|
|
|
|
14.07.2003 14:43 |
Ji°φ MoravΦφk |
Luigi Cinque and Tarantula Hypertext O'Rchestra Tangerine CafΘ
Forrest Hill /PJ Music 70:05 |
Traduje se, ₧e jeden Φesk² zahrßdkß°sk² koumes kdysi vyp∞stoval mrkev, jejφ₧ ch°ßst tvo°il zelen² salßt. Zdßnliv∞ bohulibß Φinnost, p°esto vÜak ve v²sledku pouze efektnφ: jφst se nedal ani spodek ani vrÜek. N∞kterΘ souΦasnΘ hudebnφ f·ze majφ k poΦφnßnφ tohoto 'miΦurina' velmi blφzko, to kdy₧ pat°φ spφÜ ujet²m fajnÜmekr∙m, p°φpadn∞ rovnou na smetiÜt∞ d∞jin. Doba ale p°itom nachßzenφ m∙stk∙ p°es zdßnlivΘ hranice p°eje, tak₧e se na nßs hudebnφ novotvary doslova sypou jako zmφn∞nß mrkev z valnφku. Jsou p°itom tacφ, kter²m se ovÜem tΘm∞° nesluΦitelnΘ hudebnφ kultury da°φ spojovat a provßzet nßs jejich spletitostmi jako zkuÜen² horsk² pr∙vodce zasn∞₧en²mi pr∙smyky. P°φkladem budi₧ hudba St°edomo°φ, na jejφ₧ pomysln² mnoharamenn² rozcestnφk nßs nedßvno p°ivedla Üpan∞lskß kapela Radio Tarifa Φi neapolÜtφ Spaccanapoli. S italsk²m jazzmanem Luigi Cinquem se zase ocitßme v Tangerine CafΘ, kde se "lßska, lidΘ, ₧ivoty a p°φb∞hy p°edpoklßdan²ch vzdßlenostφ a rozdφl∙ prostupujφ a sluΦujφ."
Album skuteΦn∞ p°edstavuje imaginßrnφ st°edomo°skou kavßrnu, kam bez ostychu vstupujφ italÜtφ jazzmani i filharmonici, ΦlenovΘ marockΘho bratrstva Gnaw∙, indickΘ a berberskΘ zp∞vaΦky, izraelsk² pφsniΦkß° i armΘnsk² virtuos na flΘtnu duduk. Schßzejφ se na jednom p≤diu, u₧φvajφce si nenaplßnovanΘho pnutφ, souzvuΦnosti rozdφln²ch nßrod∙ a rytm∙ tuÜen∞ p°itom propojen²ch dßvn²mi historick²mi souvislostmi.
'Kavßrnφk' Luigi Cinque mß u₧ dlouhß lΘta kredit mezinßrodn∞ proslulΘho skladatele a performera, stφratele kulturnφch a jazykov²ch meznφk∙; je filma°em i esejistou, jazzmanem i Φlenem italsk²ch rockov²ch kapel. A p°edevÜφm oddan²m slu₧ebnφkem hudby St°edomo°φ. Vlßdne klarinetem, soprßnsaxofonem i elektronikou a naprogramovanΘ bicφ stφhß tamburφnou tammora, bez nφ₧ se neobejde transovnφ tanec tarantella, srostl² s nevßzan²mi orgiemi neapolsk²ch maÜkarnφch procesφ. Velkom∞sto zastupujφ jeÜt∞ italÜtφ jazzovφ borci, trumpetista Paolo Fresu a kontrabasista Enzo Pietropaoli, pak u₧ ale pouze samφ vesniΦanΘ z druhΘho b°ehu, ba i neskuteΦn²ch dßlek: skladbu Coro meccanico otevφrß jφmavß melodie armΘnskΘ flΘtny duduk hv∞zdnΘho Jivana Gasparyana, voln∞ p°echßzejφcφ v exhibici vyjφmeΦn²ch zp∞vßk∙, po svΘm vnφmajφcφch tradiΦnφ pφse≥ Samathi - Emil Zrihan z Izraele sv²m hlasem na°φkß, Marokßnec Abdou Abdemarran mßlem za°φkßvß, Mangla Tiwari z Indie si s nφm nßladotvorn∞ pohrßvß. Pod tφm vÜφm tepe Cinqueho elektronika a obΦas sem vstupuje smφÜen² sbor. Brßnu alba zase tvo°φ prolamovan² hlas Badara Secka ze Senegalu, jinde rytmicky podmalovßvan² berbersk²mi zp∞vaΦkami Bnet Houaryat a smyΦcov²m kvartetem. Rozkvetlou louku nespoΦφtateln²ch barev tvo°φ takΘ skladba Garitm/Danza: hlasovΘ vln∞nφ Eveliny Meghnagi rozpß°ou meΦivΘ dudy Carlo Marianiho, ponoukanΘ didjeridu, marimbou a IrßΦanem Ali Shaiganem na santur a housliΦky kamanΦe.
Fascinujφcφ je Cinqueho saxφkovß preludice v Radiobaladid hnanß za moment dop°edu Abdembi El Gadarim z Bratrstva Gnaw∙ na loutnu guimbri, kontrabasem a ve finßle i technorytmy - to u₧ vÜemu vlßdne hlas Emila Zrihana a 'rytmick² sbor' Bnet Houaryat.
RenΦφn∙v DlabßΦek razφ teorii, ₧e mozek v hospod∞ nemß co d∞lat, nicmΘn∞ to se t²kß pouze ΦeskΘ hospody, nesourodΘmu trhanci dut²ch myÜlenek a dechovkovΘho umcacß. Luigi Cinque ovÜem tvrdφ, ₧e "sv∞t nenφ pouze ohromn² mechanismus, ale spφÜ ohromnΘ myÜlenφ", a na to jsou v okolφ St°edozemnφho mo°e obzvlßÜ¥ vysazenφ. Rßdi p°itom zajdou do kavßrny a Φas kolem sebe nechßvajφ voln∞ plynout. V tΘ Cinqueho to zas takov² problΘm nenφ.
|
nahrßli: Luigi Cinque; Paolo Fresu;Enzo Pietropaoli; Danilo Rea; Gianluca Ruggeri; Michele Cinque; Abdellatif Oughassal; Ali Shaigan; Jivan Gasparyan; Carlo Mariani; Luca Sanzo; Sonia Romano; Raiz, Bnet Houaryat, Emil Zrihan, Mangla Tiwari, Abdou Abdemarran, Eveli
Body: ***** * 6 z 6 - tip Harmonie (Hodnocenφ Φasopisu Harmonie)
|
|