| 151. | MoudrΘ je myslet skepticky a poΦφnat si optimisticky. | [Hesse] |
| 150. | LidΘ pochybujφ o tom, co °φkßte, ale uv∞°φ tomu, co ud∞lßte. | [K.Sv∞tlß] |
| 149. | V²chova d∞tφ je Φinnost, p°i nφ₧ musφme ob∞tovat Φas, abychom ho zφskali. | [Rousseau] |
| 148. | Vφno pij z pohßru, v∞domosti z velkΘ ΦφÜe. | [ΦφnskΘ p°φslovφ] |
| 147. | I lva jednou se₧erou mravenci. | [mongolskΘ p°φslovφ] |
| 146. | V politice je nejlepÜφm m∞°φtkem moudrosti v²sledek. | [L.Rieger] |
| 145. | V²sledkem myÜlenφ nemß b²t pocit, ale Φin . | [Vincent Van Gogh] |
| 144. | T∞₧ko vypov∞d∞t, kolik nßklonnosti si Φlov∞k zφskß u druh²ch vlφdnostφ a p°φv∞tivostφ v hovoru. | [Cicero] |
| 143. | Äivot nem∙₧e b²t p°φjemn², nenφ-li souΦasn∞ Φestn². | [Cicero] |
| 142. | Smφchem se velkΘ v∞ci rozhodnou Φasto rßzn∞ji a lΘpe ne₧ velkou p°φsnodtφ. | [Horatius] |
| 141. | Pamatujte si, ₧e dokud budeme generßl∙m platit vφc ne₧ uΦitel∙m, nebude na sv∞t∞ mφr. | [Jan Masaryk] |
| 140. | Jak vychovat syna k opravdovΘ mravnosti? Bydlet v obci s dobr²mi zßkony. | [Hegel] |
| 139. | Vzd∞lanost ducha je prßv∞ tak pot°ebnß, jako ₧ivit t∞lo. | [Cicero] |
| 138. | Nic nepomßhß vφt∞zstvφ rozumu tolik, jako klid t∞ch, kte°φ mu slou₧φ. | [Paine] |
| 137. | V²chova je nejv∞tÜφ a nejt∞₧Üφ ·kol, kter² je mo₧nΘ Φlov∞ku ulo₧it. | [Kant] |
| 136. | Ze Ükoly by m∞l mlad² Φlov∞k vychßzet jako harmonickß osobnost, ne jako specialista. | [Einstein] |
| 135. | è¥astn² je nßrod, kter² mß hojnost dobr²ch Ükol a dobr²ch knih a o vychovßnφ mlßde₧e dobrΘ p°edpisy nebo zvyky. | [J.A.Komensk²] |
| 134. | Humor a vtip jsou v∞ci p°φjemnΘ a Φasto neskonale u₧iteΦnΘ. | [Cicero] |
| 133. | Moudrost je t°eba nejen zφskßvat, ale i pou₧φvat. | [Cicero] |
| 132. | V tom, v Φem ₧ijeme nynφ, jsou Φasy skuteΦn∞ zlatΘ: za zlato nejv∞tÜφ Φest, za zlato p°ßtelstvφ mßÜ. | [Ovidius] |
| 131. | Ti kte°φ se starajφ jen o Φßst obΦan∙ a zb²vajφcφ Φßst zanedbßvajφ, zavlΘkajφ do obce to nejzhoubn∞jÜφ, vzpouru a nerovnost. | [Cicero] |
| 130. | Nenφ lepÜφ ·t∞chy ve stß°φ ne₧ to, ₧e jsme celou sφlu svΘho mlßdφ vlo₧ili do dφla, kterΘ nestßrne s nßmi. | [Schopenhauer] |
| 129. | M∞li bychom ₧φt pod vlßdou zßkon∙, ne lidφ. | [E.Coke] |
| 128. | Kdykoli jsme zvφt∞zili, dßlo se to poka₧dΘ vφce p°evahou ducha ne₧li mocφ fyzickou. | [F.Palack²] |
| 127. | Nap°ed si stanov cφl, pak k n∞mu hledej cestu. | [n∞meckΘ p°φslovφ] |
| 126. | MnohΘmu jsem se nauΦil u sv²ch uΦitel∙, jeÜt∞ vφce u sv²ch druh∙, ale nejvφce u sv²ch ₧ßk∙. | [Talmud] |
| 125. | Druh²m odpouÜt∞j mnoho, sob∞ vÜak nic. | [Ausonius] |
| 124. | Kdo hßjφ pravdu, mß mφt svΘho kon∞ osedlanΘho u vrat a jednou nohou ve t°meni. | [arabskΘ p°φslovφ] |
| 123. | VÜechno, co °ekneÜ, a¥ mß v²znam. | [Ani] |
| 122. | èt∞stφ je to jedinΘ, co m∙₧eme dßvat, ani₧ bycho ho sami m∞li. | [Halen] |
| 121. | Lidstvo mß jedinou ·Φinnou zbra≥ - je jφ smφch. | [M.Twain] |
| 120. | ╚asto je t°eba v∞tÜφ odvahy k tomu, sv∙j nßzor zm∞nit, ne₧ za nφm pevn∞ stßt. | [Hebbel] |
| 119. | NaÜe lhota - cel² sv∞t, naÜe mouchy - orli. | [skotskΘ p°φslovφ] |
| 118. | ╚lov∞Φe, mysli trochu na druhΘ. Nemysli si, ₧e jenom ty jsi d∙le₧it². Na ka₧dΘm zßle₧φ zrovna tolik jako na tob∞. | [J.Masaryk] |
| 117. | Hrozφ-li odevÜad nßstrahy, je mnohem sprßvn∞jÜφ se jim jednou postavit, ne₧ b²t stßle ve st°ehu. | [Suetonius] |
| 116. | Hlava bez rozumu - svφtilna bez svφce. | [n∞meckΘ p°φslovφ] |
| 115. | Spravedlnost je pevnß a trvalß v∙le p°iznßvat ka₧dΘmu, co mu prßvem nßle₧φ. | [Ulpiami] |
| 114. | Hledej pot∞Üenφ v d∞tech, dop°ejte d∞tem, aby se mohly pot∞Üit s vßmi, a bez odklad∙ u₧φvejte ka₧dou radost. | [Seneca] |
| 113. | Poznßnφ Φlov∞ka je dosti t∞₧kΘ, vzßjemnΘ porozum∞nφ jeÜt∞ te₧Üφ. | [Tchao Juan-ming] |
| 112. | Ti kte°φ cht∞jφ rovnost a spravedlnost, jsou v₧dy ti slabÜφ, kde₧to ti siln∞jÜφ se pro tyto v∞ci netrßpφ. | [Aristoteles] |
| 111. | Necφtφme-li jakousi spoluodpov∞dnost za nejmenÜφ p°estupek, spßchan² n∞k²m na druhΘ
stran∞ zem∞koule, nejsme spravedlivφ. | [Sartre] |
| 110. | Vyp∞stovat strom stihneÜ za deset let, ale Φlov∞ka nevychovßÜ ani za sto let. | [ΦφnskΘ p°φslovφ] |
| 109. | Omluvami hladovΘho psa nenakrmφÜ. | [arabskΘ p°φslovφ] |
| 108. | V∞domosti jsou poklad, kter² svΘho majitele vÜude provßzφ. | [ΦφnskΘ p°φslovφ] |
| 107. | UΦenφ bez myÜlenφ je marnΘ a zbyteΦnΘ. | [Konfucius] |
| 106. | Hloupost je toho p°φΦina, ₧e se nadutec vypφnß. | [n∞meckΘ p°φslovφ] |
| 105. | LΘpe je uΦit se tvo°ivosti ne₧ uΦit se od star²ch. | [ΦφnskΘ p°φslovφ] |
| 104. | I pochod na tisφc mil zaΦφnß prvnφm krokem. | [ΦφnskΘ p°φslovφ] |
| 103. | NeumφÜ-li - uΦ se, mßÜ-li pochybnosti - zeptej se. | [ΦφnskΘ p°φslovφ] |
| 102. | LidskΘ je m²lit se, poÜetilΘ se v omylu setrvßvati. | [Cicero] |
| 101. | Svoboda je bezcennß, neobsahuje-li takΘ svobodu se m²lit. | [Gßndφ] |
| 100. | Dobr² lΘk chutnß ho°ce, dobrß rada drßsß duÜi. | [Konfucius] |
| 99. | Kdo je v prßvu, m∙₧e se koukat do oΦφ druh²ch. | [arabskΘ p°φslovφ] |
| 98. | Nesmφ nßs zlobit a nesmφ nßs trßpit, nejsme-li dostateΦn∞ znßmi, spφÜe musφme usilovat o to, abychom za poznßnφ stßli. | [Konfucius] |
| 97. | Nemodli se, abys nashromß₧dil velk² majetek. Vφce studuj, v∞domosti budou tv²m bohatstvφm. | [Kniha ob°ad∙ LIFI] |
| 96. | Nepot°ebuji p°φtele, kter² p°ikyvuje na vÜechno, co °eknu. M∙j stφn k²vß p°esn∞ji. | [Plutarchus] |
| 95. | Je to ale smutnß epocha, kdy₧ je snadn∞jÜφ rozbφt atom ne₧ zniΦit p°edsudky. | [A.Einstein] |
| 94. | ZaΦneÜ-li se uΦit, poznßÜ, jak mßlo vφÜ. ZaΦneÜ-li uΦit jinΘ, poznßÜ, jak je to t∞₧kΘ poslßnφ. | [Wang ╚chung] |
| 93. | Mudrc hledß vÜechno v sob∞, nerozumn² Φlov∞k vÜechno v druhΘm. | [Konfucius] |
| 92. | Kdy₧ mluvφÜ,tvß slova by m∞la b²t vφc ne₧ mlΦenφ. | [arabskΘ p°φslovφ] |
| 91. | Vlßdnou sßm sob∞ je nejv∞tÜφm vlada°sk²m um∞nφm. | [Seneca] |
| 90. | Kdo dlouho ₧ije, uvidφ hodn∞, ale kdo hodn∞ chodφ, uvidφ jeÜt∞ vφc. | [arabskΘ p°φslovφ] |
| 89. | Kdo je v prßvu, m∙₧e se koukat do oΦφ druh²ch. | [arabskΘ p°φslovφ] |
| 88. | Studium mß t°i p°edpoklady: p°φtomnost srdce, p°φtomnost oΦφ, p°φtomnost ·st. | [╚u Si] |
| 87. | Jako je ₧ivot ryb svßzßn s mo°em, je ₧ivot Φlov∞ka svßzßn s nßrodem. | [arabskΘ p°φslovφ] |
| 86. | Vzd∞lßvat se je jako zlΘzat vrcholy - ka₧d² pohyb t∞ vynese v²Ü. | [S· Kan] |
| 85. | Lidskost nenφ stavem, ve kterΘm p°ichßzφme na sv∞t, je to d∙stojnost, ji₧ je t°eba si vydob²t. | [C.Diane] |
| 84. | Na zφt°ek neodklßdej jedinΘ - hn∞v. | [indickΘ p°φslovφ] |
| 83. | P°ßtelstvφ je jako zlato. ╚φm je starÜφ, tφm mß v∞tÜφ cenu. | [arabskΘ p°φslovφ] |
| 82. | MßÜ-li doma dostatek jφdla, pak i tvoje slepice a psy budou sytφ. MßÜ-li doma dostatek knih,
pak i tvoji potomci budou schopnφ a ctnostnφ | [è Naj-an] |
| 81. | VÜe na tomto sv∞t∞ se dß napravit jen jemn²m teplem lßsky. | [J.A.Komensk²] |
| 80. | Je t∞₧ko vlßdnout lidu, kter² mß mnoho v∞domostφ. | [Lao-c] |
| 79. | To nejlepÜφ, co m∙₧e mφt Φlov∞k, je opravdov² p°φtel. | [arabskΘ p°φslovφ] |
| 78. | Nejsi-li sßm rovn², jak m∙₧eÜ narovnat jinΘ. | [Konfucius] |
| 77. | Nenφ hanbou Φestn² ne·sp∞ch, ale strach z ne·sp∞chu. | [M.Ford] |
| 76. | LidΘ nejsou horÜφ ne₧ b²vali, jen zpravodajstvφ o jejich Φinech je te∩ d∙kladn∞jÜφ. | [J.B.Pristley] |
| 75. | Bu∩ synem kohokoliv, ale uΦ se. Pak u₧ nebudeÜ hledat sv∙j p∙vod. | [arabskΘ mudroslovφ] |
| 74. | Vzd∞lßnφ je pro vÜechny bez rozdφlu. | [Konfucius] |
| 73. | Existujφ t°i druhy bohatstvφ: nejv∞tÜφ duch, druhΘ t∞la a t°etφ to vn∞jÜφ. | [Cicero] |
| 72. | Humor, vtip a veselφ jsou nemΘn∞ hlubokΘ hnutφ mysli jako Ükleb a srdceryvnß gesta tragΘd∙. | [K.Konrßd] |
| 71. | P°φtele v soukromφ kßrej a ve°ejn∞ chval. | [srbskΘ p°φslovφ] |
| 70. | Dßle dojdeÜ ne₧ jinφ, jestli₧e vykonßÜ vφce ne₧ oni. | - |
| 69. | P°iΦi≥ se, abys byl skuteΦn∞ tφm, k²m se chceÜ stßt. | - |
| 68. | ┌sp∞ch plodφ ·sp∞ch. | [N.Chamfort] |
| 67. | LepÜφ je p°φteli odpustit, ne₧ ho ztratit. | - |
| 66. | Opilec se podobß lahvi whisky, jenom hrdlo a b°icho a ₧ßdnß hlava. | [A.O┤Malley] |
| 65. | Zßvistivci nejsou Ü¥astni d°φve, dokud nezp∙spbφ, ₧e druzφ takΘ zßvidφ. | [C.Diane] |
| 64. | NemßÜ-li sφlu ho°et a sv∞tlo vydßvat, aspo≥ mu neclo≥. | - |
| 63. | T°i zßkladnφ v∞ci jsou pot°ebnΘ k dosa₧enφ n∞Φeho cennΘho:
tvrdß prßce, vytrvalost a zdrav² rozum. | [Edison] |
| 62. | Hlavnφ ·loha talentu: sv²m dφlem napomßhat pochopit smysl i cenu ₧ivota. | [Edison] |
| 61. | Nenφ moudr² ten, kdo mnoho znß, ale ten, kdo znß, co je t°eba. | [Edison] |
| 60. | Nic nem∙₧e b²t ΦestnΘ, co nenφ spravedlivΘ. | [Cicero] |
| 59. | Hlava je jako padßk. Funguje je tehdy, jestli₧e je otev°enß. | [Cicero] |
| 58. | Osobnost je charakterizovßna nejen tφm, co d∞lß, ale i tφm, jak to d∞lß. | [B.Engels] |
| 57. | Lenost je strach p°ed oΦekßvanou pracφ. | [Cicero] |
| 56. | V ka₧dΘm Φlov∞ku je tolik p²chy, kolik mu chybφ rozumu. | [Cicero] |
| 55. | NejveselÜφ smφch je smßt se t∞m, kte°φ se sm∞jφ tob∞. | [Edison] |
| 54. | Trp∞livost nenφ slabost, ale sφla. | [Cicero] |
| 53. | Dokonalost spoΦφvß v maliΦkostech, p°esto nenφ dokonalost maliΦkostφ. | [Michelangelo] |
| 52. | Krßtk² Φas ₧ivota je dostateΦn∞ dlouh² pro dobr² a Φestn² ₧ivot. | [Cicero] |
| 51. | MyÜlenky skßΦou jako blechy z Φlov∞ka na Φlov∞ka, ale ne ka₧dΘho kousnou. | [S.J.Lec] |
| 50. | Jestli₧e hovo°φ ·sta, dßvej pozor na oΦi, co ty tomu °φkajφ. | [Michelangelo] |
| 49. | MlΦet a pracovat je lepÜφ ne₧ nepracovat a mluvit. | [Komensk²] |
| 48. | K tomu, aby bylo dob°e, je t°eba mlad²ch rukou a star²ch hlav. | [Plinius] |
| 47. | Tehdy jsou lidΘ nejkrßsn∞jÜφ, jestli₧e si rozum∞jφ a majφ se rßdi. | [Plinius] |
| 46. | Mnoho Φti, piÜ a p°em²Ülej, abys mohl hovo°it, kdy budeÜ chtφt. | [Plinius] |
| 45. | UΦenost bez ctnosti je jako kv∞t bez sadu. | [Komensk²] |
| 44. | Rozvß₧n∞ d∞lat je vφc ne₧ rozumn∞ p°em²Ület. | [Cicero] |
| 43. | Rozumn² je ten, kdo d°φve p°em²Ülφ, ne₧ uv∞°φ. | [Seneca] |
| 42. | Hledej p°ßtele, nep°ßtelΘ se ohlßsφ sami. | [Seneca] |
| 41. | Kdy₧ roste nebezpeΦφ, rostou sφly. | [Seneca] |
| 40. | Usilujme o to, aby na sv∞t∞ vlßdla pφse≥ lidskΘ krßsy a Üt∞stφ. | [Komensk²] |
| 39. | Kdy₧ vÜichni mlΦφ, m∞lo by se ozvat alespo≥ sv∞domφ. | [Seneca] |
| 38. | LidΘ vφce v∞°φ oΦφm ne₧ uÜφm. | [Komensk²] |
| 37. | V∙le d∞lß Φlov∞ka mal²m i velk²m. | [Seneca] |
| 36. | K slavn²m v²sledk∙m se p°ichßzφ po namßhav²ch cestßch. | [Helvetius] |
| 35. | Je velk²m pot∞Üenφm b²t daleko od viny. | [Cicero] |
| 34. | Jakmile v∞°φÜ ve svΘ schopnosti, nauΦil ses ₧φt. | [RΘny de Gourmont] |
| 33. | Mal² je ten, kdo znß jen mal² cφl. | [R0ny de Gourmont] |
| 32. | NejlepÜφ i nejhorÜφ Φßstφ Φlov∞ka je jazyk. | [J.W.Goethe] |
| 31. | èt∞stφ neexistuje; jsou jen Ü¥astnφ lidΘ. | [RΘny de Gourmont] |
| 30. | ╚lov∞k je nejkrßsn∞jÜφ tehdy, jestli₧e mß n∞koho rßd. | [J.W.Goethe] |
| 29. | Ka₧d² by m∞l denn∞ poslouchat trochu hudby, p°eΦφst n∞jakou bßse≥, podφvat se
na dobr² obraz a pokud mo₧no °φci n∞kolik rozumn²ch slov. | [J.W.Goethe] |
| 28. | D∞lej tak, abys mohl °φkat ka₧dΘmu: d∞lej jako jß!. | [J.W.Goethe] |
| 27. | Aby mohl b²t Φlov∞k Ü¥astn², musφ mu jeÜt∞ v₧dy n∞co do Üt∞stφ chyb∞t. | [Helvetius] |
| 26. | Vn∞jÜφ krßse je o to cenn∞jÜφ, oΦ vφce skr²vß vnit°nφ krßsy. | [Shakespeare] |
| 25. | Nenφ d·le₧itΘ, co se o kom hovo°φ, ale kdo to hovo°φ. | [J.W.Goethe] |
| 24. | JinΘ je rozum∞t a jinΘ znßt. ╚lov∞k Φasto nerozumφ tomu, co znß. | [Cicero] |
| 23. | Posuzujeme se podle toho, co jsme schopni uΦinit. Jinφ nßs Üak posuzujφ podle toho, co jsme uΦinili. | [Rßny de Gourmont] |
| 22. | Mlßdφ je stßlΘ omßmenφ; je to horeΦka rozumu. | [La Rochefoucald] |
| 21. | Soucit se zvφ°aty souvisφ tak t∞sn∞ s dobrou povahou, ₧e lze bezpeΦn∞ tvrdit, ₧e
ten kdo je krut² ke zvφ°at∙m, nem∙₧e b²t dobr². | [J.Paul] |
| 20. | Je lΘpe se radit p°ed Φiny, ne₧ potom o nich p°emφtat. | [Demokritos] |
| 19. | T∞lesnß prßce osvobozuje od duÜevnφch bol∙. | [La Rochefoucald] |
| 18. | NejlΘpe poznßme charakter Φlov∞ka p°i pen∞₧nφch zßle₧itostech, p°i pitφ a v hn∞vu. | [Talmud] |
| 17. | Moudr² Φlov∞k z∙stßvß v pozadφ, a tφm se prßv∞ dostßvß v Φelo lidφ. | [Lao-┤c] |
| 16. | LidΘ rßdi v∞°φ tomu, co si p°ejφ, aby byla pravda. | [Caesar] |
| 15. | V∞d∞nφ se dovrÜuje jenom dφlem. V∞d∞nφ - d°evo a dφlo - plody. | [arabskΘ p°φslovφ] |
| 14. | Le₧φ-li ti na srdci blaho tv²ch d∞tφ, nech je zakusit trochu zimy a hladu. | [asijskΘ p°φslovφ] |
| 13. | "Cht∞l bych", to neznamenß nic, "chci" , to d∞lß divy. | [A.Vinet] |
| 12. | Je lΘpe se opot°ebovat ne₧ zreziv∞t. | [D. Diderot] |
| 11. | ╚lov∞k se narodil k Φinnosti ... Neb²t niΦφm zam∞stnßn a neexistovat je pro Φlov∞ka totΘ₧. | [A.Voltaire] |
| 10. | T²den pracovitΘho Φlov∞ka je sedm dnφ, t²den lenocha je sedmkrßt zφtra. | [n∞meckΘ p°φslovφ] |
| 9. | Äßdn² Φlov∞k nenφ tak moudr², aby v∞d∞l o vÜem zlu, kterΘ konß. | [La Rochefoucald] |
| 8. | DobrΘ vlastnosti nepotlaΦφ nikdy ÜpatnΘ, asi tak jako cukr p°idßn do jedu, nebrßnφ jedu, aby byl smrtφcφ. | [arabskΘ p°φslovφ] |
| 7. | Mlßdφ je nejen v letech, n²br₧ i v myÜlence. | [F. Bacon] |
| 6. | Zßvist je nejhloup∞jÜφ ze vÜech ne°estφ, nebo¥ nep°inßÜφ nic. | [H. De Balzac] |
| 5. | Starci vÜemu v∞°φ. Mu₧i o vÜem pochybujφ. Mladφ vÜechno v∞dφ. | [O Wilde] |
| 4. | Mlßdφ je n∞co, co majφ jen mladφ a Φeho by jen sta°φ dovedli moud°e pou₧φvat. | [La Rochefoucald] |
| 3. | Kdy₧ najdeÜ v ₧ivot∞ cestu bez p°ekß₧ek, urΦit∞ nevede nikam. | [N.Clark] |
| 2. | Mudrc hledß vÜechno v sob∞, nerozumn² Φlov∞k vÜecko v druhΘm. | [Konfucius] |
| 1. | Nejsiln∞jÜφ je ten, kdo mß moc nad sebou. | [Seneca] |