Steinberg D'cota

Multiple Synthesis VST Instrument

http://www.steinberg.net

Zatφmco klßvesovΘ syntezßtory a₧ na v²jimky ve stojat²ch vodßch opakujφ (a popravd∞ i stßle jeÜt∞ zdokonalujφ) dob°e zab∞hnut² model ROM player∙, mezi jejich softwarov²mi souputnφky se ka₧dou chvφli zΦe°φ hladina. Jejich kvalita i v²kon u₧ dßvno nabφzejφ mo₧nost po°φdit si jenom samotnou MIDI klßvesnici a vÜechny zvukovΘ generßtory uschovat do jednoho poΦφtaΦe. Ve srovnßnφ s hardwarovou sestavou je to °eÜenφ nejenom podstatn∞ levn∞jÜφ, ale prßv∞ pro relativn∞ nφzkΘ ceny i nesrovnateln∞ flexibiln∞jÜφ û kdo mß ambice dr₧et krok s nejnov∞jÜφm v²vojem, m∙₧e tak Φinit neustßle.
A mohu °φci rovnou zkraje, ₧e kousek, kter² jsem prßv∞ nainstaloval do poΦφtaΦe, hned po zb∞₧nΘm poslechu (znovu) potvrdφ, ₧e zmφn∞nß koncepce opravdu dßvß smysl.

Obecnß charakteristika

D'cota je pom∞rn∞ honosn∞ oznaΦen za nßstroj s mnohoΦetnou syntΘzou. Mφsto ômultipleö by ovÜem klidn∞ mohlo staΦit ôtripleö, nebo¥ pou₧itΘ typy syntΘzy jsou celkem t°i: analogovß, spektrßlnφö a waveö syntΘza. To Φlen∞nφ ve skuteΦnosti odrß₧φ p°edevÜφm rozliΦnΘ schopnosti filtrace zdrojovΘho zvuku, ale prßv∞ dφky filtr∙m ka₧d² ze t°φ systΘm∙ p°edstavuje komplexnφ prost°edφ s jedineΦn²mi vlastnostmi. JednotlivΘ moduly nejsou navzßjem nijak provßzanΘ a nenφ mo₧no je kombinovat v jednom zvukovΘm programu (patch). Ka₧d² program obsahuje Φty°i skupiny parametr∙ û t°i z nich odpovφdajφ jednotliv²m typ∙m syntΘzy, aΦkoliv prakticky se v okam₧iku zvolenφ programu uplatnφ jenom jeden z nich a sice ten, kter² byl prßv∞ ôplatn²ö p°i uklßdßnφ programu do banky. Dva zb²vajφcφ vÜak nemusφ b²t pouhou hluÜinou, proto₧e je m∙₧ete b∞hem produkce jedin²m kliknutφm libovoln∞ aktivovat. ╚tvrtou skupinu tvo°φ jakΘsi globßlnφ (common) parametry, kterΘ se p°i p°epφnßnφ typ∙ syntΘzy nezm∞nφ: jsou to p°edevÜφm obßlky, LFO, modulaΦnφ matice a nastavenφ efektovΘ jednotky s audio v²stupy.

D'cota je nßstroj multitimbrßlnφ, jedinß VST instalace tak m∙₧e produkovat a₧ osm r∙zn²ch zvuk∙ na osmi MIDI kanßlech a 128 polyfonnφch hlas∙ (1 a₧ 32 hlasy na MIDI kanßl), VST umo₧≥uje i vφceΦetnou instalaci, kterß znßsobφ poΦet zvukov²ch program∙ i polyfonnφ kapacitu. Ve skuteΦnosti ovÜem jak polyfonie, tak poΦet instalovan²ch nßstroj∙ zßvisφ na v²konnosti CPU poΦφtaΦe a sluÜφ se tu zd∙raznit, ₧e podobn∞ jako Plex je i D'cota velmi nßroΦn² na kapacitu procesoru. Minimßlnφ doporuΦenß konfigurace pro PC je Pentium III/800 MHz/Windows XP nebo 2000, pro Macintosh pak G4/400 MHz/ MacOS 9 nebo X. Syntezßtor navφc vy₧aduje i 20 MB volnΘ RAM (p°ipoΦtenΘ k nßrok∙m hostitelskΘ aplikace). Pro polyfonii ovÜem neplatφ znßmΘ pravidlo, ₧e se jejφ kapacita v syntezßtorech d∞lφ poΦtem pou₧it²ch oscilßtor∙ v programu. Teoreticky je to dlouho oΦekßvanß dobrß zprßva, ve skuteΦnosti se vÜak komplexnost struktury programu nßle₧it∞ odrazφ na okam₧itΘm zatφ₧enφ CPU, tak₧e se souΦasn²mi poΦφtaΦi jsme zatφm stßle tam, kde v₧dycky.

Nßstroj vystupuje jako systΘm osmi part∙: ka₧d² mß p°i°azen zvukov² program, vstupnφ MIDI kanßl, pan, maximßlnφ hodnotu polyfonie a jeden ze Φty° stereo v²stup∙. ╚ty°i nezßvislΘ stereo v²stupy jsou unikßtnφ vlastnost, ovÜem za p°edpokladu, ₧e je hostitelskß VST aplikace dovede vyu₧φt û v naprostΘ v∞tÜin∞ p°φpad∙ to zatφm neplatφ.

Analog

Analogov² syntezßtor je virtußlnφm modelem klasickΘ subtraktivnφ syntΘzy. Zvukov² generßtor obsahuje t°i oscilßtory, ka₧d² z nich mß na v²b∞r z velkΘho poΦtu vlnov²ch pr∙b∞h∙. Vedle zßkladnφch (pila, parabola, obdΘlnφk, troj·helnφk, sinus) je mezi nimi i °ada specißlnφch profil∙. FormantovΘ (12 typ∙) majφ selektivn∞ zd∙razn∞nΘ urΦitΘ frekvence a simulujφ harmonickΘ resonance, kterΘ charakterizujφ pom∞ry nap°. v akustick²ch nßstrojφch. Vokßlnφ (7 typ∙) jsou zvlßÜtnφ odr∙dou formantov²ch, obsahujφ mimo jinΘ i zpφvanΘö samohlßsky. Parcißlnφ zvuky (7 typ∙) jsou tvo°eny vybran²mi skupinami harmonick²ch frekvencφ bez zßkladnφho t≤nu, tyto frekvence majφ na rozdφl od p°irozenΘ akustiky stejnou intenzitu û n∞kterΘ tudφ₧ zn∞jφ i vφcehlase v harmonick²ch intervalech. ResoPulse (12 typ∙) jsou komplexnφ pr∙b∞hy, ka₧d² z nich specificky zd∙raz≥uje v₧dy dalÜφ z dvanßcti harmonick²ch frekvencφ v p°irozenΘ °ad∞. Slope ve stejnΘ °ad∞ jednotlivΘ harmonickΘ eliminujφ, tak₧e poslednφ v °ad∞ u₧ je vlastn∞ prost² sinus. NegSlope podobn∞ postupn∞ potlaΦuje frekvence ni₧Üφ, ne₧ je zßkladnφ t≤n.

Ka₧d² oscilßtor je laditeln² v rozsahu osmi oktßv s jemn²m dolad∞nφm ▒50 cent∙. Prvnφ dva mohou modulovat Üφ°ku vlnovΘho pulsu (Wave Modulation), k dispozici je i frekvenΦnφ modulace (FM), kdy oscilßtor 1 slou₧φ jako modulßtor a dalÜφ dva oscilßtory jsou nosiΦi (carriers). VÜechny t°i majφ vypφnateln² klßvesov² tracking a synchronizaci (vlnov² cyklus je restartovßn s ka₧d²m nov²m t≤nem).

Mixß₧nφ sekce krom∞ regulace ·rovnφ jednotliv²ch oscilßtor∙ obsahuje i zdroj bφlΘho Üumu a kruhov² modulßtor.
Subtraktivnφ filtr mß na v²b∞r z osmi charakteristik frekvenΦnφch propustφ: Φty°i nφzkofrekvenΦnφ (LowPass) o strmostech 12 a₧ 24 dB na oktßvu, dv∞ vysokofrekvenΦnφ (HighPass) 24/12 dB a dv∞ 12 dB pßsmovΘ (BandPass a jeho inverze û Notch). Krom∞ obvyklΘ regulace Cutoff, Resonance a Tracking jsou tu i parametry Drive (stup≥uje ·Φinek filtru a₧ k distorzi) a Shift (m∞nφ Cutoff frekvence subfiltr∙, z nich₧ se filtr intern∞ sklßdß, Φφm₧ vznikajφ zajφmavΘ specißlnφ efekty).
Glide je polyfonnφ portamento v rozsahu 0û80 vte°in, s tlaΦφtkem pro legato re₧im (Fingered).
SouΦßstφ analogovΘho modulu je i jednoduch², ale ·Φinn² arpeggißtor p∙sobφcφ v rozsahu 1û8 oktßv ve Φty°ech m≤dech (up, down, alternating, random) s velk²m poΦtem rytmick²ch p°edpis∙ û pravidelnΘ pulsy v hodnotßch 1/32û1/1 a 8 typ∙ r∙zn∞ rytmizovan²ch preset∙.

Spectrum

Zßkladem spektrßlnφ syntΘzy je 6 oscilßtor∙, kterΘ mohou b²t zapojeny v devφti re₧imech o r∙znΘm poΦtu. Jeliko₧ jsou oscilßtory vybaveny d∞liΦi kmitoΦt∙, mohou vytvß°et i harmonickΘ konfigurace. Ka₧d² oscilßtor produkuje dva vlnovΘ pr∙b∞hy (A a B, volba ze Üesti typ∙), navφc vÜak se samostatn∞ modelovanou komplexnφ harmonickou strukturou, kterou obstarß spektrßlnφ filtr (15 preset∙). Jejφ frekvenΦnφ diagram je zobrazen na displeji a je mo₧nΘ jej pomocφ myÜi libovoln∞ upravit jednoduch²m p°ekreslenφm, tak₧e mo₧nosti systΘmu jsou doslova nevyΦerpatelnΘ. Podobn∞ jako u Absynthu (Native Instruments) se tyto zm∞ny projevφ i na zn∞jφcφm t≤nu v reßlnΘm Φase.

Parametr Detune umo₧nφ jemnΘ a₧ extrΘmnφ rozlad∞nφ systΘmu, Raster postupn∞ redukuje jednotlivΘ harmonickΘ frekvence. Oba spektrßlnφ filtry majφ i klasick² subtraktivnφ regulßtor Cutoff. Parametr Morph reguluje vzßjemnou intenzitu vlnov²ch pr∙b∞h∙ A a B, a umo₧≥uje tak manußlnφ i modulovateln² morphing.
I tady je k dispozici stejnΘ portamento jako v analogovΘ Φasti.

Wave

Zdrojem zvuku je podobn² generßtor jako v modulu Spectrum û jeden oscilßtor se zjednoduÜen²m harmonick²m filtrem, vlnov² pr∙b∞h B je tu vÜak zrcadlovou inverzφ pr∙b∞hu A. Harmonickß struktura je i tady editovatelnß prost°ednictvφm zobrazenφ na displeji. Obdobn∞ fungujφ i parametry Cutoff, Morph a Raster.
Zvuk z tohoto zdroje pak pokraΦuje do soustavy t°φ paraleln∞ uspo°ßdan²ch h°ebenov²ch filtr∙. Ka₧d² z nich je vybaven zp∞tnou vazbou, tak₧e je schopen produkovat vlastnφ resonanΦnφ t≤n, jeho₧ intenzitu reguluje parametr Resonance. Pitch m∞nφ frekvenΦnφ charakteristiky h°ebenov²ch filtr∙ a tudφ₧ i v²Üku zp∞tnovazebnφho t≤nu, Detune filtry navzßjem rozla∩uje.
Parametr Crackle posφlß do h°ebenov²ch filtr∙ navφc jeÜt∞ Üum. V mal²ch intenzitßch se projevφ jako nepravidelnΘ praskßnφ a ôporuchyö, postupn∞ se prosazuje kontinußlnφ Üum.

SouΦßstφ Wave syntetizΘru je Phrase Module, jednoduch² krokov² sekvencer s Üestnßcti notami. Dajφ se i sdru₧ovat do slo₧it∞jÜφch rytm∙ a melodiφ. Sekvence jsou nabφzeny v presetech, ale je tu i mo₧nost jejich libovolnΘ editace. Celkem je pro jednotliv² program k dispozici Üestnßct sekvencφ, ka₧dß z nich m∙₧e b²t p°i°azena k jednΘ konkrΘtnφ klßvese, kterß sekvenci spustφ. Phrase Module tedy funguje odliÜn²m zp∙sobem ne₧ arpeggißtor.

Globßlnφ parametry

ModulaΦnφ matrice sdru₧uje 10 zdroj∙: Aftertouch, ModWheel, KeyTrack, Velocity, obßlky a LFO. Tyto zdroje je mo₧no libovoln∞ adresovat na kter²koliv parametr zvolenΘho syntezßtoru.

SystΘm disponuje Φty°mi ADSR obßlkami, kterΘ se dajφ graficky editovat na displeji. Ka₧dß obßlka mß i tlaΦφtko pro funkci Retrigger (spustφ obßlku pro ka₧d² nov∞ zahran² t≤n nezßvisle na ostatnφch) a Punch (fßze Decay nastupuje o n∞kolik milisekund pozd∞ji, Φφm₧ je zv²razn∞n Attack).
Dva LFO generßtory majφ klasickou koncepci s v²b∞rem sedmi vlnov²ch pr∙b∞h∙ (sinus, troj·helnφk, obdΘlnφk, Rump Up a Rump Down (pila), Sample/Hold (nepravideln² obdΘlnφk) a Random (nßhodnΘ kmity). LFO mß Φty°i synchronizaΦnφ re₧imy: Part (LFO b∞₧φ kontinußln∞ bez ohledu na signßl z klßvesnice), MIDI (synchronizace s externφm MIDI clockem), Voice (LFO je polyfonnφ, ka₧d² zahran² hlas mß sv∙j vlastnφ cyklus), Key (jako Voice, ale cyklus je spouÜt∞n pro ka₧dou stisknutou klßvesu).
Efektovß jednotka na v²stupu nßstroje obsahuje t°i paralelnφ algoritmy: Distorze (Hard, Soft, Tape, Tube), Delay v dΘlce 0û728 ms nebo MIDI Clock (Mono, Stereo, Bouncing) a Chorus/Phaser/Flanger. Efekty jsou editovatelnΘ, relativn∞ jednoduchΘ, ale dost kvalitnφ. V²hodou integrovanΘho multiefektu je, ₧e jeho nastavenφ je ulo₧eno spoleΦn∞ s programem, tak₧e se automaticky prom∞≥uje s volbou ka₧dΘho novΘho zvuku. VST sb∞rnice v hostitelskΘm softwaru samoz°ejm∞ nabφzφ mo₧nost pou₧φt kvalitn∞jÜφ efekty, ale tahle flexibilita jφ chybφ.

Na v²stupu jsou takΘ t°i tlaΦφtka pro funkci Sample. Ty majφ vliv na v²stupnφ vzorkovacφ frekvenci, kterß normßln∞ odpovφdß vzorkovacφ frekvenci, s nφ₧ pracuje VST hostitel (tlaΦφtko I). TlaΦφtko II ji d∞lφ dv∞ma a tlaΦφtko III dokonce Φty°mi. Pou₧itφ t∞chto tlaΦφtek samoz°ejm∞ vede k degradaci zvuku, zejmΘna v souvislosti s ·bytkem harmonick²ch frekvencφ. M∙₧e to b²t vyu₧ito jako specißlnφ efekt, ale v²znamn² je i fakt, ₧e zm∞na vzorkovacφho kmitoΦtu zßrove≥ drasticky sni₧uje zßt∞₧ CPU.

Souhrn

D'cota jako celek tvo°φ unikßtnφ syntezßtor s vynikajφcφm zvukem a pozoruhodn²mi vlastnostmi. Analogovß Φßst nabφzφ vÜechno, co je pot°eba k dosa₧enφ p°esv∞dΦivΘ analogovΘ emulace. Pro ·plnou v∞rnost tady chybφ snad jen simulace vrtkavΘho rozla∩ovßnφ analogov²ch syntetizΘr∙, kterou jsme vid∞li t°eba v soft verzi Prophet 5.
Oba specißlnφ syntetizΘry s harmonick²mi filtry p°inßÜejφ vynikajφcφ mo₧nosti pro vytvß°enφ ÜirokΘho spektra pseudoakustick²ch zvukov²ch barev. Sv²mi schopnostmi mnohdy hraniΦφ a₧ s kapacitou virtußlnφ syntΘzy VL nßstroj∙ od Yamahy.

V²sledn² zvuk je ovÜem v₧dy syntetick²ö, ale variabilita je tak ohromnß, ₧e vedle tohoto nßstroje nebude st°edn∞ nßroΦn² u₧ivatel pravd∞podobn∞ pot°ebovat nic jinΘho.
SystΘm je navφc velmi p°ehledn², lze s nφm pracovat intuitivn∞ i bez nahlΘdnutφ do manußlu, editace je jednoduchß a efektivnφ.

D∙le₧itΘ je i p°ipomenout, ₧e vÜechny editaΦnφ prvky je mo₧no dynamicky ovlßdat i ze zßznamu v hostitelskΘm sekvenceru, co₧ je jednou ze zßkladnφch p°ednostφ VST.
V dneÜnφ VST d₧ungli Φasto narazφte i na nestabilnφ a podivn∞ se chovajφcφ produkty. D'cota mezi n∞ nepat°φ, po celou dobu testovßnφ jsem nezaznamenal jedin² problΘm, a to jsem si s nφm vyhrßl dost vydatn∞.

Velmi dob°e napsan² a p°ehledn² je i trojjazyΦn² manußl (ΦeÜtina ovÜem chybφ).
Mßte li zßjem o v²konn² a spolehliv² syntezßtor s mimo°ßdn²m rozp∞tφm zvukov²ch barev a mßte-li poΦφtaΦ s odpovφdajφcφm v²konem, rozhodn∞ doporuΦuji vaÜφ pozornosti.

Miki Jelφnek
Psßno pro Muzikus 2003/06