Jednou z v²znamn²ch vlastnostφ, kterΘ spadajφ do oblasti objektov∞ orientovanΘho programovßnφ ve Visual Basicu .NET, je tvorba abstraktnφch t°φd. Hned na zaΦßtek si ovÜem musφme °φci, ₧e psanφ abstraktnφch t°φd nepat°φ zrovna mezi b∞₧nΘ ·koly programßtora ve VB .NET. Na druhou stranu, pochopenφ principu, na n∞m₧ spoΦφvajφ zßklady tematiky abstraktnφch t°φd, vßs katapultuje do vyÜÜφch ·rovnφ hry, kterΘ se °φkß profesionßlnφ programovßnφ.

 

Abstraktnφ t°φdy jsou t°φdy, kterΘ nejsou urΦeny pro p°φmou tvorbou objekt∙ jistΘho typu. Znamenß to, ₧e abstraktnφ t°φda nem∙₧e slou₧it jako ätovßrna na objektyô. Ve skuteΦnosti zastßvß abstraktnφ t°φda pozici bßzovΘ t°φdy, ze kterΘ mohou jinΘ t°φdy d∞dit veÜkerou funkcionalitu. OvÜem v²raz, ₧e jinΘ t°φdy m∙₧ou d∞dit z abstraktnφ t°φdy, je pon∞kud slab². SkuteΦnost je takovß, ₧e jinΘ t°φdy musφ d∞dit z abstraktnφ t°φdy. Tato vskutku fundamentßlnφ vlastnost abstraktnφ t°φdy je umocn∞na pou₧itφm klφΦovΘho slova MustInherit v deklaraci abstraktnφ t°φdy. I kdy₧ abstraktnφ t°φda m∙₧e obsahovat definice Φlensk²ch funkcφ a procedur, obvykle jsou v abstraktnφ t°φdy uvedeny pouze deklarace t∞chto entit. Kdy₧ vychßzφme ze skuteΦnosti, ₧e abstraktnφ t°φdou nelze p°φmo pou₧φt pro tvorbu objekt∙, je toto chovßnφ pochopitelnΘ. V praxi se zvyΦejn∞ postupuje tak, ₧e do abstraktnφ t°φdy se umφstφ pouze deklarace Φlen∙ t°φdy, a konkrΘtnφ implementace t∞chto Φlen∙ je nßsledn∞ ponechßna na odvozenΘ t°φd∞. Jestli₧e ji₧ netrp∞liv∞ Φekßte na ukßzku abstraktnφ t°φdy, nebudu vßs dßle napφnat. V nßsledujφcφ p°φpadovΘ studii si ukß₧eme, jak zhotovit jednoduchou abstraktnφ t°φdu. Postupujte takto:

 

1. Spus¥te Visual Basic .NET a p°ika₧te vytvo°enφ aplikace pro Windows (Windows Application).
2. Do projektu p°idejte soubor pro programov² k≤d t°φdy. Vyberte nabφdku Project a klepn∞te na polo₧ku Add Class (t°φdu m∙₧ete nechat implicitn∞ pojmenovanou).
3. Do prßv∞ vytvo°enΘho souboru t°φdy zapiÜte k≤d abstraktnφ t°φdy:

 

Public MustInherit Class A

ááá Public MustOverride Sub Vytvo°itFormulß°()

End Class

 

Jak jsme si ji₧ °ekli, v deklaraci abstraktnφ t°φdy se musφ nachßzet klφΦovΘ slovo MustInherit, kterΘ indikuje, ₧e tato t°φda je urΦena pouze pro tvorbu z nφ odvozen²ch podt°φd. V t∞le abstraktnφ t°φdy se nachßzφ deklarace jednoho abstraktnφho Φlenu tΘto t°φdy. P°esn∞ji jde o deklaraci procedury Sub s nßzvem Vytvo°itFormulß°. Jak m∙₧ete vid∞t, v deklaraci ΦlenskΘ procedury se nachßzφ klφΦovΘ slovo MustOverride, kterΘ °φkß, ₧e jeÜt∞ p°edtφm, ne₧ bude tato procedura pou₧ita, musφ b²t p°ekryta v k≤du odvozenΘ t°φdy. P°i deklaraci ΦlenskΘ procedury v abstraktnφ t°φd∞ je zapot°ebφ urΦit jenom indikßtor p°φstupu (Public), klφΦovΘ slovo MustOverride a jmΘno procedury (Vytvo°itFormulß°), kterΘ je nßsledovßno zßvorkami (v tomto p°φpad∞ prßzdn²mi). Pokud byste cht∞li, nic vßm nebrßnφ v tom, abyste p°idali vlastnφ parametry s p°φsluÜn²mi datov²mi typy a nßvratovou hodnotu (v p°φpad∞ deklarace funkce).

 

áá

1. P°idejte k≤d pro odvozenou t°φdu, kterß d∞dφ z abstraktnφ t°φdy:

 

Public Class B

ááá Inherits A

ááá Public Overrides Sub Vytvo°itFormulß°()

ááááááá Dim frm As New Form()

ááááááá With frm

ááááááááááá .Text = "Formulß° Φ. 1"

áááá ááááááá.Show()

ááááááá End With

ááá End Sub

End Class

 

SkuteΦnost, ₧e t°φda B je odvozenß do abstraktnφ t°φdy A, demonstruje p°φkaz Inherits. Proto₧e abstraktnφ t°φda nabφzφ jenom deklaraci ΦlenskΘ procedury, le₧φ povinnost jejφ implementace na bedrech odvozenΘ t°φdy. Odvozenß t°φda B se tedy tΘto ·lohy musφ cht∞-necht∞ zhostit, a proto p°ekryje proceduru z abstraktnφ t°φdy A. Aby bylo na prvnφ pohled jasnΘ, ₧e procedura p°ekr²vß proceduru z abstraktnφ t°φdy, je do deklarace p°ekrytΘ procedury vlo₧eno klφΦovΘ slovo Overrides. V t∞le p°ekrytΘ procedury je vytvo°ena novß instance t°φdy Form, kterΘ je p°i°azen text, jen₧ se bude zobrazovat v titulkovΘm pruhu okna instance a tato instance je poslΘze zobrazena.

 

ááá

2. P°idejte na formulß° jednu instanci ovlßdacφho prvku Button a jejφ udßlostnφ proceduru Click vypl≥te tφmto programov²m k≤dem:

 

ááááááá Dim ObjektovßProm∞nnß As New B()

áááá ObjektovßProm∞nnß.Vytvo°itFormulß°()

 

Jestli₧e spustφte aplikaci a klepn∞te na tlaΦφtko, zobrazφ se nov² formulß° s p°edem urΦen²m textem v titulkovΘm pruhu.

 

Zp∞t na obsah

 

 

Ve sv∞t∞, v n∞m₧ vlßdnou objekty, je velmi d∙le₧itΘ, aby se tyto objekty dokßzali mezi sebou domluvit. Aby ovÜem bylo mo₧nΘ uskuteΦnit v∙bec n∞jakou konverzaci mezi objekty, musφ nejprve existovat jist² protokol, neboli rozhranφ, kterΘ umo₧nφ p°istupovat k metodßm a vlastnostem objekt∙. Pod pojmem rozhranφ si tedy m∙₧ete p°edstavit jistou smlouvu, nebo dohodu, kterß °φkß, jak bude uskuteΦ≥ovßn komunikaΦnφ proces mezi objekty. Jestli₧e jste pou₧φvali ni₧Üφ verze Visual Basicu, mohli jste rozhranφ pou₧φvat, ovÜem jejich tvorba byla sv∞°ena jin²m programovacφm jazyk∙m (p°edevÜφm Visual C++). S p°φchodem .NET verze jazyka Visual Basic se situace radikßln∞ zm∞nila, a proto se i my m∙₧eme t∞Üit na programovanφ rozhranφ.

 

Z technickΘho hlediska je rozhranφ ryzφ informaΦnφ protokol, kter² mß jistΘ charakteristiky spoleΦnΘ s tvorbou abstraktnφ t°φdy. Rozhranφ se deklaruje p°φkazem Interface a v t∞le tohoto p°φkazu se uvßd∞jφ prototypy pot°ebn²ch procedur, funkcφ, vlastnostφ a udßlostφ, kterΘ mß rozhranφ podporovat. Prototypem se rozumφ pouze specifikace Φlenu rozhranφ, jeho jmΘna, signatury a nßvratovΘ hodnoty (jestli₧e je zapot°ebφ). Je velmi d∙le₧itΘ si uv∞domit, ₧e definice rozhranφ poz∙stßvß jenom z uveden²ch prototyp∙ Φlen∙. VeÜkerß implementace Φlen∙ rozhranφ je (op∞t podobn∞ jako u abstraktnφch t°φd) p°enesena do t°φdy, kterß bude uvedenΘ rozhranφ implementovat. ZjednoduÜen∞ by se dalo °φct, ₧e rozhranφ definuje pouze to, äco se mß ud∞latô a implementaΦnφ t°φda zase na°izuje äjak se to mß ud∞latô.

 

Aby ovÜem nez∙stalo jen u teorie, pokusφme se sestavit rozhranφ, potΘ jej implementovat a vyu₧φt ve t°φd∞. Zde jsou vÜechny pot°ebnΘ instrukce:

 

1. Spus¥te Visual Basic .NET a vytvo°te aplikace pro Windows (Windows Application).
2. Do projektu p°idejte soubor pro k≤d t°φdy (nabφdka Project, polo₧ka Add Class).
3. Do t°φdy zaΦle≥te k≤d pro rozhranφ:

 

á

Public Interface IRozhranφ

ááá Sub SpustitProgram(ByVal JmΘnoProgramu As String)

ááá ReadOnly Property ZjistitIDProcesu()

End Interface

 

Rozhranφ je definovßno mezi p°φkazy Interface a End Interface. P°φkazu Interface p°edchßzφ urΦenφ modifikßtoru p°φstupu (Public). Rozhranφ je v naÜem p°φpad∞ ve°ejnΘ, je tedy p°φstupnΘ v rßmci celΘho projektu. Za p°φkazem Interface nßsleduje jmΘno rozhranφ a podle konvenceá zaΦφnß toto jmΘno na pφsmeno äIô. V t∞le rozhranφ se nachßzejφ deklarace Φlen∙ rozhranφ, kterΘ majφ stejnou ·rove≥ p°φstupu jako celΘ rozhranφ (Public). M∙₧ete zde vid∞t jednu Sub proceduru s nßzvem SpustitProgram, kterß pracuje s jednφm parametrem typu String s nßzvem JmΘnoProgramu. DalÜφm Φlenem je vlastnost ZjistitIDProcesu, kterß je urΦena jenom pro Φtenφ, co₧ indikuje pou₧itφ klφΦovΘho slova ReadOnly.

 

4. PokraΦujte zapsßnφm programovΘho k≤du t°φdy, kterß bude implementovat Φleny rozhranφ:

 

Public Class C

ááá Implements IRozhranφ

 

ááá Dim m_Proces_ID As Integer

 

ááá Public Sub SpustitProgram(ByVal JmΘnoProgramu As String) _

ááá Implements IRozhranφ.SpustitProgram

ááááááá Dim proc As New Process()

ááááááá With proc

ááááááááááá .StartInfo.FileName = JmΘnoProgramu

ááááááááááá .Start()

ááááááá End With

ááááááá m_Proces_ID = proc.Id

ááá End Sub

 

ááá Public ReadOnly Property ZjistitIDProcesu() _

ááá Implements IRozhranφ.ZjistitIDProcesu

ááááááá Get

ááááááááááá Return m_Proces_ID

ááááááá End Get

ááá End Property

End Class

 

Zde vidφte v²pis k≤du pro t°φdu C. Ihned za deklaraΦnφm p°φkazem t°φdy se nachßzφ p°φkaz Implements s nßzvem rozhranφ pro implementaci. P°φkaz Implements determinuje, ₧e t°φda C bude podporovat rozhranφ IRozhranφ a je nutnΘ, aby t°φda definovala vÜechny Φleny rozhranφ. To t°φda C takΘ na nßsledujφcφch °ßdcφch d∞lß. Nejd°φv je pln∞ implementovßna Sub procedura SpustitProgram. VÜimn∞te si prosφm, ₧e za signaturou procedury SpustitProgram je op∞t uveden p°φkaz Implements, za kter²m je uveden Φlen rozhranφ, kter² je prost°ednictvφm procedury implementovßn. V rßmci procedury je vytvo°ena instance t°φdy Process s nßzvem proc. JmΘno programu, jen₧ se bude spouÜt∞t je ulo₧eno do vlastnosti Filename. B∞h k≤du pokraΦuje zavolßnφm metody Start, kterß zabezpeΦφ spuÜt∞nφ specifikovanΘho souboru.

 

Implementovßna je i vlastnost ZjistitIDProcesu, kterß vracφ identifikaΦnφ Φφslo spuÜt∞nΘho procesu. Op∞t si vÜimn∞te, ₧e je pot°ebnΘ zapsat p°φkaz Implements za jmΘno vlastnosti a urΦit odpovφdajφcφ prot∞jÜek z definice rozhranφ.

 

5. P°idejte na formulß° instanci ovlßdacφho prvku Button a do jeho udßlostnφ procedury Click napiÜte tento k≤d:

 

Dim x As New C()

x.SpustitProgram("Notepad.exe")

Me.Text = "ID procesu: " & x.ZjistitIDProcesu

áááááááá

Tento k≤d vytvß°φ objektovou prom∞nnou x, kterß obsahuje referenci na instanci t°φdy C. Ve druhΘm kroku je zavolßna metoda SpustitProgram, kterΘ je p°edßn nßzev programu, jen₧ se mß spustit. Poslednφ p°φkaz zobrazuje identifikaΦnφ k≤d prßv∞ spuÜt∞nΘho programu (procesu) v titulkovΘm pruhu testovacφ aplikace.á

 

Zp∞t na obsah

á

 

V tomto tipu si ukß₧eme, jak p°ekr²t metodu bßzovΘ t°φdy v odvozenΘ t°φd∞. ZaΦneme vÜak zvolna a vysv∞tlφme si, co se pod pojmem p°ekr²vßnφ metod ve skuteΦnosti rozumφ. Proces p°ekr²vßnφ metod nenφ ve sv∞t∞ programovßnφ nijak nov², ostatn∞ mnohΘ jazyky, nap°φklad C++, jej pou₧φvajφ ji₧ n∞jak² ten pßtek. Hlavnφ myÜlenka je takovßto: Pomocφ p°ekr²vßnφ metod m∙₧ete jednoduÜe nahradit metodu bßzovΘ t°φdy svou vlastnφ metodou, kterß m∙₧e mφt zcela jinou implementaci. Jak je jist∞ patrnΘ, proces p°ekr²vßnφ metod je velice ·zce spjat s procesem d∞d∞nφ. P°edstavte si nßsledujφcφ p°φklad: Mßte dv∞ t°φdy, jednu bßzovou a druhou odvozenou z bßzovΘ t°φdy. S funkcionalitou bßzovΘ t°φdy jste vcelku spokojeni, ovÜem p°ßli byste si, aby n∞kolik metod bßzovΘ t°φdy disponovalo nov∞jÜφ stavbou programovΘho k≤du, a zajiÜ¥ovalo lepÜφ funkcionalitu. Pokud se n∞kdy dostanete do podobnΘ situace, urΦit∞ p°ivφtßte pomocnou ruku, kterou vßm mechanizmus p°ekr²vßnφ metod m∙₧e nabφdnout. V²sledkem bude jednoduÜe p°ekrytφ metody bßzovΘ t°φdy (programov² k≤d p°ekrytΘ metody bude zcela jin² a bude tak poskytovat modifikovanou funkcionalitu).

 

 

P°ekr²vßnφ metody v odvozenΘ t°φd∞ si budeme demonstrovat na nßsledujφcφ programovΘ ukßzce.

 

1. Spus¥te Visual Basic .NET a vytvo°te aplikaci pro Windows (Windows Application).
2. PokraΦujte p°idßnφm souboru pro programov² k≤d t°φdy (nabφdka Project a p°φkaz Add Class).
3. Do souboru t°φdy vlo₧te nßsledujφcφ k≤d pro definici bßzovΘ a odvozenΘ t°φdy:

 

Public Class BßzovßT°φda

ááá Public Overridable Sub Zobrazit╚as()

ááááááá MessageBox.Show("Prßv∞ te∩ je " & _

ááááááá DateTime.Now.TimeOfDay.Hours & _

ááááááá " hodin.")

ááá End Sub

End Class

 

Public Class OdvozenßT°φda

ááá Inherits BßzovßT°φda

ááá Public Overrides Sub Zobrazit╚as()

ááááááá Form.ActiveForm.Text = "Prßv∞ te∩ je " & _

ááááááá DateTime.Now.TimeOfDay.Hours & " hodin."

ááá End Sub

End Class

 

P°edm∞tem naÜeho zßjmu je procedura Zobrazit╚as. Tato procedura je v bßzovΘ t°φd∞ definovßna s klφΦov²m slovem Overridable, kterΘ z procedury d∞lß vhodnΘho kandidßta pro pozd∞jÜφ p°ekrytφ. Mimochodem, metoda Zobrazit╚as v bßzovΘ t°φd∞ je zodpov∞dnß za zobrazenφ dialogovΘho okna s poΦtem uplynul²ch hodin dne.

 

T°φda s nßzvem OdvozenßT°φda d∞dφ svou funkcionalitu z bßzovΘ t°φdy. I v tΘto t°φd∞ se nachßzφ k≤d s metodou Zobrazit╚as, ovÜem jak si m∙₧ete vÜimnout, tato metoda:

 

╖         je deklarovßna s pou₧itφm klφΦovΘho slova Overrides,

╖         provßdφ jinou Φinnost ne₧li jejφ p°edch∙dkyn∞ v bßzovΘ t°φd∞ (zobrazuje poΦet hodin v titulkovΘm pruhu aktivnφho formulß°e),

╖         mß stejn² modifikßtor p°φstupu (Public), nßzev (Zobrazit╚as) i signaturu.

 

M∙₧eme prohlßsit, ₧e metoda Zobrazit╚as v odvozenΘ t°φd∞ p°ekr²vß metodu Zobrazit╚as v bßzovΘ t°φd∞.

 

4. Na formulß° umφst∞te jednu instanci ovlßdacφho prvku Button a do udßlosti Click instance p°idejte tento k≤d:

 

ááááááá Dim obj As New OdvozenßT°φda()

ááááááá obj.Zobrazit╚as()

ááá

áááá V²sledek m∙₧ete vid∞t na obr. 1.

 

 

Obr. 1 û Zavolßnφ p°ekrytΘ metody z odvozenΘ t°φdy

 

Zp∞t na obsah

 

 

Programßto°i grafick²ch aplikacφ se zcela urΦit∞ nezaobejdou bez techniky rotovßnφ rastrov²ch obrßzk∙. Dobrou zprßvou je, ₧e platforma .NET poskytuje mno₧stvφ t°φd, kterΘ vßm mohou p°i programovßnφ r∙zn²ch grafick²ch efekt∙ v mnohΘm pomoci. My se nynφ podφvßme na to, jak rotovat jednoduch²m rastrov²m obrßzkem, jen₧ je ulo₧en ve formßtu GIF. Budeme postupovat takto:

 

1. Na formulß° umφst∞te instanci ovlßdacφho prvku PictureBox, kterou nechejte implicitn∞ pojmenovanou (PictureBox1).
2. Na plochu formulß°e nakreslete dv∞ instance ovlßdacφho prvku Button, kterΘ pojmenujte jako btnNaΦφstObrßzek a btnRotovat.á
3. Vlastnost Text prvnφho tlaΦφtka zm∞≥te na äNaΦφst obrßzekô.
4. Vlastnost Text druhΘho tlaΦφtka zm∞≥te na äRotovatô.
5. Do udßlostnφ procedury Click tlaΦφtka btnNaΦφstObrßzek vepiÜte tento fragment programovΘho k≤du:

 

ááááááá With PictureBox1

ááááááááááá .BorderStyle = BorderStyle.FixedSingle

ááááááááááá .SizeMode = PictureBoxSizeMode.CenterImage

ááááááááááá .Image = Image.FromFile("D:\obr1.gif")

ááááááá End With

 

Aby m∞l ovlßdacφ prvek PictureBox1 vizußln∞ ohraniΦenou plochu, upravφme jeho vlastnost BorderStyle na hodnotu FixedSingle. Dßle je nastavena vlastnost SizeMode na hodnotu CenterImage, co₧ znamenß, ₧e obrßzek, jen₧ bude vykreslen na ploÜe tohoto ovlßdacφho prvku, bude okam₧it∞ vycentrovßn horizontßln∞ i vertikßln∞. V dalÜφ etap∞ je do vlastnosti Image ovlßdacφho prvku PictureBox1 umφst∞na reference na objekt Image, kter² je tvo°en rastrov²m obrßzkem naΦten²m z p°edem p°ipravenΘho grafickΘho souboru.á

 

6. Do udßlostnφ procedury Click tlaΦφtka btnRotovat zadejte tento zdrojov² k≤d:

 

ááááááá Dim g As Image = PictureBox1.Image

ááááááá g.RotateFlip(RotateFlipType.Rotate270FlipNone)

ááááááá PictureBox1.Refresh()

 

áááááááá Zde jsou realizovßny tyto ·kony:

áááááááá

╖         je vytvo°ena objektovß prom∞nnß g, do kterΘ je ulo₧ena reference na objekt s rastrov²m obrßzkem (tato reference je zφskßna z vlastnosti Image ovlßdacφho prvku PictureBox1),

╖         je pou₧ita metoda RotateFlip, kterß provede rotaci obrßzku o 270 stup≥∙,

╖         je p°ekreslena plocha ovlßdacφho prvku PictureBox1 pou₧itφm metody Refresh.

 

NaΦten² obrßzek a jeho modifikovanou verzi m∙₧ete vid∞t na obr. 2.

 

 

Obr. 2 û Rotace rastrovΘho obrßzku

 

Zp∞t na obsah

 

 

Jßn Hanßk