i trojjazyčný manuál (čeština ovšem chybí).
Máte li zájem o výkonný a spolehlivý syntezátor s mimořádným rozpětím zvukových
barev a máte-li počítač s odpovídajícím výkonem, rozhodně doporučuji vaší
pozornosti.
Miki Jelínek
Psáno pro Muzikus 2003/06
