74
Ministerstvo zahraničních věcí sděluje, že dne 28. září 1999 byl ve Vídni podepsán Dodatkový protokol k Dohodě mezi Českou republikou a Mezinárodní agenturou pro atomovou energii o uplatňování záruk na základě Smlouvy o nešíření jaderných zbraní.*)
S Dodatkovým protokolem vyslovil souhlas Parlament České republiky a prezident republiky jej ratifikoval.
Dodatkový protokol vstoupil v platnost na základě svého článku 17 písm. a) dne 1. července 2002.
Anglické znění Dodatkového protokolu a jeho překlad do českého jazyka se vyhlašují současně.
PŘEKLAD
Ježto Česká republika a Mezinárodní agentura pro atomovou energii (dále jen "Agentura") jsou smluvními stranami Dohody o uplatňování záruk na základě Smlouvy o nešíření jaderných zbraní (dále jen "Záruková dohoda"), která vstoupila v platnost dne 11. září 1997;
Majíce na paměti přání mezinárodního společenství dále posilovat nešíření jaderných zbraní prostřednictvím posílení účinnosti a zlepšením výkonnosti systému záruk Agentury;
Připomínaje si, že Agentura musí při uplatňování záruk brát zřetel na potřebu, aby: nedošlo k omezení ekonomického a technického rozvoje České republiky nebo mezinárodní spolupráce v oblasti mírových jaderných činností; byla dodržována platná ustanovení zdravotní, bezpečnostní, fyzické ochrany a další bezpečnostní předpisy a práva jednotlivců; byla přijata veškerá opatření k ochraně obchodního, technologického a průmyslového tajemství a rovněž jiných důvěrných informací, se kterými se seznámí;
Ježto četnost a intenzita činností popsaných v tomto Protokolu má být udržována na minimální úrovni v souladu s cíli posílit účinnost a zlepšit výkonnost záruk Agentury;
Dohodly se proto nyní Česká republika a Agentura takto:
Ustanovení Zárukové dohody budou uplatňována vůči tomuto Protokolu v rozsahu odpovídajícím a srovnatelném s ustanoveními tohoto Protokolu. V případě rozporu mezi ustanoveními Zárukové dohody a příslušnými ustanoveními tohoto Protokolu budou uplatněna ustanovení tohoto Protokolu.
a. Česká republika bude poskytovat Agentuře prohlášení obsahující:
| (I) | Všeobecný popis a informace specifikující umístění kdekoli prováděných výzkumných a vývojových činností vztahujících se k jadernému palivovému cyklu, které nezahrnují nakládání s jaderným materiálem, a které jsou financovány, výslovně schvalovány nebo kontrolovány anebo prováděny jménem České republiky. | |||
| (II) | Informace, označené Agenturou na základě předpokládaného posílení účinnosti a zlepšení výkonnosti a odsouhlasené Českou republikou, o provozních činnostech vztahujících se k zárukám v jaderných zařízeních a v místech mimo jaderná zařízení, ve kterých je jaderný materiál běžně používán. | |||
| (III) | Všeobecný popis každé budovy v každé lokalitě, včetně jejího určení, a pokud to nevyplývá z tohoto popisu, i její vybavení. Popis bude zahrnovat mapu této lokality. | |||
| (IV) | Popis rozsahu působnosti pro každé místo zapojené do činností specifikovaných v Příloze I tohoto Protokolu. | |||
| (V) | Informace specifikující umístění, provozní statut a přibližnou roční výrobní kapacitu uranových dolů a závodů na uranový nebo thoriový koncentrát a současnou roční výrobu takových dolů a závodů na koncentrát, souhrnně v České republice. Na žádost Agentury poskytne Česká republika současnou roční výrobu jednotlivých dolů nebo závodů na koncentrát. Ustanovení o těchto informacích nevyžaduje detailní evidenci jaderného materiálu. | |||
| (VI) | Následující informace vztahující se k výchozímu materiálu, který nedosáhl složení a čistoty vhodné pro výrobu paliva nebo izotopické obohacování: | |||
| (a) | množství, chemické složení, použití nebo zamýšlené použití takového materiálu, ať již v jaderném či nejaderném použití, pro všechna místa v České republice, ve kterých se tento materiál nachází v množství převyšujícím deset tun uranu nebo dvacet tun thoria, a souhrnně pro ostatní místa s množstvím větším než jedna tuna, pokud toto množství v souhrnu pro celou Českou republiku převyšuje deset tun uranu nebo dvacet tun thoria. Ustanovení o těchto informacích nevyžaduje detailní evidenci jaderného materiálu; | |||
| (b) | množství, chemické složení a místo určení každého vývozu takovéhoto materiálu z České republiky pro specificky nejaderné účely v množstvích převyšujících: | |||
| (1) | deset tun uranu nebo pro jednotlivé vývozy uranu z České republiky do téhož státu, z nichž žádný nedosahuje deseti tun, ale v souhrnu za kalendářní rok deset tun převyšují; | |||
| (2) | dvacet tun thoria nebo pro jednotlivé vývozy thoria z České republiky do téhož státu, z nichž žádný nedosahuje dvaceti tun, ale v souhrnu za kalendářní rok dvacet tun převyšují; | |||
| (c) | množství, chemické složení, současné umístění a použití nebo zamýšlené použití každého dovozu do České republiky takovéhoto materiálu pro specificky nejaderné účely v množstvích převyšujících: | |||
| (1) | deset tun uranu nebo pro jednotlivé dovozy uranu do České republiky z téhož státu, z nichž žádný nedosahuje deseti tun, ale v souhrnu za kalendářní rok deset tun převyšují; | |||
| (2) | dvacet tun thoria nebo pro jednotlivé dovozy thoria do České republiky z téhož státu, z nichž žádný nedosahuje dvaceti tun, ale v souhrnu za kalendářní rok dvacet tun převyšují; | |||
| přičemž se rozumí, že není požadavkem poskytovat informace o takovémto materiálu určeném pro nejaderné použití, pokud se již nachází v jeho konečné formě nejaderného použití. | ||||
| (VII) | (a) | informace o množství, použití a umístění jaderného materiálu vyjmutého ze záruk podle článku 37 Zárukové dohody, | ||
| (b) | informace o množství (které může být ve formě odhadů) a použití jaderného materiálu v každém místě, ve kterém byl vyjmut ze záruk podle článku 36(b) Zárukové dohody, ale dosud se nenachází v konečné formě nejaderného použití, pokud jeho množství přesahuje množství stanovené v článku 37 Zárukové dohody. Ustanovení o těchto informacích nevyžaduje detailní evidence jaderného materiálu. | |||
| (VIII) | Informace o umístění nebo dalším zpracování středně nebo vysoce radioaktivního odpadu obsahujícího plutonium, vysoce obohacený uran nebo uran-233, ve vztahu ke kterým byly ukončeny záruky podle článku 11 Zárukové dohody. Pro účely tohoto odstavce nezahrnuje "další zpracování" změny obalů tohoto odpadu nebo jeho další úpravy při skladování a ukládání vyjma separace prvků. | |||
| (IX) | Následující informace vztahující se ke specifikovaným zařízením a nejaderným materiálům uvedeným v Příloze II: | |||
| (a) | pro každý vývoz takového zařízení a materiálu z České republiky: druh, množství, místo předpokládaného použití ve státu příjemce a datum anebo předpokládané datum vývozu; | |||
| (b) | na základě zvláštní žádosti Agentury potvrzení České republiky, jako státu dovozce, k informaci poskytnuté Agentuře jiným státem k vývozu takového zařízení a materiálu do České republiky. | |||
| (X) | Všeobecné plány pro nadcházející období deseti let vztahující se k vývoji jaderného palivového cyklu (včetně plánovaných výzkumných a vývojových činností vztahujících se k jadernému palivovému cyklu), pokud byly schváleny příslušným orgánem v České republice. | |||
b.Česká republika vyvine veškeré opodstatněné úsilí, aby poskytla Agentuře následující informace:
| (I) | Všeobecný popis a informace specifikující umístění kdekoli v České republice prováděných výzkumných a vývojových činností vztahujících se k jadernému palivovému cyklu, které nezahrnují nakládání s jaderným materiálem, které se specificky vztahují k obohacování, přepracování jaderného paliva nebo zpracování středně nebo vysoce radioaktivního odpadu obsahujícího plutonium, vysoce obohacený uran nebo uran-233, ale které nejsou financovány, specificky schvalovány nebo kontrolovány anebo prováděny jménem České republiky. Pro účely tohoto odstavce nezahrnuje "zpracování" středně nebo vysoce radioaktivního odpadu změny obalů tohoto odpadu nebo jeho úpravy při skladování a ukládání vyjma separace prvků. |
| (II) | Všeobecný popis činností a totožnost osoby nebo společnosti provádějící takovéto činnosti v místech označených Agenturou vně lokality, které Agentura považuje za funkčně související s činnostmi této lokality. Ustanovení o poskytování těchto informací je předmětem zvláštní žádosti Agentury. Informace budou poskytovány na základě konzultací s Agenturou a v přiměřeném čase. |
c. Na základě žádosti Agentury poskytne Česká republika doplnění nebo objasnění jakýchkoli informací, které poskytla podle tohoto článku, a to v rozsahu odpovídajícím účelu záruk.
| a. | Česká republika poskytne Agentuře informace uvedené v článku 2.a.(I), (III), (IV), (V), (VI)(a), (VII) a (X) a článku 2.b.(I) do 180 dnů od vstupu Protokolu v platnost. |
| b. | K 15. květnu každého roku poskytne Česká republika Agentuře aktualizované informace uvedené v odstavci a. za období předchozího kalendářního roku. Pokud ve vztahu k dříve poskytnutým informacím nenastala žádná změna, Česká republika to oznámí. |
| c. | K 15. květnu každého roku poskytne Česká republika Agentuře informace uvedené v článku 2.a.(VI)(b) a (c) za období předchozího kalendářního roku. |
| d. | Čtvrtletně poskytne Česká republika Agentuře informace uvedené v článku 2.a.(IX)(a). Tyto informace budou poskytovány do šedesáti dnů po uplynutí každého čtvrtletí. |
| e. | 180 dní před dalším zpracováním poskytne Česká republika Agentuře informace uvedené v člán- ku 2.a.(VIII) a k 15. květnu každého roku informace o změnách umístění za období předchozího kalendářního roku. |
| f. | Česká republika a Agentura se dohodnou na termínech a četnosti poskytování informací uvedených v článku 2.a.(II). |
| g. | Do šedesáti dnů po podání žádosti Agentury poskytne Česká republika Agentuře informace uvedené v článku 2.a.(IX)(b). |
Na základě uplatňování doplňkového přístupu podle článku 5 tohoto Protokolu budou platit následující opatření:
a. |
Agentura nebude mechanicky nebo systematicky požadovat ověřování informací uvedených v článku 2, nicméně Agentura bude mít právo přístupu ke: |
|
| (I) | Kterémukoli místu, jež je uvedeno v článku 5.a.(I) nebo 5.a.(II), na základě výběru s cílem ujistit se o nepřítomnosti nedeklarovaného jaderného materiálu a činností; | |
| (II) | Kterémukoli místu, jež je uvedeno v článku 5.b. nebo 5.c., aby vyřešila nejasnost související se správností a úplností informací poskytovaných podle článku 2 nebo aby vyřešila případnou nesrovnalost v souvislosti s těmito informacemi; | |
| (III) | Kterémukoli místu, jež je uvedeno v článku 5.a.(III), v rozsahu nezbytném pro Agenturu pro účely záruk, aby mohla potvrdit prohlášení České republiky o vyřazení z provozu jaderného zařízení nebo místa mimo jaderná zařízení, ve kterém byl jaderný materiál běžně používán. | |
| b. | (I) | S výjimkou uvedenou v odstavci (II) předá Agentura České republice předběžné oznámení o přístupu s minimálním předstihem 24 hodin; |
| (II) | Pro přístup k jakémukoli místu v rámci lokality, který je požadován v souvislosti s technickou inspekcí zaměřenou na ověření projektových údajů nebo ad hoc, anebo běžnou inspekcí v takovéto lokalitě, bude, pokud o to Agentura požádá, minimální předstih předběžného oznámení dvě hodiny, za výjimečných okolností však může být i kratší než dvě hodiny. | |
| c. | Předběžné oznámení bude v písemné formě specifikovat důvody pro přístup a ty činnosti, které budou v jeho průběhu provedeny. | |
| d. | V případě nejasnosti nebo nesrovnalosti poskytne Agentura České republice možnost, aby tuto nejasnost nebo nesrovnalost objasnila a předložila návrh jejího řešení. Takováto možnost bude poskytnuta před podáním žádosti o přístup, pokud Agentura nebude považovat takové zpoždění za poškozující záměr požadovaného přístupu. V žádném případě však Agentura nepřijme žádný závěr k této nejasnosti nebo nesrovnalosti, dokud České republice nebude poskytnuta takováto možnost. | |
| e. | Pokud nebude s Českou republikou dohodnuto jinak, bude přístup uskutečňován pouze v době normálních pracovních hodin. | |
| f. | Česká republika bude mít právo nechat inspektory v průběhu jejich inspekcí doprovázet představiteli České republiky za předpokladu, že inspektoři nebudou zdržováni nebo vystavováni jiným překážkám při výkonu svých funkcí. | |
Česká republika poskytne Agentuře přístup ke:
| a. | (I) | Každému místu v lokalitě; |
| (II) | Každému místu uvedenému Českou republikou podle článku 2.a.(V) - (VIII); | |
| (III) | Každému vyřazenému z provozu jadernému zařízení nebo místu mimo jaderná zařízení, kde byl jaderný materiál běžně používán. | |
| b. | Každému místu uvedenému Českou republikou podle článku 2.a.(I), článku 2.a.(IV), článku 2.a.(IX)(b) nebo článku 2.b., jinému než jsou místa uvedená v odstavci a. (I) s tím, že pokud Česká republika není schopna poskytnout takovýto přístup, vyvine veškeré opodstatněné úsilí, aby bezodkladně uspokojila požadavky Agentury jinými prostředky. | |
| c. | Kterémukoli místu specifikovanému Agenturou, jinému než jsou místa uvedená v odstavcích a. a b., za účelem uskutečnění odběru vzorků z životního prostředí v daném místě s tím, že pokud Česká republika není schopna poskytnout takovýto přístup, vyvine veškeré opodstatněné úsilí, aby bezodkladně uspokojila požadavky Agentury v přilehlých místech nebo jinými prostředky. | |
Při naplňování článku 5 může Agentura provádět následující činnosti:
| a. | Pro přístup v souladu s článkem 5.a.(I) nebo (III): vizuální pozorování; odběr vzorků z životního prostředí; použití zařízení detekujících a měřících radiaci; uplatnění pečetí a jiných identifikačních a ochranných zařízení uvedených v Dodatkových ujednáních; a další objektivní opatření, která byla prokázána jako technicky proveditelná a jejichž použití bylo dohodnuto a schváleno Radou guvernérů (dále jen "Rada") a následnými konzultacemi mezi Českou republikou a Agenturou. |
| b. | Pro přístup v souladu s článkem 5.a.(II): vizuální pozorování; počítání položek jaderného materiálu; nedestruktivní měření a odběr vzorků; použití zařízení detekujících a měřících radiaci; kontrola záznamů vztahujících se k množství, původu a rozmístění materiálu; odběr vzorků z životního prostředí; a další objektivní opatření, která byla prokázána jako technicky proveditelná a jejichž použití bylo dohodnuto a schváleno Radou a následnými konzultacemi mezi Českou republikou a Agenturou. |
| c. | Pro přístup v souladu s článkem 5.b.: vizuální pozorování; odběr vzorků z životního prostředí; použití zařízení detekujících a měřících radiaci; kontrola zárukových záznamů vztahujících se k výrobě a odesílání; a další objektivní opatření, která byla prokázána jako technicky proveditelná a jejichž použití bylo dohodnuto a schváleno Radou a následnými konzultacemi mezi Českou republikou a Agenturou. |
| d. | Pro přístup v souladu s článkem 5.c.: odběr vzorků z životního prostředí a v případě, že výsledky nevyřeší nejasnost nebo nesrovnalost v místě specifikovaném Agenturou podle článku 5.c., použití v takovém místě vizuálního pozorování, zařízení detekujících a měřících radiaci, a dle dohody mezi Českou republikou a Agenturou, jiných objektivních opatření. |
| a. | Na žádost České republiky přijme Agentura opatření pro zajištění dispozičního přístupu podle tohoto Protokolu s cílem předejít úniku informací citlivých z hlediska šíření jaderných zbraní a naplnit požadavky jaderné bezpečnosti a fyzické ochrany nebo ochránit informace citlivé z hlediska soukromého nebo obchodního. Takováto opatření nesmí Agentuře bránit při uskutečňování činností nezbytných pro poskytnutí hodnověrné záruky o nepřítomnosti nedeklarovaného jaderného materiálu nebo činností v daném místě, včetně vyřešení nejasností vztahujících se ke správnosti a úplnosti informací uvedených v článku 2 nebo nesrovnalosti vztahující se k takové informaci. |
| b. | Při poskytování informací uvedených v článku 2 může Česká republika informovat Agenturu o místech v lokalitě nebo místě, ve kterých může být dispoziční přístup uplatňován. |
| c. | Až do vstupu všech nezbytných Dodatkových ujednání v platnost se může Česká republika uchýlit k dispozičnímu přístupu v souladu s ustanoveními odstavce a. |
Nic v tomto Protokolu nebrání České republice, aby navíc nabídla Agentuře přístup i k dalším místům mimo těch, která jsou uvedena v článcích 5 a 9, nebo aby požádala Agenturu o provedení ověřovacích činností v některém konkrétním místě. Agentura vyvine bezodkladně veškeré opodstatněné úsilí, aby reagovala na takovýto požadavek.
Česká republika poskytne Agentuře přístup k místům uvedeným Agenturou pro účely odběru vzorků z životního prostředí v rozsáhlé oblasti s tím, že pokud Česká republika není schopna poskytnout takovýto přístup, vyvine veškeré opodstatněné úsilí, aby uspokojila požadavky Agentury v alternativních místech. Agentura nebude takovýto přístup vyžadovat, dokud nebudou využití odběru vzorků z životního prostředí v rozsáhlé oblasti a jeho procedurální postupy schváleny Radou a následně konzultacemi mezi Českou republikou a Agenturou.
Agentura bude Českou republiku informovat o:
| a. | Činnostech provedených podle tohoto Protokolu, včetně těch týkajících se jakýchkoli nejasností nebo nesrovnalostí, na které Agentura Českou republiku upozornila, a to do šedesáti dnů od provedení takových činností Agenturou. |
| b. | Výsledcích činností týkajících se jakýchkoli nejasností nebo nesrovnalostí, na které Agentura Českou republiku upozornila, dle možnosti co nejdříve, ale v každém případě do třiceti dnů od získání těchto výsledků Agenturou. |
| c. | Závěrech, které učinila na základě svých činností podle Protokolu. Tyto závěry budou předávány jednou ročně. |
| a. | (I) | Generální ředitel seznámí Českou republiku s rozhodnutím Rady o ustanovení kteréhokoli pracovníka Agentury za zárukového inspektora. Pokud Česká republika neoznámí generálnímu řediteli své odmítnutí takovéhoto pracovníka za inspektora pro Českou republiku do tří měsíců ode dne obdržení oznámení o rozhodnutí Rady o jeho ustanovení, bude inspektor takto oznámený České republice považován za dezignovaného pro Českou republiku; |
| (II) | Generální ředitel bude v odpověď na žádost České republiky nebo ze své vlastní iniciativy neprodleně informovat Českou republiku o zrušení dezignace kteréhokoli z pracovníků za inspektora pro Českou republiku. | |
| b. | Oznámení uvedené v odstavci a. bude považováno za obdržené Českou republikou sedm dní po datu odeslání tohoto oznámení Agenturou doporučenou poštou České republice. | |
Pokud je to vyžadováno, poskytne Česká republika do jednoho měsíce od přijetí žádosti odpovídající trvalé návratné vízum a/nebo tranzitní vízum dezignovanému inspektorovi, který je uveden v této žádosti, aby mu umožnila vstup a pobyt na území České republiky za účelem plnění jeho/jejích úkolů. Kterékoli vyžadované vízum bude platné minimálně po dobu jednoho roku a bude obnovováno, dle požadavku, s cílem pokrytí trvání dezignace inspektora pro Českou republiku.
a. |
V případě, kdy se Česká republika nebo Agentura vyjádří, že je nezbytné upřesnit v Dodatkových ujednáních, jak mají být uplatňována opatření stanovená v tomto Protokolu, dohodnou se Česká republika a Agentura na takovýchto Dodatkových ujednáních do devadesáti dnů ode dne, kdy vstoupí v platnost tento Protokol nebo, pokud bude učiněno vyjádření o potřebě takovýchto Dodatkových ujednání po vstupu v platnost tohoto Protokolu, do devadesáti dnů od data takovéhoto vyjádření. |
b. |
Až do vstupu v platnost jakýchkoli nezbytných Dodatkových ujednání bude Agentura oprávněna uplatňovat opatření stanovená v tomto Protokolu. |
a. |
Česká republika povolí a bude chránit volnou komunikaci Agentury pro oficiální účely mezi inspektory Agentury v České republice a ústředím Agentury a/nebo Regionálními úřady, včetně obslužného i bezobslužného přenosu informací vyprodukovaných kontejnmentovými a/nebo dozorovacími nebo měřicími zařízeními Agentury. Po konzultaci s Českou republikou bude mít Agentura právo využívat mezinárodně vytvořené přímé komunikační systémy, včetně satelitních systémů a jiných komunikačních prostředků, které nejsou používány v České republice. Na žádost České republiky nebo Agentury budou podrobnosti uplatňování tohoto odstavce ve vztahu k obslužnému i bezobslužnému přenosu informací vyprodukovaných kontejnmentovými a/nebo dozorovacími nebo měřicími zařízeními Agentury specifikovány v Dodatkových ujednáních. |
b. |
Komunikace a přenos informací uvedených v odstavci a. bude náležitě zohledňovat potřebu chránit citlivé soukromé nebo obchodní informace nebo projektové údaje, které Česká republika považuje za zvláště citlivé. |
a. |
Agentura bude udržovat přísný režim, aby zajistila účinnou ochranu proti vyzrazování obchodních, technologických a průmyslových tajemství a dalších důvěrných informací, se kterými se seznámí, včetně takových informací, se kterými se Agentura seznámí při naplňování tohoto Protokolu. |
|
b. |
Režim uvedený v odstavci a. bude, mimo jiné, zahrnovat ustanovení vztahující se k: |
|
| (I) | Všeobecným principům a souvisejícím opatřením pro nakládání s důvěrnými informacemi; | |
| (II) | Podmínkám pro zaměstnání personálu souvisejícím s ochranou důvěrných informací; | |
| (III) | Postupům pro případy porušování nebo údajného porušování důvěrnosti. | |
| c. | Režim uvedený v odstavci a. bude schvalován a pravidelně vyhodnocován Radou. | |
| a. | Přílohy tohoto Protokolu jsou jeho nedílnou součástí. S výjimkou pro účely doplňků a změn Příloh znamená pojem "Protokol", jak je použit v tomto dokumentu, Protokol a Přílohy dohromady. |
| b. | Seznam činností uvedených v Příloze I a seznam zařízení a materiálů uvedených v Příloze II může být měněn a doplňován Radou na základě doporučení otevřené pracovní skupiny expertů vytvořené Radou. Každá takováto změna nebo doplnění nabude účinnosti čtyři měsíce po jejím schválení Radou. |
| a. | Tento Protokol vstoupí v platnost dnem, kdy Agentura obdrží od České republiky písemné oznámení, že ústavní a/nebo zákonné požadavky pro vstup v platnost byly splněny. |
| b. | Česká republika může kdykoli před vstupem tohoto Protokolu v platnost prohlásit, že bude tento Protokol předběžně provádět. |
| c. | Generální ředitel Agentury bude neprodleně informovat všechny členské státy Agentury o každém prohlášení o předběžném provádění a vstupu v platnost tohoto Protokolu. |
Pro účely tohoto Protokolu se rozumí:
| a. | Výzkumnými a vývojovými činnostmi vztahujícími se k jadernému palivovému cyklu takové činnosti, které specificky souvisí s kterýmkoli postupem nebo systémově výzkumným aspektem kteréhokoli z následujících bodů: | |
| - | konverze jaderného materiálu, | |
| - | obohacování jaderného materiálu, | |
| - | výroba jaderného paliva, | |
| - | reaktory, | |
| - | kritická jaderná zařízení, | |
| - | přepracování jaderného paliva, | |
| - | zpracování (nezahrnující změny obalů nebo další úpravy při skladování a ukládání s výjimkou separace prvků) středně nebo vysoce radioaktivního odpadu obsahujícího plutonium, vysoce obohacený uran nebo uran-233, | |
| ale nezahrnuje činnosti vztahující se k teoretickému nebo základnímu vědeckému výzkumu nebo k výzkumu a vývoji průmyslových aplikací radioizotopů, lékařských, hydrologických a zemědělských aplikací, účinků na zdraví a životní prostředí a zdokonalování údržby. | ||
| b. | Lokalitou oblast vymezená Českou republikou v příslušných projektových údajích pro jaderné zařízení, včetně uzavřených jaderných zařízení, a v příslušných informacích o místech mimo jaderná zařízení, ve kterých je jaderný materiál běžně používán, včetně uzavřených míst mimo jaderná zařízení, ve kterých byl jaderný materiál běžně používán (toto je omezeno na místa s horkými komorami nebo na místa, kde byly prováděny činnosti související s konverzí, obohacováním, výrobou paliva nebo jeho přepracováním). Zahrnuje také všechna zařízení nacházející se v bezprostředním okolí jaderného zařízení nebo místa, za účelem poskytování nebo využití nezbytných služeb, včetně: horkých komor pro zpracování ozářených materiálů neobsahujících jaderný materiál; zařízení pro úpravu, skladování a ukládání odpadu; a budov, které mají předmětný vztah k zvláštním činnostem uvedeným Českou republikou podle článku 2.a.(III). | |
| c. | Jaderným zařízením vyřazeným z provozu nebo místem mimo jaderná zařízení vyřazeným z provozu zařízení nebo místo, ze kterého byly odstraněny zanechané konstrukce a zařízení nezbytné pro jeho provoz nebo byly vyřazeny z provozu tak, že nejsou více použitelné pro skladování a nelze je již použít k zpracování nebo jinému využití jaderného materiálu. | |
| d. | Uzavřeným jaderným zařízením nebo uzavřeným místem mimo jaderná zařízení zařízení nebo místo, ve kterém byl zastaven provoz a jaderný materiál byl z něho odstraněn, ale které nebylo vyřazeno z provozu. | |
| e. | Vysoce obohaceným uranem uran obsahující 20 a více procent izotopu uranu-235. | |
| f. | Odběrem vzorků z životního prostředí v daném místě sběr vzorků z životního prostředí (např. vzduch, voda, vegetace, půda, stěry) v místě a v jeho bezprostřední blízkosti označeném Agenturou pro účely pomoci při rozhodování o nepřítomnosti nedeklarovaného jaderného matriálu nebo jaderných činností v tomto označeném místě. | |
| g. | Odběrem vzorků z životního prostředí v rozsáhlé oblasti sběr vzorků z životního prostředí (např. vzduch, voda, vegetace, půda, stěry) v řadě míst označených Agenturou pro účely pomoci při rozhodování o nepřítomnosti nedeklarovaného jaderného materiálu nebo jaderných činností v rozsáhlé oblasti. | |
| h. | Jaderným materiálem jakýkoli výchozí nebo jakýkoli zvláštní štěpný materiál, jak je definován v článku XX Statutu. Pojem výchozí materiál se nevztahuje na rudu nebo zbytky rudy. Jakékoli vymezení Rady v rámci článku XX Statutu Agentury po vstupu v platnost tohoto Protokolu, které doplní výčet materiálů považovaných za výchozí materiál nebo zvláštní štěpný materiál, bude podle tohoto Protokolu platit pouze po souhlasu České republiky. | |
| i. | Jaderným zařízením: | |
| (I) | Reaktor, kritické jaderné zařízení, konverzní závod, závod na výrobu jaderného paliva, závod na přepracování vyhořelého jaderného paliva, závod na separaci izotopů nebo samostatné skladovací zařízení; nebo | |
| (II) | Kterékoli místo, ve kterém je běžně používán jaderný materiál v množstvích větších než jeden efektivní kilogram. | |
| j. | Místem mimo jaderná zařízení kterékoli zařízení nebo místo, které není jaderným zařízením, ve kterém je běžně používán jaderný materiál v množstvích jednoho efektivního kilogramu nebo menších. | |
Dáno ve Vídni dne 28. září 1999 ve dvou původních vyhotoveních v jazyce anglickém.
| Za Českou republiku: Ing. Karel Böhm v. r. úřadující předseda Státního úřadu pro jadernou bezpečnost |
Za Mezinárodní agenturu pro atomovou energii: Mohamed El Baradei v. r. generální ředitel Mezinárodní agentury pro atomovou energii |
PŘĺLOHA I
| (I) | Výroba rotorových válců odstředivky nebo souborů plynových odstředivek. |
| Rotorovými válci odstředivky se rozumí tenkostěnné válce, jak jsou popsané v bodě 5.1.1.(b) Přílohy II. | |
| Plynovými odstředivkami se rozumí odstředivky, jak jsou popsané v úvodní poznámce k bodu 5.1. Přílohy II. | |
| (II) | Výroba difúzních přepážek. |
| Difúzními přepážkami se rozumí tenké porézní filtry, jak jsou popsané v bodě 5.3.1.(a) Přílohy II. | |
| (III) | Výroba nebo montáž systémů založených na laserové technologii. |
| Systémy založenými na laserové technologii se rozumí systémy zahrnující ty položky, jak jsou popsané v bodě 5.7. Přílohy II. | |
| (IV) | Výroba nebo montáž elektromagnetických separátorů izotopů. |
| Elektromagnetickými separátory izotopů se rozumí ty položky uvedené v bodě 5.9.1. Přílohy II obsahující iontové zdroje, jak jsou popsané v 5.9.1.(a) Přílohy II. | |
| (V) | Výroba nebo montáž kolon nebo extrakčního zařízení. |
| Kolonami nebo extrakčním zařízením se rozumí ty položky, jak jsou popsané v bodech 5.6.1., 5.6.2., 5.6.3., 5.6.5., 5.6.6., 5.6.7. a 5.6.8. Přílohy II. | |
| (VI) | Výroba aerodynamických separačních trysek nebo vírových trubic. |
| Aerodynamickými separačními tryskami nebo vírovými trubicemi se rozumí separační trysky nebo vírové trubice, jak jsou popsané v bodech 5.5.1., respektive 5.5.2. Přílohy II. | |
| (VII) | Výroba nebo montáž systémů tvorby uranové plazmy. |
| Systémy tvorby uranové plazmy se rozumí systémy pro tvorbu uranové plazmy, jak jsou popsané v bo- dě 5.8.3. Přílohy II. | |
| (VIII) | Výroba zirkoniových trubek. |
| Zirkoniovými trubkami se rozumí trubky, jak jsou popsané v bodě 1.6. Přílohy II. | |
| (IX) | Výroba nebo úprava těžké vody nebo deuteria. |
| Těžkou vodou nebo deuteriem se rozumí deuterium, těžká voda (oxid deuteria) a kterákoli jiná sloučenina deuteria, ve které je poměr atomů deuteria k atomům vodíku větší než 1 : 5000. | |
| (X) | Výroba grafitu nukleární čistoty. |
| Grafitem nukleární čistoty se rozumí grafit s úrovní čistoty lepší než 5 ppm borového ekvivalentu a s hustotou větší než 1,50 g/cm3. | |
| (XI) | Výroba kontejnerů pro ozářené palivo. |
| Kontejnerem pro ozářené palivo se rozumí obalový soubor pro přepravu a/nebo skladování ozářeného paliva, který skýtá chemickou, tepelnou a radiační ochranu a odvádí rozpadové teplo při manipulaci, přepravě a skladování. | |
| (XII) | Výroba regulačních tyčí jaderného reaktoru. |
| Regulačními tyčemi jaderného reaktoru se rozumí tyče, jak jsou popsané v bodě 1.4. Přílohy II. | |
| (XIII) | Výroba nádrží a nádob zabezpečených proti dosažení kritičnosti. |
| Nádržemi a nádobami zabezpečenými proti dosažení kritičnosti se rozumí ty položky, jak jsou popsané v bodech 3.2. a 3.4. Přílohy II. | |
| (XIV) | Výroba strojů na dělení ozářených palivových článků. |
| Stroji na dělení ozářených palivových článků se rozumí zařízení, jak je popsané v bodě 3.1. Přílohy II. | |
| (XV) | Výstavba horkých komor. |
| Horkými komorami se rozumí komory nebo vzájemně propojené komory o celkovém objemu minimálně 6 m3 se stíněním odpovídajícím ekvivalentu 0,5 m betonu nebo větším, s hustotou 3,2 g/cm3 nebo větší, vybavené zařízením pro dálkové ovládání. |
PŘĺLOHA II
| 1. | Reaktory a zařízení k provozu reaktorů | |
| 1.1. | Kompletní jaderné reaktory | |
| Jaderné reaktory, které jsou schopné udržovat kritickou řízenou řetězovou reakci štěpení, kromě reaktorů nulového výkonu. Reaktory nulového výkonu jsou definovány jako reaktory s projektovanou maximální roční produkcí plutonia nepřesahující 100 g. | ||
| Vysvětlující poznámka | ||
| "Jaderný reaktor" zahrnuje položky, které jsou umístěny uvnitř reaktorové nádoby nebo jsou s ní přímo spojené, zařízení řídící výkon aktivní zóny a komponenty, které obsahují, přicházejí do přímého kontaktu nebo řídí oběh chladiva primárního okruhu reaktoru. | ||
| Nelze vyloučit ty reaktory, které lze modifikovat tak, aby ročně produkovaly významně více než 100 g plutonia. Reaktory konstruované pro trvalý provoz na významné úrovni výkonu, bez ohledu na jejich kapacitu produkce plutonia, nejsou považovány za "reaktory nulového výkonu". | ||
| 1.2. | Reaktorové tlakové nádoby | |
| Kovové nádoby, jako kompletní celky nebo jako jejich hlavní dílensky vyrobené části, které jsou speciálně konstruované nebo upravené pro umístění aktivní zóny jaderného reaktoru definovaného v odstavci 1.1. a jsou schopné odolávat provoznímu tlaku chladiva primárního okruhu. | ||
| Vysvětlující poznámka | ||
| Vrchlík reaktorové nádoby je zahrnut do položky 1.2. jako hlavní dílensky vyráběná součást reaktorové nádoby. | ||
| Vestavby reaktoru (např. nosná konstrukce aktivní zóny a jiná vnitřní zařízení nádoby, vodicí trubky regulačních tyčí, tepelná stínění, tlumicí mezistěny, deskové rošty aktivní zóny, difuzorové desky atd.) jsou obvykle dodávány dodavatelem reaktoru. V některých případech jsou určité vnitřní nosné komponenty zahrnuty do výroby tlakové nádoby. Tyto položky jsou dosti kritické z hlediska bezpečného a spolehlivého provozu reaktoru (a proto i pro záruky a odpovědnost dodavatele reaktoru), takže jejich dodávka odděleně od základní dodávky reaktoru není běžnou praxí. Proto, ačkoliv by samostatné dodávky těchto specifických, speciálně konstruovaných nebo upravených kritických rozměrných a drahých položek neměly být nutně vyloučeny z oblasti působnosti kontroly, je takový způsob dodávek považován za nepravděpodobný. | ||
| 1.3. | Zavážecí stroje pro reaktory | |
| Manipulační zařízení speciálně konstruovaná nebo upravená pro zavážení nebo vyjímání paliva z jaderného reaktoru definovaného v odstavci 1.1. schopná uskutečnit výměnu paliva za provozu nebo používat technicky složité prvky pro umístění nebo nasměrování, které umožňují provedení komplexu operací, probíhajících při výměně paliva v průběhu odstávky jaderného reaktoru, kdy přímé pozorování nebo přístup k palivu nejsou obvykle možné. | ||
| 1.4. | Regulační tyče reaktoru | |
| Tyče speciálně konstruované nebo upravené pro řízení změn reaktivity v jaderném reaktoru definovaném v odstavci 1.1. | ||
| Vysvětlující poznámka | ||
| Jestliže jsou dodávány odděleně, zahrnuje tato položka vedle části absorbující neutrony i její nosné nebo závěsné konstrukce. | ||
| 1.5. | Tlakové trubky reaktoru | |
| Trubky, které jsou speciálně konstruované nebo upravené pro pojmutí palivových článků a primárního chladiva reaktoru definovaného v odstavci 1.1. při provozním tlaku vyšším než 5,1 MPa (740 psi). | ||
| 1.6. | Zirkoniové trubky | |
| Kovové zirkonium a jeho slitiny ve formě trubek nebo trubkových sestav, speciálně konstruovaných nebo upravených pro použití v jaderném reaktoru definovaném v odstavci 1.1. v množství přesahujícím pro kteroukoli zemi příjemce 500 kg kdykoli v průběhu dvanácti měsíců a u kterých je váhový poměr hafnia a zirkonia menší než 1 : 500. | ||
| 1.7. | Čerpadla primárního chladiva | |
| Čerpadla speciálně konstruovaná nebo upravená pro zajišťování oběhu primárního chladiva jaderných reaktorů definovaných v odstavci 1.1. | ||
| Vysvětlující poznámka | ||
| Speciálně konstruovaná čerpadla mohou zahrnovat komplikované těsnicí nebo vícenásobné těsnicí systémy určené k prevenci úniků primárního chladiva, hermetická motorová čerpadla a centroběžná čerpadla. Tato definice zahrnuje čerpadla kategorie NC-1 nebo ekvivalentních standardů. | ||
| 2. | Nejaderné materiály určené pro reaktory | |
| 2.1. | Deuterium a těžká voda | |
| Deuterium, těžká voda (oxid deuteria) a jiné sloučeniny deuteria, ve kterých poměr atomů deuteria k atomům vodíku převyšuje 1 : 5000, určené pro použití v jaderném reaktoru definovaném v odstavci 1.1., v množství přesahujícím 200 kg atomů deuteria pro kteroukoli zemi příjemce kdykoli v průběhu dvanácti měsíců. | ||
| 2.2. | Grafit nukleární čistoty | |
| Grafit o čistotě lepší než 5 ppm borového ekvivalentu a o hustotě vyšší než 1,50 g/cm3, určený pro použití v jaderném reaktoru definovaném v odstavci 1.1., v množství přesahujícím 3 x 104 kg (30 t) pro kteroukoli zemi příjemce kdykoli v průběhu dvanácti měsíců. | ||
| Poznámka | ||
| Vláda rozhodne, zda vývozy grafitu odpovídajícího výše uvedeným specifikacím jsou určeny pro použití v jaderném reaktoru a podléhají ohlašování. | ||
| 3. | Závody na přepracování ozářených palivových článků a zařízení speciálně konstruovaná nebo upravená k tomuto účelu | |
| Úvodní poznámka | ||
| Přepracováním ozářeného jaderného paliva se separuje plutonium a uran od vysoce radioaktivních štěpných produktů a od dalších transuranových prvků. Tato separace může být uskutečněna pomocí rozdílných technologických postupů. V průběhu let se stal nejpoužívanějším a uznávaným proces Purex. Purex zahrnuje rozpuštění ozářeného jaderného paliva v kyselině dusičné a následující separaci uranu, plutonia a štěpných produktů pomocí kapalinové extrakce, využívající tributylfosfát v organickém rozpouštědle. | ||
| Purexové závody používají dále vyjmenované nebo jim podobné technologické operace: sekání ozářených palivových článků, rozpouštění paliva, kapalinovou extrakci a skladování technologických roztoků. Mohou existovat také zařízení pro termickou denitraci dusičnanu uranu, pro konverzi dusičnanu plutonia na oxid nebo na kov a pro úpravu kapalných odpadů štěpných produktů do takové formy, která je vhodná pro dlouhodobé skladování nebo pro uložení. Avšak specifické typy a uspořádání zařízení, na kterých se tyto operace provádějí, se mohou v různých Purexových závodech lišit z následujících důvodů. Podle typu a množství ozářeného paliva, určeného pro přepracování a zamýšleného naložení s regenerovanými materiály, jakož i filosofie bezpečnosti a údržby včleněné do projektu závodu. | ||
| "Závod na přepracování ozářených palivových článků" zahrnuje zařízení a komponenty, které běžně přicházejí do přímého kontaktu a přímo ovládají toky ozářeného paliva a hlavní toky jaderného materiálu a technologických roztoků štěpných produktů. | ||
| Tyto procesy, včetně kompletních systémů pro konverzi plutonia a výrobu kovového plutonia, těsně souvisejí s opatřeními zabraňujícími dosažení kritičnosti (například pomocí úpravy geometrického uspořádání), ozáření (například pomocí stínění) a nebezpečí toxicity (například použití ochranných obalů). | ||
| Položky odpovídající pojmu "zařízení speciálně konstruovaná nebo upravená" pro přepracování ozářených palivových článků zahrnují: | ||
| 3.1. | Stroje na dělení ozářených palivových článků | |
| Úvodní poznámka | ||
| Toto zařízení rozrušuje povlak paliva, a tak připravuje ozářený jaderný materiál k rozpouštění. Nejčastěji jsou používány speciálně konstruované strojní nůžky, ale mohou být použita i moderní zařízení jako například lasery. | ||
| Dálkově ovládaná zařízení speciálně konstruovaná nebo upravená pro použití v závodě na přepracování ozářeného jaderného paliva, která jsou určena pro rozřezávání, sekání, nebo stříhání ozářených palivových kazet, svazků nebo proutků. | ||
| 3.2. | Rozpouštěcí nádrže | |
| Úvodní poznámka | ||
| Rozsekané vyhořelé palivo obvykle postupuje do rozpouštěcích nádrží. V těchto nádobách zabezpečených proti dosažení kritičnosti je ozářený jaderný materiál rozpouštěn v kyselině dusičné a zbytky povlaku paliva jsou odstraněny z technologického procesu. | ||
| Nádrže zabezpečené proti dosažení kritičnosti (například malého průměru, prstencového nebo deskového provedení) speciálně konstruované nebo upravené pro použití v závodě na přepracování ozářeného jaderného paliva určené pro rozpouštění ozářeného jaderného paliva, které jsou odolné vůči horkým, vysoce korozivním kapalinám a mohou být dálkově plněny a obsluhovány. | ||
| 3.3. | Kapalinové extraktory a zařízení pro kapalinovou extrakci | |
| Úvodní poznámka | ||
| Do kapalinových extraktorů vstupuje jak roztok ozářeného paliva z rozpouštěcích nádrží, tak i organické roztoky, které separují uran, plutonium a štěpné produkty. Zařízení pro kapalinovou extrakci je obvykle konstruováno tak, aby splňovalo přísné provozní parametry, jako je dlouhá provozní životnost bez nároků na údržbu nebo snadná vyměnitelnost, jednoduchost provozu a ovládání a pružnost při změnách technologických podmínek. | ||
| Speciálně konstruované nebo upravené extraktory, jako náplňové a pulsní kolony, mísicí a usazovací nádrže nebo odstředivkové reaktory určené pro používání v závodě na přepracování ozářeného jaderného paliva. Kapalinové extraktory musí být odolné vůči korozi kyselinou dusičnou. Kapalinové extraktory jsou obvykle vyráběny podle extrémně přísných norem (včetně speciálního svařování, kontroly, zajištění jakosti a řízení jakosti) z nízkouhlíkatých korozivzdorných ocelí, titanu, zirkonia a jiných vysoce kvalitních materiálů. | ||
| 3.4. | Nádoby na uskladnění chemikálií nebo zásobníky | |
| Úvodní poznámka | ||
| Z operace extrakce vycházejí tři hlavní toky technologických roztoků. Nádoby na uskladnění nebo zásobníky jsou používány pro další zpracování všech tří toků takto: | ||
| (a) | Čistý roztok dusičnanu uranu je koncentrován odpařováním a postupuje na operaci denitrace, kde je převáděn na oxid uranu. Tento oxid se znovu používá v jaderném palivovém cyklu. | |
| (b) | Vysoce radioaktivní roztok štěpných produktů je obvykle koncentrován odpařováním a skladuje se jako kapalný koncentrát. Tento koncentrát může být následně odpařen a převeden do formy vhodné pro skladování nebo uložení. | |
| (c) | Roztok čistého dusičnanu plutoničitého je koncentrován a skladován až do jeho předání do dalšího stupně technologického procesu. Zejména nádoby na uskladnění nebo zásobníky pro roztoky plutonia jsou konstruovány tak, aby se předešlo problémům kritičnosti vyplývající ze změn v koncentraci a formě tohoto technologického toku. | |
| Speciálně konstruované nebo upravené nádoby na uskladnění nebo zásobníky určené pro používání v závodě na přepracování ozářeného jaderného paliva. Tyto nádoby nebo zásobníky musí být odolné vůči korozi kyselinou dusičnou. Jsou obvykle vyráběny z takových materiálů, jako jsou nízkouhlíkaté korozivzdorné oceli, titan nebo zirkonium nebo jiné vysoce kvalitní materiály. Nádoby mohou být konstruovány pro dálkové ovládání a údržbu a mohou mít následující parametry pro zabránění dosažení kritičnosti: | ||
| (1) | stěny nebo vnitřní konstrukce odpovídající nejméně borovému ekvivalentu 2 %, nebo | |
| (2) | maximální průměr 175 mm (7 in) pro válcové nádoby, nebo | |
| (3) | maximální šířka 75 mm (3 in) pro každou deskovou nebo prstencovou nádobu. | |
| 3.5. | Systémy konverze dusičnanu plutoničitého na oxid | |
| Úvodní poznámka | ||
| Ve většině závodů na přepracování vyhořelého paliva je konečným procesem konverze roztoku dusičnanu plutoničitého na oxid plutoničitý. Tento proces zahrnuje následující hlavní operace: dávkování, skladování a kalibrace, srážení a oddělení pevné a kapalné fáze, žíhání, manipulace s produktem, větrání, zacházení s odpady a řízení technologického procesu. | ||
| Kompletní systémy speciálně konstruované nebo upravené pro konverzi dusičnanu plutoničitého na oxid plutoničitý zvláště uzpůsobené k tomu, aby zabránily dosažení kritičnosti, vyloučily vliv radiace a minimalizovaly nebezpečí toxicity. | ||
| 3.6. | Systémy na výrobu kovového plutonia z oxidu plutoničitého | |
| Úvodní poznámka | ||
| Tento proces, který může být součástí závodu na přepracování ozářeného paliva, zahrnuje fluoraci oxidu plutoničitého, obvykle pomocí vysoce korozívního fluorovodíku, jejímž produktem je fluorid plutoničitý, který je následně redukován vysoce čistým vápníkem na kovové plutonium a strusku obsahující fluorid vápenatý. Hlavní operace tohoto procesu jsou: fluorace (například s použitím zařízení vyrobeného z drahých kovů nebo jimi povlakovaného), redukce kovem (například s použitím keramických kelímků), regenerace strusky, manipulace s produktem, větrání, zacházení s odpady a řízení technologického procesu. | ||
| Kompletní systémy speciálně konstruované nebo upravené pro výrobu kovového plutonia zvláště uzpůsobené k tomu, aby zabránily dosažení kritičnosti, vyloučily vliv radiace a minimalizovaly nebezpečí toxicity. | ||
| 4. | Závody na výrobu palivových článků | |
| "Zařízení pro výrobu palivových článků" zahrnují zařízení, která: | ||
| (a) | obvykle přicházejí do přímého kontaktu nebo bezprostředně zpracovávají či řídí výrobní tok jaderného materiálu; | |
| (b) | hermeticky utěsňují jaderný materiál uvnitř povlaku. | |
| 5. | Závody na separaci izotopů uranu a zařízení, jiná než analytické přístroje, speciálně konstruovaná nebo upravená k tomuto účelu | |
| Položky odpovídající pojmu "zařízení, jiná než analytické přístroje, speciálně konstruovaná nebo upravená" pro separaci izotopů uranu zahrnují: | ||
| 5.1. | Plynové odstředivky, montážní celky a komponenty speciálně konstruované nebo upravené pro použití v plynových odstředivkách | |
| Úvodní poznámka | ||
| Plynová odstředivka obvykle sestává z tenkostěnného válce(ů) o průměru 75 mm (3 in) až 400 mm (16 in) umístěného ve vakuovém prostředí a točícího se vysokou obvodovou rychlostí, řádu 300 m/s nebo větší, okolo vertikální osy. Aby se dosáhly tak vysoké rychlosti, musí mít konstrukční materiály rotačních komponent vysokou pevnost v poměru k hmotnosti. Montážní celek rotoru, a tudíž jeho jednotlivé komponenty, musí být vyrobeny s velmi malými tolerancemi, aby se snížila nevyváženost chodu. Na rozdíl od jiných odstředivek se plynová odstředivka pro obohacování uranu vyznačuje rotorovou komorou s rotujícím kotoučovým deflektorem(y) a stacionární sestavou trubek pro přivádění a odběr plynného UF?6, opatřenou přinejmenším třemi oddělenými kanály, z nichž dva jsou spojeny s lopatkami sahajícími od osy rotoru k obvodu rotorové komory. Ve vakuu se rovněž nachází řada dalších částí, které se neotáčejí a které, ačkoliv jsou speciálně konstruovány, není obtížné vyrobit, a které nejsou vyráběny ze zvláštních materiálů. Nicméně, zařízení na plynové odstřeďování vyžadují velký počet těchto komponent, takže jejich množství může poskytnout důležité vodítko o konečném použití. | ||
| 5.1.1. | Rotační komponenty | |
| (a) | Kompletní rotorové sestavy | |
| Tenkostěnné válce, nebo řada mezi sebou propojených tenkostěnných válců, které jsou vyrobeny z některého z materiálů s vysokým poměrem pevnosti k hustotě, popsaných ve vysvětlující poznámce k tomuto odstavci. Pokud jsou válce propojené, jsou spoje docíleny pružnými vlnovci nebo prstenci, popsanými v odstavci 5.1.1.(c). Rotor je opatřen vnitřním deflektorem(y) a koncovými uzávěry, popsanými v odstavcích 5.1.1.(d) a 5.1.1.(e). Nicméně, kompletní montážní sestava může být dodávána pouze částečně smontovaná. | ||
| (b) | Rotorové válce | |
| Speciálně konstruované nebo upravené tenkostěnné válce s tloušťkou stěny 12 mm (0,5 in) nebo i méně, o průměru 75 mm (3 in) a 400 mm (16 in) vyrobené z některého z materiálů s vysokým poměrem pevnosti k hustotě popsaných ve vysvětlující poznámce k tomuto odstavci. | ||
| (c) | Prstence nebo vlnovce | |
| Komponenty speciálně konstruované nebo upravené, které umožňují umístit podpůrnou konstrukci rotorového válce nebo spojit řadu rotorových válců mezi sebou. Vlnovec je svinutý krátký válec o průměru 75 mm (3 in) až 400 mm (16 in) s maximální tloušťkou stěny 3 mm (0,12 in), vyrobený z některého z materiálů s vysokým poměrem pevnosti k hustotě popsaných ve vysvětlující poznámce k tomuto odstavci. | ||
| (d) | Přepážky (deflektory): | |
| Kotoučové komponenty o průměru 75 mm (3 in) až 400 mm (16 in), speciálně konstruované nebo upravené k montáži uvnitř rotorového válce odstředivky, určené k oddělení odběrové komory od hlavní separační komory a v některých případech napomáhající cirkulaci plynného UF?6 uvnitř hlavní separační komory rotorového válce, vyrobené z některého z materiálů s vysokým poměrem pevnosti k hustotě popsaných ve vysvětlující poznámce k tomuto odstavci. | ||
| (e) | Vrchní/spodní koncové uzávěry: | |
| Kotoučové komponenty o průměru 75 mm (3 in) a 400 mm (16 in) speciálně konstruované nebo upravené k uzavření konců rotorového válce a udržující UF?6 uvnitř rotorového válce, které v některých případech také fungují jako opěry, udržují nebo obsahují jako integrální součást horní ložisko (horní uzávěr) nebo nesou rotační části motoru a spodní ložisko (spodní uzávěr). Jsou vyrobeny z některého z materiálů s vysokým poměrem pevnosti k hustotě popsaných ve vysvětlující poznámce k tomuto odstavci. | ||
| Vysvětlující poznámka | ||
| Pro rotační části odstředivek jsou používány následující materiály: | ||
| (a) | Vysokopevnostní ocele, jejichž mez pevnosti v tahu se rovná 2,05 x 109 N/m2 (300 000 psi) nebo je větší; | |
| (b) | Slitiny hliníku, jejichž mez pevnosti v tahu se rovná 0,46 x 109 N/m2 (67 000 psi) nebo je větší; | |
| (c) | Vláknité materiály, vhodné pro použití v kompozitních strukturách, s měrným modulem rovným 12,3 x 106 m nebo větším a měrnou mezní pevností v tahu rovnou 0,3 x 106 m nebo větší ("měrný modul" je Yangův modul v N/m2 dělený měrnou hmotností v N/m3 "měrná mez pevnosti v tahu" je mez pevnosti v tahu v N/m2 dělená měrnou hmotností v N/m3). | |
| 5.1.2. | Nepohyblivé komponenty | |
| (a) | Magnetická závěsná ložiska: | |
| Speciálně konstruované nebo upravené ložiskové sestavy, sestávající z prstencových magnetů zavěšených uvnitř pouzdra obsahujícího tlumicí médium. Pouzdro je vyrobeno z materiálu odolného vůči UF?6 (viz vysvětlující poznámku k odstavci 5.2.). Magnetické dvojice s pólovými nástavci nebo druhým magnetem jsou spojeny s horním uzávěrem, popsaným v odstavci 5.1.1.(e). Magnet může mít prstencový tvar, přičemž maximální poměr mezi vnějším a vnitřním průměrem je roven 1,6 : 1. Magnet může mít počáteční permeabilitu minimálně 0,15 H/m (120 000 jednotek v soustavě CGS) minimální remanenci 98,5 % nebo více a energetický výtěžek větší než 80 kJ/m3 (107 gauss-oerstedů). Kromě obvyklých materiálových vlastností je nezbytné, aby odchylka magnetické osy od osy geometrické byla omezena velmi malými tolerancemi (menšími než 0,1 mm) nebo aby byl uplatněn zvláštní požadavek na homogenitu materiálu magnetu. | ||
| (b) | Ložiska a tlumiče: | |
| Speciálně konstruovaná nebo upravená ložiska zahrnující sestavu otočného čepu/víčka montovanou na tlumiči. Otočný čep je obvykle kalená ocelová hřídel s polokoulí na jednom konci a s přípravkem na upevnění ke spodnímu uzávěru, popsanému v odstavci 5.1.1.(e), na konci druhém. Na hřídel může být připojeno i hydrodynamické ložisko. Víčko má formu pelety s polokulovitým důlkem na jednom z povrchů. Tyto komponenty jsou často dodávány odděleně od tlumiče. | ||
| (c) | Molekulární vývěvy: | |
| Speciálně konstruované nebo upravené válce, které mají vnitřní strojně obrobené nebo protlačované šroubovité drážky a vnitřní obrobené otvory. Typické rozměry jsou následující: vnitřní průměr 75 mm (3 in) až 400 mm (16 in), tloušťka stěny minimálně 10 mm (0,4 in), s poměrem délky k průměru 1 : 1 nebo větším. Drážky mají typický pravoúhlý průřez a hloubku 2 mm (0,08 in) nebo větší. | ||
| (d) | Statory motorů: | |
| Speciálně konstruované nebo upravené prstencové statory pro vysokorychlostní mnohofázové střídavé hysterezní (nebo reluktanční) motory, upravené pro synchronní provoz ve vakuu v kmitočtovém rozsahu 600 - 2000 Hz a výkonovém rozsahu 50 - 1000 VA. Statory sestávají z multifázového vinutí na jádru z laminovaných železných plechů s malými ztrátami, složeném z tenkých plechů, obvykle o tloušťce 2 mm (0,08 in) nebo menší. | ||
| (e) | Pouzdra odstředivek: | |
| Komponenty speciálně konstruované nebo upravené pro umístění sestavy rotorových trubek plynové odstředivky. Pouzdra sestávají z pevného válce s tloušťkou stěn do 30 mm (1,2 in) s přesně opracovanými koncovými částmi pro umístění ložisek a s jednou nebo více montážními přírubami. Opracované koncové části jsou vzájemně rovnoběžné a kolmé k podélné ose válce s odchylkou menší nebo rovnou 0,05 stupňů. Pouzdro může být rovněž voštinového typu pro uložení několika rotorových trubek. Pouzdra jsou vyrobena z materiálů odolných vůči korozi UF?6 nebo jsou jimi chráněna. | ||
| (f) | Lopatky | |
| Trubky o vnitřním průměru do 12 mm speciálně konstruované nebo upravené pro extrakci plynného UF?6 z rotorového válce na základě efektu Pitotovy trubice (s otvorem orientovaným do směru obvodového proudu plynu uvnitř rotoru, například pomocí ohnutí konce radiálně umístěné trubice), které lze upevnit k centrálnímu systému odvodu plynu. Trubky jsou vyrobeny z materiálů odolných vůči korozi UF?6 nebo jsou jimi chráněny. | ||
| 5.2. | Pomocné systémy, zařízení a komponenty speciálně konstruované nebo upravené pro obohacovací závody s plynovými odstředivkami | |
| Úvodní poznámka | ||
| Pomocné systémy, zařízení a komponenty pro obohacovací závody s plynovými odstředivkami jsou systémy zajišťující přivádění UF6 do odstředivek zajišťující spojení jednotlivých odstředivek do kaskád (nebo stupňů), což umožňuje postupný nárůst obohacení a odvádění "produktu" a "zbytků" UF6 z odstředivek, spolu se zařízením potřebným pro pohon odstředivek nebo pro řízení závodu. | ||
| Obvykle se UF6 odpařuje z pevné fáze ve vyhřívaných autoklávech a poté je v plynné formě rozváděn do odstředivek přes potrubí kaskádních sběračů (kolektorů). "Produkt" a "zbytky" plynného UF6 proudící z odstředivek rovněž prochází přes potrubí kaskádních sběračů (kolektorů) do vymrazovacích odlučovačů pracujících při teplotě 203 K (-70 °C), kde kondenzují a jsou pak převáděny do kontejnerů vhodných pro přepravu nebo skladování. Protože obohacovací závod sestává z mnoha tisíc odstředivek uspořádaných v kaskádách, obsahuje mnoho kilometrů potrubních systémů kaskádních sběračů (kolektorů) zahrnujících tisíce svarů s mnohokrát se opakujícím uspořádáním. Zařízení, komponenty a potrubní systémy jsou vyráběny tak, aby vyhověly požadavkům standardů na velmi vysoké vakuum a čistotu. | ||
| 5.2.1. | Napájecí systémy/systémy pro odvod "produktu" a "zbytků" | |
| Speciálně konstruované nebo upravené technologické systémy zahrnují: | ||
| (a) | Napájecí autoklávy (nebo stanice) používané pro přivádění UF6 do odstředivkových kaskád při tlacích až do 100 kPa (15 psi) a průtocích 1 kg/h nebo větších | |
| (b) | Desublimátory (nebo vymrazovací odlučovače) používané k odvádění UF6 z kaskád při tlacích až do 3 kPa (0,5 psi). Desublimátory mohou být chlazeny na teplotu 203 K (-70 °C) a ohřívány na teplotu 343 K (+70 °C); | |
| (c) | Stanice "produktu" a "zbytků" používané k plnění UF6 do kontejnerů. | |
| Tento závod, zařízení a potrubí jsou zhotoveny z materiálů odolných vůči korozi UF?6 nebo takovými materiály obloženy (viz vysvětlující poznámku k odstavci 5.2.) a vyrobeny tak, aby vyhověly požadavkům standardů na velmi vysoké vakuum a čistotu. | ||
| 5.2.2. | Strojové potrubní systémy sběračů (kolektorů) | |
| Speciálně konstruované nebo upravené potrubní systémy a systémy sběračů (kolektorů) pro dopravu UF6 uvnitř odstředivkových kaskád. Potrubní síť je obvykle typu "trojitého" kolektorového systému, kde každá odstředivka je spojena s každým ze sběračů (kolektorů). Toto uspořádání se mnohokrát opakuje. Všechny tyto systémy jsou zhotoveny z materiálů odolných vůči korozi UF6 (viz úvodní poznámku k odstavci 5.2.) a vyrobeny tak, aby vyhověly požadavkům standardů na velmi vysoké vakuum a čistotu. | ||
| 5.2.3. | Hmotnostní spektrometry pro analýzu UF6/Iontové zdroje | |
| Speciálně konstruované nebo upravené magnetické nebo kvadrupólové hmotnostní spektrometry schopné uskutečňovat "on-line" odběr vzorků přiváděného materiálu z proudů plynného UF?6, produktu nebo zbytků, které mají všechny z následujících charakteristik: | ||
| 1. | Jednotková rozlišovací schopnost pro atomovou hmotnost vyšší než 320; | |
| 2. | Iontové zdroje vyrobené z nichromu nebo monelu, či niklu, nebo těmito materiály povlakované; | |
| 3. | Iontové zdroje s ionizací elektronovým ostřelováním; | |
| 4. | Kolektorový systém vhodný pro provádění izotopické analýzy. | |
| 5.2.4. | Měniče kmitočtu | |
| Měniče kmitočtu (známé také jako konvertory nebo invertory) speciálně konstruované nebo upravené pro napájení statorů motorů definovaných v odstavci 5.1.2.(d) nebo části, komponenty a montážní subsystémy takovýchto měničů kmitočtu, které mají všechny z následujících charakteristik: | ||
| 1. | Vícefázový výstup v kmitočtové oblasti 600 - 2000 Hz; | |
| 2. | Vysoká stabilita (s regulací kmitočtu lepší než 0,1 %); | |
| 3. | Nízké harmonické zkreslení (menší než 2 %); a | |
| 4. | Účinnost vyšší než 80 %. | |
| Vysvětlující poznámka | ||
| Výše uvedené položky buď přicházejí do přímého kontaktu s plynným UF6 v technologickém procesu nebo přímo regulují odstředivky a průtok plynu od odstředivky k odstředivce a z kaskády do kaskády. | ||
| Materiály odolné vůči korozi UF6 zahrnují nerezovou ocel, hliník, hliníkové slitiny, nikl nebo jeho slitiny s obsahem niklu minimálně 60 %. | ||
| 5.3. | Speciálně konstruované nebo upravené montážní celky a komponenty pro použití při obohacování plynovou difúzí | |
| Úvodní poznámka | ||
| Při metodě separace izotopů plynovou difúzí tvoří hlavní technologické zařízení speciální porézní bariéry pro plynovou difúzi, výměníky tepla pro chlazení plynu (který se při stlačování ohřívá), uzavírací a regulační ventily a potrubní sítě. Vzhledem k tomu, že technologie plynové difúze je založená na použití hexafluoridu uranu (UF6), musí být veškeré povrchy zařízení, potrubí a přístrojů (které přicházejí do kontaktu s plynem) vyrobeny z materiálů, které zůstávají stabilní při styku s UF6. Závod na plynovou difúzi vyžaduje velký počet těchto celků, takže množství může být důležitou indikací konečného použití. | ||
| 5.3.1. | Plynové difúzní přepážky | |
| (a) | Speciálně konstruované nebo upravené tenké porézní filtry o velikosti pórů v rozmezí 100 až 1000 A (angström), tloušťce 5 mm (0,02 in) nebo menší a při trubkovém tvaru o průměru 25 mm (1 in) nebo menším, vyrobené z kovových, polymerních nebo keramických materiálů, odolných vůči korozi UF6, a dále | |
| (b) | Speciálně upravené sloučeniny nebo prášky pro výrobu těchto filtrů. Takové sloučeniny a prášky obsahují nikl nebo jeho slitiny s minimálním obsahem niklu 60 %, oxid hlinitý nebo vůči UF6 plně odolné fluorované uhlovodíkové polymery o čistotě vyšší než 99,9 %, o velikosti částic menší než 10-5 m a s vysokým stupněm uniformity velikosti částic, které jsou speciálně upraveny pro výrobu plynových difúzních barier. | |
| 5.3.2. | Skříně difuzorů | |
| Speciálně konstruované nebo upravené hermeticky utěsněné válcové nádoby o průměru větším než 300 mm (12 in) a výšce větší než 900 mm (35 in) nebo pravoúhlé nádoby srovnatelných rozměrů, které mají jednu přivádějící a dvě odtokové přípojky o průměru větším než 50 mm (2 in), ve kterých jsou umístěny difúzní bariéry. Tyto nádoby jsou vyrobeny nebo uvnitř obloženy materiály odolnými vůči korozi UF?6 a jsou projektovány pro instalaci v horizontální nebo vertikální poloze. | ||
| 5.3.3. | Kompresory a plynová dmychadla | |
| Speciálně konstruované nebo upravené axiální, odstředivé nebo objemové kompresory nebo plynová dmychadla s minimálním sacím výkonem 1 m3/min UF6 a výtlačným tlakem až do několika set kPa (100 psi), projektované pro dlouhodobou práci v prostředí UF6 s nebo bez elektrického motoru o odpovídajícím výkonu, jakož i jednotlivé montážní celky takovýchto kompresorů a dmychadel. Tyto kompresory a dmychadla mají poměr tlaků 2 : 1 až 6 : 1 a jsou vyrobeny z materiálů odolných vůči korozi UF6 nebo jsou jimi potaženy. | ||
| 5.3.4. | Těsnění hřídele | |
| Speciálně konstruovaná nebo upravená vakuová těsnění zajišťující utěsnění vstupních a výstupních přírub, sloužících k utěsnění hřídele spojující rotor kompresoru nebo dmychadla s poháněcím motorem a zajišťující spolehlivé utěsnění vnitřní komory kompresoru nebo dmychadla, která je naplněna UF?6. Taková těsnění jsou obvykle projektována na rychlost průniku vyrovnávacího plynu dovnitř menší než 1000 cm3/ /min (60 in3/min). | ||
| 5.3.5. | Výměníky tepla pro chlazení UF6 | |
| Speciálně konstruované nebo upravené výměníky tepla vyrobené z materiálů odolných vůči korozi UF6, (kromě nerezových ocelí), nebo z mědi a případně i z kombinací těchto kovů, nebo jimi povlakované, které jsou navrženy pro maximální rychlost změny tlaku v důsledku úniků menších než 10 Pa (0,0015 psi) za hodinu při tlakovém rozdílu 100 kPa (15 psi). | ||
| 5.4. | Speciálně konstruované nebo upravené pomocné systémy, zařízení a komponenty pro použití v závodech na obohacování plynovou difúzí | |
| Úvodní poznámka | ||
| Pomocné systémy, zařízení a komponenty pro obohacovací závody používající plynovou difúzi, zahrnují systémy potřebné pro dávkování UF6 do separačních jednotek a propojení jednotlivých celků mezi sebou k vytvoření kaskád (nebo stupňů), a tím umožňují postupně dosáhnout vyššího obohacení a odvést "produkt" a "zbytky" UF6 z difúzních kaskád. Vzhledem k velké setrvačnosti procesu v difúzních kaskádách vede jakékoliv přerušení jejich činnosti a zvláště jejich odstavení k vážným následkům. Proto je v závodech na difúzní obohacování velmi důležité striktní a nepřetržité udržování vakua ve všech technologických systémech, automatické havarijní ochrany a přesné automatické regulace proudu plynu. Tyto důvody vedou k nutnosti vybavit závod velkým počtem speciálních měřicích, regulačních a řídicích systémů. | ||
| Obvykle sublimuje UF6 z válců umístěných uvnitř autoklávů a dále je v plynné formě rozváděn potrubním systémem kaskádních sběračů (kolektorů) do místa vstupu. Toky plynného UF6 "produkt" a "zbytky" vycházející z výstupních míst jsou dopravovány potrubním systémem kaskádních sběračů (kolektorů) do studených jímek nebo do kompresorových stanic, ve kterých je plynný UF6 zkapalňován před jeho následným převedením do vhodných kontejnerů určených pro transport nebo skladování. Jelikož obohacovací závod využívající plynovou difúzi sestává z velkého počtu plynových difúzních montážních celků uspořádaných do kaskád, obsahuje mnoho kilometrů potrubních systémů kaskádních sběračů (kolektorů) zahrnujících tisíce svárů s mnohokrát se opakujícím uspořádáním. Zařízení, komponenty a potrubní systémy jsou vyráběny tak, aby vyhověly požadavkům standardů na velmi vysoké vakuum a čistotu. | ||
| 5.4.1. | Systémy pro přivádění UF6 a odvádění "produktu" a "zbytků" | |
| Speciálně konstruované nebo upravené technologické systémy schopné pracovat při maximálním tlaku 300 kPa (45 psi) zahrnující: | ||
| (a) | Napájecí autoklávy (nebo systémy) používané k přivádění UF6 do kaskád plynové difúze; | |
| (b) | Desublimátory (vymrazovací nádoby) používané k odvádění UF6 z difúzních kaskád; | |
| (c) | Zkapalňovací stanice, ve kterých je plynný UF6 z kaskád stlačován, chlazen, a tak převáděn do kapalné formy; | |
| (d) | Stanice "produktu" a "zbytků" používané k plnění UF6 do kontejnerů. | |
| 5.4.2. | Potrubní systémy sběračů (kolektorů) | |
| Speciálně konstruované nebo upravené potrubní systémy a systémy sběračů (kolektorů) pro dopravu UF?6 uvnitř kaskád plynové difúze. Tato potrubní síť je obvykle projektována se "zdvojeným" systémem sběračů (kolektorů), kde každá jednotka je spojena s každým ze sběračů (kolektorů). | ||
| 5.4.3. | Vakuové systémy | |
| (a) | Speciálně konstruované nebo upravené rozsáhlé vakuové kolektory, sběrná potrubí a vakuová čerpadla se sacím výkonem 5 m3/min (17,5 ft3/min) nebo větším. | |
| (b) | Vakuové vývěvy speciálně konstruované pro práci v prostředí obsahujícím UF6, vyrobené z hliníku, niklu nebo ze slitin s obsahem niklu převyšujícím 60 % nebo těmito materiály povlakované. Tyto vývěvy mohou být provedeny buď jako rotační nebo jako objemové. Mohou mít ucpávky a těsnění z fluorovaných uhlovodíkových polymerů a mohou používat speciální pracovní kapaliny. | |
| 5.4.4. | Speciální uzavírací a regulační ventily | |
| Speciálně konstruované nebo upravené uzavírací ventily s ručním nebo automatickým ovládáním a regulační vlnovcové ventily o průměru 40 až 1500 mm (1,5 až 59 in), vyrobené z materiálů odolných vůči UF6, pro instalaci v hlavních i pomocných systémech obohacovacích závodů založených na metodě plynové difúze. | ||
| 5.4.5. | Hmotnostní spektrometry pro analýzu UF6/Iontové zdroje | |
| Speciálně konstruované nebo upravené magnetické nebo kvadrupólové hmotnostní spektrometry schopné uskutečňovat "on-line" odběr vzorků přiváděného materiálu z proudů plynného UF6, produktu nebo zbytků, které mají všechny z následujících charakteristik: | ||
| 1. | Jednotková rozlišovací schopnost pro atomovou hmotnost vyšší než 320; | |
| 2. | Iontové zdroje vyrobené z nichromu nebo monelu, či niklu, nebo těmito materiály povlakované; | |
| 3. | Iontové zdroje s ionizací elektronovým ostřelováním; | |
| 4. | Kolektorový systém vhodný pro provádění izotopické analýzy. | |
| Vysvětlující poznámka | ||
| Výše uvedené položky buď přicházejí do přímého kontaktu s plynným UF6 v technologickém procesu nebo přímo regulují průtok v kaskádách. Všechny povrchy, které přicházejí do kontaktu s technologickým plynem, jsou vyrobeny z materiálů odolných vůči UF6 nebo jimi potaženy. Pro účely odstavců, vztahujících se k položkám plynové difúze, zahrnují materiály odolné vůči UF6 nerezovou ocel, hliník, hliníkové slitiny, oxid hlinitý, nikl nebo slitiny obsahující minimálně 60 % niklu a plně fluorované uhlovodíkové polymery odolné vůči UF6. | ||
| 5.5. | Speciálně konstruované nebo upravené systémy, zařízení a komponenty pro použití v obohacovacích závodech založených na aerodynamickém procesu | |
| Úvodní poznámka | ||
| V procesu aerodynamického obohacování se směs plynného UF6 s lehkým plynem (vodík nebo helium) stlačuje a pak prochází přes separační elementy, přičemž k izotopické separaci dochází v důsledku vzniku velkých odstředivých sil v zakřivené geometrii stěn. Úspěšně byly vyvinuty dva procesy tohoto typu: proces separačních trysek a proces vírových trubic. Hlavní částí separačního stupně pro oba tyto procesy jsou válcové nádoby, do kterých se umisťují speciální separační elementy (trysky nebo vírové trubice), plynové kompresory a výměníky tepla odvádějící kompresní teplo. Aerodynamický závod vyžaduje řadu těchto stupňů, takže množství může být důležitou indikací konečného použití. Jelikož aerodynamický proces používá UF6, musí být povrchy nádob veškerých zařízení, potrubí a nástrojů (které přicházejí do kontaktu s plynem) vyrobeny z materiálů, které zůstávají nezměněny při kontaktu s UF6. | ||
| Vysvětlující poznámka | ||
| Položky, zmiňované v tomto odstavci, buď přicházejí do přímého kontaktu s plynným UF6 v technologickém procesu nebo přímo regulují průtok v kaskádách. Všechny povrchy, které přicházejí do kontaktu s technologickým plynem, jsou vyrobeny z materiálů odolných vůči UF6 nebo jsou jimi chráněny. Pro účely odstavců vztahujících se k položkám aerodynamického obohacování zahrnují materiály odolné vůči korozi UF6 měď, nerezovou ocel, hliník, hliníkové slitiny, nikl nebo slitiny obsahující minimálně 60 % niklu a plně fluorované uhlovodíkové polymery odolné vůči korozi UF6. | ||
| 5.5.1. | Separační trysky | |
| Speciálně konstruované nebo upravené separační trysky nebo jejich montážní celky. Separační trysky se skládají ze štěrbinových, zakřivených kanálů s poloměrem zakřivení menším než 1 mm (typicky od 0,1 do 0,05 mm), odolných vůči korozi UF6. Uvnitř trysky je břit, který rozděluje plyn proudící tryskou na dvě frakce. | ||
| 5.5.2. | Vírové trubice | |
| Speciálně konstruované nebo upravené vírové trubice nebo jejich montážní celky. Vírové trubice jsou cylindrické nebo kónické, zhotovené z materiálů odolných vůči korozi UF6 nebo takovými materiály povlakované, o průměru mezi 0,5 a 4 cm a s poměrem délky k průměru 20 : 1 nebo méně. Trubice mají jeden nebo více tangenciálních vstupních otvorů. Na jednom nebo obou koncích mohou být trubice opatřeny tryskami. | ||
| Vysvětlující poznámka | ||
| Technologický plyn vstupuje do trubice tangenciálně na jednom konci nebo přes vířící lopatky nebo přes četné tangenciální otvory po obvodu trubky. | ||
| 5.5.3. | Kompresory a plynová dmychadla | |
| Speciálně konstruované nebo upravené axiální, odstředivé nebo objemové kompresory nebo dmychadla vyrobená z materiálů odolných vůči korozi UF6 nebo takovými materiály chráněná, se sacím výkonem 2 m3/min směsi UF6 a nosného plynu (vodík nebo helium) nebo větším. | ||
| Vysvětlující poznámka | ||
| Tyto kompresory a dmychadla mají poměr tlaků typicky mezi 1,2 : 1 až 6 : 1. | ||
| 5.5.4. | Těsnění hřídele | |
| Speciálně konstruovaná nebo upravená vakuová těsnění zajišťující utěsnění vstupních a výstupních přírub, sloužících k utěsnění hřídele spojující rotor kompresoru nebo dmychadla s poháněcím motorem a zajišťující spolehlivou hermetizaci proti úniku technologického plynu nebo nasávání vzduchu nebo těsnicího plynu do vnitřní komory kompresoru nebo dmychadla, která je naplněná směsí UF6 a nosného plynu. | ||
| 5.5.5. | Výměníky tepla pro chlazení plynu | |
| Speciálně konstruované nebo upravené výměníky tepla zhotovené z materiálů odolných vůči korozi UF6 nebo jimi chráněné. | ||
| 5.5.6. | Pouzdra separačních elementů | |
| Speciálně konstruovaná nebo upravená pouzdra separačních elementů zhotovená z materiálů odolných vůči korozi UF?6 nebo jimi chráněná, ve kterých jsou umístěny vírové trubice nebo separační trysky. | ||
| Vysvětlující poznámka | ||
| Tato pouzdra mohou tvořit speciálně konstruované nebo upravené válcové nádoby o průměru větším než 300 mm a délce větší než 900 mm nebo pravoúhlé nádoby srovnatelných rozměrů. Tyto nádoby mohou být navrženy pro instalaci v horizontální nebo vertikální poloze. | ||
| 5.5.7. | Systémy pro přivádění UF6 a odvádění "produktu" a "zbytků" | |
| Speciálně konstruované nebo upravené technologické systémy nebo zařízení obohacovacích závodů, zhotovené z materiálů odolných vůči korozi UF6 nebo jimi chráněné, zahrnující: | ||
| (a) | Napájecí autoklávy, pece nebo systémy používané k přivádění UF6 do obohacovacího procesu; | |
| (b) | Desublimátory (nebo vymrazovací nádoby) používané k odvádění UF6 z procesu obohacování před jeho dalším přemístěním, následujícím po ohřevu; | |
| (c) | Solidifikační nebo zkapalňovací stanice používané k vyvedení UF6 z obohacovacího procesu stlačováním plynného UF6 a jeho převáděním do pevné nebo kapalné formy; | |
| (d) | Stanice "produktu" a "zbytků" používaných k plnění UF6 do kontejnerů. | |
| 5.5.8. | Potrubní systémy sběračů (kolektorů) | |
| Speciálně konstruované nebo upravené potrubní systémy sběračů (kolektorů) pro dopravu UF?6 uvnitř aerodynamických kaskád, zhotovené z materiálů odolných vůči korozi UF?6 nebo jimi chráněné. Tato potrubní síť je obvykle projektována se zdvojeným systémem sběračů (kolektorů), kde každá jednotka nebo skupina jednotek je spojena s každým ze sběračů. | ||
| 5.5.9. | Vakuové systémy a vakuové vývěvy | |
| (a) | Speciálně konstruované nebo upravené vakuové systémy s minimálním sacím výkonem 5 m3/min, sestávající z vakuového sběrného potrubí, vakuových sběračů (kolektorů) a vakuových vývěv, projektovaných pro provoz v prostředí obsahujícím UF6. | |
| (b) | Vakuové vývěvy speciálně konstruované nebo upravené pro práci v prostředí obsahujícím UF6 vyrobené z materiálů odolných vůči korozi UF6 nebo takovými materiály chráněné. Tyto vývěvy mohou používat těsnění z fluorovaných uhlovodíkových polymerů a speciální pracovní kapaliny. | |
| 5.5.10. | Speciální uzavírací a regulační ventily | |
| Speciálně konstruované nebo upravené uzavírací a regulační vlnovcové ventily vyrobené z materiálů odolných vůči korozi UF6 nebo jimi chráněné s ručním nebo automatickým ovládáním o průměru 40 až 1500 mm, které se instalují na hlavních i pomocných systémech aerodynamických obohacovacích závodů. | ||
| 5.5.11. | Hmotnostní spektrometry pro analýzu UF6/Iontové zdroje | |
| Speciálně konstruované nebo upravené magnetické nebo kvadrupólové hmotnostní spektrometry schopné uskutečňovat "on-line" odběr vzorků přiváděného materiálu z proudů plynného UF6, produktu nebo zbytků, které mají všechny z následujících charakteristik: | ||
| 1. | Jednotková rozlišovací schopnost pro atomovou hmotnost vyšší než 320; | |
| 2. | Iontové zdroje vyrobené z nichromu nebo monelu, či niklu, nebo těmito materiály povlakované; | |
| 3. | Iontové zdroje s ionizací elektronovým ostřelováním; | |
| 4. | Kolektorový systém vhodný pro provádění izotopické analýzy. | |
| 5.5.12. | Systémy separace UF6 a nosného plynu | |
| Speciálně konstruované nebo upravené technologické systémy pro separaci UF6 a nosného plynu (vodík nebo helium). | ||
| Vysvětlující poznámka | ||
| Tyto systémy jsou projektovány ke snížení obsahu UF?6 v nosném plynu do hodnoty 1 ppm a méně a mohou obsahovat taková zařízení jako: | ||
| (a) | Kryogenní výměníky tepla a kryoseparátory dosahující teplot -120 °C nebo nižších, nebo | |
| (b) | Kryogenní vymrazovací jednotky dosahující teplot -120 °C nebo nižších, nebo | |
| (c) | Separační trysky nebo vírové trubice k separaci UF6 a nosného plynu, nebo | |
| (d) | Vymrazovací nádoby pro UF6 pracující při teplotách -20 °C nebo nižších. | |
| 5.6. | Speciálně konstruované nebo upravené systémy, zařízení a komponenty, používané v obohacovacích závodech, založených na chemické nebo iontové výměně | |
| Úvodní poznámka | ||
| Malý rozdíl hmotností izotopů uranu vyvolává malé změny v rovnováhách chemických reakcí, které mohou být využity jako základ procesů separace izotopů. Úspěšně byly vyvinuty dva procesy: chemická výměna kapalina-kapalina a iontová výměna pevná fáze-kapalina. | ||
| V procesu chemické výměny kapalina-kapalina dochází k protiproudému kontaktu dvou nemísitelných kapalných fází (vodní a organické) s výsledným kaskádním efektem mnoha tisíc separačních stupňů. Vodní fázi tvoří roztok chloridu uranu v kyselině chlorovodíkové; organická fáze je složena z roztoku chloridu uranu v organickém rozpouštědle obsahujícím extrahovadlo. Extraktory použité v separačních kaskádách mohou být výměníkové kapalinové kolony (takové jako pulsní kolony se síťovými etážemi) nebo kapalinové odstředivkové extraktory. Pro splnění požadavků na zpětný tok (reflux) je na obou koncích separační kaskády nutná chemická konverze (oxidace a redukce). Hlavním problémem konstrukce je vyloučení kontaminace technologických toků kovovými ionty. Proto se používají kolony a potrubí vyrobené z plastů, povlakované plasty (včetně fluorovaných polymerů) anebo skleněné nebo sklem chráněné. | ||
| Na speciálních ionexech nebo adsorbentech, které zajišťují rychlou výměnu iontů, se dosahuje obohacení uranu v procesu iontové výměny mezi pevnou a kapalnou fází. Roztok uranu v kyselině chlorovodíkové a jiná chemická činidla prochází přes válcové obohacovací kolony s náplní adsorbentu. Pro kontinuální proces je nutný refluxní systém, aby bylo možné zajistit odvádění uranu z adsorbentu a jeho návrat (zpětný tok (reflux)) zpět do toku kapaliny a shromažďování "produktu" a "zbytků". Toto se uskutečňuje použitím vhodných redukčně/oxidačních chemických činidel, která se plně regenerují v oddělených vnějších okruzích a která mohou být regenerována částečně uvnitř vlastních separačních kolon. Přítomnost horkých koncentrovaných roztoků kyseliny chlorovodíkové v technologickém procesu vyžaduje, aby zařízení bylo vyrobeno ze speciálních korozi odolných materiálů nebo jimi bylo chráněno. | ||
| 5.6.1. | Kapalinové výměníkové kolony (Chemická výměna) | |
| Protiproudé kapalinové kolony s mechanickým pohonem (tj. pulsní kolony se síťovými etážemi, talířové kolony s vratným pohybem a kolony s vnitřními turbinovými míchadly) speciálně konstruované nebo upravené pro obohacování uranu při použití procesu chemické výměny. Pro zajištění odolnosti vůči korozi koncentrovanými roztoky kyseliny chlorovodíkové jsou tyto kolony a jejich vestavby vyrobeny z vhodných plastů (jako fluorované polymery) nebo skla nebo jsou jimi chráněny. Projektovaná zádrž na náplni filtru je krátká (30 sekund nebo méně). | ||
| 5.6.2. | Kapalinové odstředivé extraktory (Chemická výměna) | |
| Speciálně konstruované nebo upravené kapalinové odstředivé extraktory pro obohacování uranu při použití procesu chemické výměny. Takové extraktory využívají rotaci k dosažení disperze organického a vodního toku a následně odstředivé síly k separaci těchto fází. Pro zajištění odolnosti vůči korozi kyselinou chlorovodíkovou jsou tyto extraktory vyrobeny z vhodných plastů (jako fluorované polymery) nebo obloženy sklem. Projektovaná zádrž v odstředivých extraktorech je krátká (30 sekund nebo méně). | ||
| 5.6.3. | Systémy a zařízení k redukci uranu (Chemická výměna) | |
| (a) | Speciálně konstruované nebo upravené elektrochemické redukční kyvety k redukci uranu z jednoho valenčního stavu do jiného pro účely obohacení uranu při použití procesu chemické výměny. Materiály kyvet, které přicházejí do kontaktu s technologickými roztoky, musí být odolné vůči korozi koncentrovanými roztoky kyseliny chlorovodíkové. | |
| Vysvětlující poznámka | ||
| Katodové části kyvet musí být projektovány tak, aby neumožňovaly zpětnou oxidaci uranu do jeho vyšších valenčních stavů. K udržení uranu v katodové části mohou mít kyvety nepropustné diafragmatické membrány ze speciálního, kationty vyměňujícího materiálu. Katodu tvoří vhodný pevný vodič takový jako grafit. | ||
| (b) | Speciálně konstruované nebo upravené systémy pro extrakci U4+ z organického toku u výstupu z kaskády, regulování koncentrace kyseliny a napájení elektrochemických redukčních kyvet. | |
| Vysvětlující poznámka | ||
| Tyto systémy se skládají ze zařízení na extrakci rozpouštědel, sloužící k převedení U4+ z organického toku do vodního roztoku, z odpařovacího anebo jiného zařízení pro úpravu a regulaci pH roztoku a z čerpadel nebo jiných transportních zařízení zajišťujících zásobování elektrochemických redukčních kyvet. Hlavním problémem celé konstrukce je vyloučení kontaminace vodního toku určitými kovovými ionty. Proto ty části systému, které přicházejí do kontaktu s technologickými toky, jsou vyrobeny z vhodných materiálů (takových jako sklo, fluorované polymery, polyfenylsulfát, polyethersulfon a grafit impregnovaný pryskyřicí) nebo jsou jimi chráněny. | ||
| 5.6.4. | Systémy pro přípravu napájecích roztoků (Chemická výměna) | |
| Speciálně konstruované nebo upravené systémy pro přípravu napájecích roztoků vysoce čistého chloridu uranu pro obohacovací závody založené na chemické výměně. | ||
| Vysvětlující poznámka | ||
| Tyto systémy obsahují zařízení pro čištění rozpouštědly, nebo čištění pomocí iontové výměny elektrolytické redukce U6+ nebo U4+ na U3+. Tyto systémy produkují roztoky chloridu uranu obsahující pouze malé množství kovových nečistot řádově v jednotkách ppm jako chrom, železo, vanad, molybden a jiné dvojmocné nebo vícevalenční kationty. Konstrukčními materiály částí systému, zpracovávajícího vysoce čistý U3+ jsou sklo, fluorované polymery, polyfenylsulfát, polyethersulfon, nebo jimi povlakované a grafit impregnovaný pryskyřicí. | ||
| 5.6.5. | Systémy oxidace uranu (Chemická výměna) | |
| Speciálně konstruované nebo upravené systémy pro oxidaci U3+ na U4+ před zpětným přiváděním uranu do separační kaskády v procesu obohacování založeném na chemické výměně. | ||
| Vysvětlující poznámka | ||
| Tyto systémy mohou zahrnovat taková zařízení jako: | ||
| (a) | Aparatura pro míšení chlóru a kyslíku s kapalinou vytékající ze zařízení na separaci izotopů a extrakci výsledného U4+ do ochuzeného organického toku a zpětně přiváděného z výstupního konce kaskády. | |
| (b) | Zařízení, které odděluje vodu od kyseliny chlorovodíkové tak, že jak voda, tak i koncentrovaná kyselina chlorovodíková mohou být znovu vráceny do technologického procesu na odpovídajících místech. | |
| 5.6.6. | Rychle reagující iontoměniče na bázi pryskyřic/adsorbentů (Iontová výměna) | |
| Speciálně navržené nebo upravené iontoměniče na bázi pryskyřic nebo adsorbentů s rychlou kinetikou výměny pro obohacování uranu založené na procesu iontové výměny, včetně porézních makro-síťovaných pryskyřic anebo nosičů se strukturou tenkých vrstev, ve kterých jsou aktivní skupiny účastnící se chemické výměny soustředěny pouze na povrchu neaktivního porézního nosiče, a dalších kompozitních materiálů vhodného tvaru včetně částic nebo vláken. Tyto iontoměniče na bázi pryskyřic/adsorbentů mají průměr 0,2 mm a méně a musí být chemicky odolné vůči koncentrovaným roztokům kyseliny chlorovodíkové a musí mít dostatečnou pevnost, která zabrání jejich opotřebení a degradaci ve výměníkových kolonách. Tyto pryskyřice/adsorbenty jsou speciálně navrženy tak, aby se dosáhlo velmi rychlé kinetiky výměny izotopů uranu (poločas výměny je menší než 10 sekund) a mohly být provozovány při teplotách v intervalu 100 až 200 °C. | ||
| 5.6.7. | Kolony pro iontovou výměnu (Iontová výměna) | |
| Válcové kolony o průměru větším než 1000 mm pro umístění náplně iontoměničů na bázi pryskyřic/ /adsorbentů speciálně konstruované nebo upravené pro obohacování uranu založeného na procesu iontové výměny. Tyto kolony jsou zhotoveny z materiálů (jako titan, fluorouhlíkové plasty) odolných vůči korozi koncentrovanými roztoky kyseliny chlorovodíkové nebo jsou těmito materiály chráněny a mohou být provozovány při teplotách v intervalu 100 až 200 °C a tlacích nad 0,7 MPa (102 psi). | ||
| 5.6.8. | Regenerační systémy pro iontovou výměnu (Iontová výměna) | |
| (a) | Speciálně konstruované nebo upravené systémy chemické nebo elektrochemické redukce pro regeneraci chemických redukčních činidel používaných v obohacovacích kaskádách při iontové výměně uranu. | |
| (b) | Speciálně konstruované nebo upravené systémy chemické nebo elektrochemické oxidace pro regeneraci chemických oxidačních činidel používaných v obohacovacích kaskádách při iontové výměně uranu. | |
| Vysvětlující poznámka | ||
| V procesu obohacování iontovou výměnou může být jako redukující kationt použit například Ti3+. V tomto případě by redukční systém redukoval Ti4+, a tak regeneroval Ti3+. | ||
| V tomto procesu může být jako oxidant použito trojmocné železo (Fe3+). V tomto případě bude oxidační systém oxidovat Fe2+, a tak regenerovat Fe3+. | ||
| 5.7. | Speciálně konstruované nebo upravené systémy, zařízení a komponenty obohacovacích závodů založených na laserové technologii | |
| Úvodní poznámka | ||
| Současné systémy procesu obohacování založeného na laserech lze rozdělit do dvou kategorií: ty, u kterých jsou technologickým médiem páry atomárního uranu, a ty, u kterých jsou technologickým médiem páry uranové sloučeniny. Běžná nomenklatura takových procesů zahrnuje: pro první kategorii - laserovou separaci par atomárního uranu (AVLIS nebo SILVA); pro druhou kategorii - molekulární laserovou separaci (MLIS nebo MOLIS) a chemickou reakci vyvolanou selektivní aktivací laserem (CRISLA). Systémy, zařízení a komponenty pro laserové obohacování zahrnují: | ||
| (a) | zařízení pro dodávání par kovového uranu (pro selektivní foto-ionizaci) nebo par uranové sloučeniny (pro foto-disociaci nebo chemickou aktivaci); | |
| (b) | sběrné zařízení pro obohacený a ochuzený kovový uran jako "produkt" a "zbytky" první kategorie a sběrné zařízení pro komponenty disociace nebo reakce jako "produkt" a nedotčený materiál jako "zbytky" druhé kategorie; | |
| (c) | technologické laserové systémy pro selektivní excitaci atomů nebo molekul obsahujících 235U; a | |
| (d) | zařízení pro přípravu vstupujícího materiálu a konverzi produktu. Složitost spektroskopie atomů nebo sloučenin uranu si může vyžádat začlenění kterékoli z dostupných laserových technologií. | |
| Vysvětlující poznámka | ||
| Mnohé položky uvedené v tomto odstavci přicházejí do bezprostředního kontaktu s plynným nebo kapalným kovovým uranem nebo s technologickým plynem sestávajícím z UF6 nebo směsi UF6 s jiným plynem. Veškeré povrchy, které přicházejí do kontaktu s uranem nebo UF6, jsou zhotoveny nebo chráněny materiály odolnými vůči korozi. Pro účely tohoto odstavce, vztahujícího se k obohacování na základě laserových technologií, zahrnují materiály odolné vůči korozi plynným nebo kapalným kovovým uranem nebo uranovými slitinami například: grafit povlakovaný ytriem a tantal; materiál odolný vůči korozi UF6 například: měď, korozivzdorné oceli, hliník, hliníkové slitiny, nikl nebo niklové slitiny s obsahem niklu minimálně 60 % a plně fluorované uhlovodíkové polymery odolné vůči UF6. | ||
| 5.7.1. | Systémy odpařování uranu (AVLIS) | |
| Speciálně konstruované nebo upravené odpařovací systémy, jejichž součástí jsou vysoce výkonná elektronová děla s užitečným výkonem na terčíku minimálně 2,5 kW/cm. | ||
| 5.7.2. | Systémy manipulace s kapalným kovovým uranem (AVLIS) | |
| Speciálně konstruované nebo upravené systémy, používané při manipulaci s roztaveným kovovým uranem nebo jeho slitinami, sestávající z kelímků a zařízení na chlazení kelímků. | ||
| Vysvětlující poznámka | ||
| Kelímky a jiné části tohoto systému, které přicházejí do kontaktu s roztaveným uranem nebo jeho slitinami, jsou vyrobeny ze vhodných žáruvzdorných a koroziodolných materiálů nebo jsou jimi chráněny. Vhodné materiály zahrnují tantal, grafit pokrytý oxidem ytria, grafit pokrytý jinými oxidy vzácných zemin nebo jejich směsí. | ||
| 5.7.3. | Montážní celky sběračů (kolektorů) "produktu" a "zbytků" kovového uranu (AVLIS) | |
| Speciálně konstruované nebo upravené montážní celky sběračů (kolektorů) pro kovový uran v kapalné nebo tuhé formě. | ||
| Vysvětlující poznámka | ||
| Komponenty těchto montážních celků jsou vyrobeny ze žáruvzdorných materiálů, odolných vůči korozi parami kovového uranu nebo roztaveným uranem (takových jako grafit pokrytý oxidem ytria nebo tantal) nebo jsou jimi chráněny. Zahrnují potrubí, ventily, fitinky, "žlábky", průchodky, výměníky tepla a sběrné deskové elektrody pro magnetickou, elektrostatickou a jiné separační metody. | ||
| 5.7.4. | Pouzdra separačních modulů (AVLIS) | |
| Speciálně konstruované nebo upravené válcové nebo pravoúhlé nádoby pro umístění zdroje par uranu, elektronového děla a sběračů (kolektorů) "produktu" a "zbytků". | ||
| Vysvětlující poznámka | ||
| Tato pouzdra mají celou řadu otvorů pro umístění průchodek pro přívod elektřiny a vody, oken pro laserový svazek paprsků, připojení vakuové vývěvy a čidel systému diagnostiky a monitorování. Jsou opatřena prostředky pro jejich otevírání a uzavírání, aby se umožnila výměna vnitřních komponent. | ||
| 5.7.5. | Nadzvukové expanzní trysky (MLIS) | |
| Speciálně konstruované nebo upravené nadzvukové expanzní trysky pro chlazení směsí UF6 a nosného plynu na teplotu 150 K a nižší, které jsou odolné vůči korozi UF6. | ||
| 5.7.6. | Kolektory produktu - pentafluoridu uranu (MLIS) | |
| Speciálně konstruované nebo upravené kolektory pevného produktu - pentafluoridu uranu (UF5) sestávající z filtru, sběračů (kolektorů) nárazového nebo cyklónového typu nebo jejich kombinace, které jsou odolné vůči korozivnímu působení prostředí UF5/UF6. | ||
| 5.7.7. | Kompresory pro nosný plyn UF6 | |
| Speciálně konstruované nebo upravené kompresory pro nosný plyn směsi UF6, projektované pro dlouhodobý provoz v prostředí UF6. Komponenty těchto kompresorů, které přicházejí do kontaktu s technologickým plynem, jsou zhotoveny z materiálů odolných vůči korozi UF6 nebo jsou jimi chráněny. | ||
| 5.7.8. | Těsnění hřídelí | |
| Speciálně konstruovaná nebo upravená vakuová těsnění s utěsněnými vstupními a výstupními přírubami, pro utěsnění hřídelí spojujících rotory kompresorů s hnacími motory a zajišťující spolehlivou hermetizaci proti úniku technologického plynu nebo nasávání vzduchu nebo těsnícího plynu do vnitřní komory kompresoru, která je naplněna směsí nosného plynu UF6. | ||
| 5.7.9. | Systémy fluorace (MLIS) | |
| Speciálně konstruované nebo upravené systémy pro fluoraci UF5 (v pevné fázi) na UF6 (plyn). | ||
| Vysvětlující poznámka | ||
| Tyto systémy jsou projektovány pro fluoraci shromážděného práškového UF5 na UF6, který se následně shromažďuje v kontejnerech produktu nebo bezprostředně napájí jednotky MLIS, kde se dodatečně obohacuje. V jednom z postupů se reakce fluorace může uskutečňovat v systému separace izotopů a pak se UF6 odebírá bezprostředně z sběračů (kolektorů) "produktu". V jiném z postupů se práškový UF5 může odebrat/převádět z sběračů (kolektorů) "produkt" do vhodné reakční nádoby na fluoraci (například reaktor s fluidní vrstvou, šnekový reaktor nebo spalovací reaktor). V obou případech se dále používá zařízení pro skladování a přepravu fluoru (nebo jiného vhodného fluoračního činidla) a zařízení pro shromažďování a přepravu UF6. | ||
| 5.7.10. | Hmotnostní spektrometry pro analýzu UF6/Iontové zdroje (MLIS) | |
| Speciálně konstruované nebo upravené magnetické nebo kvadrupólové hmotnostní spektrometry schopné uskutečňovat "on-line" odběr vzorků přiváděného materiálu z proudů plynného UF6, produktu nebo zbytků, které mají všechny z následujících charakteristik: | ||
| 1. | Jednotková rozlišovací schopnost pro atomovou hmotnost vyšší než 320; | |
| 2. | Iontové zdroje vyrobené z nichromu nebo monelu, či niklu, nebo těmito materiály povlakované; | |
| 3. | Iontové zdroje s ionizací elektronovým ostřelováním; | |
| 4. | Kolektorový systém vhodný pro provádění izotopické analýzy. | |
| 5.7.11. | Systémy pro dávkování UF6 a odvádění "produktu" a "zbytků" | |
| Speciálně konstruované nebo upravené technologické systémy nebo zařízení obohacovacích závodů zhotovené z materiálů odolných vůči korozi UF6 nebo jimi chráněné, zahrnující: | ||
| (a) | Napájecí autoklávy, pece nebo systémy sloužící k přivádění UF6 do obohacovacího procesu; | |
| (b) | Desublimátory (nebo vymrazovací nádoby) používané k odvádění UF6 z procesu obohacování pro jeho následující převod ohříváním; | |
| (c) | Solidifikační nebo zkapalňovací stanice, používané k odvádění UF6 z obohacovacího procesu, stlačováním plynného UF6 a jeho převáděním do pevné nebo kapalné formy; | |
| (d) | Stanice "produktu" a "zbytků" používané k převodu UF6 do kontejnerů. | |
| 5.7.12. | Systémy pro separaci UF6 a nosného plynu (MLIS) | |
| Speciálně konstruované nebo upravené technologické systémy pro separaci UF?6 od nosného plynu. Nosným plynem může být dusík, argon nebo jiný plyn. | ||
| Vysvětlující poznámka | ||
| Tyto systémy mohou obsahovat taková zařízení jako: | ||
| (a) | Kryogenní výměníky tepla a kryoseparátory dosahující teplot -120 °C nebo nižších, nebo | |
| (b) | Kryogenní vymrazovací jednotky dosahující teplot -120 °C nebo nižších, nebo | |
| (c) | Vymrazovací nádoby pro UF6 destilující při teplotách -20 °C nebo nižších. | |
| 5.7.13. | Laserové systémy (AVLIS, MLIS a CRISLA) | |
| Lasery nebo laserové systémy speciálně konstruované nebo upravené pro separaci izotopů uranu. | ||
| Vysvětlující poznámka | ||
| Laserový systém používaný v procesu AVLIS obvykle sestává ze dvou laserů: laseru na bázi par mědi a barvivového laseru. Laserový systém pro MLIS sestává obvykle z laseru na bázi CO?2 nebo excimérového laseru a optické víceprůchodové kyvety s rotujícími zrcadly na obou koncích. Lasery nebo laserové systémy pro oba procesy vyžadují dlouhodobě stabilizované kmitočtové spektrum. | ||
| 5.8. | Speciálně konstruované nebo upravené systémy a komponenty pro použití v obohacovacích závodech založených na plazmové separaci | |
| Úvodní poznámka | ||
| V procesu plazmové separace prochází plazma uranových iontů elektrickým polem nastaveným na rezonanční kmitočet iontů 235U, které proto preferenčně absorbují energii a zvětšují průměr svých spirálových orbit. Ionty s trajektorií většího průměru jsou zachycovány a tvoří produkt obohacený 235U. Plazma, kterou tvoří ionizované páry uranu, se nachází ve vakuové komoře se silným magnetickým polem vytvořeným supervodivým magnetem. Hlavní technologické systémy tohoto procesu zahrnují systém generace uranové plazmy, separační modul se supervodivým magnetem a systémy odvádění a shromažďování kovu ve formě "produktu" a "zbytků". | ||
| 5.8.1. | Mikrovlnné silové zdroje a antény | |
| Speciálně konstruované nebo upravené mikrovlnné silové zdroje a antény pro generaci nebo urychlování iontů, které mají následující charakteristiky: kmitočet převyšující 30 GHz a průměrný výkon pro tvorbu iontů větší než 50 kW. | ||
| 5.8.2. | Iontové excitační cívky | |
| Speciálně konstruované nebo upravené vysokofrekvenční cívky sloužící pro excitaci iontů při kmitočtech převyšujících 100 kHz vhodné pro průměrný výkon vyšší než 40 kW. | ||
| 5.8.3. | Systémy tvorby uranové plazmy | |
| Speciálně konstruované nebo upravené systémy pro tvorbu uranové plazmy, které mohou obsahovat vysokovýkonná elektronová děla (strip nebo scan) s užitečným výkonem na terčíku větším než 2,5 kW/cm. | ||
| 5.8.4. | Systémy pro manipulaci s kapalným kovovým uranem | |
| Speciálně konstruované nebo upravené systémy používané při manipulaci s roztaveným kovovým uranem nebo jeho slitinami, sestávající z kelímků a zařízení na chlazení kelímků. | ||
| Vysvětlující poznámka | ||
| Kelímky a jiné části tohoto systému, které přichází do kontaktu s roztaveným uranem nebo jeho slitinami, jsou vyrobeny ze vhodných žáruvzdorných a korozivzdorných materiálů. Vhodnými materiály jsou tantal, grafit povlakovaný oxidem ytritým, grafit povlakovaný jinými oxidy vzácných zemin nebo jejich směsmi. | ||
| 5.8.5. | Montážní celky sběračů (kolektorů) "produktu" a "zbytků" kovového uranu | |
| Speciálně konstruované nebo upravené montážní celky sběračů (kolektorů) pro kovový uran v pevné formě. Tyto montážní celky jsou vyrobeny ze žáruvzdorných materiálů odolných vůči korozi párami kovového uranu, jako je grafit pokrytý oxidy ytria nebo tantal, popřípadě jsou jimi chráněny. | ||
| 5.8.6. | Pouzdra separačních modulů | |
| Speciálně konstruované nebo upravené válcové nádoby pro umístění zdroje par uranu, vysokofrekvenční cívky a sběračů (kolektorů) "produktu" a "zbytků". | ||
| Vysvětlující poznámka | ||
| Tato pouzdra mají celou řadu otvorů pro umístění průchodek pro přívod elektřiny, připojení difúzní vývěvy a čidel systémů diagnostiky a monitorování. Jsou opatřena prostředky pro jejich otevírání a uzavírání, aby se umožnila výměna vnitřních komponent, a jsou vyrobena ze vhodných nemagnetických materiálů, např. austenitické korozivzdorné oceli. | ||
| 5.9. | Speciálně konstruované nebo upravené systémy, zařízení a komponenty obohacovacích závodů založených na technologii elektromagnetického obohacování | |
| Úvodní poznámka | ||
| V elektromagnetickém procesu jsou ionty kovového uranu, získané ionizací vstupní suroviny - soli (typicky UCl4) jsou urychlovány a procházejí magnetickým polem, které působí tak, že ionty různých izotopů sledují různé trajektorie. Hlavní komponenty elektromagnetického separátoru izotopů zahrnují: magnetické pole pro vychýlení svazku iontů/separaci izotopů, iontový zdroj se svým urychlovacím systémem a systém pro shromažďování oddělených izotopů. Pomocné systémy tohoto procesu zahrnují systém elektrického napájení magnetu, vysokonapěťový systém iontového zdroje, vakuový systém a extenzívní chemické systémy pro regeneraci produktu a čištění/recyklování komponent. | ||
| 5.9.1. | Elektromagnetické separátory izotopů | |
| Elektromagnetické separátory izotopů speciálně konstruované nebo upravené pro separaci izotopů uranu a zařízení a komponenty určené k tomuto účelu, včetně: | ||
| (a) | Iontových zdrojů | |
| Jednoduché nebo vícenásobné zdroje iontů uranu sestávající ze zdroje par, ionizátoru a urychlovače svazku, vyrobené z takových vhodných materiálů jako grafit, korozivzdorná ocel nebo měď, schopné poskytnout celkový proud svazku 50 mA nebo větší. | ||
| (b) | Sběračů (kolektorů) iontů | |
| Desky sběračů (kolektorů) sestávající ze dvou nebo více štěrbin a sběrných komůrek speciálně konstruované nebo upravené pro shromažďování iontových svazků obohaceného a ochuzeného uranu a vyrobené z takových vhodných materiálů jako grafit nebo korozivzdorná ocel. | ||
| (c) | Vakuových pouzder | |
| Speciálně konstruovaná nebo upravená pouzdra pro elektromagnetické separátory vyrobené z takových vhodných nemagnetických materiálů jako austenitická korozivzdorná ocel a projektovaná pro provoz při tlaku 0,1 Pa nebo nižším. | ||
| Vysvětlující poznámka | ||
| Pouzdra jsou speciálně konstruovaná pro umístění iontových zdrojů, sběrných desek a výstelek chlazených vodou a mají zařízení pro připojení difúzní vývěvy a pro otevírání a uzavírání těchto zařízení, aby se umožnilo vyjmutí a opětovná instalace vnitřních komponent. | ||
| (d) | Pólových nástavců magnetu | |
| Speciálně konstruované nebo upravené pólové nástavce magnetu o průměru větším než 2 m používané pro udržení konstantního magnetického pole uvnitř elektromagnetického separátoru izotopů a pro přenos magnetického pole mezi dvěma sousedícími separátory. | ||
| 5.9.2. | Vysokonapěťové zdroje | |
| Speciálně konstruované nebo upravené vysokonapěťové zdroje pro iontové zdroje vyznačující se všemi následujícími charakteristikami: schopné nepřetržitého provozu, s výstupním napětím 20 000 V nebo více, s výstupním proudem 1 A nebo větším a regulací napětí lepší než 0,01 % v průběhu 8 hodin. | ||
| 5.9.3. | Elektrické zdroje pro napájení elektromagnetů | |
| Speciálně konstruované nebo upravené vysoce výkonné stejnosměrné zdroje vyznačující se všemi následujícími charakteristikami: schopné nepřetržitě dodávat výstupní proud 500 A nebo větší při napětí 100 V nebo více, s proudovou nebo napěťovou regulací lepší než 0,01 % v průběhu 8 hodin. | ||
| 6. | Závody na výrobu nebo úpravu koncentrace těžké vody, deuteria a jeho sloučenin a zařízení speciálně konstruovaná nebo upravená k tomuto účelu | |
| Úvodní poznámka | ||
| Těžká voda může být vyráběna různými postupy. Nicméně dva postupy prokázaly svou komerční životaschopnost. První je založen na výměnné reakci voda - sirovodík (GS proces) a druhý na výměnné reakci amoniak - vodík. | ||
| GS proces je založen na výměně vodíku a deuteria mezi vodou a sirovodíkem v řadě kolon, které jsou provozovány tak, že jejich horní sekce je studená a spodní sekce je horká. Voda protéká kolonami shora dolů, zatímco plynný sirovodík proudí ode dna kolon k jejich horní části. K lepšímu promíchání plynu a vody slouží řada perforovaných pater. Deuterium přechází do vody při nízkých teplotách a do sirovodíku při vysokých. Plyn nebo voda obohacené deuteriem jsou odváděny z prvního stupně kolon na kontaktu horké a studené sekce a tento proces se opakuje i v kolonách následujících stupňů. Produkt z posledního stupně, voda obohacená deuteriem do koncentrace 30 % deuteria, je dopravován do destilační jednotky, kde je vyráběna těžká voda reaktorové kvality, tj. 99,75% oxid deuteria. | ||
| Pomocí procesu výměny mezi amoniakem a vodíkem lze extrahovat deuterium ze syntézního plynu při jeho kontaktu s kapalným amoniakem za přítomnosti katalyzátoru. Syntézní plyn je přiváděn do výměnných kolon a do konvertoru amoniaku. V kolonách plyn proudí ode dna k horní části, zatímco kapalný amoniak stéká shora dolů. Deuterium přechází z vodíku obsaženého v syntézním plynu do amoniaku, kde se koncentruje. Amoniak se potom přivádí do krakovacího zařízení na dno kolony, zatímco plyn proudí do horní části konvertoru amoniaku. Další obohacování probíhá v následujících stupních a těžká voda vhodná pro použití v reaktoru se vyrábí v konečné fázi destilací. Výchozí syntézní plyn může být poskytován závodem na výrobu amoniaku, který může být postaven jako součást závodu na výrobu těžké vody využívající výměny amoniak - vodík. Zdrojem pro získávání deuteria při výměnném procesu amoniak - vodík může být rovněž obyčejná voda. | ||
| Mnohá klíčová zařízení pro závody na výrobu těžké vody, využívajících GS procesu nebo procesu výměny mezi amoniakem a vodíkem, jsou stejná jako v některých provozech chemického průmyslu a průmyslu zpracování ropy. To platí především pro malé závody, využívající GS proces. Nicméně jen málo položek bývá "běžně ke koupi". GS proces i výměnný proces amoniak - vodík vyžadují manipulaci s velkým množstvím hořlavých, korozívních a toxických kapalin při zvýšených tlacích. V souvislosti s tím je vyžadován velmi pečlivý výběr a specifikace materiálů při stanovení projekčních a provozních norem pro závody a zařízení, využívající výše uvedené procesy, s cílem zajištění jejich dlouhodobé životnosti, vysoké bezpečnosti a spolehlivosti. Volba velikosti závodu závisí především na ekonomické stránce a potřebách. Většina položek by tedy byla upravována podle požadavků zákazníka. | ||
| Závěrem je třeba poznamenat, že v obou výměnných procesech (GS proces a proces založený na výměnné reakci amoniak - vodík) mohou být části zařízení, které nejsou jednotlivě speciálně konstruovány nebo upraveny pro výrobu těžké vody, smontovány do systémů, které jsou speciálně konstruovány nebo upraveny pro tuto výrobu. Příklady takových systémů je výroba katalyzátoru používaném ve výměnném procesu amoniak - vodík a destilace vody, používaná ke konečnému koncentrování těžké vody do úrovně reaktorové kvality. | ||
| Zařízení, která jsou speciálně konstruovaná nebo upravená pro výrobu těžké vody, využívající buď výměnný proces voda - sirovodík nebo amoniak - vodík, zahrnují následující: | ||
| 6.1. | Kolony pro výměnu voda - sirovodík | |
| Výměnné kolony vyrobené z měkké nelegované oceli (např. ASTM A516) o průměru 6 - 9 m (20 - 30 ft), schopné pracovat při tlacích 2 MPa (300 psi) a více a s přípustnou tolerancí 6 mm a více na možný korozní úbytek, speciálně konstruované nebo upravené pro výrobu těžké vody založené na procesu výměny mezi vodou a sirovodíkem. | ||
| 6.2. | Dmychadla a kompresory | |
| Jednostupňová nízkotlaká odstředivá dmychadla nebo kompresory (tj. 0,2 MPa nebo 30 psi) speciálně konstruované nebo upravené pro cirkulaci sirovodíkového plynu (tj. plynu obsahujícího více než 70 % H2S) při výrobě těžké vody založené na výměnném procesu voda - sirovodík. Tato dmychadla nebo kompresory mají minimální výkon 56 m3/s (120 000 SCFM), pracují při tlacích 1,8 MPa (260 psi) a více a jsou opatřené těsněním vhodným pro práci v prostředí vlhkého H2S. | ||
| 6.3. | Kolony pro výměnu amoniak - vodík | |
| Výměnné kolony o minimální výšce 35 m (114,3 ft) a průměru 1,5 m - 2,5 m (4,9 - 8,2 ft) schopné pracovat při tlacích vyšších než 15 MPa (2225 psi) speciálně konstruované nebo upravené pro výrobu těžké vody založené na výměnném procesu amoniak - vodík. Tyto kolony mají v axiálním směru alespoň jeden přírubový otvor o stejném průměru jako vnitřní válcová část, přes který může být vkládáno nebo vyjímáno vnitřní zařízení kolony. | ||
| 6.4. | Vnitřní zařízení kolon a patrová čerpadla | |
| Vnitřní zařízení a patrová čerpadla kolon speciálně konstruovaná nebo upravená pro kolony na výrobu těžké vody založené na výměnném procesu amoniak - vodík. Vnitřní zařízení kolon tvoří speciálně konstruovaná patra reaktorů, která zajišťují co nejlepší kontakt mezi plynem a kapalinou. Patrová čerpadla jsou speciálně konstruovaná ponorná čerpadla určená pro cirkulaci kapalného amoniaku uvnitř kontaktního patra a pro dopravu amoniaku do pater kolon. | ||
| 6.5. | Krakovací zařízení amoniaku | |
| Krakovací zařízení s minimálním pracovním tlakem 3 MPa (450 psi) speciálně konstruovaná nebo upravená pro výrobu těžké vody založené na výměnném procesu amoniak - vodík. | ||
| 6.6. | Infračervené absorbční analyzátory | |
| Infračervené absorbční analyzátory schopné provádět "on-line" analýzu poměru vodík/deuterium při koncentracích deuteria 90 % a výše. | ||
| 6.7. | Zařízení na katalytické spalování | |
| Zařízení pro katalytické spalování, tj. převod plynného obohaceného deuteria na těžkou vodu, speciálně konstruovaná nebo upravená pro výrobu těžké vody založené na výměnném procesu amoniak - vodík. | ||
| 7. | Závody na konverzi uranu a zařízení speciálně konstruovaná nebo upravená k tomuto účelu | |
| Úvodní poznámka | ||
| Závody a systémy na konverzi uranu mohou provádět jednu nebo více transformací uranu z jedné jeho chemické formy do jiné. Patří k nim: konverze uranových rudných koncentrátů na UO3, konverze UO3 na UO2, konverze oxidů uranu na UF4 nebo UF6, konverze UF4 na UF6, konverze UF6 na UF4, konverze UF4 na kovový uran a konverze fluoridů uranu na UO2. Mnohé klíčové položky zařízení závodů na konverzi uranu jsou shodné se zařízením pro jiné oblasti chemického průmyslu. Typy zařízení používaných v těchto procesech mohou například zahrnovat: pece, rotační sušárny, fluidní reaktory, spalovací věžové reaktory, kapalinové odstředivky, destilační kolony a kolony pro extrakci kapalina - kapalina. Nicméně jen málo z těchto položek je "běžně dostupných", většina by byla upravovaná podle požadavků a specifikací zákazníka. V některých případech je nutno brát v úvahu speciální projektové a konstrukční požadavky, spojené s korozními vlastnostmi používaných chemických látek (HF, F2, ClF3 a fluoridy uranu). Závěrem je nutné uvést, že ve všech procesech konverze uranu jsou používána speciálně konstruovaná nebo upravená zařízení, která mohou být zkompletována z jednotlivých dílů a částí, které jednotlivě nejsou speciálně konstruovány nebo upraveny pro konverzi uranu. | ||
| 7.1. | Speciálně konstruované nebo upravené systémy pro konverzi uranových rudných koncentrátů na UO3 | |
| Vysvětlující poznámka | ||
| Konverze uranových rudných koncentrátů na UO3 může být prováděna rozpuštěním rudy v kyselině dusičné a extrahováním čistého uranylnitrátu s použitím takového rozpouštědla, jako je tributylfosfát. | ||
| Uranyl nitrát je dále konvertován na UO3 buď pomocí koncentrace a denitrifikace nebo neutralizace plynným amoniakem do vzniku diuranátu amonného s následným filtrováním, sušením a žíháním. | ||
| 7.2. | Speciálně konstruované nebo upravené systémy pro konverzi UO3 na UF6 | |
| Vysvětlující poznámka | ||
| Konverze UO3 na UF6 může být prováděna přímou fluoridací. Tento proces vyžaduje zdroj plynného fluóru nebo trifluoridu chloru. | ||
| 7.3. | Speciálně konstruované nebo upravené systémy pro konverzi UO3 na UO2 | |
| Vysvětlující poznámka | ||
| Konverze UO3 na UO2 může být prováděna redukcí UO3 krakovaným plynným amoniakem nebo vodíkem. | ||
| 7.4. | Speciálně konstruované nebo upravené systémy pro konverzi UO2 na UF4 | |
| Vysvětlující poznámka | ||
| Konverze UO2 na UF4 může být prováděna na základě reakce UO2 s plynným fluorovodíkem (HF) při 300 - 500 °C. | ||
| 7.5. | Speciálně konstruované nebo upravené systémy pro konverzi UF4 na UF6 | |
| Vysvětlující poznámka | ||
| Konverze UF4 na UF6 je prováděna exotermickou reakcí s fluórem ve věžových reaktorech. UF6 je kondenzován z horkých výtokových plynů při průchodu přes studenou jímku ochlazenou na -10 °C. Tento proces vyžaduje zdroj plynného fluóru. | ||
| 7.6. | Speciálně konstruované nebo upravené systémy pro konverzi UF4 na kovový uran | |
| Vysvětlující poznámka | ||
| Konverze UF4 na kovový uran je prováděna redukcí hořčíkem (velké dávky) nebo vápníkem (malé dávky). Tato reakce probíhá při teplotách nad bodem tavení uranu (1130 °C). | ||
| 7.7. | Speciálně konstruované nebo upravené systémy pro konverzi UF6 na UO2 | |
| Vysvětlující poznámka | ||
| Konverze UF6 na UO2 může být prováděna jedním ze tří procesů. V prvním je UF6 redukován a hydrolyzován na UO2 s použitím vodíku a páry. Ve druhém je UF6 hydrolyzován rozpuštěním ve vodě, přidáním amoniaku je vysrážen diuranát amonný, který je následně redukován na UO2 vodíkem při 820 °C. Ve třetím procesu reagují plynné UF6, CO2 a NH3 ve vodě s vysrážením uhličitanu amoniumuranyltrikarbonátu. Při reakci amoniumuranyltrikarbonátu s párou a vodíkem při 500 - 600 °C vzniká UO2 | ||
| Konverze UF6 na UO2 je často prováděna jako první stupeň v závodech na výrobu paliva. | ||
| 7.8. | Speciálně konstruované nebo upravené systémy pro konverzi UF6 na UF4 | |
| Vysvětlující poznámka | ||
| Konverze UF6 na UF4 je prováděna redukcí vodíkem. | ||